Odborné recenzované články

Recenzovaný Dynamický rozvoj fotovoltiky na Slovensku prináša okrem energetických benefitov aj nové výzvy v oblasti požiarnej bezpečnosti strešných inštalácií. Hoci kumulatívny inštalovaný výkon na Slovensku dosiahol ku koncu roka 2024 hodnotu 1 114 MW, masívny nárast počtu systémov sprevádza zvyšujúca sa incidencia požiarov. Práca vychádza z internej štatistiky Požiarnotechnického a expertízneho ústavu MV SR, ktorá v období rokov 2021 – 2023 eviduje nárast na 42 incidentov, s maximom v roku 2023. Analýza príčin preukazuje, že primárnym rizikom nie sú samotné fotovoltické panely, ale technické poruchy (48 %) a elektrické skraty (31 %) v pridružených komponentoch. Výsledky zdôrazňujú potrebu legislatívnych úprav, napríklad v oblasti povinnej aplikácie požiarnotechnických zariadení a zvyšovania požiarnej odolnosti strešných plášťov.

Recenzovaný Projekt se zaměřuje na integraci vodárenské infrastruktury jako řešení záporné vodní bilance v některých oblastech ČR. Pilotní zpracování ukazuje, že propojení vodovodních soustav může zajistit dostatek vody a zvýšit stabilitu dodávek. Řešení zahrnuje i organizační, vlastnické a právní aspekty. Analýzy koncepčních plánů odhalily komplikace způsobené roztříštěností vlastnictví, což zdůrazňuje nutnost systémové integrace. Bez těchto kroků nebude možné čelit očekávanému deficitu vody do roku 2050.

Recenzovaný V bratislavskom podhradí bolo pre plánované objekty, vsadené do terénu s výrazne stúpajúcim charakterom, navrhnuté zabezpečenie svahu. Zárez premenlivej výšky približne 20–35 m je stabilizovaný pomocou trvalých kotevných prvkov, t.j. kombinácia trvalých lanových kotiev a trvalých pasívnych tyčí. Kotevné prvky sú na prednej strane zárezu ukotvené v železobetónových konštrukciách – nosníkoch, hlaviciach, stenách. Železobetónové prvky a ich návrh v spolupôsobení s kotevnými prvkami spolu vytvárajú geotechnickú konštrukciu, ktorá zabezpečuje hradné bralo.

Recenzovaný V rámci řešení pomalé tepelné odezvy podlahové otopné plochy, resp. podlahového vytápění, se zdá, že je vhodné využít teorie řízení fuzzy logiky. Příspěvek se zabývá právě tímto přístupem k regulaci výkonu a dynamice podlahové otopné plochy. Zabývá se jak spotřebou energie, tak dodržením parametrů tepelné pohody ve vytápěném prostoru, a to v rámci porovnání fuzzy řízení s využitím standardního PID regulátoru. Poprvé byl článek prezentován v rámci konference Vytápění 2025 v Třeboni.

Recenzovaný V článku popisujeme realizáciu fasády s energeticky aktívnymi prvkami (aktívna tepelná ochrana) na budove. Táto budova je súčasťou Centrálnych laboratórií Slovenskej technickej univerzity v Bratislave. Metodika je rozdelená na opis fragmentu a objektu s aktívnou tepelnou ochranou, podrobný postup realizácie fasády, krátky opis schémy zapojenia a záver, v ktorom sú uvedené čiastkové výsledky a prvé odporúčania pre prax. Cieľom tejto štúdie je realizácia aktívnej tepelnej ochrany, parametrická štúdia a následné experimentálne merania na testovacom objekte. Cieľom realizácie fasády s ATO je preskúmať funkciu aktívnej tepelnej ochrany pri rôznych energetických funkciách.

Recenzovaný Problém kavitace, zejména v souvislosti s dopravou vody potrubím a jeho klíčovými prvky, jako jsou čerpadla, zpětné armatury, uzavírací armatury a regulační ventily, se objevuje stále častěji. Kavitace, tedy jev, kdy se v kapalině vytvářejí bubliny, může být způsobena různými faktory, včetně nevhodného tlaku a rychlosti proudění. Následky kavitace mohou vést k vážným poškozením zařízení a snížení účinnosti systému. Příspěvek také upozorňuje na časté chyby v projektech, které mohou tuto problematiku opomíjet, zejména při návrhu regulačních ventilů a čerpadel. Cílem je zvýšit povědomí o těchto otázkách a podpořit lepší projektové praxe v oboru. Článek vychází z diskusí na konferenci VODA 2025 v Litomyšli.

Recenzovaný Článek pojednává o navrhování hybridních systémů vytápění s tepelnými čerpadly vzduch/voda a s dalšími zdroji. V první části pojednává o hybridních systémech v RD s tepelnými ztrátami do 18 kW a ve druhé části pak na praktických příkladech poukazuje na úskalí navrhování těchto hybridních systémů pro větší objekty s tepelnými ztrátami do cca 250 kW.

Recenzovaný Teplo ze serverů může vytápět domy, pokud se podaří sladit technologii datových center s nároky centrálního zásobování teplem. Legislativa už cestu otevřela, teď je na řadě technické řešení. Článek rozebírá cesty, jak odpadní teplo z datacenter využít.

Recenzovaný V následujícím textu jsou uvedeny aktuální informace o stavu dokončování zásad navrhování a zatížení 2. generace Eurokódů. Po formální stránce nově došlo k úpravě názvů některých částí Eurokódů, úvodních kapitol, edičním úpravám obrázků, grafů a odkazů na normy a další dokumenty, aby byly v souladu s dokumentem N 1250, ve kterém jsou uvedeny požadavky na tvorbu Eurokódů po technické i ediční stránce. Text z jednání technické subkomise CEN/TC250/SC10 a SC1 byl prezentován v rámci konference Statika staveb 2025 v Plzni.

Recenzovaný Akumulace energie umožňuje využít přebytky energie v době její potřeby, a tím zvýšit efektivitu jejího využití. Volba technologie, a z toho vyplývající náklady na akumulaci jsou však rozhodujícím faktorem pro určení jejího přínosu. Jejich stanovení a nepodcenění rizik nemusí být snadné. Druhým důležitým údajem jsou ceny energií, které by byly používány v případě, že by akumulace nebyla použita.

Recenzovaný Rostoucí využívání hořlavých fasádních materiálů spolu s rozvojem vícepodlažních dřevostaveb zvyšuje potřebu účinných prvků pasivní požární ochrany. Požární pásy omezují vertikální šíření požáru po fasádě, jejich návrh je však u vyšších dřevostaveb komplikován požadavky na nehořlavost. Článek shrnuje evropské přístupy a požadavky české legislativy včetně nové Přílohy K normy ČSN 73 0802 ed. 2 + Z1 (2025), která umožňuje použití pásů DP2 u dřevostaveb s požární výškou nad 12 m. Experimentálně byl ověřen fasádní panel Envilop Fire jako požární pás DP2 ve třech požárních zkouškách v peci MiniFUR dle ISO 834. Kritériem byla teplota dřevěné nosné konstrukce do 350 °C a vizuální hodnocení. První varianta DP2 s jednovrstvým obkladem selhala kvůli netěsněným spárám a lokálnímu zuhelnatění, druhá varianta s dvojitým obkladem splnila všechna kritéria. Výsledky potvrzují použitelnost pásů DP2 pro výškové dřevostavby, přičemž klíčové je správné provedení detailů.

Recenzovaný Stavění z nepálené hlíny si získává stále větší pozornost, a to i díky tomu, že u nás najdeme řadu kvalitních historických i současných hliněných staveb. Doložení rozsahu hliněného stavebního fondu má potenciál posílit vnímání hliněného stavitelství jako hodnotné součásti kulturního dědictví i jako perspektivního nástroje udržitelné výstavby. Příspěvek představuje výzkumný rámec, metodologii a východiska připravovaného mapového výstupu Historické hliněné stavby v ČR, jehož cílem je systematicky zmapovat výskyt, četnost a typologii těchto objektů.

Recenzovaný Snaha o zajištění tepelného komfortu člověka se pravděpodobně vyskytuje od samých počátků jeho existence. Návrh a provoz systémů zajišťujících tepelný komfort v budovách se v posledních desetiletích velmi vyvíjel a změnil s cílem poskytnout maximální komfort. Vynález klimatizace od Willise Carriera v roce 1902 znamenal začátek technologicky řízeného přístupu k návrhu vnitřního prostředí v následujících desetiletích. Návrh parametrů vnitřního prostředí se tak stal v podstatě diktátem toho, co bylo a je technicky proveditelné. Pro tepelný komfort tak byly mimo jiné stanoveny vnitřní teploty, které by měly zajišťovat celkovou tepelnou pohodu. Teploty v budovách jsou dnes obvykle nastaveny tak, aby poskytovaly tepelný komfort pro obyvatele tím, že je udržují v rámci termoneutrality.

Recenzovaný Autoři se v příspěvku zabývají experimentální analýzou zaměřenou na chování výztužných stěn ve vícepodlažních dřevostavbách z křížem vrstveného dřeva (CLT) ve vztahu k tuhosti stropní konstrukce. V rámci experimentální analýzy byla provedena zkouška sestavy výztužných stěn konstrukčních rozměrů se zaměřením na spoje a kotvení panelů a dále série doplňkových zkoušek smykových úhelníků a tahových kotev. Z provedené analýzy vyplývá, že zatížení spodního stěnového panelu od horního panelu není rovnoměrné. To je v rozporu s klasickými modely, které předpokládají rovnoměrné zatížení horní hrany dolního panelu po celé jeho délce. Poddajnost stropního panelu současně ovlivňuje i zatížení přenášené do tahových kotev.