Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Facility management / od 29.11.2020 do 19.2.2024


zpět na aktuální články

Foto © Fotolia.com
19.2.2024
Bc. Lenka Křížová, dataPartner s.r.o.

Recenzovaný Měnící se prostředí průmyslových podniků ovlivněné příchodem nových technologií se dotýká i údržby. Cílem příspěvku je představení možnosti řízení údržby s pomocí informačního systému, který svými funkcionalitami umožňuje využití všech strategií, tedy kromě korektivní a plánované údržby využívá i preventivní diagnostickou údržbu.

Foto © goodluz, Fotolia.com
8.1.2024
Ing. Soňa Sopóci, CEO, Affida, s.r.o.

Každý lídr sní o motivovaném týmu. V tomto příspěvku se dozvíte o anatomii úspěchu, o tom, proč jsou někteří jedinci úspěšní, o tom, jak úspěch souvisí se schopnostmi a co to skutečně znamená mít schopnosti, o různých typech motivace, jak ji zvýšit a poskytnout podporu.

Foto © lightfield studios, Fotolia.com
19.12.2023
Vladimír Baletka, eFACILITY consulting s.r.o.

Recenzovaný Vlastníci a provozovatelé budov a technických zařízení běžně narážejí na nedostatek vhodné dokumentace, nesplnění legislativních požadavků, a časté chyby v bezpečnostních postupech. Autor podrobně rozebírá různé aspekty, včetně chybějící dokumentace, nevyhovujících oprávnění a školení a nedodržování bezpečnostních norem. Článek také zdůrazňuje význam správného vedení dokumentace a dodržování aktuálních legislativních požadavků pro zajištění bezpečného a efektivního provozu.

Foto © endostock, Fotolia.com
5.12.2023
Juraj Grenčík

Recenzovaný Príspevok predstavuje pojem inžinierstvo údržby tak, ako ho chápe nová európska norma EN 17666:2022 Údržba — Inžinierstvo údržby — Požiadavky. Norma predstavuje inžinierstvo údržby ako oblasť, ktorá využíva kompetentnosti, metódy, techniky a nástroje na vývoj a podporu údržby s cieľom zaistiť, aby objekt (údržby) bol schopný vykonávať požadované funkcie bezpečným, udržateľným a nákladovo efektívnym spôsobom počas celého životného cyklu.

21.11.2023
Ing. Ondřej Vystavěl, Ing. Michal Kuruc, Ph.D., Ing. Alena Berková, Ing. Tomáš Volařík, Ph.D.

Recenzovaný Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.

20.7.2023
Ing. David Neužil, Construsoft s. r. o.

Recenzovaný Autora článku jsme se zeptali, jakou výhodu spatřuje ve vyžívání BIM ve stavebnictví a co konkrétně mu poskytuje či neposkytuje přímé propojení s platformou CDE (společné datové prostředí). Jaké jsou jeho výhody a nevýhody, včetně případných ohrožení celého projektu?

6.10.2022
Ing. Viktor Sláma, Ing. Dominik Wallenfels, Ing. Stanislav Hanák, Ing. Jindřich Sláma, Ph.D.

Recenzovaný Na příkladu tří projektů navržených v různých časových obdobích si ukážeme vývoj přípravy projektu od 3D koordinačního modelu přes BIM pasport až po 3D koordinační model projektu skutečného stavu vodohospodářského objektu. Předvedeme datovou strukturou, propojení digitální 3D projektovou dokumentaci s rozpočtem, harmonogramem a zobrazením v GIS včetně připomínkování ve společném datovém prostředí (CDE). Popíšeme také specifika BIM jako součásti zakázky, včetně role zadavatele v tomto procesu. V neposlední řadě zhodnotíme přínosy BIM z pohledu projektanta a ukážeme možné budoucí trendy.

foto © Siemens
13.9.2022
Ing. Petr Dolejš, Ph.D., Ing. Filip Hložanka

Recenzovaný Objektové projektování přináší do vodohospodářské projekční praxe nové možnosti. Obdobně jako kdysi CAD nástroje, integrované inženýrství nyní představuje bránu do světa digitalizace vodohospodářských celků a může být chápáno jako efektivní předstupeň před zaváděním BIM, umožňující tvorbu digitálních dvojčat a provozní optimalizace. Tyto nové postupy mohou otevřít brány vnímání projektu a správy celku v dosud nepoznaných rovinách. Vzhledem k nastupujícím legislativním, ale i obchodním trendům v ČR, lze očekávat zvýšenou poptávku po digitálně zpracovaných projektech v objektové architektuře, umožňující provázaný přístup ke tvorbě a správě dokumentace v jednotlivých fázích životního cyklu technologického celku.

9.8.2022
Ing. Petr Sýkora, Ph.D., Ing. Jana Purnochová, Ing. Jiří Štrupl

Recenzovaný Na základě rozhodnutí vlády ČR se počítá s povinným využitím BIM pro veřejné nadlimitní zakázky postupně od roku 2023. BIM v kontextu vodohospodářské infrastruktury bude mít svoji specifickou pozici, která se bude lišit od pojetí BIM ve stavebnictví (pozemní či dopravní stavby). Vypovídá o tom i potřeba vlastní katalogizace technologických prvků, rozšíření katalogu stavebních prvků SNIM nebo zcela jiné požadavky na detail stavební konstrukce objektu. Potvrdily to pilotní projekty i aktuální zkušenosti se zaváděním BIM v kontextu vodohospodářské infrastruktury.

Bytové domy na Jižním městě v Praze (Foto J. Hodboď)
20.6.2022
Ing. Veronika Dokoupilová, doc. Ing. Petr Horák, Ph.D.

Recenzovaný Zpřísňování kritérií ENB a snaha o prosazení komplexního pohledu, nejen potřeby energií spojených s bydlením, ale i místem bydlení, způsobem dopravy atp. ukazují, že současný stav není systémově vyřešený. Splnit nová kritéria i ve stávajících budovách, z nichž mnohé neprošly ani základním zateplením, bude velmi náročné, i když nutné.

28.4.2022
Ing. Aleš Průcha, VUT FAST Brno

Recenzovaný Tento článek se zabývá popisem BIM problematiky, dále zaváděním a potřebou BIM ve stavebnictví. Obsahuje popis metod ocenění včetně ocenění vybrané konstrukce jednotlivými metodami. Jednotlivé metody jsou poté porovnány s nákladovým způsobem ocenění pomocí RTS BIM.

11.4.2022
Ing. Vlastimil Muroň, Ing. Filip Tomašov, Ing. Vojtěch Vaněk

Recenzovaný Ze srovnání efektivity komunikace mezi klasickým projektováním ve 2D a ve 3D, konkrétně v BIMu, mimo jiné vyplývá problém kompatibility SW. Přechod na BIM, označovaný jako revoluce, se ukazuje spíše evolucí.

Analýza mobilního laserového skenování ve stavebnictví
29.11.2021
Ing. Jakub Nosek, Ing. Petr Kalvoda, Ph.D., Ing. Michal Kuruc, Ph.D.

Recenzovaný Mobilní laserové skenování (MLS) je v současné době běžně využíváno v řadě geodetických aplikací. Zpřesnění bodových mračen MLS se obvykle provádí zvyšováním počtu vlícovacích bodů (VB), které jsou rovnoměrně rozmístěné v rámci mapovaného území. Přesnost bodových mračen lze vylepšit také vícenásobnými průjezdy mobilního mapovacího systému (MMS). Cílem tohoto článku je navrhnout vhodný postup, kterým by bylo možné odstranit lokální deformace bodových mračen MLS. Navržený postup je založený na porovnání bodových mračen z vícenásobných průjezdů MMS. Do míst, kde rozdíly mezi bodovými mračny dosahují větších hodnot, jsou pak cíleně přidávány další VB.

10.11.2021
Ing. Zdeněk Poloprutský, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra geomatiky

Recenzovaný Tento článek se zabývá možnostmi využití moderních měřických metod a technologií, tj. např. pozemního laserového skenování (TLS) a Image Based Modeling and Rendering (IBMR), geografických informačních systémů (GIS) a informačního modelování budov (BIM) pro zpracování, distribuci a archivaci dat nashromážděných při stavebněhistorickém průzkumu (SHP). Příspěvek se snaží stručně shrnout dosavadní stav autorova poznání a jeho praktické zkušenosti s danou problematikou.

© fotomek - Fotolia.com
11.10.2021
Ing. Augustin Sadílek, Ing. Vlastimil Vala, CSc., Ing. Filip Hakl, Ing. Eva Mačurová MBA

Recenzovaný K datu 1. 1. 2021 nabyla účinnosti novela zákona o oceňování majetku a také novela oceňovací vyhlášky. Novelizací těchto oceňovacích předpisů došlo k zásadním změnám v oceňování věcných břemen. V tomto příspěvku se zabýváme představením nového znění těchto předpisů týkajících se oceňování věcných břemen a také jednotlivých druhů cen, jimiž lze věcná břemena ocenit.

26.7.2021
Ing. Gabriela Bariczová, Ing. Ján Erdélyi, PhD.

Recenzovaný Článok sa zaoberá informačným modelovaním stavieb a tvorbou digitálnych dvojčiat stavieb využitím moderných metód zberu priestorových údajov (TLS a fotogrametria), pričom predstavuje algoritmus na automatizovanú kontrolu vyhotovenia stavebných objektov. Popisuje algoritmus pre automatizovanú tvorbu rozdielových modelov medzi BIM modelom a údajmi získanými z TLS resp. fotogrametricky. Výsledky slúžia na verifikáciu geometrických parametrov konštrukčných prvkov (ako napr. rovinnosť stien, priamosť potrubí), ako aj určenie odchýlok ich umiestnenia (poloha a orientácia) od samotného projektu (BIM modelu). Takto získané údaje slúžia ako podklad na kvalifikáciu a kvantifikáciu odchýlok počas riadenia výstavby.

16.5.2021
Ing. Michal Brandtner, Ing. Adam Boháček

Recenzovaný Článek se zabývá datovou strukturou pro účely posuzování životního cyklu staveb s využitím informačního modelu budovy (BIM). Posuzování životního cyklu (LCA) je metoda, využitelná pro prokázání vhodnosti navržených materiálů, konstrukcí nebo celých budov z hlediska životního cyklu a jeho působení na životní prostředí.

© Fotolia.com
19.4.2021
prof. Ing. Ivan Vaníček, DrSc., Ing. Daniel Jirásko, Ph.D.

Recenzovaný Rychlý postupující proces digitalizace ve stavebnictví zahrnuje i oblast geotechniky. Proces BIM je jedním z jeho projevů. Propojení 3D modelu podloží a vlastní geotechnické konstrukce tak může podat jasnější pohled na interakci této konstrukce s podložím. Současně však umožňuje zřetelnou kontrolu pro všechny účastníky stavebního procesu, zda všechny podmínky této vzájemné interakce jsou splněny, zda je zde docíleno základního principu navrhování geotechnických konstrukcí – péče věnovaná všem fázím návrhu a realizace musí odpovídat riziku s touto konstrukcí a podložím spojené. V této souvislosti bude též uvedena specifikace návrhu EC 7 druhé generace, jež s různými modely počítá.

© AdobeStock
29.11.2020
Ing.arch. Zdeněk Rudovský, Ph.D., Rektorát ČVUT v Praze, odbor výstavby a investiční činnosti

Recenzovaný O přínosech BIM se hovoří téměř na všech konferencích spojených se stavebnictvím. Nejčastěji zmiňovaným přínosem projektů tvořených v BIM je kvalitnější projektová dokumentace. Již se však nemluví o tom, nakolik byl tento přínos ve skutečných projektech realizován.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama