Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Pravidla pro rozúčtování tepla a teplé vody v bytových domech

Přehrát audio verzi

Pravidla pro rozúčtování tepla a teplé vody v bytových domech

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x

Pravidla pro rozúčtování tepla a teplé vody v bytových domech platí od roku 2024. Týkají se zejména určení základní a spotřební složky účtu za teplo, na které má vliv kvalita obálky budovy charakterizovaná v průkazu energetické náročnosti. Tyto a další podrobnosti vysvětlila Jarmila Trčková ze společnosti ista na výstavě Infotherma 2026.

Více zajímavých videí na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení

Vracíme se k doprovodnému programu výstavy Infotherma 2026 v lednu v Ostravě, kde pro návštěvníky výstavy a zároveň pro diváky ve streamu přednášela Jarmila Trčková, vedoucí rozúčtovacího oddělení společnosti ista Česká republika. Hlavním tématem byly změny v legislativě týkající se rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu, jejich praktická aplikace a dopady na správu bytových domů a koncové uživatele.

Klíčové body a změny v rozúčtování nákladů na vytápění:

  • Změna poměru základní a spotřební složky:
    • Poskytovatel služeb (SVJ, bytové družstvo) musí stanovit základní složku podle průkazu energetické náročnosti budovy (PENB).
    • Cílem je spravedlivější rozdělení nákladů a omezení extrémů.
    • Kategorie budov dle PENB a stanovení základní složky:
      • Kategorie A, B, C: Základní složka činí 60 %.
      • Kategorie D, E: Základní složka činí 50 %.
      • Kategorie F, G a pro budovy, které nemají PENB zpracován nebo není platný: Základní složka činí 40 %.
      • SVJ/družstvo si může schválit odchylku ±10 procentních bodů.
    • Tato kategorizace se odvozuje z koeficientu Uem (průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy) v PENB.
    • Přechodné ustanovení pro rok 2024: Umožňuje rozúčtovat podle dříve schválené základní složky, pokud byla vyšší než nově stanovená.
  • Změna limitů vyúčtování:
    • Spodní hranice: Změna z −20 % na −30 % od průměrného nákladu na m² objektu. To znamená, že uživatel zaplatí minimálně 70 % průměrné ceny nákladů na m² objektu (dříve 80 %). Pro úsporné uživatele to znamená nižší minimální náklady v Kč na m².
    • Horní hranice: Zůstala beze změny, tj. +100 % od průměrného nákladu na m² objektu. Uživatel může platit maximálně dvojnásobek průměru na m² objektu.
    • Tyto změny limitů jsou automatické a nevyžadují schválení shromážděním.
  • Dopady na praxi rozúčtování (z pohledu ista):
    • Správné nastavení základních složek přispívá ke spravedlivosti rozúčtování a omezuje extrémy.
    • Snížilo se množství reklamací, zejména těch týkajících se korekcí nákladů při úsporném chování.
    • Je však třeba si uvědomit, že celkový náklad objektu v Kč je daný (odečet patního měřidla) a snížení nákladů pro jedny znamená jejich přenesení na ostatní.
  • Rozšíření náležitostí ročního vyúčtování: Dokument ročního vyúčtování je rozsáhlejší (až 4 stránky). Cílem je, aby uživatelé měli více informací. Otázkou zůstává, zda je pro uživatele v takovém množství informací snadné se zorientovat.
Přečtěte si také Rozúčtování nákladů v bytovém domě od roku 2024 Přečíst článek

Co zůstalo beze změny:

  • Rozúčtování nákladů na teplou vodu:
    • Základní náklady 30 % dle podlahové plochy.
    • Spotřební náklady 70 % dle náměrů vodoměrů teplé vody.
  • Adekvátnost výše základních nákladů je předmětem diskuse i častých dotazů příjemců služeb a do budoucna by mohla být také tématem legislativních úprav.
  • Termín předání vyúčtování: Do 4 měsíců od konce zúčtovacího období.
  • Lhůta na vyřízení reklamace: Zůstala stejná.
  • Povinnost použití polohových koeficientů: Stále platí, koeficienty by měly být uvedeny i v měsíční informaci o spotřebě. Je doporučováno využívat energetické posudky nebo výpočty dle tepelných ztrát pro přesnější určení koeficientů namísto pouze empirických metod.

Legislativní mezery a dosud neřešené otázky:

  • Rozúčtování studené vody: Neexistují přesná legislativní pravidla pro situace jako neumožnění montáže měřidel nebo nefunkční vodoměry (na rozdíl od teplé vody).
  • Budovy s bytovými předávacími stanicemi: Pokud je jedním měřičem tepla měřen dohromady odběr tepla i teplé vody bez možnosti oddělení, chybí jasná pravidla.
    • Doporučení ista: Rozúčtovat náklady na teplo a ohřev teplé vody dohromady (40 % dle podlahové plochy, 60 % dle měřičů tepla) a náklady na studenou vodu dle náměru studeného vodoměru. Nedoporučuje se používat korekce na polohu jednotek a používat korekce na minimální a maximální náklad na m² objektu.
  • Rozúčtování chladu: S nárůstem instalace měřičů chladu roste potřeba legislativního rámce pro rozúčtování chladu.

Další důležité informace:

  • Změna způsobu rozúčtování: Pokud SVJ/družstvo schválí změnu poměru základní složky, měla by tato změna platit až od dalšího zúčtovacího období (např. schváleno v roce 2026, platí pro vyúčtování za rok 2027).
  • Změny v průběhu roku (např. zateplení, přístavba): Legislativa tyto situace neřeší. Doporučuje se najít kompromis, případně rozdělit zúčtovací období a provést mimořádné vyúčtování, ideálně však začít nové rozúčtování s novými parametry od celého následujícího roku.
  • Definice bytového domu pro účely legislativy: Objekt se čtyřmi a více bytovými jednotkami. Takové domy mají povinnost osadit dálkově odečitatelné přístroje a provádět rozúčtování s měsíčními informacemi o spotřebě.
  • Archivace podkladů: ista archivuje všechny podklady k vyúčtování 4 roky (data jsou poté pseudonymizována), samotné elektronické vyúčtování 10 let.
  • Složitější kombinace (např. fotovoltaika): ista řeší takové případy, avšak s nutností předchozí analýzy a stanoviska, jak správně měřit a rozúčtovávat náklady. Instalace podružných elektroměrů s dálkovým odečtem je možná.
  • Vytápění klimatizací: I když si uživatelé myslí, že ušetří, legislativa ukládá podílet se na minimálních nákladech na m² objektu a to ve výši 70 % průměrné ceny za m² objektu.

Důležité upozornění na závěr: S ohledem na rok 2026 je nutné zajistit, aby všechny měřicí přístroje byly vybaveny dálkovým odečtem, pokud tomu tak dosud není.

 
 
Reklama