Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Legislativní východiska pro stanovení ohrožených prvků kritické infrastruktury domino efekty závažných havárií

Datum: 22.1.2018  |  Autor: Mgr. Václav Čihák, Ing. Jaroslav Šebek, AKADEMIE, o.p.s. Brno  |  Recenzent: doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Příspěvek vymezuje legislativní východiska pro stanovení ohrožených prvků Kritické infrastruktury (KI) domino efekty závažných havárií.


© Fotolia.com

Úvod

Hlavním cílem článku je vymezit legislativní východiska pro stanovení ohrožených prvků Kritické infrastruktury (KI) domino efekty závažných havárií.

Článek se zabývá legislativním vymezením podle Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Důraz zejména klade na legislativní vymezení podle Zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi ve znění pozdějších předpisů, který je zásadní pro stanovení zařazení výrobních podniků do skupiny A nebo B a dle Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, které jsou nebo mohou být ohroženy vznikem závažných havárií dle jednotlivých odvětvových kritérií.

K tvorbě článku bylo využito výsledků dosažených řešitelským kolektivem následujících výzkumných společností – AKADEMIE o.p.s. a TLP spol. s r.o. při řešení veřejné zakázky VH20162018004 „Ohrožení prvků kritické infrastruktury domino efekty závažných havárií.“

1. Charakteristika výzkumného projektu

Projekt „Ohrožení prvků kritické infrastruktury domino efekty závažných havárií“ je realizován v rámci „Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2016– 2021“1 podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách2 (nyní Zákon č. 134/2016 Sb.)3 a současně patří do kategorie aplikovaného výzkumu.4

Hlavním cílem výzkumného projektu je na základě detailního rozboru možností vzniku, forem a dopadů domino efektů vyvolaných závažnými haváriemi a ohrožujících zdroje v životním prostředí a prvky kritické infrastruktury zpracovat metodiku analýzy rizik vyvolaných domino efekty, ověřit možnost využití mapových podkladů s domino efekty, vypracováním pilotní studie, na území nejméně jednoho kraje vedoucí k vytvoření specializované mapy rizik domino efektů vyvolaných závažnými haváriemi a ohrožujících zdroje v životním prostředí a prvky kritické infrastruktury.

Přínosem a dopadem projektu je zefektivnit systém prevence závažných havárií, environmentální bezpečnosti a ochrany kritické infrastruktury, zkvalitnit ochranu obyvatelstva v případě rizik vyplývajících z průmyslových havárií, včetně radiačních, živelních pohrom nebo teroristických útoků na základě specifikace priorit, nových postupů, mechanismů, metod, technologií a technických prostředků ochrany zdraví a životů lidí, majetku a životního prostředí.

Jedním z hlavních konečných výsledků projektu bude pomocí vytvořené Metodiky přispět ke zlepšení ochrany a zvýšení bezpečnosti obyvatelstva, majetku a životního prostředí prostřednictvím zkvalitnění procesů přípravy a řešení mimořádných událostí s únikem chemické látky.

2. Definice domino efektu

Domino efekt, někdy také označován jako řetězový efekt či řetězová reakce, je v odborné i jiné literatuře charakterizován různě.

Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), v § 2, písm. l) charakterizuje domino efekt jako „možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek“5 a dále v § 7 řeší zařazení objektu do příslušné skupiny (A nebo B) pro případ vzniku domino efektu.

V Terminologickém slovníku Ministerstva vnitra je za domino efekt (řetězová reakce) označena „Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek. Řetězová reakce tak reprezentuje kumulativní účinek, při němž jedna událost spustí řetězec dalších podobných událostí.“6

Zatímco na webových stránkách Ministerstva vnitra je za domino efekt označena pouze „Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek.“7

Výkladový terminologický slovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) chápe pod termínem domino efekt „… v analýze rizika rozumí možnou eskalaci událostí, kdy událost u jednoho objektu / zařízení může být příčinou události u jiného objektu / zařízení, a tím může dojít ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku závažné havárie a ke zvýšení jejích následků v důsledku umístění podniků nebo skupiny podniků a jejich nebezpečných látek (např. ztráta obsahu jednoho zařízení vede ke ztrátě obsahu jiného zařízení a tím k rozšíření havárie).“8

V Metodickém pokynu k identifikaci a vyhodnocení domino efektů podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií se v souvislosti s domino efektem uvádí, že „Prvotní nehoda (primární nehoda) nastane na prvotním zařízení nebo zóně zařízení. V úvahu se u těchto primárních nehod bere pouze tepelné a/nebo mechanické působení (tlak nebo letící trosky). U domino efektů vyvolávají primární projevy selhání (poruchy) sekundárního zařízení nebo zóny zařízení, na kterých dojde k sekundární nehodě. Sekundární projevy mohou být tepelné nebo mechanické (projevy tlakové nebo letících trosek) a/nebo projevy toxické.“9

Česká varianta Wikipedie nepracuje s termínem domino efekt, ale dominový efekt. Ve Wikipedii je tedy dominový efekt charakterizován, jako „řetězová reakce vzájemně se ovlivňujících příčin a následků. Reakce je spuštěna nějakou malou změnou, která bezprostředně ovlivní jen své nejbližší okolí, ale postupně se stejným způsobem šíří i do vzdálenějších oblastí. Dominový efekt způsobuje, že i malá lokální změna může mít globální následek.“10

Pro účely projektu a tohoto článku je vzhledem k tomu, že se článek zabývá chemickou problematikou, domino efekt chápán jako „určitý potenciál způsobit prvku kritické infrastruktury konkrétní dopad (poškození), který pak řetězově dopadá (poškodí nebo poškozuje) na další prvky kritické infrastruktury.“11

3. Základní strategické dokumenty v oblasti domino efektů

Problematika hodnocení domino efektů vyvolaných závažnými haváriemi a krizovými stavy se v současné době rychle vyvíjí vzhledem k tomu, že se dotýká celé řady oblastí právní úpravy a její cílené použití bude vždy kombinací více nástrojů.

Za základní strategické dokumenty ve sledované oblasti domino efektů, bez ohledu na to, zda se termín domino efekt v dokumentu vyskytuje či ne, lze považovat následující.

Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie12

Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie „Směrem k evropskému modelu bezpečnosti“ byla potvrzena Evropskou radou na zasedání ve dnech 25. a 26. března 2010.

Strategie zahrnuje mimo jiné i oblast katastrof, které mohou mít významné důsledky (vznik krizové situace) jako jsou přírodní katastrofy i katastrofy způsobené člověkem. Při zohlednění odpovědnosti členských států je třeba zajistit odolnost EU vůči katastrofám a posílit schopnosti a kapacitu, pokud jde o reakci na katastrofy a o jejich řešení a zmírňování.

Bezpečnostní strategie České republiky13

Bezpečnostní strategie České republiky byla schválena Usnesením vlády ČR č. 79/2015.

Bezpečnostní strategie je základním koncepčním dokumentem bezpečnostní politiky ČR. Zahrnuje vymezení hrozeb a trendů s dopady na bezpečnostní zájmy ČR. Strategie prosazování bezpečnostních zájmů ČR odráží komplexní přístup k řešení bezpečnostních výzev. Při prevenci, potlačování a eliminaci identifikovaných hrozeb propojuje vojenské a nevojenské nástroje na národní, bilaterální a multilaterální úrovni. Jako jednu z hrozeb uvádí ohrožení životního prostředí a kritické infrastruktury.

Státní politika životního prostředí České republiky14

Státní politika životního prostředí České republiky 2012–2020 byla schválena Usnesením vlády č. 1026/2016.

Státní politika životního prostředí České republiky vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020 a za hlavní cíl je označeno zajištění zdravého a kvalitního životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.15 Státní politika životního prostředí České republiky v části V. Strategická a implementační část, kapitola 4. Bezpečné prostředí zahrnuje mezi hrozby antropogenního původu také problematiku terorismu. Důraz klade především na systém preventivních, mitigačních a zejména adaptačních opatření, která jsou nejúčinnější a ekonomicky nejefektivnější.

Koncepce environmentální bezpečnosti 2016-2020 s výhledem do roku 203016

Koncepce environmentální bezpečnosti 2016–2020 s výhledem do roku 2030 byla schválena usnesením Bezpečnostní rady státu č. 11/2016.

Koncepce definuje jako účel všech aktivit v environmentální bezpečnosti především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy ČR. Cílem Koncepce je navrhnout rozšíření existujících opatření, která povedou k omezení rizik vzniku krizových situací, vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti (zejména závažné havárie, živelní pohromy a jejich domino efekty).

Mezi další přímo účinné legislativní akty Evropské unie související s problematikou domino efektů dále patří:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, a o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH)17 a

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) 1907/2006, ve znění pozdějších předpisů.18

4. Základní legislativní dokumenty České republiky v oblasti domino efektů

Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů19

Zákon o bezpečnosti stanoví základní principy a postupy v případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Bezpečnost ČR podle tohoto zákona zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.

Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi ve znění pozdějších předpisů20

Zákon stanoví zpřísněná pravidla pro podniky, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a představují tak vysoké riziko pro zdraví a životy obyvatel a životní prostředí. V oblasti možného zneužití chemických látek představuje základní právní úpravu. Zákon stanoví požadavky na formu a obsah bezpečnostní dokumentace, tj. Bezpečnostního programu, Bezpečnostní zprávy, náležitosti havarijních plánů a Plánu fyzické ochrany objektů a zařízení (objektovou bezpečnost). Právě pod pojmem SEVESO podniky se rozumějí podniky, které podléhají zákonu č. 224/2015 Sb.

Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií v § 5 řeší podmínky zařazení objektů do skupiny A nebo do skupiny B a podle § 9 provede posouzení rizik závažné havárie, které obsahuje identifikaci zdrojů rizik, analýzu rizik a hodnocení rizik.

Rozdíl ovšem spočívá v tom, že u objektů zařazených do skupiny A se na základě posouzení rizik závažné havárie zpracovává Bezpečnostní program (§ 10), který obsahuje základní informace o objektu, posouzení rizik závažné havárie, popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, popis systému řízení bezpečnosti a závěrečné shrnutí.

Zatímco u objektů zařazených do skupiny B se na základě posouzení rizik závažné havárie zpracovává Bezpečnostní zpráva (§ 12), která obsahuje totéž co Bezpečnostní program, ale navíc ještě – technický popis objektu, informace o složkách životního prostředí v okolí objektu, popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie a jmenovitě uvedené právnické a fyzické osoby, které se podílely na vypracování bezpečnostní zprávy.

V Bezpečnostní zprávě provozovatel dále vypracovává zásady vnitřního havarijního plánu a poskytne informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu, ve kterých zahrne bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu, aby bylo možno provést opatření nezbytná v případě vzniku závažné havárie.

Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B navíc zpracovává vnitřní havarijní plán (§ 23), ve kterém stanoví opatření přijímaná uvnitř objektu při vzniku závažné havárie za účelem zmírnění jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. Současně se pro tyto objekty stanovuje zóna havarijního plánování a zpracovává vnější havarijní plán (§ 26).

Plán fyzické ochrany (§ 21) je zpracováván jak pro objekty zařazené do skupiny A, tak do skupiny B.

K provedení zákona č. 224/2015 Sb., slouží následující právní předpisy, metodické pokyny a dokumenty.

  • Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 227/2015 Sb., ze dne 24. srpna 2015, o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku.
  • Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 228/2015 Sb., ze dne 24. srpna 2015 o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie.
  • Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 229/2015 Sb., ze dne 24. srpna 2015, o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole.
  • Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 225/2015 Sb., ze dne 28. srpna 2015, o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A či skupiny B.
  • Vyhláška Ministerstva vnitra č. 226/2015 Sb., ze dne 12. srpna 2015, o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře.
  • Metodický pokyn pro postup při stanovení limitů akutní toxicity pro posouzení rizik závažné havárie podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.
  • Metodický pokyn k identifikaci a vyhodnocení domino efektů podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.
  • Metodický pokyn pro stanovení zranitelnosti životního prostředí a hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí.
  • Metodický pokyn pro zařazení objektu podle zákona č. 224/2015 Sb. s vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi do skupiny A nebo B.
  • Metodický pokyn pro zpracování písemných podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu podle zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií.
  • Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší pro vypracování odborných posudků osobou autorizovanou podle § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
  • Metodický pokyn pro harmonizaci a optimalizaci bezpečnostních přístupů při skladování zemního plynu v podzemních zásobnících.
  • Metodický pokyn pro harmonizaci a optimalizaci bezpečnostní přístupů pro objekty průmyslové výroby a nakládání s výbušninami.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů21

Krizový zákon a jeho prováděcí předpisy stanoví základní postupy a povinnosti v oblasti krizového řízení včetně metodik pro zpracování krizových plánů, plánů krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury, typových plánů pro jednotlivé krizové situace a zabezpečení fyzické ochrany objektů v rámci objektové bezpečnosti.

Krizový zákon v § 2 vymezuje kritickou infrastrukturu (písm. g), kterou se rozumí „prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu,“22 stejně tak prvek KI (písm. i) a ochranu KI (písm. j).

K zákonu byly zpracovány prováděcí předpisy, významné pro oblast ochrany kritické infrastruktury a domino efektů. Jde zejména o:

  • Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury
    Nařízení rozlišuje průřezová kritéria, mezi které patří – hledisko obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2 500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin, hledisko ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo hledisko dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob.
  • Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 26/2003 Sb. a ve znění nařízení vlády č. 431/2010 Sb.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)23

Zákon o vodách stanoví základní preventivní opatření v oblasti prevence znečištění vod, včetně havarijního.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů24

Obdobně jako zákon o vodách stanoví základní preventivní opatření v oblasti prevence znečištění ovzduší, včetně havarijního, stanoví omezující postupy i v případě havarijních úniků škodlivin do venkovního ovzduší.

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých předpisů25

Zákon upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, došlo-li k ní bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených zákonem, na vodě nebo půdě.

K zákonu jsou zpracovány prováděcí předpisy. Jde zejména o:

  • Nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění, kterým je stanoven způsob hodnocení rizik ekologické újmy, kritéria posuzování finančního zajištění k provedení preventivních a nápravných opatření.
  • Vyhláška č. 171/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě, která stanoví mimo jiné způsob a metody zpracování analýzy rizik plynoucích z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organizmů na zemský povrch nebo pod něj.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů26

Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí péče státu fyzických a právních osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, nerosty horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky. Podstatné je zachování ekologické stability a zejména zachování vzájemně propojených ekosystémů, které by se mohly stát předmětem napadení ekoteroristy.

5. Ostatní legislativní dokumenty

Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů27

Zákon stanoví povinnosti související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. Představuje jeden z důležitých nástrojů v oblasti terorismu, vyčleňuje chemické látky a biologická agens a na nakládání s nimi stanoví doplňující, zpřísňující požadavky.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů28

Zákon vymezuje integrovaný záchranný systém jako postup složek policie, hasičů a zdravotníků při mimořádné události.

Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů29

Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů. Stanoví pravomoc vlády a správních úřadů při přijetí a přípravě hospodářských opatření pro krizové stavy.

Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty30

V oblasti možného zneužití geneticky modifikovaných organismů představuje zákon základní omezující principy. Zahrnuje také postupy pro případ úniku do životního prostředí, stanoví i povinnost vypracovat havarijní dokumentaci obdobnou jako v oblasti prevence závažných havárií. Zahrnuje i povinnost zkoumat v rámci krizové dokumentace případné domino efekty. Geneticky modifikované organismy vzhledem k omezeným poznatkům o jejich dlouhodobém působení na zdraví člověka a životní prostředí představují značné riziko.

Závěr

Mezi nejdůležitější legislativní předpisy v oblasti domino efektů závažných havárií ohrožujících zdroje v životním prostředí a prvky kritické infrastruktury patří především Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých předpisů a Zákon č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Ovšem jako zcela zásadní se jeví Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje povinnost zpracování posouzení rizik na konkrétní subjekt, v různých krizových situacích a následně stanovuje požadavky na formu a obsah bezpečnostní dokumentace například podrobné analýzy rizik.

Obecně platí, že jednotlivé podniky jsou podle tohoto Zákona rozděleny do skupiny A (méně nebezpečné) a skupiny B (více nebezpečné). „Více nebezpečné“ podniky, které jsou zařazené do skupiny B, mají stanovenou zónu havarijního plánování (propojení s HZS ČR přes havarijní plán), zatímco ostatní podniky zařazené do „méně nebezpečné“ skupiny A, zónu havarijního plánování nemají, ale mají stanovenu jen analýzu rizik. Ovšem zde v praxi dochází k rozporu, kdy například

  • výrobní podnik (továrna), který je na samotě, uprostřed polí a ve kterém je uskladněno 200 tun amoniaku, patří do „více nebezpečné“ skupiny B, ale vzhledem ke svému umístění téměř nikoho neohrožuje, zatímco
  • výrobní podnik (továrna), který je situován uprostřed města, ve kterém je uskladněno jen 50 tun amoniaku patří do „méně nebezpečné“ skupiny A, ale vzhledem ke svému umístění ohrožuje celé město.

Cílem je, aby i u prvků KI, zařazených do „méně nebezpečné“ skupiny A došlo ke zlepšení jejich havarijní připravenosti, protože i u nich může dojít k domino efektu s kritickým dopadem.

Poznámka

Tento článek vychází z příspěvku „Legislativní východiska pro stanovení ohrožených prvků kritické infrastruktury domino efekty závažných havárií“ předneseném ve dnech 6.– 7. 9. 2017 na XXVI. ročníku mezinárodní vědecké konference „Požární ochrana 2017“ v Ostravě.

Literatura

  1. Bezpečnostní strategie České republiky. (2015). Praha: Ministerstvo zahraničních věcí. ISBN 978-80-7441-005-5.
  2. Domino efekt [online]. Ministerstvo vnitra ČR. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/domino-efekt.aspx.
  3. Dominový efekt [online]. Wikipedie.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominov%C3%BD_efekt.
  4. Koncepce environmentální bezpečnosti 2016-2020 s výhledem do roku 2030 [online]. Ministerstvo životního prostředí 2015. [cit. 2017-06-01]. Dostupné na WWW: http://www.mzp.cz/cz/environmentalni_bezpecnost.
  5. Metodický pokyn k identifikaci a vyhodnocení domino efektů podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií. Věstník Ministerstva životního prostředí (2016), Ročník XXVI, červen 2016, částka 5, Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií (2005) [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí.
  6. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (31. 12. 2008). Úřední věstník Evropské unie L 353/1.
  7. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (29.05.2007). Úřední věstník Evropské unie L 136/3.
  8. Státní politika životního prostředí ČR [online]. Ministerstvo životního prostředí. [cit. 2017-06-01]. Dostupné na WWW: http://www.mzp.cz/cz/statni_politika_zivotniho_prostredi.
  9. Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie, Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2010, s. 11–15. ISBN 978-92-824-2674-2.
  10. Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva, environmentální bezpečnosti a plánování obrany státu (2016). Praha: Ministerstvo vnitra České republiky.
  11. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-110.
  12. Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií (2005) [online]. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP).
  13. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajina [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114.
  14. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z:
    https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-130.
  15. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/nabidka/cs/2016-134/zneni-20161001#p278-1-1.
  16. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-137.
  17. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a změně některých zákonů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-167.
  18. Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-19.
  19. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-201.
  20. Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z:
    http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-224.
  21. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-239.
  22. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-240.
  23. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-241.
  24. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-254.
  25. Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-78.

Poznámky

1 Program byl s identifikačním kódem VH schválen usnesením vlády České republiky č. 200 dne 2. dubna 2014;... Zpět

2 Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-137;... Zpět

3 Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/nabidka/cs/2016-134/zneni-20161001#p278-1-1;... Zpět

4 Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-130;... Zpět

5 Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-224;... Zpět

6 Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva, environmentální bezpečnosti a plánování obrany státu (2016). Praha: Ministerstvo vnitra České republiky. s. 14;... Zpět

7 Domino efekt [online]. Ministerstvo vnitra ČR. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/domino-efekt.aspx;... Zpět

8 Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií (2005). Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP). s. 18;... Zpět

9 Metodický pokyn k identifikaci a vyhodnocení domino efektů podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií. Věstník Ministerstva životního prostředí (2016), Ročník XXVI, červen 2016, částka 5, Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií (2005) [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí. s. 16;... Zpět

10 Dominový efekt [online]. Wikipedie.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominov%C3%BD_efekt;... Zpět

11 Pracovní definice domino efektu;... Zpět

12 Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie, Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2010, s. 11–15. ISBN 978-92-824-2674-2;... Zpět

13 Bezpečnostní strategie České republiky. (2015). Praha: Ministerstvo zahraničních věcí. ISBN 978-80-7441-005-5;... Zpět

14 Státní politika životního prostředí ČR [online]. Ministerstvo životního prostředí. [cit. 2017-06-01]. Dostupné na WWW: http://www.mzp.cz/cz/statni_politika_zivotniho_prostredi;... Zpět

15 Blíže – Státní politika životního prostředí ČR [online]. Ministerstvo životního prostředí. [cit. 2017-06-01]. Dostupné na WWW: http://www.mzp.cz/cz/statni_politika_zivotniho_prostredi;... Zpět

16 Koncepce environmentální bezpečnosti 2016-2020 s výhledem do roku 2030 [online]. Ministerstvo životního prostředí 2015. [cit. 2017-06-01]. Dostupné na WWW: http://www.mzp.cz/cz/environmentalni_bezpecnost;... Zpět

17 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1907/2006, ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (29. 05. 2007). Úřední věstník Evropské unie L 136/3;... Zpět

18 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008, ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (31. 12. 2008). Úřední věstník Evropské unie L 353/1;... Zpět

19 Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-110;... Zpět

20 Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-224;... Zpět

21 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-240;... Zpět

22 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-240;... Zpět

23 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-254;... Zpět

24 Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-201;... Zpět

25 Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a změně některých zákonů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-167;... Zpět

26 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajina [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114;... Zpět

27 Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-19;... Zpět

28 Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-239;... Zpět

29 Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-241;... Zpět

30 Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty [online]. Zákony pro lidi.cz. [cit. 2017-06-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-78;... Zpět

 
English Synopsis
The Legislative Basis for the Determination of Vulnerable Critical Infrastructure Elements by the Domino Effects of Major Accidents

The paper defines the legislative basis for the determination of vulnerable critical infrastructure (CI) elements by the domino effects of major accidents.

 

Hodnotit:  

Datum: 22.1.2018
Autor: Mgr. Václav Čihák, AKADEMIE, o.p.s. BrnoIng. Jaroslav Šebek, AKADEMIE, o.p.s. BrnoRecenzent: doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., VŠB TU Ostrava



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

CAD a BIM knihovny

Partneři - Bezpečnost

 
 

14.11.2018 konference TZB-info o bytových domech

Připravujete rekonstrukci bytového domu, děláte PENB nebo audit? Jak na úspory za energie a zhodnocení domu? Unikátní publikace pro účastníky. Těšíme se na vás v Praze.

Program a přihláška