Lidský život je závislý na příjmu kyslíku. Parametry vzduchu se však radikálně mění, zejména jedná-li se o vzduch v uzavřených budovách, jehož složení je ovlivňováno přítomností osob - jejich produkcí oxidu uhličitého, spotřebou kyslíku, produkcí vlhkosti, atd.

Podle nového občanského zákoníku se budou platby (rozúčtování příspěvku na správu domu, na účetnictví) dělit podle počtu jednotek a vyúčtování by mělo být do dubna následujícího roku se splatností do konce července poté. NOZ přináší podstatné změny také do smluvních vztahů s dodavateli.

V pátek 8. 11. 2013 proběhne v sídle společnosti GLYNWED ve Vestci u Prahy seminář věnovaný problematice hospodaření s dešťovou vodou podle platné legislativy a aktuálních norem. Cílem semináře je představit a probrat aktuálně platnou legislativu týkající se hospodaření s dešťovou vodou na pozemku a dále projít dvě nejnovější technické normy k této problematice.

Tento článek navazuje na předchozí část Zkoušení a uvádění plynovodu do provozu. Pojednává o kontrole provozu odběrného plynového zařízení – zkoušce těsnosti a zkoušce RTP podle čl. 7 normy TPG 704 01. K provedení kontroly lze použít manometr Wöhler DC 430.

Technická norma TPG 704 01, která je v platnosti od roku 2008, vychází z technických pravidel ČSN EN 1775. V současné době TPG 704 01 je revidována z důvodu přizpůsobení předpisů evropským normám. Změny se mimo jiné týkají i zkušebních metod pro nová plynová zařízení s provozním tlakem do 100 mbar, které jsou popsány v pracovním listě G 600.

Článek se zabývá výhodami a přínosy integrovaného návrhu budov, kde je součástí projektového týmu energetický specialista. Dále jsou nastíněny principy a časové souvislosti se zhotovením energetické analýzy budovy v rané části jejího životního cyklu.

Motivy k hospodaření s dešťovou vodou můžeme obecně rozdělit do 4 skupin, které jsou navzájem propojeny: za 1. ekologické, za 2. bezpečnostní, za 3. ekonomické a za 4. legislativní. Kromě vlastních právních předpisů byly v posledních letech vydány také nové normy. První z nich byla v roce 2012 ČSN 75 9010, která řeší návrh, výstavbu a provoz vsakovacích zařízení včetně jejich dimenzování.

Komplexní data o majetku, uložená v nějakém informačním systému (IWSM/CAFM) jistě mohou výsledek i dílčí data nutná pro výpočet PENB použít jako jakýsi ukazatel výkonnosti budovy (tzv. KPI). Naskýtá se otázka, zda nutnosti pořídit PENB v souladu se zákonem stanovenými podmínkami, zároveň nevyužít pro zhotovení pasportu ploch a budov z majetkového portfolia.

Nebudeme zde opakovat, kdo a kdy bude povinen nechat PENB zpracovat, neboť na toto téma již bylo napsáno mnoho článků. Bez ohledu na to, co si myslíme o nutnosti vyžadovat zdánlivě smysluplné věci zákonem, požadavek na nový PENB zde prostě je. Zkusme si rozebrat, zda si negativní ohlas opravdu zaslouží.

Směrnice EP a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov byla implementována do českého právního řádu do zákonem 318/2012 Sb. o hospodaření energií. Je zřejmé, že hlavním cílem je tedy snižování spotřeby energie pro provoz budov, a tedy se týká i technických systémů budov pro úpravu tepelně-vlhkostního stavu prostředí (vytápění, větrání, klimatizace).