V článku je uveden formulář pro výpočet potřeba vody a tepla pro přípravu teplé vody podle ČSN EN 15316-3-1, 2, 3.
Recenzovaný Vyhodnocení otopného období kalendářního roku 2010 slouží pro potřeby výrobců a odběratelů tepla, kteří pracují v ročním režimu leden – prosinec. Poskytuje také podklady pro práci energetických expertů při provozním vyhodnocování spotřeby energie budov. Dále poskytuje číselné údaje pro oblast kontroly kotlů podle vyhlášky 276/2007 Sb.
Úspory energie nemají smysl, pokud ohrožují vnitřní prostředí. Vzhledem k tomu, že mzdové náklady jsou přibližně stokrát vyšší než náklady na spotřebu energie v budovách, mimořádné výdaje vynaložené na zlepšení ventilace budou malé v porovnání s větší produktivitou, získanou díky vyšším výkonům a menšímu počtu ztracených pracovních dnů.
Energetické štítky představují velmi efektivní nástroj zvyšování energetické účinnosti elektrospotřebičů na trhu a umožňují jednoduše porovnat provozní spotřebu jednotlivých modelů. Nové štítky pro chladničky, mrazničky a jejich kombinace budou povinností od 30.11.2011, pro pračky a myčky od 20.12.2011.
Recenzovaný Otopné období let 2009/2010 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 217 dny vytápění poněkud kratší, a s průměrnou teplotou 4,3° C mírně chladnější než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3187 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla jen o málo nižší, než dlouhodobý průměr.
Článek navazuje na dříve uveřejněné "Ceny plynu v 1. čtvrtletí roku 2011". Porovnává nabídky všech dodavatelů elektrické energie v jednotlivých regionech ČR. V grafické části je na příkladu provedeno srovnání cen všech dostupných dodavatelů pro distribuční tarify D02d a D56d.
Rozvoj nanotechnologií zasáhl prakticky všechna odvětví. Prvotní boom nastal v oborech s takzvanou okamžitou aplikací jako je elektronika, chemie, biotechnologie či medicína, ale postupně se nanotechnologie šíří i do stavebnictví. Server tzb-info požádal o rozhovor doc. Jiřího Němečka ze stavební fakulty ČVUT, z katedry mechaniky, z Centra pro nanotechnologie ve stavebnictví.
Přirozené větrání bytových domů je v ČR běžné. Díky tomu, že pro přirozené větrání není nutný ventilátor a tudíž energie k jeho pohonu, lidé se domnívají, že takové větrání není energeticky náročné. Zapomíná se však, že každé větrání způsobuje tepelnou ztrátu větráním a je zapotřebí teplo pro ohřev vzduchu. Spotřeba energie neřízeného přirozeného větrání tak může být i vyšší, než u řízeného větrání s nuceným odvodem vzduchu.
Úsporné zářivky používá stále více domácností a jejich počet po definitivním stažení klasických žárovek z trhu ještě naroste. S jejich používáním je úzce spojená i otázka recyklace. Použité zářivky jsou nebezpečným odpadem a do obyčejné popelnice nepatří! Jaké jsou možnosti jejich recyklace a kam je vyhodit?
Poslední ze série článků týkající se problematiky nového způsobu hodnocení energetické náročnosti budov (dále "ENB") bude zaměřen na zástupce panelové výstavby. Pro tento typ objektu bude vzhledem k plánované rekonstrukci od 1. ledna 2009 vyžadován průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Panelový dům disponuje energetickým auditem, na jehož základě (doporučení) městská část provede jeho rekonstrukci. Článek věcně přibližuje nový způsob hodnocení energetické náročnosti budov jak z pohledu filosofie výpočtu, tak z pohledu jeho praktického provádění vzhledem k rozsahu prací a jejich náročnosti.
V článku profesora Petráka a následném "Vysvětlení a poznámky k textu" od docenta Brože jsou popsány dva pohledy na environmentální hodnocení spotřeby elektrické energie. Je na čtenáři, aby si vytvořil vlastní úsudek. Předností obou částí příspěvku je vyjasnění stanovisek a pohledů na podklady pro hodnocení ekologických přínosů úspor elektrické energie.
Článek přibližuje metodiku výpočtu energetické náročnosti budov podle vyhlášky 148/2007 Sb., která nahrazuje vyhlášku 291/2001 Sb. a je prováděcí vyhláškou k §6a zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií v pozdějším znění. Je úvodní informací k popisu metodiky, způsobu a principu výpočtu energetické náročnosti budov a slovně doprovází konkrétní výpočetní postup dosažení hodnotícího měřítka energetické náročnosti budovy.