Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 16.12.2019 do 24.2.2020


zpět na aktuální články

24.2.2020
Ing. Vladimíra Linhartová, Ph.D., OSVČ, doc. Ing. Ondřej Šikula, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Dlouhodobým chlazením ledové plochy zimního stadionu může dojít ke zmrazení podloží, vyboulení aj. Temperování podloží slouží jako prevence. Předmětem článku je analýza a vyhodnocení tepelného toku z temperování v závislosti na teplotách temperovací kapaliny a tloušťce tepelné izolace.

24.2.2020
prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.

17.2.2020
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.

10.2.2020
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lenka Kuboňová, Ph.D., Ing. Vendula Laciok, Ph.D., Zdeněk Kysučan, Jiří Kremer, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Ryšavý, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Dřevo spalované v kotli, kamnech, krbové vložce má mít přijatelnou vlhkost, aby spalování probíhalo hospodárně a minimalizovalo poškozování ovzduší. Proces sušení, vhodné podmínky a potřebná doba jsou popsány v článku.

10.2.2020
Ing. Radoslav Ponechal, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, katedra Pozemného staviteľstva a urbanizmu

Zhoršenie tepelného komfortu počas horúcich letných dní sužuje obyvateľov bytových domov už niekoľko rokov a podľa prognóz vývoja globálnej klímy sa to tak skoro nezlepší. V článku je uvedený príklad rozvrhu pre modelový bytový dom, zostavený na základe doterajších zvyklostí ako aj novších štatistických štúdií zo zahraničia. Poukazuje tiež na rozdiely vo výsledkoch simulácie pri rôznych spôsoboch aplikácie rozvrhu vnútorných tepelných ziskov v byte.

3.2.2020
Ing. Radoslav Ponechal, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, katedra Pozemného staviteľstva a urbanizmu

Problematika výpočtu letného prehrievania je odbornej verejnosti menej známa, hoci sa stáva čoraz aktuálnejšou. Príspevok sa v prvej časti zaoberá aktuálnymi normovými požiadavkami v tejto oblasti. Ďalej uvádza príklad výpočtových programov. Hlbšie rieši problém klimatickej okrajovej podmienky a ďalších podstatných faktorov, ovplyvňujúcich výsledok výpočtu letného prehrievania ako je vetranie a vnútorné tepelné zisky.

29.1.2020
Mgr. Vít Kodeš, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Představujeme výsledky monitoringu výskytu směsí cizorodých látek v podzemních vodách České republiky. Z výsledků je patrné, že zavádění nových technologií pro odstraňování organických mikropolutantů bude nutné zvláště v případech vodáren, kde jsou podzemní vody zdrojem pro úpravu na vodu pitnou.

28.1.2020
Ing. Jaroslav Synek, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra technologie staveb

Příspěvek se zabývá možnostmi a přínosy zavádění a využívání digitalizace informací i procesů v projektovém řízení stavebních projektů se zaměřením na řízení kvality ve stavebnictví. Popisuje aplikaci digitální kontroly kvality na stavbě. Shrnuje důvody, současné užívané postupy a jejich přínosy pro každodenní stavební praxi.

21.1.2020
Ing. Ondřej Hojer, Ph.D., KOTRBATÝ V.M.Z. spol. s r.o.

Základem výběru je tabulka zahrnující používané druhy sálavého a teplovzdušného vytápění velkých objektů. Jednotlivé možnosti jsou stručně komentovány, přičemž jsou uváděny jejich přednosti a nevýhody tak, aby investora vedly k volbě pro něho optimálního řešení.

20.1.2020
Mgr. Petr Nakládal, Mgr. Viktor Goliáš, Ph.D., PřF UK, Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, RNDr. Martin Procházka, Aquatest a.s.

V České republice byly vyvinuty metody a přístrojové vybavení k měření kvality injektáže ve vrtech na tepelná čerpadla, a to včetně měření proudění podzemní vody vrtem vně instalovaných částečně zainjektovaných trubek zemního tepelného výměníku. Pro opravu horninového masivu je vyvinuta nálož semtexu, která v malém prostoru spolehlivě rozpojí trubky zemního výměníku bez vážnějších důsledků pro okolní horninové prostředí a stavební objekty. Vzniklým otvorem je následně možné horninový masiv injektovat a tím zamezit nežádoucímu vertikálnímu proudění podzemní vody vrtem.

20.1.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.

13.1.2020
Ing. Jan Cihlář, Ing. Rostislav Kasal, Ph.D., Ing. Blanka Anderlová, Ing. Štěpán Zrostlík, Ing. Jan Plechatý, Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

Jaké jsou možnosti využití vodárenských soustav pro zmírnění dopadů sucha na zásobování obyvatel? Podívejte se na konkrétní případy ve vybraných regionech Hradecka, Náchodska, ve Středočeském kraji a v Praze.

13.1.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno, Ing. Marek Kervitcer, VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství

V článku se autoři zamýšlejí nad aspekty rutinního postupu ve srovnání s expertním přístupem k řešení stavebních vad a poruch. Pro lepší orientaci v problematice je uvedena základní terminologie z oblasti vad a poruch. Dále autoři podrobněji popisují průběh obou řešení, zamýšlejí se nad jejich konkrétními aspekty a upozorňují na jejich důsledky. Podstatnou částí článku je pak uvedení možných přínosů expertního přístupu a v závěru je zdůrazněna výhodnost volby expertního přístupu.

6.1.2020
doc. Ing. Ladislav Tuhovčák, CSc., Ing. Tomáš Kučera, Ph.D., Ing. Jan Ručka, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství obcí

Posouzení rizik vodovodních systémů je zavedeno a prováděno ve více než deseti evropských a řadě mimoevropských zemí. Hlavními očekávanými výhodami posouzení rizik je zlepšení kvality vody, snížení počtu a následku havárií, zlepšení ochrany vodních zdrojů, snížení akutních onemocnění v populaci odběratelů, zlepšení provozního monitorování, lepší poznání celého systému zásobování, snížení nákladů na nápravná opatření, lepší pozice dozorových orgánů při kontrole provozovatele a další. Nevýhodou vypracování rizikové analýzy pro provozovatele je především vyšší administrativní zátěž a náklady spojené se zavedením posouzení rizik.

6.1.2020
Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Národní památkový ústav, Technologická laboratoř,

Příspěvek pojednává o významu nasákavosti tradičních stavebních materiálů a schopnosti tradičních neizolovaných staveb odolávat vzlínající vlhkosti. Upozorňuje dále na některá rizika spojená s omezováním nasákavosti stavebních materiálů navrhovaných pro sanace vlhkosti a zasolení tradičních staveb.

30.12.2019
Ing. Eduard Schilhart, CSc., Sdružení výrobců pro ploché střechy

Každá střecha, ze které hrozí pád z výšky, musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem. Ochranu osob proti pádu z výšky je nutné řešit už při vlastní výstavbě. Proto také zákon č.309/2006 Sb. v aktuálním znění blíže specifikuje práce zhotovitele a stanovuje jeho povinnosti. Vedle tohoto v roce 2016 aktualizovaného zákona je samozřejmě nutné zohledňovat v procesu výstavby také ostatní legislativní požadavky. Z nich vyplývají mnohé zodpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby, o kterých bude pojednávat tento příspěvek.

30.12.2019
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Sabina Hüblová, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Zuzana Oščatková, Mgr. Veronika Singrová, Statutární město Brno, Úřad městské části Brno-Židenice

Příspěvek pojednává o způsobu monitorování poruch panelových domů. Pohyby objektu jsou měřeny jednak pomocí příložného dilatometru typu Hollan (měření změny šířek trhlin a spár), jednak pomocí nivelace podlah. Výsledky měření budou důležitým podkladem pro rozhodnutí o způsobu sanace objektu.

23.12.2019
Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ph.D., Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Praha, Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Monika Tyrová, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Pavlína Suchomelová, Ústav nauky o dřevě, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Často diskutovaným problémem je tvar a vliv opracování spojovacích prostředků na jejich mechanickou odezvu (funkci). Článek prezentuje porovnání tří druhů opracování – soustružení, prorážení a tesání do osmihranu.

23.12.2019
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Robert Kořínek, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský Praha, Ing. Martin Vonka, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Zuzana Rácová, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb

V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů k novým účelům. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují reálné možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.

16.12.2019
Ing. Jan Baier, Ph.D., Ing. Jan Uhlík, Ph.D., PROGEO Roztoky

Dozvíte se, jak lze využít numerického modelu proudění podzemní vody (hydraulický model) a modelu šíření znečištění (transportní model) při procesu stanovení nebo aktualizace ochranných pásem vodních zdrojů, respektive při stanovení oblasti zdrojů pro lidskou potřebu. Konkrétně je dokumentovaný postup a výsledky hydraulického a transportního modelu realizovaného v programu MODFLOW-USG pro oblast vodního zdroje Nebanice v Chebské pánvi.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama