Odborné recenzované články

WELL certifikace a trendy v oblasti trvalé udržitelnosti

21.1.2019 | Samuel Sůra, SALVIS, s.r.o.
Na trhu udržitelných budov očekáváme a už sledujeme následující trendy: Nárůst konkurence mezi certifikačními systémy, Zero net energy building, existující budovy, Cloud a big data, Stavební materiály, Ochrana vody a Zdraví, produktivita a pocit blaha. V článku si jednotlivé trendy rozebereme.

Energetická flexibilita budov

21.1.2019 | doc. Ing. Milan Ostrý, Ph.D., VUT FAST Brno
Příspěvek se zabývá definicí energeticky flexibilní budovy, jejího vlivu na stabilitu okolní sítě s plánovaným vzrůstajícím podílem energie z obnovitelných zdrojů a možnosti využití tepelně akumulačních vlastností stavebních konstrukcí. Článek dále rozebírá vybranou metodiku pro hodnocení energetické flexibility budovy a uvádí příklad tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí.

Předpjaté ocelové tlačené trubky s jedním křížem

16.1.2019 | prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební
Článek se zabývá návrhem velmi štíhlých tlačených ocelových prvků. Návrhová únosnost běžných štíhlých tlačených sloupů je dána jejich vzpěrnou únosností, která je při velké štíhlosti malá. Modifikací štíhlého sloupu do vzpínadlového předpjatého systému vede k násobnému zvýšení návrhové únosnosti. V článku jsou popsány předpjaté vzpínadlové ocelové tlačené trubky s jedním křížem. Uvádějí se vztahy pro stanovení kritického zatížení „ideálního vzpínadlového prutu“ a dále vztahy pro určení maximální únosnosti „imperfektního vzpínadlového prutu“. Maximální únosnosti po redukci součinitelem materiálu vedou ke stanovení návrhové únosnosti v souladu s Eurokódem 1993-1-1. V závěru je uveden příklad výpočtu a porovnání únosností předpjatého (vzpínadlového) a nepředpjatého (běžného) prutu velké štíhlosti.

Fyzická aktivita a kvalita vnitřního prostředí

14.1.2019 | Bc. Tomáš Kops
Jaký vliv má fyzická aktivita člověka na produkci CO₂ v interiéru a jaké množství vzduchu je potřebné pro udržení koncentrace oxidu uhličitého na požadované úrovni?

Jakým nátěrem ošetřit dřevo dubu v exteriéru

14.1.2019 | doc. Ing. Miloš Pánek, Ph.D., Ing. Eliška Oberhofnerová, Ing. Ondřej Dvořák, Ing. Přemysl Šedivka, Ph.D., doc. Ing. Aleš Zeidler, Ph.D., ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí, Ing. Jakub Kaloč, Matrix a.s.
Článek pojednává o aplikaci povrchových úprav na dubové dřevo vystavené v exteriéru. Jedná se o problematickou dřevinu vzhledem k nehomogenní morfologické struktuře i obsahu specifických tříslovin, které často reagují s nátěrovými hmotami a způsobují jejich rychlejší degradaci. V textu jsou obsaženy i výsledky praktických experimentů provedených na FLD ČZU v Praze.

Zavádění BIM u již existujících staveb

7.1.2019 | doc. Ing. František Kuda, CSc., Ing. Eva Wernerová, Ph.D., Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava
Předmětem příspěvku je proces zavádění BIM do již existujících staveb. BIM model vzniká buďto při přípravě nové investiční zakázky, anebo jej lze dodatečně implementovat ve fázi provozu a užívání. Cílem příspěvku je přiblížit tento složitý a náročný proces a definovat důležité faktory ovlivňující jeho úspěšné zavedení.

Stabilita jednostranně opláštěných stěnových panelů pro dřevostavby

7.1.2019 | Ing. Jiří Celler, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra dřevěných a ocelových konstrukcí
V současné době se navrhování stěnových panelů s výztuhami s průřezem ve tvaru I a oboustranným opláštěním provádí na základě výsledků zkoušek a zjednodušeného analytického výpočtu. V případě jednostranně opláštěných panelů ale nejsou mechanismy chování ani způsob porušení stále dostatečně prozkoumány. Hlavním cílem článku je proto popsat chování výše zmíněného systému, vytvořit spolehlivý model a zpracovat parametrickou studii s využitím experimentální a numerické analýzy. Výsledky práce bude možné využít pro efektivnější využití subtilních sloupkových systémů dřevostaveb.

Prověřovací a taktická cvičení hasičského záchranného sboru na památkových objektech

31.12.2018 | Eva Polatová, Národní památkový ústav
Národní památkový ústav má stále snahu zvyšovat požární ochranu památkových objektů ve své správě. Proto i nadále spolupracuje s MV-GŘ Hasičského záchranného sboru.

Vlastnosti fluidních elektrárenských popílků s ohledem na jejich použitelnost ve výrobě pálených staviv

31.12.2018 | doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D., Ing. Martin Nguyen, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců
Fluidní technologie spalování paliva v uhelných elektrárnách je i v České republice velmi populární, což vede k relativně vysoké produkci specifického vedlejšího produktu – fluidního popílku, který se od klasického vysokoteplotního popílku, jež nalézá uplatnění mimo technologii betonu i v jiných oblastech stavebního průmyslu, liší především mineralogickým složením s vysokým obsahem síry v podobě anhydritu CaSO₄. Fluidní popílek prozatím nemá využití při výrobě pálených staviv, kde by mohl být využit jako levný zdroj oxidu vápenatého (například výroba keramických pórovinových obkládaček). Je ovšem třeba vyřešit otázku úniku oxidu siřičitého při opětovném výpalu fluidních popílků. Příspěvek se zabývá rozborem základních vlastností tuzemských fluidních popílků a přináší zamyšlení nad jeho možným využitím ve stavební výrobě.

Střešní světlíky – analýzy hydroizolačních poruch

27.12.2018 | Ing. Petr Kapička, A.W.A.L., expertní a projekční kancelář
Prosklené konstrukce ve střešních konstrukcích mají specifické nároky na provedení pro zajištění vodotěsné funkce střešního pláště, do kterého jsou vsazeny. Opomenutí či nedodržení těchto pravidel vede ke snížení až ztrátě vodotěsné funkce a zátokům do interiéru. Tento příspěvek se věnuje analýzám poruch střešních světlíků.

Numerický model požární zkoušky v peci

19.12.2018 | Ing. Filip Zeman, Ing. Kamila Cábová, Ph.D., prof. Ing. František Wald, CSc., Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Článek popisuje virtuální pec pro zkoušení požární odolnosti konstrukcí. Jedná se o numerický model stropní pece vytvořený v programu FDS (Fire Dynamics Simulator), který je založen na metodě CFD (Computational Fluid Dynamics). Přesnost numerického modelu je validována pomocí několika požárních zkoušek provedených ve vodorovné peci v požární laboratoři PAVUS, a.s. Výsledky v podobě teploty plynu uvnitř pece vykazují dobrou shodu s experimenty, a to i v případě přítomnosti hořlavého zkušebního vzorku. Využití numerického modelování na základě analýzy dynamiky plynů se proto ukázalo jako vhodná metoda pro modelování zkoušek požární odolnosti.

Čistota na operačních sálech v různých provozních stavech

18.12.2018 | Bc. Barbora Stojanová
Článek prezentuje výsledky specifického výzkumu, který je zaměřen na experimentální měření v různých čistých prostorách, především na operačních sálech. Na urologickém sále v brněnské nemocnici bylo zkoumáno aerosolové a mikrobiální mikroklima ve fázi jeho realizace, validace a stavu před a po operačním výkonu. Byla také sledována správná distribuce vzduchu a správný chod VZT zařízení. Výsledná data z jednotlivých měření jsou porovnávána s normou ČSN EN ISO 14644.

Vliv tepelné ztráty potrubí na energetickou bilanci solární soustavy

17.12.2018 | doc. Ing. Petr Horák, Ph.D., Ing. Karolína Vyhlídalová, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov
Článek se zabývá analýzou tepelné ztráty trubních rozvodů v modelu malé solární soustavy vytvořené v energetickém simulačním nástroji TRNSYS. Pozornost je věnována dopadu ztráty tepla potrubím na celkovou energetickou bilanci. Bylo zvoleno několik variant délky potrubí pro jeden typ soustavy. Výsledky uvedené v články názorně prezentují vliv různých délek potrubí na tepelné ztráty a následný dopad na energetickou bilanci sledované soustavy.
diskuse: 2 příspěvky, poslední 19.12.2018 18:28

Požární riziko dětského kočárku na chráněných únikových cestách

17.12.2018 | Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB, Ing. Marek Lokvenc, Bc. Petra Zámorská, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Článek popisuje experiment, jehož cílem bylo simulovat reálný požár kočárku v uzavřeném prostoru a kvantifikovat nebezpečí v průběhu jeho hoření měřením průběhu teplot, hustot toku tepla, koncentrací CO, CO₂ a úbytku kyslíku, rychlostí vývinu tepla a optické hustoty kouře v definovaných pozicích. Výsledky měřených veličin objektivizovaly a potvrdily reálné nebezpečí vzniku a rozšíření požáru od hořícího kočárku a zároveň sloužily k validaci jeho počítačového modelu. Cílem je stanovit podmínky pro případné únikové cesty bez nutnosti provádět další požární zkoušky přímo na místě.

Výskyt plísní na hliněných omítkách v závislosti na jejich složení a relativní vlhkosti prostředí

17.12.2018 | Mgr. Pavla Ryparová, Ph.D., Ing. Marie Sokolová, ČVUT v Praze, katedra konstrukcí pozemních staveb
Článek se zabývá vlivem relativní vlhkosti prostředí na pravděpodobnost výskytu plísní na hliněných omítkách již vyzrálých, nebo těsně po aplikaci. Byly vybrány čtyři typy omítek s různým obsahem organických přísad a odlišnou hrubostí. U všech vzorků byl v průběhu jednoho měsíce zaznamenáván rozsah výskytu mikrobiálního napadení. Dále byl zkoumán vliv vlhkosti vzduchu během aplikace omítek, byly identifikovány druhy plísní a bakterií, které se na omítkách přirozeně vyskytují a identifikace byla provedena na živné půdě.

Rizika vzniku a kumulace hořlavých plynů při skládkovaní odpadů

14.12.2018 | Ing. Stanislav Cáb, Ing. Martina Šeděnková, Vědecko-výzkumný uhelný ústav Ostrava (VVUÚ)
Článek popisuje mechanismy vzniku skládkového plynu, včetně rozboru vlastností a problematiky možné kumulace plynu. Zmiňuje také základní požadavky pro snížení rizika výbuchu skládkového plynu uvedené v ČSN 83 8034 a zavedení organizačních opatření, mezi které patří například systém povolování prací v prostorech s nebezpečím výbuchu, pravidelné školení zaměstnanců a vybavení vhodnými ochrannými pracovními prostředky.

Mechanické chování dřevěného kolíku v jednostřižném spoji

14.12.2018 | Ing. Martin Hataj, Ing. Martin Nečas, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Monika Tyrová, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, .v.v.i., Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Pavlína Suchomelová, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně
Tesařské spoje s dřevěnými kolíky jsou nedílnou součástí mnoha střešních konstrukcí, zvláště pak historických dřevěných krovů. Tento typ spojovacích prostředků je možné využít při výstavbě novodobých dřevostaveb nebo pro výrobu jednotlivých dřevěných konstrukčních prvků, např. systém Holz100 rakouské firmy Thoma a podobných tzv. Brettstapel konstrukčních elementů. Současné technické normy (zejména Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí) však pro takové konstrukční spoje nepředepisují dostatečný výpočetní postup. Komplexní model porušení v různých směrech k vláknům chybí. Článek je zaměřen na pilotní studii hodnocení mechanického chování kolíkových spojů a prezentuje výsledky experimentů celodřevěných spojů s kolíky z různých dřevin.

Energetický management

13.12.2018 | Doc. Ing. Alena Tichá, PhD.,FAST - VUT Brno a Ing. Michal Prak, E.ON Česká republika, s.r.o.
Článek se zaměřuje na implementaci mezinárodní normy ISO 50001 – Systémy managementu hospodaření s energií. Na příkladech z praxe jsou popsány nástroje a postupy pro naplňování předpokladu zmíněné normy, kterým je snižování energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů.

Přehled mechanických vlastností nepálené hlíny

12.12.2018 | Ing. arch. Lenka Bažíková, VUT v Brně, Fakulta architektury, Ústav stavitelství
Mechanické vlastnosti nepálené hlíny jako stavebního materiálu se intenzivně zkoumají posledních padesát let a během této doby bylo provedeno za účelem jejich zjištění tisíce zkoušek. Podle typu použití nepálené hlíny ve stavebnictví, ať už jako dusané zdi, cihly nebo omítky, se připravují různé hliněné směsi.

Měření tepla v soustavách s teplonosnou látkou tvořenou směsí vody a dalších kapalin

11.12.2018 | Ing. Peter Holyszewski, Enbra, a.s.
Směsi vody a různých látek mají odlišné termodynamické vlastnosti než voda a pokud měřič tepla není možné na jiné podmínky měření nastavit, může chyba měření dosáhnout extrémně až 100 %.