Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Novela vyhlášky č. 78/2013 Sb. – Část 1: základní přehled změn

Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Hlavními cíli současné novelizace vyhlášky je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a využitelnosti PENB k energetické optimalizaci budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.

Autor článku byl za alianci Šance pro budovy členem pracovní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu k novele vyhlášky č. 78/2013 Sb. Komentář je připraven na základě návrhu změn vyhlášky č. 78/2013 Sb. z ledna 2020, jejíž znění se v současné době nachází v legislativním procesu. Nejedná se tak o komentář konečného znění.

Úprava vyhlášky je doprovázena i úpravou navazujících normativních předpisů, především pak ČSN 730331-1 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data a koordinována s aktualizací ČSN 730540-2.


Navržené změny jsou především koncepčního charakteru a lze je shrnout do následujících čtyř bodů:

  • Úprava parametrů referenční budovy a aktualizace faktorů primární neobnovitelné energie
  • Úprava definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1. 1. 2022
  • Stanovení jednotné metodiky pro hodnocení energetické náročnosti budov
  • Změna obsahu protokolu a grafické části průkazu energetické náročnosti budovy

Úprava parametrů referenční budovy

Tyto parametry slouží ke stanovení ukazatelů energetické náročnosti referenční budovy, s nimiž jsou porovnány výsledné ukazatele energetické náročnosti budovy hodnocené. Jsou-li ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy nižší než ukazatele budovy referenční, jsou naplněny legislativní požadavky. Podle parametrů referenční budovy současně probíhá kategorizace dílčích dodaných energií, celkové dodané energie, neobnovitelné primární energie a průměrného součinitele prostupu tepla.

Cílem úpravy parametrů referenční budovy je narovnat současné nevyvážené nastavení některých hodnot, např. v oblasti vytápění, přípravy teplé vody nebo osvětlení, které deformovalo celkovou energetickou bilanci referenční budovy, a tím i zatřídění budovy hodnocené. Dlouholeté zkušenosti z praxe poukázaly na vhodné doplnění parametrů referenční budovy o další hodnoty rozšiřující využitelnou škálu energeticky úsporných opatření zlepšujících zatřídění budovy.

Změny parametrů referenční budovy se týkají především těchto oblastí:

  • Odstranění parametrů referenční budovy pro „novou“ budovu (tedy novostavbu předcházející požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie)
  • Stanovení referenčního součinitele prostupu tepla pro vnitřní konstrukce s odkazem na ČSN 730540-2
  • Změna metodiky výpočtu referenční hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem
  • Nastavení minimální a maximální hranice korekčního součinitele pro vnitřní návrhovou teplotu e1
  • Nové nastavení redukce průměrného součinitele prostupu tepla podle míry prosklení budovy a odstranění pevně nastavených hraničních hodnot v závislosti na A/V a druhu budovy
  • Zvýšení účinností zdroje a otopné soustavy referenční budovy, které doprovází i změna účinností spalovacích zdrojů v ČSN 730331-1
  • Nové nastavení referenční účinnosti rozvodů vytápění, chlazení a přípravy teplé vody mimo obálku budovy v případě tzv. „areálového přístupu“, tedy zdroje umístěného mimo hodnocenou budovu
  • Nastavení jednotné hodnoty chladicího faktoru pro všechny zdroje chladu jednotně
  • Nastavení referenční spotřeby zpětného získávání tepla ze systému chlazení
  • Úprava referenčních parametrů větrání související se změnou hodnoty měrného příkonu ventilátorů a nastavením nového referenčního váhového činitele regulace ventilátorů
  • Jednotné nastavení účinnosti zpětného získávání tepla z měrné tepelné ztráty větráním bez ohledu na navržený koncept větrání hodnocené budovy
  • Úprava referenční účinnosti zdroje na přípravu teplé vody
  • Nastavení referenční účinnosti zpětného získávání tepla z odpadní vody
  • Komplexní změna hodnot referenčních parametrů osvětlení a nové nastavení korekčních činitelů pro typ zdroje, závislosti na denním osvětlení, systému řízení soustavy, konstantní osvětlenosti a účinnosti zdroje světla pro výpočet vnitřních tepelných zisků. Tuto změnu doprovází i změna výpočtu a typických hodnot v ČSN 730331-1.
  • Změna nastavení korekčního činitele typu oběhového čerpadla

Úpravou parametrů referenční budovy dojde ke změně ukazatelů energetické náročnosti referenční budovy v podobě celkové dodané energie, dílčí dodané energie a primární neobnovitelné energie. Změna nejvíce ovlivňuje dodanou energii referenční budovy. Snížení ukazatelů energetické náročnosti referenční budovy je částečně kompenzováno návrhem úprav vstupních údajů hodnocené budovy dle ČSN 730331-1 a rozšířením škály započitatelných energeticky úsporných opatření.

U většiny nových budov nevede změna parametrů referenční budovy k nutnosti realizovat více energeticky úsporných opatření vedoucích ke splnění požadavků na energetickou náročnost budov, než tomu bylo dosud.

V případě větších změn dokončených budov cílících na splnění požadavků vyhlášky č.78/2013 Sb. podle § 6 odst. 2 písm. a) a b), může znamenat změna parametrů referenční budovy nutnost realizace více energeticky úsporných opatření než doposud. Týká se to především případů budov vybavených zdrojem a otopnou soustavou s celkovou nízkou účinností. I v těchto případech ale bude možné postupovat dle § 6 odst. 2 písm. c), tedy realizací měněných stavebních prvků obálky budovy na úrovni doporučeného součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011.

Změna faktorů primární neobnovitelné energie

Na tomto místě je vhodné uvést, že na základě doporučení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 se hodnota primární neobnovitelné energie nově stává hlavním hodnotícím kritériem energetické náročnosti budov.

Souběžně s diskusí o změně nastavení hodnocení energetické náročnosti budov probíhala i diskuse o aktualizaci a úpravě nastavení hodnot primární neobnovitelné energie. Požadavkem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 bylo nediskriminační nastavení jejich hodnot na základě statistických dat a dlouhodobého výhledu možných změn.

Zde je vhodné opravit časté nevhodné zjednodušení laické i odborné veřejnosti, že tyto faktory slouží k environmentálnímu zatřídění budov. Správným výkladem je, že se jedná o koeficienty vyjadřující celkovou efektivitu (z pohledu účinnosti) využití energie v celém procesu mezi vyvolanou potřebou (dodávka energie do budovy) a konečnou spotřebou neobnovitelné složky energie z primárního zdroje (tzn. těžba primárního paliva), nezbytnou k zajištění uvedené potřeby. Současný vysoký faktor primární neobnovitelné energie pro elektřinu (f = 3,0), tak vychází především z velmi nízké účinnost výroby a dodávky elektrické energie v ČR (okolo 32 %) a daného energetického mixu ČR, který obnovitelné zdroje využívá jen okrajově (okolo 13 %).

Ministerstvo průmyslu a obchodu s odborníky z praxe sestavilo jednotnou statistickou metodou stanovení faktorů přeměny energie pro jednotlivé energonositele. Nově došlo k vyjasnění rozdělení započítání výroby elektrické energie z kombinované výroby elektřiny a tepla v oblasti teplárenství tak, že se výroba elektřiny rozdělila mezi faktory pro licencované soustavy zásobování teplem a faktor pro elektřinu (nově f = 2,6).

Změna nastavení se dotýká prakticky všech energonositelů, nejvíce však elektřiny a tepla. Faktory pro soustavy zásobování teplem se nově vztahují již jen na licencované zdroje dle Energetického zákona, které se rozlišují podle účinnosti a podílu OZE. Pro nelicencované soustavy zásobování tepelnou energií, tedy zdroje mino obálku hodnocené budovy byla nastavena nová metodika výpočtu s využitím skutečných energonositelů vstupujících do této soustavy. Částečně se změnila i skladba energonositelů, mezi něž například nově přibylo odpadní teplo z technologických procesů.

Úprava definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1. 1. 2022

Současnému nastavení budovy s téměř nulovou spotřebou jsme se věnovali v samostatném článku (Zhodnocení současného nastavení požadavků na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (pro rodinné domy)). Z hodnocení vychází, že budova s téměř nulovou spotřebou podle současného změní vyhlášky č. 78/2013 Sb. má poměrně daleko i k definici nízkoenergetického domu, natož aby se její spotřeba blížila nule či musela část své spotřeby krýt dodávkou z obnovitelných zdrojů energie.

Graf rozložení budov podle celkové spotřeby energie, zdroj: Šance pro budovy
Graf rozložení budov podle celkové spotřeby energie, zdroj: Šance pro budovy

Revize vyhlášky č. 78/2013 Sb. v oblasti požadavků na NZEB tak reaguje na komplexní úpravy parametrů referenční budovy, faktorů neobnovitelné primární energie a doporučení evropské směrnice – hlavní hodnocení na neobnovitelné primární energii a zohlednění jednotné kvality vnitřního prostředí. Cílem je možnost využití co nejširší škály energeticky úsporných opatření k dosažení nastavených požadavků a stanovení jejich hranice optimálně ve vztahu k praktickým realizačním možnostem současné doby. Navržené úpravy proto byly v průběhu zpracování návrhu novely vyhlášky ověřovány na desítkách budov výpočetně.

Současné požadavky budou novelou dotčeny jen minimálně (v oblasti změny parametrů referenční budovy). Upravené požadavky jsou definovány až k počátku roku 2022 tak, aby se na tyto změny mohlo tržní prostředí připravit.

Požadavky budou nově rozděleny do tří kategorií: obytné zóny pro budovy do 120 m2 energeticky vztažné plochy a s plochou větší než 120 m2 energeticky vztažné plochy a pro jiné než obytné zóny (bez rozdělení podle energeticky vztažné plochy). V oblasti obytných zón (tedy rodinných a bytových domů) je požadavek odpočtu neobnovitelné primární energie referenční budovy nastaven na základě měrné potřeby tepla na vytápění referenční budovy, tak aby zohledňoval i orientaci, tvar a členitost budovy, které jsou v tomto segmentu budov pro konečnou energetickou náročnost zásadní. U ostatních budov je nastaven odečet primární neobnovitelné energie nezávisle na měrné potřebě tepla na vytápění, tak jak je tomu dnes.

Míra odpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů byla stanovena na základě konkrétních případových studií tak, aby přenesla váhu na hlavní hodnotící kritérium – primární energii z neobnovitelných zdrojů. Tím bude zajištěn rovnocenný přístup úsporami energie (obálkou budovy a navrženými technologiemi) a využitím obnovitelných zdrojů energie. Nově tak lze ke splnění požadavků na NZEB dojít mnoha rozličnými způsoby, a je na projektantovi, využije-li se zohledněním individuálních požadavků stavebníka to ekonomicky nejefektivnější řešení. Analýza energetického specialisty se tak nově stane při návrhu nových budov zcela zásadním dokumentem ovlivňujícím výši vynaložených investičních nákladů.

Závazná jednotná metodika pro hodnocení energetické náročnosti budov

Současný přístup k hodnocení energetické náročnosti budovy umožňuje velmi širokou volbu metodických přístupů a vstupních dat. Výsledkem je příliš velký prostor pro manipulaci s výsledky a nastavením požadavků definovaných na základě referenční budovy, a tedy i manipulace s výslednou klasifikační třídou. Průkaz energetické náročnosti stejné budovy zpracovaný několika různými energetickými specialisty tak vychází vždy jinak – v závislosti na zónování budovy, volbě metodického přístupu konkrétního zpracovatele, podrobnosti stanovení vstupních hodnot nebo zvoleném typickém profilu užívání. Rozdíl výsledků pak nabývá dvou kategorií v zatřídění energetické náročnosti. Absolutní výsledek celkové dodané energie se liší běžně v desítkách procent, ale nebývá výjimkou i rozdíl v několika řádech. Pro laickou i odbornou veřejnost tak průkazy energetické náročnosti budov postrádají potřebnou kredibilitu.

Cílem navržených změn bylo vyjasnit problematická místa ze současné praxe, sjednotit způsob hodnocení jak mezi odbornou veřejností, tak i ve vztahu ke kontrolnímu úřadu (státní energetické inspekci), zvýšit přesnost zadaní vstupních údajů, a tím i výpočtů energetické náročnosti budovy, zajistit celkovou vymahatelnost faktických výpočetních chyb a zamezit případným manipulacím s výsledky.

Nástrojem k zajištění splnění těchto cílů je doplnění metodického vyjasnění v paragrafové části a doplnění nové Přílohy č. 5, obsahující upřesnění k metodice hodnocení energetické náročnosti budovy a vstupních hodnot výpočtu. Příloha je pro výpočet energetické náročnosti závazná a obsahuje vyjasnění metodických přístupů v těchto oblastech:

  • Využití klimatických dat,
  • Rozdělení budovy do zón,
  • Využití typických profilů užívání budovy,
  • Stanovení parametrů obálky budovy,
  • Stanovení dílčích dodaných energií pro obytné a jiné než obytné budovy a
  • Pravidla pro výpočet energetické náročnosti budov umístěných v areálech s místní soustavou zásobování teplem a chladem

Zásadním krokem je v této oblasti zezávaznění některých normativních předpisů a povinnost definování profilu typického užívání budovy jednotně pro výpočet všech ukazatelů energetické náročnosti budovy. Závaznou se nově stává norma ČSN 730331-1: Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Obecná část a data pro měsíční krok. Souběžně s novelizací vyhlášky byla připravována i aktualizace této normy a hodnot v ní uvedených.

Nově vyhláška zjednodušuje přístup hodnocení energetické náročnosti budovy v případě přístavby a nástavby a navazuje ji na míru změny energeticky vztažné plochy.

Dále přispívá k vyjasnění metodického přístupu výpočtu energetické náročnosti budov realizovaných jako SHELL & CORE, tedy ve fázi, kde se prostory ponechají v základní úpravě, které si budoucí majitel či nájemce vybaví sám.

Mění se přístup ke stanovení zdroje energie umístěného mimo hodnocenou budovu. V současné době se vždy jednalo o dodávku tepla do budovy bez ohledu na reálný energonositel zdroje. Nově jsou zdroje mimo budovu rozděleny na zdroje s licencí na dodávku tepla dle energetického zákona a ostatní systémy se zdrojem a distribuční soustavou mimo hodnocenou obálku budovy.

Metodicky je vyjasněno započtení spotřeby energie v prostorách bez upravovaného vnitřního prostředí (typicky sklepy a garáže), které jsou součástí budovy.

K vyjasnění dochází i v případech započitatelnosti vnitřních zisků z technologií instalovaných v prostorách s průmyslovým a výrobním nebo dílenským provozem včetně možností započítání využitelného odpadního tepla.

Významnou úpravou a zjednodušením prošel i povinný způsob hodnocení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti a využití alternativních systémů dodávek energie. Nově budou opatření navrhována s cílem dosažení vyhláškou specifikovaného zatřídění energetické náročnosti a nákladová efektivita je upozaděna. Alternativní systém dodávky energie bude posouzen až po návrhu opatření ke snížení energetické náročnosti budovy.

Celkový metodický rámec by měl vést ke sjednocení přístupu a využitých vstupních dat výpočtu mezi jednotlivými energetickými specialisty a snížit rozpětí možných výsledků na minimum. Vyhláška se nově více zaměřuje na energetickou optimalizaci budovy a vhodný návrh energeticky úsporných opatření.

Změna obsahu protokolu a grafické části průkazu energetické náročnosti budovy

Komplexnost změn novely vyhlášky uzavírá přepracování podoby protokolu a grafické části průkazu energetické náročnosti budovy. Cílem je z průkazu energetické náročnosti budovy udělat přehlednější dokument obsahují užitečné informace o budově a jejím energetickém hospodářství.

Grafická část průkazu energetické náročnosti je zjednodušena a snaží se více přizpůsobit laikovi, jemuž je primárně určena. Namísto současných dvou stran má nově jen jednu stranu, v níž je graficky upřednostněna informace o zatřídění neobnovitelné primární energie jako hlavním hodnotícím kritériu. Nově jsou také doplněny informace o splnění požadavků na energetickou náročnost a měrná potřeba tepla na vytápění, kterou laik v průkaze energetické náročnosti budovy doposud marně hledal. Graficky upozaděny a zjednodušeny jsou informace o zatřídění ostatních ukazatelů energetické náročnosti budovy, jedná se o podružné informace.

Protokol energetické náročnosti budovy je vytvořen zcela nově. Obsahuje především informace potřebné k analýze energetické náročnosti budovy a jeho následné optimalizaci. Tyto informace proto jsou určeny nejčastěji projektantům a energetickému specialistovi. Cílem bylo zjednodušit a zkrátit objem protokolu a umístit v něm jen skutečně podstatné informace a závěry z energetického hodnocení. Mimo tabulární podobu je mnoho údajů uvedeno i v podobě grafů. Protokol je rozdělen na následující části:

  • identifikační údaje budovy včetně základního popisu budovy, geometrických charakteristik a přehledu zón,
  • informace o celkové dodané energii (podle energonositelů a způsobu užití),
  • informace o neobnovitelné primární energii (podle energonositelů a způsobu užití),
  • spotřeba dodané energie po měsících (podle energonositelů a způsobu užití),
  • bilance tepelných toků pro režim vytápění a chlazení budovy,
  • informace o obálce budovy,
  • informace o technických systémech budovy,
  • doporučení pro snížení energetické náročnosti a využití alternativních systémů dodávek energie,
  • přehled plnění požadavků vyhlášky,
  • identifikační údaje energetického specialisty, jeho podpis a datum vypracování průkazu.

Součástí protokolu průkazu energetické náročnosti budovy by měla být i příloha s výpisem všech vstupních údajů výpočtu energetické náročnosti budovy, která je již dnes součástí všech výpočetních softwarů a vyžadují ji některé dotační tituly (např. Nová zelená úsporám). Tato příloha zajistí transparentnost provedených výpočtů a jejich opakovatelnost v případě aktualizace průkazu energetické náročnosti budovy. Přílohu bude možné předávat v elektronické podobě.

S průkazem energetické náročnosti budovy neodmyslitelně souvisí i nastavení zatřídění budov do kategorií A–G podle jejich energetické náročnosti budovy. Vzhledem k tomu, že budou odstraněny parametry referenční budovy pro „nová budova“ (tj. energetický standard pro novostavby předcházejí požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie), od nichž se kategorizace odvíjela, bude kategorizace nově navázána na budovu s téměř nulovou spotřebou energie po roce 2022. K tomuto standardu jsou individuálně upraveny všechny hranice pro neobnovitelnou primární energii, celkovou dodanou energii i součinitel prostupu tepla tak, aby co nejméně ovlivnily současné zatřídění budov. Hranice kategorií pro dílčí dodané energie jsou nově nastaveny individuálně tak, aby zohledňovaly kvalitativní úroveň realizovatelných technických systémů. Nově je tak ve všech dílčích energiích dosažitelná klasifikační třída A.

V druhém díle se budeme podrobně věnovat úpravě parametrů referenční budovy.