Odborné recenzované články

Recenzovaný Příspěvek se zabývá problematikou SHZ sprinklerového v administrativních budovách. Stabilní hasicí zařízení se řadí do skupiny aktivní požární ochrany, jež velmi vysoce zvyšuje úroveň požární bezpečnosti staveb. Hlavním cílem požární bezpečnosti je zabránit ztrátám na životech lidí, zvířat, ale také zabránit co největším škodám na majetku. Aby bylo dosaženo v budovách těchto cílů, je třeba vzhledem k předpokládanému typu a průběhu požáru zvolit vhodné hasivo, jež má každé v daných podmínkách své výhody a nevýhody. V současné době je jednoznačně nejpoužívanějším hasivem voda. Nejenže je velmi univerzálním hasicím prostředkem, ale je také netoxická, a hlavně snadno dosažitelná. V příspěvku si dovolím zhodnotit využití tohoto hasiva pro stabilní hasicí zařízení (dále jen SHZ) v administrativních budovách s využitím tradičních i netradičních sprinklerových hlavic.

Recenzovaný Fenomén křehnutí za asistence tekutého kovu při žárovém zinkování je znám od počátku 20. století. Na přelomu milénia však došlo k markantnímu nárůstu případů jeho výskytu v praxi, a to především při žárovém zinkování dlouhých vysokých nosníků pro vícepodlažní parkovací domy. Výrobce ocelových konstrukcí tato skutečnost přiměla blíže zkoumat příčiny a podmínky vzniku tohoto jevu. Evropský Joint Research Centre rozhodl o ustanovení týmu vědců z Německa, jejichž úkolem bylo objasnit okolnosti praskání a předložit nástroj, pomocí kterého bude možné riziko praskání snížit. Pracovní skupina vypracovala dokument Hot-dip-zinc-coating of prefabricated structural steel components [1] (obr. 1 v článku), který se stal podkladem pro směrnici DASt 022 [2], kterou v srpnu 2009 vydal Deutscher Ausschuss für Stahlbau.

Recenzovaný V súčasnosti sa stretávame s požiadavkou na teplotu studenej pitnej vody z dvoch zorných uhlov: „legislatívny limit“ požaduje maximálnu teplotu 25 °C, avšak „hygienické optimum“ odporúča teplotu pod 20 °C, pri ktorom sa riziko Legionelly minimalizuje na nulu. Baktéria Pseudomonas aeruginosa je v studenej vode často väčším rizikom než Legionella, pretože sa množí už pri nižších teplotách (od 20–22 °C). Problémy s kvalitou a hygienou studenej aj teplej vody v budovách sú dôsledkom nielen klimatických zmien, ale aj technologických procesov vo výstavbe a tiež prevádzky vodovodov, ako je napr. zatepľovanie budov, dlhé rozvody potrubí, nepravidelný odber vody, stagnácia vody v potrubí a pod. Článok sa venuje aktívnym systémom na zabezpečenie kvality a hygieny pitnej vody, voľne nadväzuje na 1. časť tejto problematiky, ktorá sa venovala pasívnym technickým opatreniam.

Recenzovaný Zníženie energetickej náročnosti pri prevádzke budov je v súčasnosti významný aspekt zabezpečenia jednak cieľov Zelenej dohody, súčasne i dekarbonizácie životného prostredia. Z tejto filozofie vychádzajú aj požiadavky svetovej/európskej normy ISO EN 50 001, ktorá nadväzuje na legislatívny rámec definovaný v Smerniciach EÚ o energetickej efektívnosti, resp. energetickej náročnosti budov. Hlavnými nástrojmi sú energetické audity budov, prostredníctvom ktorých je možné získať transparentnejšie databázy údajov o spotrebe energie (teplo, elektrina, ...), ale aj určitý systémový pohľad na špecifikáciu energeticky úsporných opatrení.

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou prvků Central stop a Total stop po novele Vyhlášky č. 467/2025 Sb., která změnila Vyhlášku č. 246/2001 Sb. a výslovně je zařadila mezi požárně bezpečnostní zařízení. Vysvětluje jejich účel, rozdíly v jejich funkci a pravidla pro jejich použití při požáru, včetně vymezení, kdo je může ovládat. Současně se věnuje požadavkům na kontroly provozuschopnosti PBZ, související dokumentaci a provázání s právní úpravou vyhrazených elektrických zařízení podle Zákona č. 250/2021 Sb. a Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Článek upozorňuje na to, že u těchto prvků nestačí pouze požárně bezpečnostní kontrola, ale že musí být současně zahrnuty také do režimu elektro revizí jako součást elektrické instalace objektu.

Recenzovaný Kvalita a hygiena pitnej vody je v súčasnosti veľmi aktuálnou témou nielen z hľadiska ohrevu pitnej vody, ale tiež nežiadúceho prehrievania studenej vody v potrubí. Riziko rozmnožovania choroboplodných baktérií a mikroorganizmov vo vodovodnom potrubí je vzhľadom na zvyšujúce sa teploty v budovách veľmi vysoké, hlavne v prípadoch stagnácie vody. Technické riešenia, ktoré zabezpečujú požadované hygienické vlastnosti pitnej vody, môžeme rozdeliť do dvoch základných skupín, sú to pasívne alebo aktívne systémy. Článok sa venuje pasívnym, menej investične náročným riešeniam.

Recenzovaný Současný nedostatek bytů a pomalá výstavba nových bytů vede k závěru, že by bylo účelné prodlužovat životnost současných staveb. Jako vhodné se pro prodloužení životnosti jeví stavby – bytové domy postavené ve dvacátých a třicátých letech v módním funkcionalistickém stylu. Tyto bytové domy využívaly tehdy vyvinuté moderní stavební materiály, nové technologie pro bydlení a jejich dispozice odpovídala moderním požadavkům bydlení platným do současnosti. Článek se zabývá popisem konkrétního bytového domu postaveného v roce 1932, který postupně prošel nutnou modernizací a výměnou prvků krátkodobé životnosti. Stavebními úpravami došlo k navýšení užitné plochy domu o 25 %. Vhodnými stavebními a regulačními opatřeními byla snížena energetická náročnost domu na cca 40 % původní hodnoty, což je dokladováno měřením a grafy. V současné době je dům plně funkční pro poskytování energeticky úsporného bydlení.

Recenzovaný Zavĺhanie murovaných konštrukcií pamiatkovo chránených stavieb je akútny problém, ktorý sprevádza existenciu takmer každej stavby postavenej približne pred polovicou 20. storočia. Sanácia takto postihnutých budov je výzva, ktorú sa ľudia snažili vyriešiť už dávno. Ich riešenia ale boli závislé od dobovej dostupnosti vhodných materiálov a technológií. V posledných desaťročiach nastal v tejto oblasti významný posun k lepšiemu a dnes tak máme k dispozícii viacero účinných spôsobov. V praxi sa ale zároveň používajú aj riešenia, ktoré nie sú dostatočne účinné. Pomôcť metodikom Krajských pamiatkových úradov v rozhodovaní, ktoré riešenia povoliť a ktoré nie, sa Pamiatkový úrad SR rozhodol spracovaním príslušných metodík rozhodovania.

Recenzovaný Kontaktní zateplovací systémy (ETICS) jsou v České republice požárně posuzovány zejména podle ČSN 73 0810:2016. Česká agentura pro standardizaci zadala rozborový úkol RÚ ETICS (UCEEB ČVUT v Praze a partneři) s cílem identifikovat nedostatky požárních požadavků. Řešení úkolu kombinovalo analýzu českých i zahraničních předpisů, rešerši dostupných experimentálních poznatků, hodnocení praktických aplikací ETICS a soubor velkorozměrových požárních zkoušek provedených podle pracovní verze připravované evropské metodiky. Článek se věnuje zejména výsledkům 6 požárních zkoušek: kalibrace (ZK0), referenční sestavy EPS (ZK1), referenční sestavy MW (ZK2), EPS s neprůběžným požárním pruhem 200 mm (ZK3), EPS s průběžným pruhem 900 mm (ZK4) a zdvojené zateplení ETICS na ETICS s vnější vrstvou MW (ZK5). Zkoušky ZK1–ZK4 nevykázaly vertikální ani horizontální šíření požáru podle teplotních kritérií, u variant s EPS bylo pozorováno odkapávání a plamenné hoření před vzorkem, minerální vlákno vykazovalo výrazný akumulační efekt při dochlazování. Zkouška zdvojeného zateplení ZK5 prokázala účinné odstínění původní EPS vrstvy. Výsledky podporují návrhy na úpravu požadavků na požární pruhy a pravidla pro zdvojené zateplení.

Recenzovaný Nová verze EC2  umožňuje i navrhování betonových konstrukcí s vnitřní nekovovou výztuží. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na základní rozdíly mezi navrhováním konstrukcí s výztuží z vlákny vyztužených kompozitů (Fiber Reinforced polymers, FRP) a výztuží kovovou. Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku se zabýváme pouze vybranou problematikou mezních stavů únosnosti a použitelnosti.

Recenzovaný Fyzikální vlastnosti teplonosné látky ovlivňují návrh všech prvků otopných soustav, které se v praxi většinou dimenzují na průtok vody a pak se jen vymění náplň za jinou kapalinu, pro kterou projektanti nemají k dispozici potřebné údaje.

Recenzovaný V Českej i Slovenskej republike došlo k niekoľkým haváriám striech s dodatočne spínaným priehradovým väzníkom. Poruchy predpätia väzníkov vznikajú najmä v dôsledku problémov v stykoch medzi segmentmi alebo nedostatočnej injektáže káblových kanálikov maltou. To môže časom spôsobiť koróziu predpínacích lán, čo vedie k čiastočnej alebo úplnej strate predpätia a následnej havárii strešnej konštrukcie. Tento článok popisuje skúsenosti s diagnostikou vopred-predpätých spínaných strešných väzníkov, ktoré autori realizovali na viacerých objektoch na Slovensku.

Recenzovaný Radiační mimořádné události představují specifický typ krizové situace, který vyžaduje cílenou a efektivní reakci krizového řízení. Efektivní řízení takových situací vyžaduje rychlou identifikaci hrozby, koordinovanou reakci mezi jednotlivými složkami státní správy, záchrannými složkami a mezinárodními organizacemi. Tento článek se zaměřuje na klíčové faktory krizového řízení v případě radiační mimořádné události, včetně prevence, ochrany veřejnosti a komunikace s médii a obyvatelstvem. Dále je zkoumána role mezinárodní spolupráce při řízení přeshraničních radiačních událostí. Analýzou minulých radiačních mimořádných událostí a získaných zkušeností tento článek poskytuje náhledy na zlepšení systémů krizového řízení a posílení odolnosti vůči těmto vysoce rizikovým incidentům.

Recenzovaný Integrované vodonepriepustné betónové konštrukcie (VBK) sa budujú už niekoľko desaťročí, najmä v strednej Európe. Sú hospodárnym a trvanlivým riešením pre mnohé podzemné konštrukcie. Vo vyšetrovanej základovej doske bol zistený veľký počet presakujúcich trhlín. Vzhľadom na význam presakujúcich trhlín z hľadiska prevádzkyschopnosti a trvanlivosti VBK sa kladie dôraz na účinok zvýšenej teploty v základoch. V článku sa analyzujú stratégie na zabránenie alebo zmenšenie množstva presakujúcich trhlín v ranom veku. Bola urobená analýza s cieľom identifikovať príčiny a zodpovednosť za presakujúce trhliny v ranom štádiu v základovej doske z masívneho betónu.

Recenzovaný Jaké jsou možnosti a základní principy v oblasti zateplování historických staveb? Před rokem 2010 platilo železné pravidlo: raději než vnitřní zateplení, žádné zateplení. Dnes je situace jiná. Technologické a materiálové možnosti otevřely novou diskusi mezi stavebníky a památkáři, oživily se dokonce i léty ověřené postupy. V článku nabízíme některé z nich, a to včetně deklarovaných výhod, nevýhod i možností očekávání.