Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 1.8.2019 do 16.9.2019


zpět na aktuální články

16.9.2019
Ing. Martin Kny, Ph.D., Ing. Ondřej Nehasil, Ing. Jana Horvátová, Ph.D., Ing. Alžběta Dederová-Kohoutková, ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Regulátory pro řízení vytápění vnitřního prostředí v současnosti pracují jen s teplotou vzduchu, která je regulovanou veličinou. Přitom hlavním smyslem regulace je dosažení a udržení tepelné pohody, která je závislá na více parametrech, než jen na teplotě vzduchu. Článek představuje nově vyvinutou funkci virtuální teploty vzduchu pro regulátory vytápění, která umožňuje regulovat vytápění nikoliv jen podle teploty vzduchu, ale podle více měřítek tepelné pohody. Příspěvek se věnuje popisu principu funkce regulátoru s virtuální teplotou a přináší vyhodnocení jeho přínosů i slabých stránek.

16.9.2019
prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD., Technický a skúšobný ústav stavebný, n.o., Bratislava

Postupné sprísňovanie hodnoty súčiniteľa prechodu tepla obalových stavebných konštrukcií zohľadňuje požiadavky smernice EÚ na zlepšenie energetickej hospodárnosti budov pri súčasnom rešpektovaní nákladovo optimálnych podmienok. Požiadavky na normalizovaný súčiniteľ prechodu tepla odrážajú situáciu na trhu so stavebnými výrobkami (najmä oknami). Zohľadňujú sa aj hygienické parametre, požiadavky na tepelnú pohodu a požiadavky na zníženie potreby energie na vykurovanie z obnoviteľných zdrojov. Návrh normalizovaných požiadaviek podľa konsolidovaného textu zohľadňuje súhrn požiadaviek na zhotovovanie stavieb, obnovu budov, ale aj spotrebu energie pri výrobe stavebných materiálov, najmä tepelných izolácií.

9.9.2019
Ing. Gabriela Slabejová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra nábytku a drevárskych výrobkov, Ing. Zuzana Vidholdová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra drevárskych technológií

Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na prirodzene poveternostne starnutom dreve. Skúmaný bol vplyv krátkodobého starnutia po dobu 30 a 90 dní na adhéziu polyuretánovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu. Výsledky sú uvedené a popísané v predkladanom článku.

7.9.2019
Ing. Lukáš Bříza, VUT Brno

Důležitou součástí realizace staveb jsou zvedací prostředky. Dochází-li k jejich správnému a efektivnímu využití, lze lépe dodržet časový harmonogram, a tedy i termín plánovaného ukončení výstavby. Při nesprávném či neefektivním využívání zvedacích mechanismů dochází k nežádoucím prostojům, nenaplnění potenciálu mechanismu nebo naopak k jeho přehlcení množstvím probíhajících pracovních procesů. Za pomoci sběru dat (časového vytížení zvedacích prostředků) dochází ke zmapování využití zvedacích mechanismů v průběhu celé výstavby. Získaná a řádně vyhodnocená data poslouží jako základ pro simulační model posouzení efektivního využití zvedacího prostředku na stavbě.

2.9.2019
doc. Ing. Petr Horák, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov, Ing. Jakub Horák, CEVRE Consultants s.r.o.

Autoři podávají odpověď na otázku, jaký zvolit tepelný zdroj pro rodinný dům stavěný při dodržení aktuálních tepelně technických parametrů. Příkladem je novostavba dvojpodlažního rodinného domu přibližně 20 km jižně od Brna s obytnou částí domu se čtvercovým půdorysem 11 × 11 metrů. Výsledky hodnocení jsou srovnány podle pěti různých kritérií.

2.9.2019
Mgr. Antonín Zajíček, Ph.D., Ing. Petr Fučík, Ph.D., Ing. Renata Duffková, Ph.D., Mgr. Markéta Kaplická, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Ing. Jana Maxová, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha

V příspěvku je hodnocena jakost drenážních vod z hlediska koncentrací živin (dusičnanový dusík, fosfor) a pesticidů a jejich metabolitů. Dále jsou představena některá opatření zmírňující negativní vliv podpovrchového (drenážního) odtoku na vodní zdroje, jako je zatravnění zdrojových oblastí, drenážní biofiltr a umělý mokřad.

2.9.2019
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., VUT v Brně, doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Ocelové konstrukce se s výhodou používají pro dostavby stávajících konstrukcí. Při jejich návrhu je však nutno dodržovat přesné zásady, aby během provozu nedocházelo k poruchám, např. kondenzaci vody, při špatně zvolené skladbě konstrukce. Pro odhalení těchto případných vad se s výhodou dají použít některé metody nedestruktivního zkušebnictví.

29.8.2019
Ing. Zdenko Malík, Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., Ing. Kamil Staněk, Ph.D., Ing. Jakub Diviš, Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.

26.8.2019
Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.

22.8.2019
Ing. Ján Zaťko

Fotovoltaika je známa už niekoľko desaťročí a mnohokrát sa vyskytli aj diskusie o tom, či a kde je hospodárnejšia elektráreň s fixnými panelmi alebo panelmi s automatickým natáčaním ku slnku. Aj keď klesajúce ceny panelov a najnovšie technické objavy posielajú postupne solárne trakery do histórie, skúsme ponúknuť jednu ďalšiu myšlienku tím z fotovoltaickej obce, ktorí naďalej považujú trakery za zatiaľ perspektívne.

19.8.2019
Ing. Jiří Kyncl, Ing. Tomáš Kellner, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Praha, Česká republika, Ing. Pavel Kovář, Ph.D., Ing. Miroslav Kotouček, P-D Refractories CZ a.s., Velké Opatovice, Česká republika

Keramické komínové vložky pro stavbu komínových systémů jsou tradičním a žádaným materiálem, a to hlavně díky vysoké odolnosti proti žáru a korozi. Z důvodů snížení emisí CO2, tj. dosažení vyššího zužitkování paliv a snížení nákladů na vytápění, ale také pro snížení emisí CO a prachových podílů (zvýšení čistoty spalin) jsou zaváděny na trh nové kotle pro spalování pevných, kapalných a plynných paliv s vyšší účinností. Tyto kotle využívají i latentní teplo spalin a v komínovém systému tak vzniká kondenzát. Proto jsou na komínové systémy kladeny vyšší požadavky na odolnost vůči vlhkosti, kondenzátu, ale také i na sníženou plynopropustnost, která je vyžadována u energeticky pasivních domů.

19.8.2019
Ing. Barbora Sedlářová, Ing. Eva Juranová, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Praha

Článek shrnuje požadavky legislativy na úpravny pitných vod, které jako zdroj využívají podzemní vody. Tyto úpravny patří mezi pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření (NORM). Existuje povinnost měřit a hodnotit obsah přírodních radionuklidů v pitných vodách z těchto úpraven. Podle nového zákona č. 263/2016 Sb. (atomový zákon) a prováděcích předpisů byly zavedeny další povinnosti pro provozovatele úpraven podzemních vod. Týkají se evidence, měření a hodnocení radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště, což v praxi mohou být odpadní vody, vodárenské kaly nebo filtrační náplně. Na příkladu tří úpraven podzemních vod jsou prezentovány výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodárenských kalech.

19.8.2019
doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Milan Šmak, Ph.D., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno

Z průzkumu skutečného působení historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním a stále perspektivním konstrukčním materiálům. Příspěvek je sestaven zejména na základě poznatků získaných při ověřování vlastností konstrukcí, na jejichž návrhu a realizaci se autoři článku podíleli, a na vyhodnocení výsledků průzkumu konstrukcí za účelem jejich sanace nebo rekonstrukce.

12.8.2019
Ing. Kateřina Kubrichtová, prof. Ing. Karel Kabele, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra TZB

Článek se zabývá technologií BIM v součinnosti s projektováním TZB. Téma je rozděleno do dvou částí. V první části je popsána komplexní problematika týkající se technologie BIM a její zavedení v TZB praxi. V druhé části je znázorněno porovnání výpočtu tepelných ztrát dle ČSN EN a pomocí BIM nástroje.

12.8.2019
Ing. Vítězslav Vacek, CSc., doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., Ing. Petr Pokorný, Ph.D., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Předpínací výztuž byla široce používána k vyztužení předem i dodatečně předpjatých betonových konstrukcí. Nedávné poruchy některých předpínaných mostních konstrukcí, způsobené korozí výztuže, vyvolaly velký zájem inženýrů o problém koroze předpínací výztuže a její protikorozní ochrany. Článek prezentuje naše zkušenosti z diagnostiky zkorodovaných předpjatých konstrukcí v návaznosti na možnosti jejich sanace.

5.8.2019
Ing. Jitka VÁVROVÁ, Policejní akademie České republiky v Praze; Fakulta bezpečnostního managementu, katedra managementu a informatiky

Povodně v roce 1997 a 2002 zapříčinily značné škody, ale současně byly zdrojem nových poznatků o funkčnosti krizových plánů a připravenosti obyvatelstva. Autorka ve svém textu věnuje pozornost podzemní vodě, která v souvislosti s povodněmi ovlivňuje rozsah škod a potenciálních škod.

5.8.2019
Ing. Jiří Novák, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb

V této studii se dlouhodobá spolehlivost vzduchotěsnicích opatření ověřovala opakovaným měřením vzduchotěsnosti čtyř pasivních domů s dřevěnou konstrukcí v průběhu jedenácti let. Studie je jedinečná tím, že všechny zkoušky vzduchotěsnosti realizoval stejný technik stejným postupem a stejným měřicím zařízením. Většina zkoušek byla realizována ve stejném ročním období. Rozdíly mezi výsledky opakovaných zkoušek tedy především odrážejí vliv „stárnutí“ SVO případně vliv zásahů uživatelů.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama