Odborné recenzované články

Recenzovaný Príspevok sa venuje spôsobu vystužovania krátkych konzol dodatočnými predpínacími káblami, ktoré sú vedené v dodatočne zriadených káblových kanáloch. V texte sa opisuje veľmi účinná metóda, ktorá má okrem účinnosti aj ďalšie výhody: konštrukcia betónových stĺpov s konzolami nemení svoj charakter, predpínacia výstuž je chránená betónom mechanicky aj proti zvýšeným teplotám a je ľahko aplikovateľná. V texte sú najprv opísané niektoré ďalšie metódy. Tie však pracujú s povrchom betónu, ktorý je často narušený. Alternatívne metódy sa potom nedajú použiť alebo ich prax považuje za nedostatočne spoľahlivé v konkrétnej situácii. Následne sa opisuje návrh, samotná realizácia a overenie predpínania pomocou merania deformácie betónu na skutočných stĺpoch a konzolách v reálnom meradle. Rozoberá tiež návrh, ktorý vedie nielen k zosilneniu v ohybe, ale aj v šmyku. Ďalší text opisuje merania na vzorkách konzol a následnú numerickú analýzu pomocou pokročilých metód. Zhoda výsledkov potvrdzuje správnosť návrhu a konštrukcie opísanej metódy zosilnenia.

Recenzovaný Cieľom výskumu bolo overiť možnosť využitia nedeštruktívnej metódy akustickej emisie na posúdenie stavu betónu bez rozptýlenej výstuže a s rôznym obsahom pridaných zakrivených oceľových vlákien. Počas experimentu bola vykonaná aj deformačná analýza pomocou MKP. Boli vykonané trojbodové ohybové skúšky pre tri typy nosníkov so súčasným získavaním signálov akustickej emisie a optickým záznamom deformácií. Zaznamenané signály boli rozdelené do tried pomocou algoritmu k-means a priradené k deštruktívnym procesom prebiehajúcim v materiáli. Modely jednotlivých výskumných prvkov boli vyrobené v programe Abaqus. Na základe vykonaných analýz sa zistilo, že práca betónového kompozitného materiálu pri zaťažení v závislosti od množstva pridaných vlákien je spojená s dosahovaním rôznych hodnôt napätí a deformácií, ako aj rozdielov v procese akustickej emisie.

Recenzovaný Pelety z biomasy a odpadních materiálů představují významný zdroj obnovitelné energie, přičemž jejich efektivní využití závisí nejen na energetických vlastnostech, ale také na jejich chování při manipulaci, skladování a dávkování. Tokové vlastnosti sypkých materiálů významně ovlivňují provoz zásobníků a dopravních systémů, kde může docházet k problémům, jako je klenbování materiálu, vznik komínového proudění nebo nerovnoměrné vyprazdňování zásobníků. Jedním ze základních parametrů charakterizujících tokovost sypkých materiálů je sypný úhel, který odráží interakce mezi jednotlivými částicemi a stabilitu materiálu v sypkém stavu.

Recenzovaný Článek popisuje požadavky současně platných technických norem ČSN 73 4201 a ČSN EN 15287 část 1 a část 2 s ohledem na požadavky vyústění kouřovodu na fasádu domu. Příspěvek popisuje požadavky jednotlivých norem a srovnává jejich oprávněnost z pohledu použitelnosti pro praxi i z pohledu hygienických požadavků.

Recenzovaný S nástupem nových konstrukčních řešení moderní architektury se postupně od 90. let čím dál tím ve větší míře začínají uplatňovat nejen velkoplošné střešní světlíky, ale i prosklené střešní pláště atrií nad prostory s trvalým pobytem lidí. Při správném tepelnětechnickém návrhu prosklených střech je nutné se zaměřit především na konstrukční řešení a na bezchybnou tvorbu detailů.

Recenzovaný Odpadové vody z domácností, komerčných a priemyselných prevádzok predstavujú rozsiahly a v súčasnosti nedostatočne využívaný obnoviteľný zdroj nízkopotenciálneho tepla. V kontexte rastúcich požiadaviek na energetickú hospodárnosť budov a dekarbonizáciu energetického sektora má rekuperácia tepla z odpadových vôd strategický význam. Tento príspevok poskytuje komplexný prehľad potenciálu využitia rekuperácie tepla z odpadových vôd od zhodnocovania tepla zo sivej vody na úrovni budov až po veľkokapacitné systémy v rámci verejných kanalizačných sietí a čistiarní odpadových vôd. Analýza sa zameriava na kľúčové technické výzvy vyplývajúce z charakteru teplonosnej látky, ako sú zanášanie a korozívna agresivita, a predstavuje inovatívne riešenia, napríklad samočistiace rúrkové výmenníky tepla a ich integráciu s tepelnými čerpadlami.

Recenzovaný Příspěvek představuje výzkumný objekt portálu realizovaný metodou 3D tisku cementového kompozitu. Objekt slouží jako experimentální portál redefinující vztah mezi stavebním prvkem a ornamentem. Forma portálu je generována prostřednictvím Möbiovy transformace části nosné zdi. Tato transformace umožňuje převést základní konstrukční logiku zdi do ornamentální vrstvy bez ztráty materiálové logiky a kontinuity. Nosným materiálem objektu je cementový kompozit, optimalizovaný pro robotický tisk bez bednění. Tisk umožnil výrobu tvarově náročných prvků s vysokou geometrickou přesností. Díky digitální kontrole lze tvar dekonstruovat do přesné tiskové trajektorie, čímž dochází k eliminaci lidského faktoru a k racionalizaci výroby i u tvarově komplikovaných segmentů. Výsledný objekt kombinuje konstrukční i vizuální roli prvků bez nutnosti sekundárního členění na nosné a estetické části. Cílem výzkumu je ověřit možnosti robotického tisku při výrobě architektonických prvků z cementového kompozitu, které překračují tradiční dichotomii konstrukce a dekorace. Proces ukazuje, že i vysoce individualizované prvky mohou být vyrobeny efektivně, opakovaně a s materiálovou úsporou. Zvláštní pozornost je věnována detailní parametrizaci formy, kvalitě povrchu a vrstvení v průběhu tisku, které zásadně ovlivňuje výsledné mechanické i estetické vlastnosti. Příspěvek nabízí praktický pohled na uplatnění robotického 3D tisku betonu v architektonických a inženýrských aplikacích a jeho potenciál pro transformaci současných stavebních přístupů.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá problematikou SHZ sprinklerového v administrativních budovách. Stabilní hasicí zařízení se řadí do skupiny aktivní požární ochrany, jež velmi vysoce zvyšuje úroveň požární bezpečnosti staveb. Hlavním cílem požární bezpečnosti je zabránit ztrátám na životech lidí, zvířat, ale také zabránit co největším škodám na majetku. Aby bylo dosaženo v budovách těchto cílů, je třeba vzhledem k předpokládanému typu a průběhu požáru zvolit vhodné hasivo, jež má každé v daných podmínkách své výhody a nevýhody. V současné době je jednoznačně nejpoužívanějším hasivem voda. Nejenže je velmi univerzálním hasicím prostředkem, ale je také netoxická, a hlavně snadno dosažitelná. V příspěvku si dovolím zhodnotit využití tohoto hasiva pro stabilní hasicí zařízení (dále jen SHZ) v administrativních budovách s využitím tradičních i netradičních sprinklerových hlavic.

Recenzovaný Fenomén křehnutí za asistence tekutého kovu při žárovém zinkování je znám od počátku 20. století. Na přelomu milénia však došlo k markantnímu nárůstu případů jeho výskytu v praxi, a to především při žárovém zinkování dlouhých vysokých nosníků pro vícepodlažní parkovací domy. Výrobce ocelových konstrukcí tato skutečnost přiměla blíže zkoumat příčiny a podmínky vzniku tohoto jevu. Evropský Joint Research Centre rozhodl o ustanovení týmu vědců z Německa, jejichž úkolem bylo objasnit okolnosti praskání a předložit nástroj, pomocí kterého bude možné riziko praskání snížit. Pracovní skupina vypracovala dokument Hot-dip-zinc-coating of prefabricated structural steel components [1] (obr. 1 v článku), který se stal podkladem pro směrnici DASt 022 [2], kterou v srpnu 2009 vydal Deutscher Ausschuss für Stahlbau.

Recenzovaný V súčasnosti sa stretávame s požiadavkou na teplotu studenej pitnej vody z dvoch zorných uhlov: „legislatívny limit“ požaduje maximálnu teplotu 25 °C, avšak „hygienické optimum“ odporúča teplotu pod 20 °C, pri ktorom sa riziko Legionelly minimalizuje na nulu. Baktéria Pseudomonas aeruginosa je v studenej vode často väčším rizikom než Legionella, pretože sa množí už pri nižších teplotách (od 20–22 °C). Problémy s kvalitou a hygienou studenej aj teplej vody v budovách sú dôsledkom nielen klimatických zmien, ale aj technologických procesov vo výstavbe a tiež prevádzky vodovodov, ako je napr. zatepľovanie budov, dlhé rozvody potrubí, nepravidelný odber vody, stagnácia vody v potrubí a pod. Článok sa venuje aktívnym systémom na zabezpečenie kvality a hygieny pitnej vody, voľne nadväzuje na 1. časť tejto problematiky, ktorá sa venovala pasívnym technickým opatreniam.

Recenzovaný Zníženie energetickej náročnosti pri prevádzke budov je v súčasnosti významný aspekt zabezpečenia jednak cieľov Zelenej dohody, súčasne i dekarbonizácie životného prostredia. Z tejto filozofie vychádzajú aj požiadavky svetovej/európskej normy ISO EN 50 001, ktorá nadväzuje na legislatívny rámec definovaný v Smerniciach EÚ o energetickej efektívnosti, resp. energetickej náročnosti budov. Hlavnými nástrojmi sú energetické audity budov, prostredníctvom ktorých je možné získať transparentnejšie databázy údajov o spotrebe energie (teplo, elektrina, ...), ale aj určitý systémový pohľad na špecifikáciu energeticky úsporných opatrení.

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou prvků Central stop a Total stop po novele Vyhlášky č. 467/2025 Sb., která změnila Vyhlášku č. 246/2001 Sb. a výslovně je zařadila mezi požárně bezpečnostní zařízení. Vysvětluje jejich účel, rozdíly v jejich funkci a pravidla pro jejich použití při požáru, včetně vymezení, kdo je může ovládat. Současně se věnuje požadavkům na kontroly provozuschopnosti PBZ, související dokumentaci a provázání s právní úpravou vyhrazených elektrických zařízení podle Zákona č. 250/2021 Sb. a Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Článek upozorňuje na to, že u těchto prvků nestačí pouze požárně bezpečnostní kontrola, ale že musí být současně zahrnuty také do režimu elektro revizí jako součást elektrické instalace objektu.

Recenzovaný Kvalita a hygiena pitnej vody je v súčasnosti veľmi aktuálnou témou nielen z hľadiska ohrevu pitnej vody, ale tiež nežiadúceho prehrievania studenej vody v potrubí. Riziko rozmnožovania choroboplodných baktérií a mikroorganizmov vo vodovodnom potrubí je vzhľadom na zvyšujúce sa teploty v budovách veľmi vysoké, hlavne v prípadoch stagnácie vody. Technické riešenia, ktoré zabezpečujú požadované hygienické vlastnosti pitnej vody, môžeme rozdeliť do dvoch základných skupín, sú to pasívne alebo aktívne systémy. Článok sa venuje pasívnym, menej investične náročným riešeniam.

Recenzovaný Současný nedostatek bytů a pomalá výstavba nových bytů vede k závěru, že by bylo účelné prodlužovat životnost současných staveb. Jako vhodné se pro prodloužení životnosti jeví stavby – bytové domy postavené ve dvacátých a třicátých letech v módním funkcionalistickém stylu. Tyto bytové domy využívaly tehdy vyvinuté moderní stavební materiály, nové technologie pro bydlení a jejich dispozice odpovídala moderním požadavkům bydlení platným do současnosti. Článek se zabývá popisem konkrétního bytového domu postaveného v roce 1932, který postupně prošel nutnou modernizací a výměnou prvků krátkodobé životnosti. Stavebními úpravami došlo k navýšení užitné plochy domu o 25 %. Vhodnými stavebními a regulačními opatřeními byla snížena energetická náročnost domu na cca 40 % původní hodnoty, což je dokladováno měřením a grafy. V současné době je dům plně funkční pro poskytování energeticky úsporného bydlení.

Recenzovaný Zavĺhanie murovaných konštrukcií pamiatkovo chránených stavieb je akútny problém, ktorý sprevádza existenciu takmer každej stavby postavenej približne pred polovicou 20. storočia. Sanácia takto postihnutých budov je výzva, ktorú sa ľudia snažili vyriešiť už dávno. Ich riešenia ale boli závislé od dobovej dostupnosti vhodných materiálov a technológií. V posledných desaťročiach nastal v tejto oblasti významný posun k lepšiemu a dnes tak máme k dispozícii viacero účinných spôsobov. V praxi sa ale zároveň používajú aj riešenia, ktoré nie sú dostatočne účinné. Pomôcť metodikom Krajských pamiatkových úradov v rozhodovaní, ktoré riešenia povoliť a ktoré nie, sa Pamiatkový úrad SR rozhodol spracovaním príslušných metodík rozhodovania.

Recenzovaný Kontaktní zateplovací systémy (ETICS) jsou v České republice požárně posuzovány zejména podle ČSN 73 0810:2016. Česká agentura pro standardizaci zadala rozborový úkol RÚ ETICS (UCEEB ČVUT v Praze a partneři) s cílem identifikovat nedostatky požárních požadavků. Řešení úkolu kombinovalo analýzu českých i zahraničních předpisů, rešerši dostupných experimentálních poznatků, hodnocení praktických aplikací ETICS a soubor velkorozměrových požárních zkoušek provedených podle pracovní verze připravované evropské metodiky. Článek se věnuje zejména výsledkům 6 požárních zkoušek: kalibrace (ZK0), referenční sestavy EPS (ZK1), referenční sestavy MW (ZK2), EPS s neprůběžným požárním pruhem 200 mm (ZK3), EPS s průběžným pruhem 900 mm (ZK4) a zdvojené zateplení ETICS na ETICS s vnější vrstvou MW (ZK5). Zkoušky ZK1–ZK4 nevykázaly vertikální ani horizontální šíření požáru podle teplotních kritérií, u variant s EPS bylo pozorováno odkapávání a plamenné hoření před vzorkem, minerální vlákno vykazovalo výrazný akumulační efekt při dochlazování. Zkouška zdvojeného zateplení ZK5 prokázala účinné odstínění původní EPS vrstvy. Výsledky podporují návrhy na úpravu požadavků na požární pruhy a pravidla pro zdvojené zateplení.

Recenzovaný Nová verze EC2  umožňuje i navrhování betonových konstrukcí s vnitřní nekovovou výztuží. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na základní rozdíly mezi navrhováním konstrukcí s výztuží z vlákny vyztužených kompozitů (Fiber Reinforced polymers, FRP) a výztuží kovovou. Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku se zabýváme pouze vybranou problematikou mezních stavů únosnosti a použitelnosti.