Provozování objektu a v něm instalovaných TZB je každodenní úkolem provozovatele. Tento článek se klade za cíl přiblížit v obecné rovině situace a úkony, které při provozování objektu a TZB vznikají.
Článek popisuje problematiku čerpání dotačních programů v rámci ČR a EU rozdělenou na dotační programy ČR, havarijní program, program záchrany architektonického dědictví, program restaurování movitých kulturních památek, fond podpory obnovy kulturních památek, úskalí čerpání z programů EU, historické stavby a jejich obnova a trvale udržitelný rozvoj.
Článek popisuje, co je to Národní památkový ústav, jeho působnost, umístění pracovišť a aktivity. Dále jsou rozděleny druhy památkových ochran, (kulturní památka, národní kulturní památka, památková rezervace). V závěru je popsán zákon o státní památkové péči, povinnosti pro vlastníky a péči o kulturní památky.
Méně zkušení provozní manažeři oboru TZB mívají někdy potíže při identifikaci příčin technických problémů, které někdy běžná praxe přináší. Tabulku lze používat obousměrně – tedy s její pomocí hledat zdroj problému, nebo ji použít jako podklad k plánu údržby, směřující k vyloučení výskytu poruch a závad zařízení.
Méně zkušení provozní manažeři oboru TZB mívají někdy potíže při identifikaci příčin technických problémů, které někdy běžná praxe přináší. Tabulku v článku lze používat obousměrně – tedy s její pomocí hledat zdroj problému, nebo ji použít jako podklad k plánu údržby, směřující k vyloučení výskytu poruch a závad zařízení.
Každé stavební dílo prochází svým životním cyklem, od počáteční myšlenky, přes jeho projektování, realizaci, případně změnu stavby a užívání až po jeho odstranění. Článek upozorňuje na provázanost životního cyklu staveb s životností a opotřebením staveb a neopomíjí ani nejdůležitější pohled na tuto problematiku, což je ekonomické vyjádření podílů jednotlivých nákladových položek, které v průběhu životního cyklu vznikají.
Význam údržby staveb při provozování nemovitostí se zásadami Facility managementu je obrovský. Správně a kvalitně prováděná údržba staveb napomáhá k bezproblémovému a zejména bezporuchovému provozování, resp. užívání daných staveb. Snaha každého vlastníka, resp. provozovatele je, aby z provozování, resp. užívání těžil maximální užitky. Cílem tohoto článku je tedy definovat druhy, procesy a další způsoby provádění údržby, které mu jeho snažení pomohou zefektivnit.
Článek si klade za cíl představit Facility management tak, jak ho definuje norma ČSN EN 15 221, přiblížit vývoj tohoto oboru, vytýčit jeho cíl, určit způsoby, kterými je Facility management realizován, vymezit úrovně řízení, na kterých jsou procesy řízeny a konečně objasnit pozici a poslání Facility managera, ať už na straně příjemce služby nebo na straně poskytovatele. Článek shrnuje základní fakta a informace o dynamicky se vyvíjejícím oboru, který se postupem času stává nedílnou součástí našeho pracovního života.
Otázka spolehlivosti a kvality bezpečnostních systémů je v dnešní době primárním kritériem pro výběr konkrétního typu zabezpečení. Nejrizikovější jsou z tohoto pohledu perimetrické systémy, které prakticky ve všech svých variantách a technologiích výrazně podléhají vlivu vnějších podmínek a rušivých vlivů.
Tento článek je určen novým zájemcům o podnikání v oblasti správy technické infrastruktury budov. Podává základní informace o poskytování technických služeb při správě nemovitostí v oblasti technického zařízení budov ve všech objektech klienta poskytovatele služeb formou facility managementu. Text pojednává především o budovách, sloužících výhradně k administrativní činnosti s rozsahem od velkých budov ve vlastnictví až po malá pracoviště v pronajatých objektech.
Jedním z důvodů, proč budovy s téměř nulovou spotřebou energie neplní očekávání uživatelů, je to, že mohou být příliš složité na provozování. Dalším důvodem může být přílišný optimismus projektu,který nezohlední např. spotřeb energie kancelářskou technikou, která ve skutečnosti dominuje v energetické bilanci budovy.
V současné době nemáme dostatek údajů o skutečné energetické spotřebě systémů vytápění, větrání a klimatizace (HVAC). Evropský projekt iSERV má za cíl vytvořit podrobnou databázi s údaji o spotřebě energie evropských systémů HVAC a jejich komponentů. Na základě porovnání dat budou určeny možnosti úspor energie, které budou volně k dispozici.
V úvodní části článku jsou rozebrány podmínky vzniku požáru a nebezpečí související s výskytem vrstev prachu. Další část článku se zabývá tepelnou degradací biomasy a přenosem tepla ve vrstvě prachu. Je zmíněna také souvislost výskytu vrstev prachu a zdůrazněna souvislost s úklidem prostor a jednotlivých zařízení v souladu s ČSN EN 60079-10-2.