Recenzovaný Článek se zabývá datovou strukturou pro účely posuzování životního cyklu staveb s využitím informačního modelu budovy (BIM). Posuzování životního cyklu (LCA) je metoda, využitelná pro prokázání vhodnosti navržených materiálů, konstrukcí nebo celých budov z hlediska životního cyklu a jeho působení na životní prostředí.
Recenzovaný Rychlý postupující proces digitalizace ve stavebnictví zahrnuje i oblast geotechniky. Proces BIM je jedním z jeho projevů. Propojení 3D modelu podloží a vlastní geotechnické konstrukce tak může podat jasnější pohled na interakci této konstrukce s podložím. Současně však umožňuje zřetelnou kontrolu pro všechny účastníky stavebního procesu, zda všechny podmínky této vzájemné interakce jsou splněny, zda je zde docíleno základního principu navrhování geotechnických konstrukcí – péče věnovaná všem fázím návrhu a realizace musí odpovídat riziku s touto konstrukcí a podložím spojené. V této souvislosti bude též uvedena specifikace návrhu EC 7 druhé generace, jež s různými modely počítá.
Odborný Dne 31. 3. 2021 byly ve Sbírce zákonů publikovány dvě důležité vyhlášky; vyhláška č. 140/2021 Sb. o energetickém auditu a vyhláška č. 141/2021 Sb. o energetickém posudku, které provádějí povinnosti stanovené v § 9 a § 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění zákona č. 3/2020 Sb. Tím byl dovršen proces zásadních změn hlavních nástrojů k identifikaci příležitostí ke zvýšení hospodárnosti užití energie, tj. energetických auditů a energetických posudků. Obě nové vyhlášky jsou platné od 1. dubna 2021.
Recenzovaný Článek je určen všem zadavatelům, kteří by rádi vybrali kvalitního zhotovitele modelu BIM pro svůj budoucí projekt. Vychází ze zkušeností realizovaných výběrových řízení a zadávacích řízení podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Článek je úvodem do systému kvalitativně orientovaného výběru zhotovitele modelu BIM a souvisejících výstupů – tedy projektové dokumentace, výkazu výměr apod.
Odborný TZB-info doporučuje Mezi odbornou veřejností probíhá již léta diskuse ohledně smysluplnosti a nastavení hodnocení budovy na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů, která je často chybně interpretována jako environmentální hodnocení PENB. Tento způsob hodnocení je však založen na širším úhlu pohledu – vyjádření budovy v kontextu efektivity využití primárních zdrojů energie ČR. V rámci změn evropské legislativy se tento ukazatel stává oprávněně základní srovnávací rovinou hodnocení energetické náročnosti budov, a proto je mu věnována i významná část novely vyhlášky č.78/2013 Sb.
Odborný Jedním ze základních bodů novely vyhlášky je komplexní revize nastavení parametrů referenční budovy sloužících ke stanovení ukazatelů energetické náročnosti budovy a odvození požadavků na energetickou náročnost budov. Jejich současná konfigurace neodpovídá technologickému posunu posledních let, což vede k nerovnoměrnému rozložení významnosti jednotlivých dílčích dodaných energií v rámci celého PENB a v důsledku i k nefunkčnímu nastavení požadavků na energetickou náročnost. Správné nastavení a vzájemné vyvážení parametrů referenční budovy je tak klíčem k nastavení vhodných požadavků na energetickou náročnost jejich srozumitelnosti pro laickou i odbornou veřejnost. Zásadní dopad na parametry referenční budovy mají i faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů, jak zní nový název pro primární neobnovitelnou energii. Revize vyhlášky se tak dotkla i jejich nastavení.
Odborný Pro docílení světových cílů v oblasti snižování energetické spotřeby a produkcí emisí musí od 25. 1. 2020 energetičtí auditoři hodnotit nově spotřebu energie a emise z dopravy v rámci posuzovaného energetického hospodářství. Článek je zaměřen na silniční dopravu, kde čtenáře seznamuje s vlivem dopravy na světové emise a evropským přístupem k jejich snižování. Dále je srovnán efekt při spalování různých pohonných hmot a efekt na emise při přechodu k elektromobilitě. Na případové studii podnikatelského subjektu v ČR byl názorně vyhodnocen ukázkový objekt a související energetické hospodářství a nastíněn postup pro energetické auditory s využitím výpočetního nástroje PHMtool vytvořený společnosti EnergySim s.r.o. pro vyhodnocení spotřeby energie a emisí dopravy.
Odborný TZB-info doporučuje Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Hlavními cíli současné novelizace vyhlášky je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a využitelnosti PENB k energetické optimalizaci budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.
Recenzovaný První část seriálu se věnovala environmentálnímu vyhodnocení předmětného bytového domu (BD) z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledné emise byly porovnány s emisním požadavkem stanoveným na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. Výsledky ukázaly, že roční produkce emisí skleníkových plynů BD dosahují 41,8 t CO2,ekv./a, přičemž emisní požadavek pro klimatický cíl 1,5 °C činí 17,0 t CO2,ekv./a. Druhá část příspěvku se věnuje sestavení variant kombinující emisně úsporná opatření za účelem dosažení hranice emisního požadavku pro klimatický cíl 1,5 °C.
Odborný Level of detail (LOD) byl původní název konceptu, který vzniknul v USA ve firmě VicoSoftware. AIA (American Institute of Architects) jej převzala a přejmenovala jej na Level of Development (LOD), který tento pojem vystihuje lépe a obsahuje jak grafickou, tak informační podrobnost modelu. Level of detail je totiž nejčastěji interpretován pouze jako grafická podrobnost modelu. Naopak v Anglii NBS (National Building Specification) sestavila vlastní systém a nazvala jej Level of Definition (LOD), který je velmi podobný, ale komplexnější. Velmi často dochází k záměně těchto pojmů a je doporučeno zkratku LOD využívat pouze pro Level of Development nebo Level of Definition.
Recenzovaný Dvoudílný seriál se věnuje případové studii bytového domu (BD), který byl environmentálně vyhodnocen z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledky celkových emisí BD byly porovnány s hodnotou emisního limitu, který byl stanoven na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. V reakci na značné překročení emisního limitu byla navržena řada emisně úsporných opatření, která byla vhodně sestavena do variant splňujících emisní požadavek.
Odborný Datový standard stavebnictví je jednotný jazyk napříč digitalizací ve stavebnictví a zavádění BIM, tak aby byla data o stavbě strojově čitelná a použitelná pro všechny účastníky přípravy, realizace a provozování staveb. Jednotný formát a struktura dat výrazně zefektivní komunikaci a spolupráci nejen lidí, ale zejména softwarů používaných ve stavebnictví. Termín Datový standard stavebnictví se skloňuje na všech konferencích a workshopech týkajících se BIM, čili informačního modelování staveb – Building Information Management.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá možnostmi a přínosy zavádění a využívání digitalizace informací i procesů v projektovém řízení stavebních projektů se zaměřením na řízení kvality ve stavebnictví. Popisuje aplikaci digitální kontroly kvality na stavbě. Shrnuje důvody, současné užívané postupy a jejich přínosy pro každodenní stavební praxi.
Recenzovaný Príspevok je orientovaný na zhodnotenie možností využitia diagnostiky stavebných objektov a výstupov procesu mobilného 3D skenovania existujúcich objektov a ich úpravy prostredníctvom softvérovej transformácie do prostredia BIM (Building Information Modeling). Dôraz je kladený na problematiku vytvárania informačného modelu stavebného objektu na základe point cloudu určeného mobilným 3D mapovaním. Hlavným cieľom bolo spracovanie nameraných dát mobilného mapovania, realizácia úkonov importu týchto dát do programového prostredia Autodesk Revit a vytvorenie BIM modelu. Pridruženým cieľom bolo porovnanie výsledného objektu pochádzajúceho z point cloudu s existujúcou projektovou dokumentáciou. Zhodnotenie celého procesu prostredníctvom SWOT analýzy predstavuje záver príspevku.
Odborný Rekodifikace stavebního práva, kterou má projednat vláda 24. června, obsahuje problematiku digitalizace v širším smyslu, než je podstata problematiky BIM (informačního modelování budov). Na konferenci Digitalizace ve stavebnictví (CEEC Research) to v pátek 21. 6. řekla Žanet Hadžić (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR).
