Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 13.4.2020 do 29.6.2020


zpět na aktuální články

29.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Druhá část seriálu přibližuje základní technické požadavky na podlahové konstrukce tak, jak jsou uvedeny v ČSN 74 4505. Nejpodstatnější parametry, požadavky normy, jsou podrobněji vysvětleny tak, aby bylo zřejmé, jak jsou definovány a jaký mají konkrétní fyzikální/praktický význam.

22.6.2020
Ing. Petr Polách, CSc., MBA, AI č.1000023 – technika prostředí staveb, interiAIR

Vysoce účinné HEPA a ULPA filtry jsou akumulační (absorbují partikulární částice) a nejsou proto určeny k regeneraci, nýbrž musejí být ekologicky likvidovány. Filtry jsou řazeny do kategorie nebezpečného odpadu a jako s takovými se s nimi musí zacházet.

22.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde autoři seznamují se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a reagují též na připomínky oponentů a recenzentů. První část seriálu přibližuje komentovanou formou nejdůležitější ustanovení ČSN 74 4505.

16.6.2020
Ing. Radek Červín, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Předmětem zkoumání je větrací jednotka s tepelným čerpadlem zajišťující podtlakové větrání v konkrétním RD. Ze získaných parametrů byla zpracována celoroční energetická bilance provozu. Pro celkovou tepelnou ztrátou 5 kW byl vyhodnocen sezónní topný faktor SPF celého systému na úrovni 2,5.

15.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde budou autoři seznamovat se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a budou též reagovat na připomínky oponentů a recenzentů.

8.6.2020
Ing. Hollý Ján, doc. Ing. et Palko Milan, Ing. arch. PhD., Ing. Martina Jurigová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Ústav súdneho znalectva, Ing. Adela Palková, PhD., Slovenská technická univerzita Bratislava, Stavebná fakulta, Katedra konštrukcii pozemných stavieb

Zmena materiálov, absencia stavebných prvkov, úprava skladby vrstiev, aplikácia lacnejších alternatív – toto sú bežné situácie v stavebnej praxi. V určitých prípadoch sú tieto modifikácie bez následkov, v takejto situácii je však okrem iného potrebné zohľadniť fyzikálne zákony. Článok sa venuje práve prípadu, v ktorom bola vykonaná zámena konštrukcie – namiesto železobetónovej stropnej dosky zhotoviteľ zvolil konštrukciu drevenú. Drevo má značne odlišné vlastnosti ako železobetón, je teda potrebné zohľadniť hneď niekoľko aspektov ako napríklad statické pôsobenie, tepelnotechnické vlastnosti a v neposlednom rade – čomu sa venuje aj tento článok – tepelnovlhkostné pomery v priereze, resp. v skladbe konštrukcie. Sú uvedené možné dôsledky a je navrhnuté najvhodnejšie riešenie – úprava skladby tejto konkrétnej stropnej konštrukcie tak, aby spĺňala funkčné požiadavky.

1.6.2020
Ing. arch. Jiří Kugl, ČVUT Praha, Fakulta stavební

Nástroje revitalizace brownfieldů můžeme obecně dělit například z pohledu územního plánování a urbanismu, z pohledu životního prostředí, pohledu ochrany kulturních památek či z pohledu na lokality jako na nové investiční příležitosti. Výsledkem je, že problematika brownfieldů je řešena celou řadou institucí a nástrojů. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat, roztřídit a analyzovat tyto nástroje využitelné v ČR. Součástí příspěvku bude průzkum nástrojů z jiných zemí, které mají s danou problematikou dlouhodobější zkušenosti (např. Francie, Velká Británie, USA, Německo, Dánsko) a analýza reálnosti jejich zavedení v ČR a jejich přínosu. Protože toto téma je velice rozsáhlé, příspěvek se především zaměří na nástroje územně plánovací (např. ÚPP, ÚPD), ekonomické (motivační a penalizační) a výstavbové (slouží k prosazení záměrů sídla či státu formou výstavby především dopravní a technické infrastruktury).

25.5.2020
prof. Ing. arch. Ing. Zuzana Pešková, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra architektury

Architektonicko-urbanistická komise Správ chráněných krajinných oblastí Středočeského kraje se často potýká s nízkou vhodností architektonického návrhu rodinných domů. Pro zachování základních typických rysů staveb v těchto cenných lokalitách byla vytvořena doporučení pro výstavbu, díky nimž se podařilo alespoň objemově zajistit vhodnost novostaveb rodinných domů v CHKO. S nastupujícími pasivními standardy do výstavby iniciovala Správa CHKO Křivoklátsko spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze. Nabízíme ty nejzajímavější výsledky.

18.5.2020
doc. Ing. Petr Horák, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Článek popisuje nové změny v právních předpisech, které se zabývají energetickou náročností budov v roce 2020. Pozornost je věnována fenoménu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na praktickém příkladu popisuje způsob hodnocení energetické náročnosti pro běžnou novou budovu a pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie.

12.5.2020
Ing. Jan Vitouš, Ing. Martin Kny, Ph.D., ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Autoři vycházejí z legislativních požadavků na větrání a navrhli technická řešení, i s využítím ventilačních tepelných čerpadel. Varianty řešení byly simulací provozu vyhodnoceny podle energetické náročnosti. V závěrečném 2. dílu je provedeno ekonomické hodnocení variant.

11.5.2020
Ing. et Ing. Štěpán Hýsek, Ph.D., Katedra zpracování dřeva a biomateriálů, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Jan Veverka, Testima Praha

Příspěvek se zabývá měřením tloušťky nátěru na dřevě pomocí ultrazvukové metody, která vychází z měření doby průchodu ultrazvukového impulsu danou vrstvou. Jednou z největších výhod této metody je nedestruktivní měření, což umožňuje kontrolu kvality online v provozu, např. při kontrole nánosu nátěrové hmoty na okenních či dveřních rámech. Během experimentu byly zaznamenány odchylky tloušťky nátěru naměřených destruktivní a nedestruktivní metodou, nicméně tyto odchylky byly ve většině případů menší, než je nepřesnost měření pomocí optického mikroskopu. Výsledky jednoznačně ukázaly, že přesnost popisované metody je dostačující a lze ji tedy používat při měření tloušťky nátěru na porézních a diamagnetických materiálech, jako je dřevo.

4.5.2020
Ing. Martin Kny, Ph.D., Ing. Jan Vitouš, ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Autoři popisují legislativní požadavky na větrání a jejich možná technické řešení, zejména se zaměřením na ventilační tepelná čerpadla. Matematickým modelem rodinného domu je provedeno vyhodnocení podle energetické náročnosti. Ve 2. dílu následuje ekonomické hodnocení variant.

4.5.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno

Případné vady nebo poruchy ve stavebnictví se v mnoha případech daří vyřešit po vzájemné dohodě obou stran. V případě nemožnosti se shodnout se bohužel spor obvykle vyhrocuje do soudního řízení, které je ale prakticky zdlouhavé, ve svém průběhu i výrazně nákladné a v konci mnohdy oboustranně neuspokojivé. Existuje ale i cesta rychlejší, méně nákladná a obvykle ústící do konstruktivního výsledku, a to je spolupráce s odborníky v právní i technické oblasti – cesta tzv. mediace.

29.4.2020
Ing. Radovan Illith, PhD., SPP – distribúcia, a.s.

Nevýhodou jednopodlažního bungalovu je větší zastavěná plocha i ochlazovaná obálka, tedy větší měrná spotřeba tepla na vytápění ve srovnání s kompaktním dvoupodlažním domem. Autor nabízí srovnání variant vytápění bungalovu metodou Total cost of ownership (TCO) ve slovenských podmínkách.

27.4.2020
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební VUT v Brně

Šetření pitnou a teplou vodou bez zvážení souvislostí může ohrozit hygienické parametry vody a funkci vnitřní kanalizace. Šetření je však nutné, a proto autor uvádí rizika a vymezuje hranici, za kterou je šetření bez jiných opatření nevhodné.

27.4.2020
Ing. Róbert Sonnenschein, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, SvF STU v Bratislave

Biele vane sú konštrukcie, ktoré musia okrem nosnej funkcie spĺňať aj funkciu vodonepriepustnosti. Vodonepriepustnosť betónu sa zabezpečuje dodržaním konštrukčných, výrobných a technologických opatrení. Šírka trhlín, ktoré vzniknú v konštrukcii je kontrolovaná pomocu výstuže. V rámci výstavby však vznikajú v konštrukcii škáry (pracovné, dilatačné a riadené), ktoré musia byť rovnako vodonepriepustné. Škáry sú najcitlivejším miestom bielej vane a preto aj najviac priesakov vzniká práve v mieste škár. Správna voľba tesniaceho systému jednotlivých škár je základom pre návrh vodotesnej škáry. Príspevok sa zaoberá popisom rôznych systémov tesnenia škár a prestupov bielej vane.

20.4.2020
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Příspěvek pojednává o problematice projekčního navrhování podlahových konstrukcí v návaznosti na sanaci vlhkého zdiva přilehlých stěn. A to zejména z pohledu stavební tepelné techniky, ochrany proti působení zemní vlhkosti a proti pronikání radonu z podloží.

13.4.2020
Ing. Miroslav Havrlent, RACEN, spol. s r. o., Piešťany, Slovensko

Podmienkou rozvoja CZT v nasledujúcom období bude dosahovanie kritérií stanovených pre „účinné CZT“. Teplárenské spoločnosti preto hľadajú vhodné variantné riešenia. V tomto príspevku ide o pohľad projektanta na konkrétny príklad kombinácie využitia geotermálnej vody a KVET.

13.4.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad , Abrahoim. PhD., Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Hromadná výstavba bytových domov pomocou technológie veľkoformátových panelových prefabrikátov sa v bývalom Československu trvala približne 40 rokov. Životnosť týchto budov sa blíži k ich plánovanej hodnote. Častým problémom je vytváranie nových otvorov do nosných konštrukcií bez predchádzajúceho odborného posúdenia. Dôležité detaily stykov nosných prvkov sa pritom menili nielen medzi jednotlivými konštrukčnými sústavami, ale aj v priebehu vývoja konkrétnej sústavy. Článok popisuje niektoré problémy nosných konštrukcií panelových budov, s ktorými musia projektanti pri ich posudzovaní uvažovať.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama