Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Provozní dokumentace technických zařízení budov

Provozní směrnice obsahují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků. Provozní předpisy obsahují návody k obsluze jednotlivých agregátů a pokyny pro údržbu.

Pevný řád, který vyžaduje racionální dělba práce je v dobře fungujících provozech dán souborem provozní dokumentace. Ta může být rozdělena na soustavu provozních směrnic a soustavu provozních předpisů. Provozní směrnice pak při tomto uspořádání poskytují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za přesně specifikované provozní činnosti. Provozní předpisy tvoří soustavu návodů k obsluze jednotlivých agregátů, pokyny pro provádění ošetřovacích a údržbových úkonů a pomůcky pro orientaci v rozsáhlém zařízení. Na názvu obou souborů dokumentace samozřejmě nezáleží. Je však zřejmé, že oba vznikají přímo v každém jednotlivém provozu a že nelze bez úprav přebírat dokumentaci z provozu jiného. Samozřejmě, že lze vysledovat pasáže téměř shodné, ale to se bude týkat většinou jen obecných zásad. Platí pravidlo, že soubory směrnic a předpisů vyjadřují právě specifiku každého zařízení, které je svým způsobem unikát. Zde je nutno připomenout, že provozní předpisy nelze jednoduše nahradit návody k obsluze zařízení v té formě, jak je přikládá dodavatel k dodávce zařízení. Je nutné je přepracovat a vyjmout z nich pouze partie, které se týkají vlastní činnosti obsluhovatelů. Je samozřejmé, že je to velmi pracné – a to ostatně platí o zpracování provozních směrnic také. Zkušenosti však potvrzují oprávněnost této pracnosti a lze vyslovit pravidlo, že čím obtížněji byl soubor provozní dokumentace sestavován, tím snadnější se jeví potom celá provozní činnost. Jen pro velmi nepřesnou orientaci: pro středně velký objekt může mít soustava pouze provozních směrnic kolem 50 stran textů.

Souborně lze tedy sestavit výčet provozní dokumentace, který bude obsahovat následující položky:

  • úplná a aktuální technická dokumentace k zařízení
  • organizační řád – hlavní zásady dělby kompetencí
  • soubor směrnic a předpisů
  • havarijní řád
  • číselník periodických prací
  • denní protokoly o provozu zařízení
  • záznam o odpracovaných hodinách
  • provozní kniha se zápisy o nerutinních událostech
  • záznam o technických parametrech zařízení
  • kniha závad
  • poruchová kartotéka
  • záznamy zapisovacích přístrojů (tiskáren)
  • revizní knihy k vyhrazeným zařízením
  • evidence spotřeby energií a další podle potřeby

Směrnice pro využívání provozní řádů a práci s nimi

V provozní praxi se často vyskytují pochybnosti o eventuální povinnosti zpracovat provozní řády k jednotlivým provozním souborům technických zařízení budov. V České republice platí taková právní úprava, že provozní řády jsou vytvářeny pro případy, ve kterých jsou taxativně předepsány (například pro nízkotlaké kotelny ve smyslu vyhlášky č. 91/1993 Sb.), pro případy, kdy jejich sestavení a dodržování vede ke zjednodušení agendy povinných úkonů (například při prodloužení mezirevizních lhůt elektrických zařízení) a dále pro případy, kdy jejich sestavení je požadováno stavebním povolením, stavebním úřadem či jiným orgánem státního odborného či zdravotního dozoru, který je oprávněn takovýto požadavek stanovit.

O zpracování a vydání provozního řádu rozhodne rovněž provozovatel zařízení, uzná-li jej za potřebný, či z důvodů zvláštního zřetele (například ve smyslu § 100 zákona č. 258/2000 Sb.)

Lze však konstatovat, že v praxi platí obecně následující zásady:

Charakteristika provozních řádů

  • Provozní řády jsou pracovně bezpečnostním dokumentem
  • Povinnou přílohou provozních řádů jsou technická dokumentace vztažných technických zařízení budov a návody výrobců k obsluze zařízení

Doporučený obsah provozních řádů a další bezpečnostní spojení

  • Důležitá telefonní čísla
  • Technické charakteristiky zařízení
  • Povinnosti provozovatele
  • Povinnosti pracovníků obsluhy a údržby
  • Provozní kniha (deník)
  • Základní bezpečnostní zásady
  • Zásady první pomoci
  • Předepsané vybavení provozu soustavy příslušného TZB
  • Odkaz na návody k obsluze soustavy příslušného TZB
  • Řešení havárií a případů požáru
  • Podpisy a datum vydání
  • Činnosti při využívání provozních řádů

Závaznost provozních řádů

Provozní řády podepsané vydavatelem provozního řádu a pověřeným zástupcem vlastníka příslušného objektu jsou závazné pro všechny zaměstnance, začleněné do skupin obsluhovatelů zařízení.

Distribuce provozních řádů

Každý ze zaměstnanců, začleněný do skupiny obsluhovatelů příslušného provozního souboru TZB, obdrží v tiskové podobě bezprostředně po svém zařazení do obslužné skupiny všechny provozní řády k zařízením, k jejichž provozování je určen.

Seznámení obsluhovatelů zařízení s obsahem provozních řádů

Každý ze zaměstnanců, začleněný do skupiny obsluhovatelů příslušného provozního souboru TZB, který obdržel provozní řády v tiskové podobě, je povinen je v určené lhůtě prostudovat a písemně potvrdit, že byl s jejich zněním seznámen. Při studiu provozních řádů je mu nadřízeným manažerem fyzicky předvedeno příslušné zařízení v provozu a vysvětlen jeho princip a rozmístění. Při tomto seznamování se zařízením každý ze zaměstnanců prostuduje návody k obsluze a údržbě.

Přezkoušení ze znalostí provozních řádů

Znalost provozních řádů ověřuje příslušný manažer formou řízené diskuse se zaměstnanci alespoň jednou ročně.

Aktualizace provozních řádů

Platnost a aktuálnost provozních řádů ověřuje provozní manažer srovnáním textu se skutečným stavem popisovaných zařízení a činností jednou ročně.

Havarijní řád

Ke zvládnutí mimořádných situací bývá vypracován havarijní řád, který obsahuje hlavní povinnosti dispečera při výskytu havárií.

Podle místních podmínek může obsahovat následující povinnosti:

V případě výskytu havárie dispečer

  • vypíná veškeré zařízení, aby bylo zaručeno, že nedojde k dalším škodám provozem a k dosažení potřebného klidu k řešení situace
  • vyhlašuje stav pohotovosti vymezeného okruhu pracovníků a svolává je na dispečink (či jiné pracoviště, které není havárií ohroženo)
  • podle rozsahu události přivolává hasičský záchranný sbor, rychlou lékařskou službu první pomoci a policii ČR
  • zajistí lokalizaci havárie, zjistí skutečný stav, uzavře vodní rozvody, vypne subcentrály atd.
  • pořídí výstižný popis události v provozní knize
  • vydá příkazy k přechodu na nouzový provoz a zapíše je do provozní knihy
  • informuje nadřízené a osazenstvo budovy o situaci
  • plní příkazy nadřízených, směřující k odstranění havárie

Problematika záruk na stavební dílo

Je paradoxem, že pro jeden z nejvíce užívaných výrobků, jakými je produkce pozemního stavitelství, neexistují ucelená a jednoznačná zákonná pravidla pro stanovení záruční doby.

Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., ve stále platném znění) rozlišuje pořízení věci podle typu smluvního ujednání:

  • je-li stavba pořízená dle kupní smlouvy (např. prostřednictvím developera), vztahuje se na takto pořízenou stavbu ustanovení § 620 odst. 1), který stanoví, že záruční doba je 24 měsíců. Podle odst. 5) citovaného ustanovení může prodávající poskytnout záruku přesahující 24 měsíců a v záručním listě prodávající určí podmínky a rozsah prodloužení záruky;
  • je-li výrobek (stavba) pořízený dle smlouvy o dílo (smlouva mezi „objednavatelem“ a „zhotovitelem“), vztahuje se na takto pořízenou stavbu ustanovení § 646 odst. 3), který stanoví, že u zhotovení stavby je záruční doba 36 měsíců. Prováděcí předpis může stanovit, že u některých částí staveb může být záruční doba kratší, nejméně však 18 měsíců. Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění) nestanoví doby záručních lhůt. V § 563 (Díl IX – Smlouva o dílo) v odst. 1) je pouze uvedeno, že záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla. Následující odstavec je odvolávkou na ustanovení §§ 429–431, které v ustanoveních o kupní smlouvě definují záruky za jakost, nikoliv lhůty záruční doby.

Ze shrnutí podmínek garancí vyplývá, že minimální záruční doby ve stavebnictví činí:

  • 24 měsíců, pokud objednavatel a zhotovitel postupují podle kupní smlouvy občanského zákoníku,
  • 36 měsíců, pokud objednavatel a zhotovitel postupují podle smlouvy o dílo občanského zákoníku,
  • 18 měsíců pro některé části staveb, je-li celková záruční doba 36 měsíců podle smlouvy o dílo občanského zákoníku.

Původní stavební zákon č. 50/1976 Sb., který platil 30 let, byl po 16 změnách a doplněních zcela novelizován zákonem č. 183/2006 Sb., účinným od 1. 1. 2007. V původním znění neobsahoval ustanovení o záruční době ve stavebnictví, ale v § 100 odst. 5) alespoň stanovil povinnost stavebníka „uchovávat stavební deník po dobu deseti let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud kolaudaci nepodléhá“.

Novelizovaný zákon č. 183/2006 Sb. již toto ustanovení neobsahuje (§ 157) přesto, že od nabytí účinností byl šestkrát doplňován a měněn.

Literatura

  • [1] Ing. Jiří Frýba – studijní a provozní podklady pro odborné kursy Provoz TZB
  • [2] Ing. Vladislav Varmuža – Podmínky garancí stavebních prací, zveřejněné na internetu
English Synopsis
Operational documentation of HVAC

Operational guidelines contain instructions for the behavior of workers in a variety of operational and emergency situations, clarify reporting lines and defines the personal responsibility of individual employees. Operating rules contain instructions for the operating individual units and maintenance instructions.

 
 
Reklama