Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 18.11.2025 do 5.1.2026


zpět na aktuální články

5.1.2026
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Recenzovaný V následujícím textu jsou uvedeny aktuální informace o stavu dokončování zásad navrhování a zatížení 2. generace Eurokódů. Po formální stránce nově došlo k úpravě názvů některých částí Eurokódů, úvodních kapitol, edičním úpravám obrázků, grafů a odkazů na normy a další dokumenty, aby byly v souladu s dokumentem N 1250, ve kterém jsou uvedeny požadavky na tvorbu Eurokódů po technické i ediční stránce. Text z jednání technické subkomise CEN/TC250/SC10 a SC1 byl prezentován v rámci konference Statika staveb 2025 v Plzni.

2.1.2026
doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra TZB

Recenzovaný Akumulace energie umožňuje využít přebytky energie v době její potřeby, a tím zvýšit efektivitu jejího využití. Volba technologie, a z toho vyplývající náklady na akumulaci jsou však rozhodujícím faktorem pro určení jejího přínosu. Jejich stanovení a nepodcenění rizik nemusí být snadné. Druhým důležitým údajem jsou ceny energií, které by byly používány v případě, že by akumulace nebyla použita.

29.12.2025
Ing. arch. at Bc. Petr Hejtmánek, Ph.D., Ing. Tomáš Vančura, Ing. Daniela Šejnová Pitelková, Ph.D., Ing. Tereza Hlavatá

Recenzovaný Rostoucí využívání hořlavých fasádních materiálů spolu s rozvojem vícepodlažních dřevostaveb zvyšuje potřebu účinných prvků pasivní požární ochrany. Požární pásy omezují vertikální šíření požáru po fasádě, jejich návrh je však u vyšších dřevostaveb komplikován požadavky na nehořlavost. Článek shrnuje evropské přístupy a požadavky české legislativy včetně nové Přílohy K normy ČSN 73 0802 ed. 2 + Z1 (2025), která umožňuje použití pásů DP2 u dřevostaveb s požární výškou nad 12 m. Experimentálně byl ověřen fasádní panel Envilop Fire jako požární pás DP2 ve třech požárních zkouškách v peci MiniFUR dle ISO 834. Kritériem byla teplota dřevěné nosné konstrukce do 350 °C a vizuální hodnocení. První varianta DP2 s jednovrstvým obkladem selhala kvůli netěsněným spárám a lokálnímu zuhelnatění, druhá varianta s dvojitým obkladem splnila všechna kritéria. Výsledky potvrzují použitelnost pásů DP2 pro výškové dřevostavby, přičemž klíčové je správné provedení detailů.

28.12.2025
PhDr. Martin Novotný, Ph.D., Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D., doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc., Ing. Jan Müller, Ph.D., Ing. arch. Roman Bolcek

Recenzovaný Stavění z nepálené hlíny si získává stále větší pozornost, a to i díky tomu, že u nás najdeme řadu kvalitních historických i současných hliněných staveb. Doložení rozsahu hliněného stavebního fondu má potenciál posílit vnímání hliněného stavitelství jako hodnotné součásti kulturního dědictví i jako perspektivního nástroje udržitelné výstavby. Příspěvek představuje výzkumný rámec, metodologii a východiska připravovaného mapového výstupu Historické hliněné stavby v ČR, jehož cílem je systematicky zmapovat výskyt, četnost a typologii těchto objektů.

23.12.2025
Ing. Zuzana Veverková, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra technických zařízení budov

Recenzovaný Snaha o zajištění tepelného komfortu člověka se pravděpodobně vyskytuje od samých počátků jeho existence. Návrh a provoz systémů zajišťujících tepelný komfort v budovách se v posledních desetiletích velmi vyvíjel a změnil s cílem poskytnout maximální komfort. Vynález klimatizace od Willise Carriera v roce 1902 znamenal začátek technologicky řízeného přístupu k návrhu vnitřního prostředí v následujících desetiletích. Návrh parametrů vnitřního prostředí se tak stal v podstatě diktátem toho, co bylo a je technicky proveditelné. Pro tepelný komfort tak byly mimo jiné stanoveny vnitřní teploty, které by měly zajišťovat celkovou tepelnou pohodu. Teploty v budovách jsou dnes obvykle nastaveny tak, aby poskytovaly tepelný komfort pro obyvatele tím, že je udržují v rámci termoneutrality.

22.12.2025
Ing. Lukáš Velebil, Ph.D., Ing. Šimon Matějka, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ph.D., Ing. Jan Jochman

Recenzovaný Autoři se v příspěvku zabývají experimentální analýzou zaměřenou na chování výztužných stěn ve vícepodlažních dřevostavbách z křížem vrstveného dřeva (CLT) ve vztahu k tuhosti stropní konstrukce. V rámci experimentální analýzy byla provedena zkouška sestavy výztužných stěn konstrukčních rozměrů se zaměřením na spoje a kotvení panelů a dále série doplňkových zkoušek smykových úhelníků a tahových kotev. Z provedené analýzy vyplývá, že zatížení spodního stěnového panelu od horního panelu není rovnoměrné. To je v rozporu s klasickými modely, které předpokládají rovnoměrné zatížení horní hrany dolního panelu po celé jeho délce. Poddajnost stropního panelu současně ovlivňuje i zatížení přenášené do tahových kotev.

17.12.2025
prof. Ing. Daniel Kalús, PhD., Ing. Mária Füri, PhD., Ing. Veronika Mučková

Recenzovaný Príspevok demonštruje variantné riešenia stavebných konštrukcií s integrovanými energeticko-aktívnymi prvkami s využitím OZE a naše výsledky viac ako 20-ročného aplikovaného výskumu, vývoja, projektovania a realizácie v tejto oblasti. Naša stratégia optimalizácie energetických procesov je založená na analýze, počítačových simuláciách, experimentálnych meraniach a hodnotení prevádzky kombinovaných stavebno-energetických systémov. Zavedením energeticky účinnejších systémov a optimálnym využívaním zdrojov energie vrátane zmiernenia zmeny klímy a zníženia ďalšieho znečistenia sa zabezpečí zníženie koncentrácie skleníkových plynov, najmä CO2, čo môže pomôcť minimalizovať nárast vonkajšej teploty a prispieť tak k dosiahnutiu cieľov OSN v oblasti trvalo udržateľného rozvoja č. 7 „cenovo dostupná a čistá energia“ a č. 13 „opatrenia v oblasti klímy“.

15.12.2025
Ing. Silvestr Vasas, Ing. Tomáš Melichar, Ph.D., Ing. Amos Dufka, Ph.D., prof. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc.

Recenzovaný Článek prezentuje výzkum orientovaný na podrobnou analýzu cementotřískových desek modifikovaných odpadním prachem. Tento prach vzniká během broušení a řezání cementotřískových desek. Dominantně byl důraz kladen na chování desek modifikovaného složení s ohledem na jejich hygroskopicitu a užitné vlastnosti.

zateplení domu © Gina Sanders - fotolia.com
8.12.2025
Ing. Štěpán Vrhel, Technický a zkušební ústav stavební Praha (TZÚS)

Recenzovaný Článek se zaměřuje na posuzování a uvádění vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů (ETICS) na trh v České republice a EU. Porovnává národní (STO) a evropské (ETA/EAD) postupy a zdůrazňuje povinnosti výrobců v oblasti řízení kvality a posuzování shody. Popsány jsou také klíčové změny spojené s novým EAD 040083-01-0404, ukončením platnosti ETAG 004 a přípravou harmonizované normy EN 17237. Představeny jsou vybrané zkoušky, například hygrotermální odolnost, nasákavost, mechanická odolnost, přídržnost a protažení hmoždinek izolantem. Článek popisuje také úlohu certifikačních orgánů.

4.12.2025
Ing. Ondřej Doležal, energetický specialista podle §10 odst.1 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb.

Odborný Od počátku roku 2025 je platná nová Směrnice EU 2024/3019 o čištění městských odpadních vod (dále „Směrnice“). V souladu s článkem 33 této směrnice členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Směrnicí. Článek se zaměřuje na využití digitálních nástrojů a procesních modelů při energetických auditech v oblasti působnosti Směrnice.

Zdroj: archiv wienerberger
30.11.2025
Ing. Veronika Sojková, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Recenzovaný Recyklace materiálů je účinný způsob, jak snížit spotřebu primárních zdrojů ve stavebnictví. Nicméně, při integraci recyklovaných materiálů do stavebních produktů vznikají výzvy, zejména kvůli variabilitě jejich kvality, která může ovlivnit výrobní procesy. Tento článek zkoumá rovnováhu mezi cíli recyklace a dekarbonizace při výrobě keramických materiálů, a to jak s ohledem na legislativní tlaky, tak na environmentální cíle. Článek zdůrazňuje potřebu optimalizovaných recyklačních strategií a inovativních řešení, která jsou v souladu s principy oběhového hospodářství, aby bylo možné dosáhnout cílů udržitelnosti ve stavebnictví.

26.11.2025
Ing. Pavlína Lakatosová, Ph.D., Ing. Tomáš Oupic Svoboda, Ing. Jaromír Kabeláč, Ph.D.

Recenzovaný Příspěvek představí výpočetní metodu CSFM (Compatible Stress Field Method), neboli metodu spojitých polí napjatosti, která se již nyní používá pro řešení 2D oblastí diskontinuit a která je nyní nově rozšířena do třetí dimenze pro řešení prostorových úloh. 3D CSFM popisuje chování betonu pomocí Mohr-Coulombovy teorie plasticity pro monotónní zatížení. Metoda zohledňuje hlavní napětí betonu v tlaku a tahové napětí ve výztuži v místě trhlin, přičemž se zanedbává pevnost betonu v tahu s výjimkou jeho ztužujícího účinku na výztuž (tzv. stress stiffening).

24.11.2025
Ing. Pavel Šťastný, CSc., autorizovaný inženýr

Recenzovaný Měření vlhkosti zdiva je jednou z metod stavebně-technického průzkumu stavby. Metoda je popsána ve směrnici WTA 4-11 a ČSN P 730610. Praxe je odlišná. Dílem pro složitost odběru vzorků, dílem pro bezradnost při výběru míst měření. Zcela chybí nějaké obecné doporučení, na kolika místech a v jakém rozsahu sledovat vlhkost zdiva, jeho povrchu i jeho jádra, aby výsledky byly porovnatelné a reprodukovatelné. Příspěvek diskutuje chybné závěry měření vlhkosti, jejich příčiny a následky.

23.11.2025
doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Recenzovaný Vegetace působí na stavební konstrukce ve většině případů pozitivně, například zelené střechy, ozeleněné fasády a podobně, avšak může mít také negativní účinky, jak o tom svědčí následující příspěvek.

21.11.2025
prof. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Recenzovaný Využití geotermální energie z hloubek v řádu kilometrů je dynamicky se rozvíjející obor v Evropě využívaný zejména v systémech centralizovaného zásobování teplem. V příspěvku předneseném na konferenci v Litoměřicích jsou představeny různé typy geotermálních systémů a jejich realizace v Evropě s různými teplotními úrovněmi a využitím čerpané geotermální energie.

18.11.2025
Ing. Petr Tůma, Ph.D., autorizovaný inženýr

Recenzovaný Před třinácti lety byla naposledy aktualizována ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení. V průběhu letošního roku se na základě zkušeností z praxe připravila její novela. Nabízíme shrnutí požadavků na projektování, provádění a výsledné parametry jak podlah v bytové, respektive občanské výstavbě, tak i v oblasti takzvaných průmyslových podlah. Článek představuje hlavní změny oproti předchozí verzi vydané v roce 2012.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama