Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Facility management / od 10.4.2019 do 6.10.2022


zpět na aktuální články

6.10.2022
Ing. Viktor Sláma, Ing. Dominik Wallenfels, Ing. Stanislav Hanák, Sweco Hydroprojekt a.s., Ing. Jindřich Sláma, Ph.D., D-PLUS PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ a.s.

Na příkladu tří projektů navržených v různých časových obdobích si ukážeme vývoj přípravy projektu od 3D koordinačního modelu přes BIM pasport až po 3D koordinační model projektu skutečného stavu vodohospodářského objektu. Předvedeme datovou strukturou, propojení digitální 3D projektovou dokumentaci s rozpočtem, harmonogramem a zobrazením v GIS včetně připomínkování ve společném datovém prostředí (CDE). Popíšeme také specifika BIM jako součásti zakázky, včetně role zadavatele v tomto procesu. V neposlední řadě zhodnotíme přínosy BIM z pohledu projektanta a ukážeme možné budoucí trendy.

13.9.2022
Ing. Petr Dolejš, Ph.D., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí, Ústav technologie vody a prostředí, Ing. Filip Hložanka, VDT Technology, a.s., Praha

Objektové projektování přináší do vodohospodářské projekční praxe nové možnosti. Obdobně jako kdysi CAD nástroje, integrované inženýrství nyní představuje bránu do světa digitalizace vodohospodářských celků a může být chápáno jako efektivní předstupeň před zaváděním BIM, umožňující tvorbu digitálních dvojčat a provozní optimalizace. Tyto nové postupy mohou otevřít brány vnímání projektu a správy celku v dosud nepoznaných rovinách. Vzhledem k nastupujícím legislativním, ale i obchodním trendům v ČR, lze očekávat zvýšenou poptávku po digitálně zpracovaných projektech v objektové architektuře, umožňující provázaný přístup ke tvorbě a správě dokumentace v jednotlivých fázích životního cyklu technologického celku.

9.8.2022
Ing. Petr Sýkora, Ph.D., Ing. Jana Purnochová, Pražské vodovody a kanalizace, a.s., Ing. Jiří Štrupl, Pražská vodohospodářská společnost, a.s.

Na základě rozhodnutí vlády ČR se počítá s povinným využitím BIM pro veřejné nadlimitní zakázky postupně od roku 2023. BIM v kontextu vodohospodářské infrastruktury bude mít svoji specifickou pozici, která se bude lišit od pojetí BIM ve stavebnictví (pozemní či dopravní stavby). Vypovídá o tom i potřeba vlastní katalogizace technologických prvků, rozšíření katalogu stavebních prvků SNIM nebo zcela jiné požadavky na detail stavební konstrukce objektu. Potvrdily to pilotní projekty i aktuální zkušenosti se zaváděním BIM v kontextu vodohospodářské infrastruktury.

20.6.2022
Ing. Veronika Kořenková, doc. Ing. Petr Horák, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Zpřísňování kritérií ENB a snaha o prosazení komplexního pohledu, nejen potřeby energií spojených s bydlením, ale i místem bydlení, způsobem dopravy atp. ukazují, že současný stav není systémově vyřešený. Splnit nová kritéria i ve stávajících budovách, z nichž mnohé neprošly ani základním zateplením, bude velmi náročné, i když nutné.

28.4.2022
Ing. Aleš Průcha, VUT FAST Brno

Tento článek se zabývá popisem BIM problematiky, dále zaváděním a potřebou BIM ve stavebnictví. Obsahuje popis metod ocenění včetně ocenění vybrané konstrukce jednotlivými metodami. Jednotlivé metody jsou poté porovnány s nákladovým způsobem ocenění pomocí RTS BIM.

11.4.2022
Ing. Vlastimil Muroň, Ing. Filip Tomašov, Ing. Vojtěch Vaněk

Ze srovnání efektivity komunikace mezi klasickým projektováním ve 2D a ve 3D, konkrétně v BIMu, mimo jiné vyplývá problém kompatibility SW. Přechod na BIM, označovaný jako revoluce, se ukazuje spíše evolucí.

29.11.2021
Ing. Jakub Nosek, Ing. Petr Kalvoda, Ph.D., Ing. Michal Kuruc, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav geodézie

Mobilní laserové skenování (MLS) je v současné době běžně využíváno v řadě geodetických aplikací. Zpřesnění bodových mračen MLS se obvykle provádí zvyšováním počtu vlícovacích bodů (VB), které jsou rovnoměrně rozmístěné v rámci mapovaného území. Přesnost bodových mračen lze vylepšit také vícenásobnými průjezdy mobilního mapovacího systému (MMS). Cílem tohoto článku je navrhnout vhodný postup, kterým by bylo možné odstranit lokální deformace bodových mračen MLS. Navržený postup je založený na porovnání bodových mračen z vícenásobných průjezdů MMS. Do míst, kde rozdíly mezi bodovými mračny dosahují větších hodnot, jsou pak cíleně přidávány další VB.

10.11.2021
Ing. Zdeněk Poloprutský, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra geomatiky

Tento článek se zabývá možnostmi využití moderních měřických metod a technologií, tj. např. pozemního laserového skenování (TLS) a Image Based Modeling and Rendering (IBMR), geografických informačních systémů (GIS) a informačního modelování budov (BIM) pro zpracování, distribuci a archivaci dat nashromážděných při stavebněhistorickém průzkumu (SHP). Příspěvek se snaží stručně shrnout dosavadní stav autorova poznání a jeho praktické zkušenosti s danou problematikou.

11.10.2021
Ing. Augustin Sadílek, VUT v Brně, Ústav soudního inženýrství, Ing. Vlastimil Vala, CSc., Ing. Filip Hakl, Ing. Eva Mačurová MBA, Státní pozemkový úřad v Praze, Oddělení tvorby cen a verifikace

K datu 1. 1. 2021 nabyla účinnosti novela zákona o oceňování majetku a také novela oceňovací vyhlášky. Novelizací těchto oceňovacích předpisů došlo k zásadním změnám v oceňování věcných břemen. V tomto příspěvku se zabýváme představením nového znění těchto předpisů týkajících se oceňování věcných břemen a také jednotlivých druhů cen, jimiž lze věcná břemena ocenit.

26.7.2021
Ing. Gabriela Bariczová, Ing. Ján Erdélyi, PhD., Katedra geodézie, Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzita

Článok sa zaoberá informačným modelovaním stavieb a tvorbou digitálnych dvojčiat stavieb využitím moderných metód zberu priestorových údajov (TLS a fotogrametria), pričom predstavuje algoritmus na automatizovanú kontrolu vyhotovenia stavebných objektov. Popisuje algoritmus pre automatizovanú tvorbu rozdielových modelov medzi BIM modelom a údajmi získanými z TLS resp. fotogrametricky. Výsledky slúžia na verifikáciu geometrických parametrov konštrukčných prvkov (ako napr. rovinnosť stien, priamosť potrubí), ako aj určenie odchýlok ich umiestnenia (poloha a orientácia) od samotného projektu (BIM modelu). Takto získané údaje slúžia ako podklad na kvalifikáciu a kvantifikáciu odchýlok počas riadenia výstavby.

16.5.2021
Ing. Michal Brandtner, Ing. Adam Boháček, VUT FAST Brno, Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb

Článek se zabývá datovou strukturou pro účely posuzování životního cyklu staveb s využitím informačního modelu budovy (BIM). Posuzování životního cyklu (LCA) je metoda, využitelná pro prokázání vhodnosti navržených materiálů, konstrukcí nebo celých budov z hlediska životního cyklu a jeho působení na životní prostředí.

19.4.2021
prof. Ing. Ivan Vaníček, DrSc., Ing. Daniel Jirásko, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Rychlý postupující proces digitalizace ve stavebnictví zahrnuje i oblast geotechniky. Proces BIM je jedním z jeho projevů. Propojení 3D modelu podloží a vlastní geotechnické konstrukce tak může podat jasnější pohled na interakci této konstrukce s podložím. Současně však umožňuje zřetelnou kontrolu pro všechny účastníky stavebního procesu, zda všechny podmínky této vzájemné interakce jsou splněny, zda je zde docíleno základního principu navrhování geotechnických konstrukcí – péče věnovaná všem fázím návrhu a realizace musí odpovídat riziku s touto konstrukcí a podložím spojené. V této souvislosti bude též uvedena specifikace návrhu EC 7 druhé generace, jež s různými modely počítá.

29.11.2020
Ing.arch. Zdeněk Rudovský, Ph.D., Rektorát ČVUT v Praze, odbor výstavby a investiční činnosti

O přínosech BIM se hovoří téměř na všech konferencích spojených se stavebnictvím. Nejčastěji zmiňovaným přínosem projektů tvořených v BIM je kvalitnější projektová dokumentace. Již se však nemluví o tom, nakolik byl tento přínos ve skutečných projektech realizován.

27.11.2020
Ing.arch. Zdeněk Rudovský, Ph.D., Rektorát ČVUT v Praze, odbor výstavby a investiční činnosti, Mgr. Marek Stowasser, KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář

Článek je určen všem zadavatelům, kteří by rádi vybrali kvalitního zhotovitele modelu BIM pro svůj budoucí projekt. Vychází ze zkušeností realizovaných výběrových řízení a zadávacích řízení podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Článek je úvodem do systému kvalitativně orientovaného výběru zhotovitele modelu BIM a souvisejících výstupů – tedy projektové dokumentace, výkazu výměr apod.

16.3.2020
Ing. David Pálenský, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

První část seriálu se věnovala environmentálnímu vyhodnocení předmětného bytového domu (BD) z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledné emise byly porovnány s emisním požadavkem stanoveným na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. Výsledky ukázaly, že roční produkce emisí skleníkových plynů BD dosahují 41,8 t CO2,ekv./a, přičemž emisní požadavek pro klimatický cíl 1,5 °C činí 17,0 t CO2,ekv./a. Druhá část příspěvku se věnuje sestavení variant kombinující emisně úsporná opatření za účelem dosažení hranice emisního požadavku pro klimatický cíl 1,5 °C.

9.3.2020
Ing. David Pálenský, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Dvoudílný seriál se věnuje případové studii bytového domu (BD), který byl environmentálně vyhodnocen z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledky celkových emisí BD byly porovnány s hodnotou emisního limitu, který byl stanoven na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. V reakci na značné překročení emisního limitu byla navržena řada emisně úsporných opatření, která byla vhodně sestavena do variant splňujících emisní požadavek.

28.1.2020
Ing. Jaroslav Synek, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra technologie staveb

Příspěvek se zabývá možnostmi a přínosy zavádění a využívání digitalizace informací i procesů v projektovém řízení stavebních projektů se zaměřením na řízení kvality ve stavebnictví. Popisuje aplikaci digitální kontroly kvality na stavbě. Shrnuje důvody, současné užívané postupy a jejich přínosy pro každodenní stavební praxi.

28.6.2019
Ing. Lenka Mičechová, prof. Ing. Ján Mikolaj, PhD., Žilinská univerzita v Žiline

Príspevok je orientovaný na zhodnotenie možností využitia diagnostiky stavebných objektov a výstupov procesu mobilného 3D skenovania existujúcich objektov a ich úpravy prostredníctvom softvérovej transformácie do prostredia BIM (Building Information Modeling). Dôraz je kladený na problematiku vytvárania informačného modelu stavebného objektu na základe point cloudu určeného mobilným 3D mapovaním. Hlavným cieľom bolo spracovanie nameraných dát mobilného mapovania, realizácia úkonov importu týchto dát do programového prostredia Autodesk Revit a vytvorenie BIM modelu. Pridruženým cieľom bolo porovnanie výsledného objektu pochádzajúceho z point cloudu s existujúcou projektovou dokumentáciou. Zhodnotenie celého procesu prostredníctvom SWOT analýzy predstavuje záver príspevku.

10.4.2019
Ing. Stanislav Vitásek, Skanska a.s., Fakulta stavební ČVUT

Jakým způsobem se dají data z BIM použít už dnes k tvorbě soupisu prací za pomoci navrhnutého schématu postupu? Co vše se musí stát, abychom zde dosáhli absolutní využitelnosti metody BIM?


zpět na aktuální články
 
 
Reklama