Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Téměř nulové budovy

Novela vyhlášky č. 78/2013 Sb. – (264/2020 Sb.); Část 2: Úprava parametrů referenční budovy

Jedním ze základních bodů novely vyhlášky je komplexní revize nastavení parametrů referenční budovy sloužících ke stanovení ukazatelů energetické náročnosti budovy a odvození požadavků na energetickou náročnost budov. Jejich současná konfigurace neodpovídá technologickému posunu posledních let, což vede k nerovnoměrnému rozložení významnosti jednotlivých dílčích dodaných energií v rámci celého PENB a v důsledku i k nefunkčnímu nastavení požadavků na energetickou náročnost. Správné nastavení a vzájemné vyvážení parametrů referenční budovy je tak klíčem k nastavení vhodných požadavků na energetickou náročnost jejich srozumitelnosti pro laickou i odbornou veřejnost. Zásadní dopad na parametry referenční budovy mají i faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů, jak zní nový název pro primární neobnovitelnou energii. Revize vyhlášky se tak dotkla i jejich nastavení.

Autor článku byl za alianci Šance pro budovy členem pracovní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu k novele vyhlášky č. 78/2013 Sb. Komentář je připraven na základě návrhu změn vyhlášky č. 78/2013 Sb. z ledna 2020, jejíž znění se v současné době nachází v legislativním procesu. Nejedná se tak o komentář konečného znění.


Na základě podnětů z praxe byl sestaven základní rámec nezbytných oprav, který byl doplněn o úpravy vlivem změn normativních předpisů a vhodná rozšíření vedoucí k přesnějším výsledkům. Úpravy se tak dotýkají prakticky všech částí Tabulky č. 1 Přílohy č. 1 vyhlášky. Změna nastavení parametrů referenční budovy je doprovázena i úpravou požadavků na energetickou náročnost v oblasti novostaveb, změnou nastavení kategorizace dílčích dodaných energií a současně úpravou a doplněním hodnot dle ČSN 730331-1, která je využívána ke stanovení vstupních hodnot pro technické systémy hodnocené budovy. Úpravou na obou stranách hodnocení (referenční i hodnocené budovy) dochází k vyváženému nastavení a omezení dopadu realizace většího rozsahu energeticky úsporných opatření ke splnění legislativních požadavků.

WEBINÁŘ – Tipy a triky pro NZEBy

Chcete se dozvědět více a být včas připraveni?
Přihlaste se na interaktivní webináře k budovám s téměř nulovou spotřebou energie. Získáte praktické zkušenosti s optimalizací staveb podle nových legislativních pravidel v ekonomických souvislostech. Nejbližší webináře naleznete na www.nzeb.cz.

Změnu dílčích hodnot parametrů referenční budovy je nutné porovnávat v kontextu celkových změn vyhlášky a jejich dopadu do konečné návrhu požadovaných energeticky úsporných opatření nutných ke splnění požadavků na energickou náročnost budovy. Bylo by zásadní chybou odvozovat zpřísnění nebo zmírnění požadavků pouze na základě změny jednotlivých hodnot parametrů referenční budovy. U většiny nových budov nevede změna parametrů referenční budovy k nutnosti realizovat více energeticky úsporných opatření, než tomu bylo dosud. V případě větších změn dokončených budov cílících na splnění požadavků vyhlášky č. 78/2013 Sb. podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) může znamenat změna parametrů referenční budovy mírné zpřísnění z pohledu rozsahu nutných úsporných opatření. To se týká především případů budov vybavených zdrojem a otopnou soustavou s celkovou nízkou účinností. I v těchto případech ale bude možné postupovat dle § 6 odst. 2 písm. c), tedy realizací měněných stavebních prvků obálky budovy na úrovni doporučeného součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011.

Změna hodnocení referenčního součinitele prostupu tepla

Důležitou součástí novely vyhlášky je úprava metodického postupu výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy. Se současným nastavením může docházet k neadekvátnímu zvyšování referenční hodnoty (tj. ke zmírňování požadavků na energetickou náročnost budov) volbou velmi nízkých návrhových vnitřních teplot v jedné či více částech (zónách) hodnocené budovy. V extrémních případech (vnitřní teploty pod 10 °C) mohou vycházet i fyzikálně nesmyslné hodnoty (např. referenční součinitele prostupu tepla okna v zóně s vnitřní návrhovou teplotou 5 °C odpovídá hodnotě 24 W/m2.K).

Současná podoba redukce podle návrhové vnitřní teploty vzduchu:

Uem,R = Uem,N,20,R ‧ 16 / (ϑim − 4)
 


Nový výpočetní postup tento problém spolehlivě odstraňuje zavedením mezních limitů.

UR, j = fR ‧ e1 ‧ UN,20, j
 

kde e1 je součinitel typu zóny přilehlé k j-té teplosměnné konstrukci obálky budovy, který se stanoví:

  1. pro zóny s ϑim od 18 °C do 22 °C včetně jako e1 = 1 (7)
  2. pro ostatní zóny jako
    e1 = 16 / abs (ϑim − 4); nejméně však 0,75 a nejvýše však 1,75; (8)

Další změnou je v zásadě formální přepracování výpočetních vztahů do přehlednější podoby, která umožňuje stanovit referenční součinitel prostupu tepla nikoli až na úrovni obálky budovy jako dosud, ale už na úrovni jednotlivých konstrukcí. Specialisté i projektanti tak budou moci lépe vyhodnotit, zda má dílčí navrhovaná konstrukce dostatečně nízký součinitel prostupu tepla, což zvýší orientaci v protokolu PENB.

Tento metodický přístup současně odstraňuje nevhodné nastavení stanovení Uem pro vícezónové budovy. Současná metodika stanovuje výsledný Uem váženým průměrem objemů jednotlivých zón, což vede k různým výsledkům v závislosti na zvoleném způsobu rozdělení budovy do zón. Nově je stanovení Uem,R i Uem závislé pouze obálce budovy, bez ohledu na zvolený způsob zónování.

V prvním kroku se stanoví referenční součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí, který v sobě již obsahuje jak redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla fR, tak redukci podle vnitřní návrhové teploty hodnocení zóny e1součinitel typu zóny. Redukční faktor fR zůstává nezměněn a stanovuje jej příloha č. 1 vyhlášky ve výši 0,7 pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie a ve výši 1,0 pro všechny ostatní budovy.

Krok 1:

UR, j = fR ‧ e1UN,20, j
 

Ve druhém kroku se z referenčních dílčích součinitelů prostupu tepla stanoví referenční měrný tepelný tok j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy

Krok 2:

HT,R, j = Aj ‧ UR, j ‧ bj
 

Přičemž pro podlahovou konstrukci na zemině je referenční ustálený měrný tepelný tok prostupem roven nejméně HT,R,min, j = Aj ‧ UR, j ‧ (ϑim − 5) / (ϑim − ϑe). Tato úprava byla navržena proto, aby měrný tepelný tok HT,R,min, j lépe odpovídal skutečnému chování těchto konstrukcí a neznevýhodňoval jako dosud podlahy rozsáhlých halových budov. U těchto budov je teplota v zemině pod úrovní podlahy víceméně stejnoměrná ve většině plochy podlahy a fakticky jen minimálně závislá na vnějších klimatických podmínkách. Tímto vztahem se srovnává postup vyhlášky s postupem dle ČSN 730540-2 umožňující nezateplovat rovnoměrně podlahu haly, ale realizovat zateplení jen v okrajových částech po obvodu. Výsledným dopadem je zmírnění požadavků na Uem,R (prostřednictvím součinitele prostupu tepla podlahy na zemině) u halových budov.

Ve třetím kroku se z referenčního měrného tepelného toku j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy HT,R, j stanoví referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy Uem,R a referenční přirážkou na vliv tepelných vazeb, násobenou příslušným redukčním činitelem fR.

Krok 3:

Uem,R = ∑ HT,R, j / ∑ Aj + fR ‧ ΔUem,R
 

Kvůli výše popsaným změnám musel být formálně upraven i výpočet omezení prostupu tepla obálkou referenční budovy v případě budov se značným podílem zasklení (v současném nastavení pro podíl zasklení nad 50 % celkové plochy fasád). Současné nastavení počítalo pro referenční budovu s podílem prosklení fasády zón jen do podílu 50 %, nad tento podíl bylo zasklení hodnocené budovy nahrazeno u referenční budovy referenčním součinitelem prostupu tepla stěn.

Vysoká míra zasklení obálky budovy významně souvisí s vyšší energetickou náročností jak pro režim vytápění, tak pro režim chlazení. Vysoká míra prosklení současně neúměrně zvyšuje i referenční průměrný součinitel prostupu tepla (okna má běžně pětinásobně vyšší požadovanou hodnotu UN,20 než vnější stěna). Omezení maximální výše referenčního součinitele prostupu tuto disproporci částečně napravuje a zvyšuje tlak na kvalitu zasklení u budov s vysokým podílem zasklení (nově nad 40% podíl).

UR, j,max = fR ‧ e1 ‧ (UN,20,W + 0,4 − AW/AF)
 

kde je

UN,20,W
požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro výplň otvoru ve vnější stěně, ve W/(m2‧K), stanovená pro převažující návrhovou vnitřní teplotu 20 °C podle ČSN 730540-2:2011;
AW
celková plocha svislých průsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m2, stanovená z vnějších rozměrů;
AF
celková plocha svislých průsvitných a neprůsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m2, stanovená z vnějších rozměrů, přičemž se za svislou konstrukci považuje konstrukce, jejíž odklon od svislé roviny činí nejvýše ± 30º.
 

Výsledná redukce průměrného součinitele prostupu tepla vlivem navržených úprav se liší jen minimálně oproti současně platné redukci. V této souvislosti se současně ukázalo jako nefunkční nastavení hranice Uem,REC v ČSN 730540-2:2011 formou absolutních hodnot. Doporučená hodnota Uem,REC dle normy vychází mírněji, než požadavek dle vyhlášky.


Na příkladu reálné administrativní budovy s A/V = 0,31 projektované ve standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie je patrné, že požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla Uem splní budova pouze za předpokladu realizace kvalitního zasklení. V případě použití běžného lehkého obvodového pláště s dvojskly činí maximální možné procento zasklení vedoucí ke splnění požadavků 27 %. V případě trojskel s horším součinitelem prostupu tepla skla pak 67 % a až v případě osazení pláště vysoce kvalitními trojskly s Ug = 0,50 W//m2.K je možné navrhnout budovu s téměř 100% prosklením.


Žádná z navržených úprav výpočtu součinitele prostupu tepla nemění u běžně řešených budov zásadním způsobem požadavky na obálku budovy nebo samotnou hodnotu Uem,R. Úprava požadavků nastane pouze v případě vícezónových budov s významným objem zón s návrhovou vnitřní teplotou pro režim vytápění nižší než 13 °C nebo u budov s nevhodně navrženým zónováním.

Úprava obecných hodnot referenční budovy

V této části tabulky nedochází k zásadním změnám parametrů, ale jen k jejich formálním úpravám a jejich rozšíření.

Tab. 1 Parametry a hodnoty referenční budovy
ParametrOznačeníJednotkyReferenční hodnota
Dokončená budova a její změnaNová budovaBudova s téměř nulovou spotřebou energie
Redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu teplafR1,00,80,7
Průměrný součinitel prostupu tepla jednozónové budovy nebo dílčí zóny vícezónové ucelené části budovyUem,RW/(m2∙K)hodnota podle odstavce 4
Průměrný součinitel prostupu tepla vícezónové budovyUem,RW/(m2∙K)hodnota podle odstavce 7
Součinitel prostupu tepla vnitřních konstrukcíUR,intW/(m2∙K)doporučená hodnota dle ČSN 730540-2:2011
Přirážka na vliv tepelných vazebUem,RW/(m2∙K)0,02
Vnitřní tepelná kapacitaCRkJ/(m2∙K)165
Celková propustnost slunečního záření (solární faktor)gR0,5
Činitel clonění aktivními stínícími prvky pro režim chlazení u průsvitných konstrukcí s orientací V, JV, J, JZ a Z, horizontFc,c,R0,2
Přídavný tepelný odpor uzavřených okenicΔRW/m2.K0
Vyrobená elektřinaQel,RkWh0
Využitá energie slunečního záření, energie větru, energie vody a geotermální energieQenv,RkWh0
Pomocné energie
Korekční činitel typu oběhového čerpadlap,ctl,R0,54
Tab. 2 – Referenční parametry a hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy a nové a měněné vnitřní konstrukce
ParametrOznačeníJednotkaReferenční hodnota
Součinitel
prostupu tepla
URW/(m2∙K)a) pro konstrukce v zónách provozovaných jako mrazírna nebo chladírna: hodnota dle ČSN 148102:1993 snížená o 30 %
b) pro konstrukce v ostatních zónách: doporučená hodnota dle ČSN 730540-2

Nemění se požadavky na kvalitu obálky budovy, definované pomocí redukčního činitele požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla. Hodnota u dokončených budov a jejích změn zůstává na úrovni fR = 1, tedy na úrovni požadované hodnoty dílčích součinitelů prostupu tepla UN,20 dle ČSN 730540–2. Zrušena je referenční hodnota redukčního činitele fR pro tzv. „nové budovy“, tedy novostavby před náběhem povinnosti realizovat budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEBy). Vzhledem k tomu, že povinnost realizovat NZEBy nabíhá plynule od roku 2016 a končí požadavkem pro všechny budovy po 1. 1. 2020, stává se referenční hodnota pro „novou budovu“ bezpředmětnou.

Redukce zpřísňující požadavky na kvalitu obálky budovy (průměrný součinitel prostupu tepla referenční budovy) pro novostavby zůstává také beze změny a to na úrovni fR = 0,7. Tato hodnota odpovídá přibližně doporučené hodnotě dílčích součinitelů prostupu tepla Urec,20 dle ČSN 730540–2 (podrobněji viz následující tabulka).

Tabulka Součinitele prostupu tepla dle ČSN 730540-2
Popis konstrukceSoučinitel prostupu tepla [W/(m2‧K)]
Požadované hodnoty
UN,20
Doporučené hodnoty Urec,20fR
pro Urec,20
(Urec,20/UN,20)
Referenční hodnota
UR
pro 18–22 °C
Stěna vnější0,30 1)těžká: 0,25
lehká: 0,20
0,83
0,67
0,21
Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně0,240,160,670,17
Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině 4), 6)0,450,300,670,32
Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru0,600,400,670,42
Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří1,5 2)1,20,801,05
Lehký obvodový plášť (LOP), hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru fw = Aw / Afw ≤ 0,50,3 + 1,4‧fw0,2 + fw0,70,21 + 0,98‧fw
fw > 0,50,7 + 0,6‧fw0,70,90,49 + 0,42‧fw

S ohledem na výše popsanou úpravu výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy se stává bezpředmětnou referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla pro vícezónové budovy a proto je z vyhlášky odstraněna.

Nově jsou stanoveny požadavky na vnitřní konstrukce, co se týče součinitele prostupu tepla vnitřních konstrukcí. Tato hodnota byla stanovena na doporučené hodnotě Urec,20 dle ČSN 730540-2:2011. Požadavek se vztahuje na konstrukce mezi prostory s rozdílnou návrhovou teplotou. Vnitřní konstrukce nevstupují do hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla hodnocení ani referenční budovy.

Ukazuje se, že vliv na dodanou energii budovy mají i okenice. Z tohoto důvodu se do hodnocení energetické náročnosti budovy bude zahrnovat i vliv okenic, a to formou tepelného odporu uzavřených okenic. V případě referenční budovy se okenice nepředpokládají, proto je hodnota tepelného odporu uzavřených okenic rovna nule.

Činitel clonění aktivními stínícími prvky pro režim chlazení byl u průsvitných konstrukcí doplněn o orientaci těchto konstrukcí s orientací východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a horizont.

Hodnota korekčního činitele typu oběhového čerpadla se upravuje na úroveň oběhového čerpadla s řízenými otáčkami.

Úprava parametrů vytápění referenční budovy

Tab. 1 Parametry a hodnoty referenční budovy
ParametrOznačeníJednotkyReferenční hodnota
Dokončená budova a její změnaBudova s téměř nulovou spotřebou energie
Vytápění
Účinnost výroby energie zdrojem tepla 1)ηH,gen,R%80 92
Účinnost distribuce energie na vytápění uvnitř systémové hranice budovyηH,dis,R%85 90
Účinnost distribuce energie na vytápění vně systémové hranice budovyηH,dis,R%100
Účinnost sdílení energie na vytápěníηH,em,R%80 88

Upravena je referenční účinnost otopné soustavy včetně zdroje tepla. Současná souhrnná účinnost 54 % odpovídá soustavě s otopnými tělesy bez termostatických hlavic se špatně izolovanými rozvody tepla vedenými ze tří čtvrtin mimo obálku budovy a zdrojem v podobě atmosférického kotle na zemní plyn. Nově je za referenční otopnou soustavu se souhrnnou účinností 73 % považována vysokoteplotní soustava s otopnými tělesy s termoregulačními ventily a termostatickými hlavicemi, s tepelně izolovanými rozvody vedoucími převážně ve vytápěné obálce budovy.

Ke snížení dopadu na hodnocení budov budou současně v ČSN 730331-1 zvýšeny hodnoty účinnosti zdrojů energie a účinnosti distribuce energie. Účinnost palivových zdrojů energie v ČSN 730331-1 je zvýšena vlivem jejího přepočtu z výhřevnosti na spalné teplo tak, aby byly všechny legislativní předpisy vzájemně v souladu. V případě kondenzačního kotle na zemní plyn to například znamená navýšení účinnosti ze současných cca 94 % na 104–109 %. Současně došlo k rozšíření hodnot účinnosti distribuce teplovodní otopné soustavy o 4 až 5 procentních bodů za předpokladu, že je nejméně 80 % délky rozvodů ve vytápěných prostorách a rozvodu jsou izolovány dle platné legislativy.

Přestože dochází k navýšení účinnosti referenční otopné soustavy o 19 procentních bodů, současně dochází i k navýšení účinnosti hodnocené budovy s kvalitně navrženou otopnou soustavou v obdobném rozsahu. Tyto úpravy tak zvýrazní rozdíly mezi soustavy s vysokou a nízkou účinností a zdůrazní tak důležitost opatření na úrovni návrhu teplotního spádu soustavy a její regulovatelnosti.

Nově přibývá referenční hodnota účinnosti distribuce energie na vytápění vně systémové hranice budovy ve výši 100 %. Ta se bude uplatňovat v případech tzv. areálového přístupu, tedy případů, kdy je zdroj tepla/chladu mimo budovu a současně se nejedná a licencovaný zdroj soustavy zásobování tepelnou energií dle energetického zákona. Jejím úkolem je zvyšování účinnosti systémů zásobování teplem (mimo systémy licencované, jejichž účinnost distribuce je započtena ve faktorech neobnovitelné primární energie). Nově tak bude obtížné napojit novou budovy a neúčinné centrální zdroje ve vlastnictví téhož subjektu.

Úprava parametrů chlazení referenční budovy

Tab. 1 Parametry a hodnoty referenční budovy
ParametrOznačeníJednotkyReferenční hodnota
Dokončená budova a její změnaBudova s téměř nulovou spotřebou energie
Chlazení
Chladicí faktor kompresorového zdroje chladuEERC,gen,R 2)W/W2,7
Chladicí faktor ostatních zdrojů chladuEERC,gen,R 2)W/W0,5
Účinnost distribuce energie na chlazení uvnitř systémové hranice budovyηC,dis,R%85
Účinnost distribuce energie na chlazení vně systémové hranice budovyηC,dis,R%100
Účinnost sdílení energie na chlazeníηC,em,R%85
Dodaná energie na chlazení pro rodinné a bytové domy obytné zóny (nebo zóny s tímto provozem)Qfuel,CkWh0
Množství zpětně využitého odváděného tepla z chlazeníQHR,RkWh0

U chlazení došlo k zjednodušení volby referenční hodnoty chladícího faktoru zdroje chladu. Místo dosud používaných dvou hodnot pro různé typy zdrojů chladu v hodnocené budově se nově používá jen jedna referenční hodnota, což je v souladu s přístupem, který se používá i při stanovení referenčních hodnot pro vytápění, přípravu teplé vody atd. (referenční budova má pro určitý účel vždy jednotný, stále stejný typ zdroje energie bez ohledu na to, jaký zdroj energie používá hodnocená budova).

Dále dochází k rozdělení účinnosti distribuce energie na chlazení podle toho, zda se zdroj chladu nachází uvnitř systémové hranice budovy nebo vně. Obdobně jako u vytápění je účinnost distribuce energie na chlazení vně systémové hranice budovy ve výši 100 %.

Nově se do výpočtu zahrnuje i rekuperace odváděného tepla z chlazení. Pro referenční budovu je přitom zpětně využité odváděné teplo z chlazení nulové (tj. referenční budova nemá instalovaný příslušný systém rekuperace). Instalací tohoto systému lze tedy v hodnocené budově zlepšit energetickou náročnost.

Úprava parametrů nuceného větrání referenční budovy

ParametrOznačeníJednotkyReferenční hodnota
Dokončená budova a její změnaBudova s téměř nulovou spotřebou energie
Nucené větrání
Měrný příkon jednoho ventilátoru systému nuceného větráníPSFPahu,RW.s/m31750 1500
Váhový činitel regulace ventilátorů systému nuceného větránífF,stl,R0,7
Celoroční účinnost zpětného získávání tepla systému nuceného větrání pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro obytné zóny s objemovým průtokem větracího vzduchu do 7500 m3/hodηH,hr,R%60 0
Celoroční účinnost zpětného získávání tepla systému nuceného větrání pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro jiné než obytné zóny s objemovým průtokem větracího vzduchu nad 7500 m3/hodηH,hr,R%40 30

Z praxe vyplynula nutnost upřesnění měrného příkonu ventilátoru systému nuceného větrání, tj. je upřesněno, že se jedná o měrný příkon jednoho ventilátoru. Zároveň je snížena referenční hodnota na 1 500 W.s/m3, což lépe reflektuje současnou technologickou úroveň větracích jednotek.

Je doplněna referenční hodnota váhového činitele ventilátorů systému nuceného větrání, konkrétně na úrovni fF,ctl,R = 0,7. Tato hodnota vyjadřuje poměr mezi běžně provozně dosaženým příkonem jednotky při provozu na průměrné množství větraného vzduchu a příkonem udávaným pro jmenovitý výkon jednotky. Reálné jeho výši ovlivňuje průměrné množství větraného vzduchu dané typickým profilem užívání a nastavením a typem systému měření a regulace, tlaková ztráta distribuční soustavy, stupeň znečištění filtrů, způsob řízení regulace a výše naddimenzování výkonu jednotky oproti průměrnému množství větraného vzduchu.

Níže v grafu je zobrazeno reálné měření příkonu jednotky DUPLEX 520 ECV4 v kanceláři pro 15 osob v různém stupni zatížení. Z grafu je patrné, že při běžném provozním nastavení jednotky na 75% konstantní výkon je váhový činitel regulace fF,ctl,R roven referenční hodnotě 0,7. Při osazení čidla CO2, detekujícího přítomnost osob klesá průměrný větrací výkon jednotky na 60 %, což odpovídá váhovému činiteli regulace fF,ctl,R ve výši 0,51. Se změnou výkonu jednotky se mění i tlaková ztráta distribuční soustavy vzduchu a nastavení jednotlivých regulačních prvků, proto níže uvedená křivka platí výhradně pro měřený systém (jednotku a navrženou distribuční soustavu). Za předpokladu instalace tohoto systému v mateřské školce (v jedné třídě) by rozsah možné regulace výkonu činil 66–100 % (na základě hygienických požadavků a nastavené koncentrace CO2), což odpovídá váhovému činiteli regulace fF,ctl,R v rozsahu 0,59 až 0,95.


Dále dochází ke sjednocení přístupu instalace řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Současné nastavení vyhlášky fakticky vyřazovalo realizaci tohoto systému z energeticky úsporných opatření vedoucích v lepšímu zatřídění budovy nebo splnění požadavků na budovy. Nově je pro všechny budovy jednotně uvažována celoroční účinnost zpětného získávání tepla pro výpočet měrného tepelného toku. Pro obytné zóny na úrovni ηH,hr,R = 0 [%], což odpovídá přirozenému větrání a pro neobytné zóny je hodnota snížena z ηH,hr,R = 40 [%] na úroveň 30 %. Oproti současnému stavu se jedná o faktické zmírnění požadavků na energetickou náročnost budov, které bude kompenzováno zvýšením odpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů. Celkově tak dochází posílení pozice systémů řízeného větrání se zpětným získáváním tepla.

Úprava parametrů systému úpravy vlhkosti referenční budovy

Zůstává beze změny.

Úprava parametrů přípravy teplé vody referenční budovy

ParametrOznačeníJednotkyReferenční hodnota
Dokončená budova a její změnaBudova s téměř nulovou spotřebou energie
Příprava teplé vody
Celoroční účinnost zpětného získávání tepla z odpadní vodyɳW,hr,R%0
Účinnost zdroje tepla pro přípravu teplé vody 1)ηW,gen,R%85 88
Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech do celkového objemu zásobníků 400 litrůQW,st,RWh/(l.den)7
Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech nad celkový objem zásobníků 400 litrůQW,st,RWh/(l.den)5
Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody uvnitř systémové hranice budovyQW,dis,RWh/(m.den)150
Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody vně systémové hranice budovyQW,dis,RWh/(m.den)0

Ke snížení energetické náročnosti může dojít zpětným získáváním tepla z odpadní vody. Proto je ve vyhlášce pro referenční budovu zavedena celoroční účinnost zpětného získávání tepla z odpadní vody na úrovni ɳW,hr,R = 0 [%]. Zde je namístě upozornit, že celoroční účinnost zpětného získávání tepla z odpadní vody celého systému se významně liší od účinnosti udávané výrobcem „rekuperačního zařízení“ (např. stacionární účinností). Podle typu zařízení, způsobu zapojení se zdrojem a reálných provozních podmínek se může být reálná průměrná celoroční účinnost systému i méně než poloviční oproti hodnotě udávané výrobcem.

Obdobně jako v případě vytápění dochází k navýšení referenční hodnoty účinnosti zdroje tepla pro přípravu teplé vody na hodnotu ηW,gen,R = 88 [%].

Vzhledem k tomu, že budova může mít dodávku teplé vody mimo systémovou hranici budovy, jsou nově předepsány tepelné ztráty distribucí teplé vody mimo tuto systémovou hranici budovy pro referenční systém přípravy teplé vody na QW,dis,R = 0 Wh/(m.den). referenční budova tak předpokládá umístění zdroje v budově.

Úprava parametrů osvětlení referenční budovy

ParametrOznačeníJednotkyReferenční hodnota
Dokončená budova a její změnaBudova s téměř nulovou spotřebou energie
Osvětlení
Průměrný měrný příkon pro osvětlení pro rodinné a bytové domy vztažený k osvětlenosti zónypL,lx,RW/(m2.lx)0,05 0,032
Průměrný měrný příkon pro osvětlení pro ostatní budovy vztažený k osvětlenosti zónypL,lx,RW/(m2.lx)0,1
Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro obytné zónyFL,R(–)1,7
Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro jiné než obytné zónyFL,R(–)1,1
Světelná účinnost zdroje pro výpočet vnitřních zisků z osvětleníɳL,R%20
Činitel závislosti na denním světle obytné zónyFD,R(–)0,8
Činitel závislosti na denním světle pro jiné než obytné zónyFD,R(–)1
Činitel systému řízení osvětlovací soustavyFOC,R(–)1
Činitel konstantní osvětlenostiFC,R(–)1

Úpravy referenčních hodnot pro systém osvětlení reflektují změny ČSN EN 15193-1 a rychlý technologický vývoj v oblasti LED svítidel. Současně se změnami referenčních parametrů je navržena změna ČSN 730331-1, ve které je kapitola A.5 Osvětlení upravena do souladu s ČSN EN 15193-1 a doplněna tabulkami s typickými hodnotami pro jednotlivé korekční činitele.

Měrný příkon referenční osvětlovací soustavy je jednotný pro všechny budovy a nově odpovídá přímému osvětlení běžných místností (pL,lx,R = 0,032 W/(m2.lx)). Doplněn je referenční hodnotou korekčního činitele typu použitých světelných zdrojů. V případě obytných budov tak odpovídá referenční osvětlovací soustava běžně realizovaným systémům s kompaktními zářivkami (FL,R = 1,7), u ostatních budov pak běžnému systému osvětlení s lineárními zářivkami (FL,R = 1,1). Oproti současnému nastavení zůstává fakticky zachovaná hodnota referenčního příkonu osvětlovací soustavy pro obytné zóny ve výši 0,054 W/(m2.lx), stanovená součinem pL,lx,R ‧ FL,R. U ostatních budov se snižuje z 0,1 W/(m2.lx) přibližně na třetinu, tedy na 0,035 W/(m2.lx).

Vyhláška nově rozděluje činitel závislosti na denním světle pro obytné zóny a jiné než obytné zóny. Pro jiné než obytné zóny zůstává na původní hodnotě a pro obytné zóny je snížen na hodnotu FD,R = 0,8. Tato hodnota odpovídá předpokladu, že v obytných budovách se snižuje doba chodu osvětlovací soustavy v závislosti na míře využití denního světla (okny).

Pro výpočet roční spotřeby elektrické energie systému osvětlení je v souladu s ČSN 730331-1 nově doplněn činitel konstantní osvětlenosti na úrovni FC,R = 1, což odpovídá nestmívatelným osvětlovacím soustavám a doplněn činitel systému řízení osvětlovací soustavy FOC,R.

Ačkoliv se navyšují hodnoty účinnosti pro referenční hodnoty, dochází zároveň k úpravě hodnot v nově připravované ČSN 730331, tedy hodnot pro hodnocené budovy. Úprava parametrů referenční budovy dochází k napravení chybného nastavení spotřeby energie referenční budovy u nerezidenčních budov, která odpovídala soustavě s halogenovými žárovkami a deformovala výpočet energetické náročnosti. Dále dochází k rozšíření započitatelnosti energeticky úsporných opatření v oblasti řízení a regulace osvětlení, což povede k realističtějším výpočtům.

Doplněna je nově světelná účinnost zdroje pro výpočet vnitřních zisků z osvětlení odpovídající soustavám se zářivkovými zdroji (referenční soustava). Hodnota zásadně ovlivňuje výši vnitřních zisků pro výpočet dodané energie na vytápění a chlazení.


Navržené úpravy povedou k přesnějším výsledkům dílčí dodané energie na osvětlení a k rozšíření možnosti návrhu energeticky úsporných opatření v této oblasti. Zároveň je napraveno současné nevhodné nastavení referenčního hodnoty dodané energie na osvětlení, které u běžných nerezidenčních budov vycházelo dvou až pětinásobně vyšší oproti spotřebě běžné hodnocené budovy, čímž docházelo k výrazné deformaci dílčí dodané energie na vytápění, chlazení a osvětlení, primární neobnovitelné energie a deformaci výsledného klasifikace budovy.

Závěrem

Hodnocení komplexních dopadů na ukazatele energetické náročnosti budovy naleznete v samostatném článku věnujícím se dopadům změn v oblasti novostaveb – budov s téměř nulovou spotřebou energie, doplněného hodnocením dopadů na případových studiích vybraných typů budov.

 
 
Reklama