Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 3.12.2019 do 21.1.2020


zpět na aktuální články

21.1.2020
Ing. Ondřej Hojer, Ph.D., KOTRBATÝ V.M.Z. spol. s r.o.

Základem výběru je tabulka zahrnující používané druhy sálavého a teplovzdušného vytápění velkých objektů. Jednotlivé možnosti jsou stručně komentovány, přičemž jsou uváděny jejich přednosti a nevýhody tak, aby investora vedly k volbě pro něho optimálního řešení.

20.1.2020
Mgr. Petr Nakládal, Mgr. Viktor Goliáš, Ph.D., PřF UK, Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, RNDr. Martin Procházka, Aquatest a.s.

V České republice byly vyvinuty metody a přístrojové vybavení k měření kvality injektáže ve vrtech na tepelná čerpadla, a to včetně měření proudění podzemní vody vrtem vně instalovaných částečně zainjektovaných trubek zemního tepelného výměníku. Pro opravu horninového masivu je vyvinuta nálož semtexu, která v malém prostoru spolehlivě rozpojí trubky zemního výměníku bez vážnějších důsledků pro okolní horninové prostředí a stavební objekty. Vzniklým otvorem je následně možné horninový masiv injektovat a tím zamezit nežádoucímu vertikálnímu proudění podzemní vody vrtem.

20.1.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.

13.1.2020
Ing. Jan Cihlář, Ing. Rostislav Kasal, Ph.D., Ing. Blanka Anderlová, Ing. Štěpán Zrostlík, Ing. Jan Plechatý, Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

Jaké jsou možnosti využití vodárenských soustav pro zmírnění dopadů sucha na zásobování obyvatel? Podívejte se na konkrétní případy ve vybraných regionech Hradecka, Náchodska, ve Středočeském kraji a v Praze.

13.1.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno, Ing. Marek Kervitcer, VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství

V článku se autoři zamýšlejí nad aspekty rutinního postupu ve srovnání s expertním přístupem k řešení stavebních vad a poruch. Pro lepší orientaci v problematice je uvedena základní terminologie z oblasti vad a poruch. Dále autoři podrobněji popisují průběh obou řešení, zamýšlejí se nad jejich konkrétními aspekty a upozorňují na jejich důsledky. Podstatnou částí článku je pak uvedení možných přínosů expertního přístupu a v závěru je zdůrazněna výhodnost volby expertního přístupu.

6.1.2020
doc. Ing. Ladislav Tuhovčák, CSc., Ing. Tomáš Kučera, Ph.D., Ing. Jan Ručka, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství obcí

Posouzení rizik vodovodních systémů je zavedeno a prováděno ve více než deseti evropských a řadě mimoevropských zemí. Hlavními očekávanými výhodami posouzení rizik je zlepšení kvality vody, snížení počtu a následku havárií, zlepšení ochrany vodních zdrojů, snížení akutních onemocnění v populaci odběratelů, zlepšení provozního monitorování, lepší poznání celého systému zásobování, snížení nákladů na nápravná opatření, lepší pozice dozorových orgánů při kontrole provozovatele a další. Nevýhodou vypracování rizikové analýzy pro provozovatele je především vyšší administrativní zátěž a náklady spojené se zavedením posouzení rizik.

6.1.2020
Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Národní památkový ústav, Technologická laboratoř,

Příspěvek pojednává o významu nasákavosti tradičních stavebních materiálů a schopnosti tradičních neizolovaných staveb odolávat vzlínající vlhkosti. Upozorňuje dále na některá rizika spojená s omezováním nasákavosti stavebních materiálů navrhovaných pro sanace vlhkosti a zasolení tradičních staveb.

30.12.2019
Ing. Eduard Schilhart, CSc., Sdružení výrobců pro ploché střechy

Každá střecha, ze které hrozí pád z výšky, musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem. Ochranu osob proti pádu z výšky je nutné řešit už při vlastní výstavbě. Proto také zákon č.309/2006 Sb. v aktuálním znění blíže specifikuje práce zhotovitele a stanovuje jeho povinnosti. Vedle tohoto v roce 2016 aktualizovaného zákona je samozřejmě nutné zohledňovat v procesu výstavby také ostatní legislativní požadavky. Z nich vyplývají mnohé zodpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby, o kterých bude pojednávat tento příspěvek.

30.12.2019
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Sabina Hüblová, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Zuzana Oščatková, Mgr. Veronika Singrová, Statutární město Brno, Úřad městské části Brno-Židenice

Příspěvek pojednává o způsobu monitorování poruch panelových domů. Pohyby objektu jsou měřeny jednak pomocí příložného dilatometru typu Hollan (měření změny šířek trhlin a spár), jednak pomocí nivelace podlah. Výsledky měření budou důležitým podkladem pro rozhodnutí o způsobu sanace objektu.

23.12.2019
Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ph.D., Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Praha, Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Monika Tyrová, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Pavlína Suchomelová, Ústav nauky o dřevě, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Často diskutovaným problémem je tvar a vliv opracování spojovacích prostředků na jejich mechanickou odezvu (funkci). Článek prezentuje porovnání tří druhů opracování – soustružení, prorážení a tesání do osmihranu.

23.12.2019
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Robert Kořínek, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský Praha, Ing. Martin Vonka, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Zuzana Rácová, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb

V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů k novým účelům. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují reálné možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.

16.12.2019
Ing. Jan Baier, Ph.D., Ing. Jan Uhlík, Ph.D., PROGEO Roztoky

Dozvíte se, jak lze využít numerického modelu proudění podzemní vody (hydraulický model) a modelu šíření znečištění (transportní model) při procesu stanovení nebo aktualizace ochranných pásem vodních zdrojů, respektive při stanovení oblasti zdrojů pro lidskou potřebu. Konkrétně je dokumentovaný postup a výsledky hydraulického a transportního modelu realizovaného v programu MODFLOW-USG pro oblast vodního zdroje Nebanice v Chebské pánvi.

16.12.2019
Ing. Lukáš Velebil, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební

V příspěvku jsou prezentovány výsledky experimentální analýzy spolu s analytickým modelem popisujícím chování výztužných stěn z mechanicky spojovaného křížem vrstveného dřeva. V rámci experimentální analýzy byly provedeny zkoušky výztužných stěnových panelů, zkoušky pro stanovení tuhosti spoje vrstev a materiálové zkoušky. Výstupy ze zkoušek tuhosti spoje vrstev a z materiálových zkoušek slouží jako vstupní data pro analytický model. Analytický model je založen na metodě komponent, která uvažuje výztužnou stěnu jako soustavu vzájemně propojených elementů, jejichž působení je popsáno pomocí pružin s definovanou tuhostí. Výsledky provedených experimentů a analytického postupu jsou následně mezi sebou porovnány.

9.12.2019
Ing. Jiří Kašparec, Ing. Milan Lindovský MBA, Ph.D.,, VAE CONTROLS Group Ostrava, Ing. Pavlína Vlková, Vodovody a kanalizace Břeclav

Přibližujeme problematiku řízení úpraven vod nejenom z hlediska nových postupů jejich automatizace řízení, ale zejména dopadu aplikace norem ČSN ISO 27000 o kybernetické bezpečnosti do této oblasti. Současně bude tato problematika názorně interpretována na příkladu rekonstruované ÚV Lednice.

9.12.2019
Ing. Pavla Ornstová, doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Fasádní lešení patří mezi nejpoužívanější dočasné stavební konstrukce. Správné provedení kotvení patří k nejvýznamnějším krokům zajišťujícím bezpečné užívání lešení. Chybné provedení je zároveň častou příčinou poruch či havárií fasádního lešení. Článek popisuje vliv kotvení trubkového fasádního lešení na únosnost sloupku.

5.12.2019
Ing. Anna Hrabánková, RNDr. Josef Vojtěch Datel, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský Praha

Čánek nabízí příklady podle Metodiky pro hodnocení stavu chráněných území podzemní a povrchové vody vymezených podle článku 7 RSV, které je založeno na dostupných datech o jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Jedná se o data podle vyhlášky č. 431/2001 Sb. (data o množství odebírané vody) a podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. (data o jakosti). Z navrženého postupu a jeho testování lze vyvodit některá doporučení.

4.12.2019
Ing. Waltr Sodomka

Princip komínového tahu a jeho význam pro funkčnost spalinové cesty. Změření komínového tahu nemůže nahradit povinnou kontrolu spalinové cesty, je jen jedním z mnoha okamžitých provozních parametrů.

4.12.2019
Josef Krupka, Zakládající člen České hydroizolační společnosti (ČHIS)

Stabilizace vrstev plochých střech kotvením je osvědčenou a bezpečnou technologií, pokud je prováděna v souladu s normami, předpisy a zdravým rozumem. Pokud dojde k poruše kotvené střechy, velmi často je důvodem podcenění kotvení obvodového detailu, nejvíce namáhaného silami větru. Jaké materiálové a technologické defekty vedou k selhání klíčového detailu ploché střechy? Na to odpovídá odborný příspěvek.

3.12.2019
Miroslava Ševčíková, Vědecko-výzkumný uhelný ústav (VVUÚ) Ostrava Radvanice

V tomto příspěvku je věnována pozornost základnímu prvku prvotní ochrany, a to detekčním zařízením pro zachycení vzniku nebezpečných koncentrací plynů a par kapalin. Jsou zde vybrány a popsány základní zkoušky podle typu zařízení a druhu detekovaného plynu, které jsou nezbytné při zajištění jejich správné a spolehlivé funkce.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama