Odborné recenzované články

Recenzovaný Sevřeným zdivem (confined masonry) ve smyslu ČSN EN 1996-1-1:2023], dále EC6_2G, se rozumí zdivo, které je dodatečně (po vyzdění) obetonované železobetonovými ztužujícími prvky nebo prvky z vyztuženého zdiva. Tyto ztužující prvky zdivo svírají tak, aby všechny materiály spolupůsobily proti účinku zatížení. V žádném případě se nejedná o železobetonový skelet dodatečně vyzdívaný, kde je opačný postup výstavby (nejprve betonáž ŽB prvků a následně zdění). Text připomíná konstrukční zásady pro sevřené zdivo, včetně několika příkladů.

Recenzovaný Příspěvek popisuje podpůrný webový nástroj určený pro účelnou dekarbonizaci městských soustav centralizovaného zásobování teplem (SCZT) prostřednictvím integrace technologie Power-to-Heat (P2H), primárně tepelných čerpadel. Nástroj vznikl v rámci projektu TAČR a je zaměřen na podporu rozhodování v počátečních fázích plánování integrace tepelných čerpadel do SCZT. Nástroj využívá rozsáhlou znalostní databázi výsledků počítačových simulací vytvořených v prostředí TRNSYS, umožňuje interpolaci výsledků, vizualizaci a ekonomické vyhodnocení scénářů. Článek představuje strukturu aplikace, její funkce a přínosy v oblasti plánování dekarbonizačních strategií.

Recenzovaný Koncom roka 2023 odstavil zdroj Slovenských elektrární, a.s. Bratislava (SE), odštepný závod Elektrárne Nováky (ENO) dodávku tepla do tepelného napájača 2×DN600 ENO-Prievidza (TN). Príčinou bolo ukončenie výroby elektriny vo všeobecnom hospodárskom záujme (VHZ) z domáceho uhlia. Historicky bolo množstvo dodávaného tepla približne 55,5 GWh, t.j. 0,78 % z celkovej spotreby energie v domácom uhlí (7,0 TWh). Po odpojení priemyslu a vojska v lokalite ENO a po stanovení termínu ukončenia výroby elektriny z domáceho uhlia štát „de facto“ rozhodol o odstavení tepla z ENO do Prievidze. Ako náhrada zdroja KVET ENO boli vybudované celkovo 4 centrálne zdroje (CZ) tepla pri lokalitách zásobovaných teplom, pričom SCZT v mestách Prievidza, Nováky a v obci Zemianske Kostoľany zostali zachované. Teplo sa vyrába na báze OZE a ZPN. Pre dodávku tepla z CZ sa využívajú časti trasy TN pre nové TN 2×DN300 z CZ KVET Cígeľ do Prievidze a TN 2×DN200 zo zdroja Laskár do Novák. V obci Zemianske Kostoľany je inštalovaný CZ tepla na ZPN.

Recenzovaný Otvorené vodné nádrže zohrávajú kľúčovú úlohu v rôznych priemyselných, poľnohospodárskych, technologických a rekreačných aplikáciách. Ich tepelná bilancia je výrazne ovplyvnená okolitými klimatickými podmienkami, čo vedie k významným tepelným stratám prostredníctvom sálania, vedenia, konvekcie a odparovania. Presná analýza týchto tepelných strát je nevyhnutná na optimalizáciu tepelných systémov a minimalizáciu energetických nárokov. Táto štúdia sa zameriava na kvantifikáciu jednotlivých mechanizmov tepelných strát s dôrazom na výpočet tepelných strát. Okrem toho sa skúmajú faktory ovplyvňujúce odparovanie vody a ich vplyv na celkovú tepelnú bilanciu nádrže. Na základe získaných výsledkov sa hodnotia rôzne možnosti ohrevu vody, pričom sa berie do úvahy účinnosť, ekonomické aspekty a environmentálne dopady rôznych zdrojov energie.

Recenzovaný Dynamický rozvoj fotovoltiky na Slovensku prináša okrem energetických benefitov aj nové výzvy v oblasti požiarnej bezpečnosti strešných inštalácií. Hoci kumulatívny inštalovaný výkon na Slovensku dosiahol ku koncu roka 2024 hodnotu 1 114 MW, masívny nárast počtu systémov sprevádza zvyšujúca sa incidencia požiarov. Práca vychádza z internej štatistiky Požiarnotechnického a expertízneho ústavu MV SR, ktorá v období rokov 2021 – 2023 eviduje nárast na 42 incidentov, s maximom v roku 2023. Analýza príčin preukazuje, že primárnym rizikom nie sú samotné fotovoltické panely, ale technické poruchy (48 %) a elektrické skraty (31 %) v pridružených komponentoch. Výsledky zdôrazňujú potrebu legislatívnych úprav, napríklad v oblasti povinnej aplikácie požiarnotechnických zariadení a zvyšovania požiarnej odolnosti strešných plášťov.

Recenzovaný Projekt se zaměřuje na integraci vodárenské infrastruktury jako řešení záporné vodní bilance v některých oblastech ČR. Pilotní zpracování ukazuje, že propojení vodovodních soustav může zajistit dostatek vody a zvýšit stabilitu dodávek. Řešení zahrnuje i organizační, vlastnické a právní aspekty. Analýzy koncepčních plánů odhalily komplikace způsobené roztříštěností vlastnictví, což zdůrazňuje nutnost systémové integrace. Bez těchto kroků nebude možné čelit očekávanému deficitu vody do roku 2050.

Recenzovaný V bratislavskom podhradí bolo pre plánované objekty, vsadené do terénu s výrazne stúpajúcim charakterom, navrhnuté zabezpečenie svahu. Zárez premenlivej výšky približne 20–35 m je stabilizovaný pomocou trvalých kotevných prvkov, t.j. kombinácia trvalých lanových kotiev a trvalých pasívnych tyčí. Kotevné prvky sú na prednej strane zárezu ukotvené v železobetónových konštrukciách – nosníkoch, hlaviciach, stenách. Železobetónové prvky a ich návrh v spolupôsobení s kotevnými prvkami spolu vytvárajú geotechnickú konštrukciu, ktorá zabezpečuje hradné bralo.

Recenzovaný V rámci řešení pomalé tepelné odezvy podlahové otopné plochy, resp. podlahového vytápění, se zdá, že je vhodné využít teorie řízení fuzzy logiky. Příspěvek se zabývá právě tímto přístupem k regulaci výkonu a dynamice podlahové otopné plochy. Zabývá se jak spotřebou energie, tak dodržením parametrů tepelné pohody ve vytápěném prostoru, a to v rámci porovnání fuzzy řízení s využitím standardního PID regulátoru. Poprvé byl článek prezentován v rámci konference Vytápění 2025 v Třeboni.

Recenzovaný V článku popisujeme realizáciu fasády s energeticky aktívnymi prvkami (aktívna tepelná ochrana) na budove. Táto budova je súčasťou Centrálnych laboratórií Slovenskej technickej univerzity v Bratislave. Metodika je rozdelená na opis fragmentu a objektu s aktívnou tepelnou ochranou, podrobný postup realizácie fasády, krátky opis schémy zapojenia a záver, v ktorom sú uvedené čiastkové výsledky a prvé odporúčania pre prax. Cieľom tejto štúdie je realizácia aktívnej tepelnej ochrany, parametrická štúdia a následné experimentálne merania na testovacom objekte. Cieľom realizácie fasády s ATO je preskúmať funkciu aktívnej tepelnej ochrany pri rôznych energetických funkciách.

Recenzovaný Problém kavitace, zejména v souvislosti s dopravou vody potrubím a jeho klíčovými prvky, jako jsou čerpadla, zpětné armatury, uzavírací armatury a regulační ventily, se objevuje stále častěji. Kavitace, tedy jev, kdy se v kapalině vytvářejí bubliny, může být způsobena různými faktory, včetně nevhodného tlaku a rychlosti proudění. Následky kavitace mohou vést k vážným poškozením zařízení a snížení účinnosti systému. Příspěvek také upozorňuje na časté chyby v projektech, které mohou tuto problematiku opomíjet, zejména při návrhu regulačních ventilů a čerpadel. Cílem je zvýšit povědomí o těchto otázkách a podpořit lepší projektové praxe v oboru. Článek vychází z diskusí na konferenci VODA 2025 v Litomyšli.

Recenzovaný Článek pojednává o navrhování hybridních systémů vytápění s tepelnými čerpadly vzduch/voda a s dalšími zdroji. V první části pojednává o hybridních systémech v RD s tepelnými ztrátami do 18 kW a ve druhé části pak na praktických příkladech poukazuje na úskalí navrhování těchto hybridních systémů pro větší objekty s tepelnými ztrátami do cca 250 kW.

Recenzovaný Teplo ze serverů může vytápět domy, pokud se podaří sladit technologii datových center s nároky centrálního zásobování teplem. Legislativa už cestu otevřela, teď je na řadě technické řešení. Článek rozebírá cesty, jak odpadní teplo z datacenter využít.

Recenzovaný V následujícím textu jsou uvedeny aktuální informace o stavu dokončování zásad navrhování a zatížení 2. generace Eurokódů. Po formální stránce nově došlo k úpravě názvů některých částí Eurokódů, úvodních kapitol, edičním úpravám obrázků, grafů a odkazů na normy a další dokumenty, aby byly v souladu s dokumentem N 1250, ve kterém jsou uvedeny požadavky na tvorbu Eurokódů po technické i ediční stránce. Text z jednání technické subkomise CEN/TC250/SC10 a SC1 byl prezentován v rámci konference Statika staveb 2025 v Plzni.

Recenzovaný Akumulace energie umožňuje využít přebytky energie v době její potřeby, a tím zvýšit efektivitu jejího využití. Volba technologie, a z toho vyplývající náklady na akumulaci jsou však rozhodujícím faktorem pro určení jejího přínosu. Jejich stanovení a nepodcenění rizik nemusí být snadné. Druhým důležitým údajem jsou ceny energií, které by byly používány v případě, že by akumulace nebyla použita.