Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Provozní řády

Článek je zaměřen na problematiku tvorby provozních řádů, které přísluší do oblasti provozní dokumentace. Provozní řády jsou nepostradatelnou součástí efektního provozování majetku. V tomto článku je cíleno na obsahovou stránku provozních řádů dle různého funkčního využití objektů. Způsob provozování objektu ovlivňuje obsahovou skladbu budoucího provozního řádu. V tomto článku jsou jednotlivé obsahové skladby a struktury definovány dle daného způsobu užívání stavebního objektu.

1 Úvod

Provozní řád je dokument, který je součástí provozní dokumentace. Popisuje souhrn určitých pravidel, která stanovují způsoby, jakými bychom se měli chovat k objektu/zařízení a jak jej správně užívat. Tento souhrn a jeho hlavní obsah stanovuje osnova, která určuje několik základních aspektů, které by měl provozní řád obsahovat, např. mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, úsporu energií a další. Dále se obsah provozního řádu liší podle toho, zda se jedná o provozní řád objektu, zařízení či provozu. A vzhledem k tomu, že každý z těchto provozních řádů má svá specifika a celkově je tvorba provozního řádu multidisciplinární záležitostí, je důležité, aby osoba či osoby, které tyto řády tvoří, měli znalosti z oborů nejen technických, ale taky ekonomických, zároveň ale musí mít přístup k informacím k danému problému.

2 Provozní řád

Provozní řád je soubor pravidel a činností, které jsou pro provozování nezbytnými. Provozní zásady vychází z konstrukce, materiálů, dispozice, účelu a technického zařízení a situací, ke kterým k nim dochází. Předvídatelné provozní situace lze členit na:

  • trvalé provozní situace, při kterých lze zaručit optimální úroveň provozu,
  • krátkodobé (přechodné) provozní situace, při kterých zaručujeme jakost provozu ve stanovených mezích při uplatnění přechodných opatření. Jedná se například o sezónní údržbu, vytápění, větrání (klimatizace).
  • mimořádné provozní situace, při kterých nezaručujeme jakost provozu ve stanovených mezích, ale pouze bezpečnost osob a v maximální míře zachování majetku a budov. Mezi mimořádné provozní situace se řadí například vznik požáru (kdy je nutná evakuace budovy), u objektů vyskytujících se v záplavové oblasti možnost záplav apod.

Provozní řád by měl zajišťovat plynulý a bezpečný provoz a měl by regulovat všechny předvídatelné provozní situace. [1]

Je to dokument, který stanovuje podmínky pro užívání konkrétní stavby, zařízení či provozu. Určuje podmínky, za kterých smí být objekt využíván (a tím vede k hospodárnému využití stavby, zařízení či provozu). Provozní řády tedy upravují činnost provozu, povinnosti obsluhy, pravidla bezpečnosti, pravidla hygieny práce, havarijní opatření, způsob vedení provozního deníku, provozní dobu zařízení, opatření pro omezení negativních vlivů na životní prostředí. Ve složitějších provozech či zařízeních (např. školská zařízení, výzkumná zařízení) je nutno vytvořit ucelený provozní řád vztahující se k jednotlivým druhům provozu – v praxi to může znamenat vytvoření několika provozních řádů (na každý druh provozu či zařízení jeden). Provozní řád platí pro všechny osoby a organizace, které se v daném objektu/provozu nacházejí (trvale či jen přechodně) a jsou povinni se jím řídit.

Tvorba provozního řádu je starostí vlastníka objektu, který může provozní řád buď vytvořit svými vlastními kapacitami, nebo tento úkol přenechá externí organizaci, která se touto činností zabývá.

Tradiční formou zpracování je paragrafové uspořádání provozního řádu, pokud možno ve stručné a přehledné podobě, které vychází především z potřeb běžných uživatelů budovy. Ti jsou zpravidla povinni se prokazatelně seznámit s provozním řádem a dodržovat jej.

U složitějších provozů je účelné vypracovat rejstřík. Vyšším stupněm zpracování provozního řádu je popis jednotlivých uživatelských procesů a přiřazení odpovídajících procesů správy. V tomto systému pracuje řada softwarových programů, dostupných na trhu. Grafické programy zvyšují názornost a účinnost ustanovení provozního řádu. [2]

2.1 Metodika tvorby provozních řádů

Prvotní osnova provozního řádu by měla být u novostavby a rekonstrukce součástí studie jako podklad pro projekt budovy. Osnova musí vycházet z regulovaných požadavků na stavby vymezených nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, v příloze č. 1 a vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tyto regulované požadavky jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Regulované požadavky na stavby, Zdroj: [3]
Mechanická odolnost a stabilitaStavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby zatížení, o kterých se očekává, že na ni budou působit v průběhu stavění a užívání, neměla za následek poškození či ztrátu stability
a) zřícení celé stavby nebo její části,
b) větší stupeň nepřípustného přetvoření,
c) poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného vybavení následkem deformace nosné konstrukce,
d) poškození událostí v rozsahu neúměrném původní příčině.
Požární bezpečnostStavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby v případě požáru:
a) byla po určitou dobu zachována nosnost a stabilita konstrukce,
b) byl omezen vznik a šíření požáru a kouře ve stavebním objektu,
c) bylo omezeno šíření požáru na sousední objekty,
d) mohly osoby a zvířata opustit stavbu nebo být zachráněny jiným způsobem,
e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.
Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředíStavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu nebo zdraví jejích uživatelů nebo sousedů, především v důsledku:
a) uvolňování toxických plynů,
b) přítomnosti nebezpečných částic nebo plynů v ovzduší,
c) emise nebezpečného záření,
d) znečistění nebo zamoření vody nebo půdy,
e) nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů,
f) výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby.
Bezpečnost při užíváníStavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí úrazu, například uklouznutím, smykem, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a zraněním výbuchem.
Ochrana proti hlukuStavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby hluk vnímaný obyvateli nebo osobami poblíž stavby byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a dovolí jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách
Úspora energie a ochrana teplaStavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a postaveny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na klimatické podmínky místa a požadavky uživatelů

2.2 Základní obsah provozního řádu

Sestavit provozní řád tak, aby vyhovoval danému objektu, je vzhledem k užívání objektu složitý proces. Přesto existují určité body, které můžou sloužit jako základní nástin budoucího provozního řádu. Podrobně je uvádí tabulka č. 2.

Tabulka č. 2: Popis základních bodů při tvorbě provozních řádů, Zdroj: [1]
Účel užívání stavbyZde je popsáno, k čemu přesně se bude navržený objekt užívat (bytový objekt, veřejný objekt, objekt pro vzdělávání, výzkum apod.)
Členění objektu na funkční díly a jejich stavebně technické charakteristikyPopisuje, jakým způsobem je objekt členěn z provozního a konstrukčního hlediska
Pravidla omezení směřující k zachování základních technických požadavků na stavby pro jednotlivé funkční díly stavbyTento požadavek vychází z regulovaných požadavků na stavby vymezených nařízením vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Standardní (resp. prognózovaná) technická životnost funkčních dílů, jejich konstrukcí a součástíVychází z predikované životnosti jednotlivých konstrukčních prvků
Věcné a časové požadavky na základní průběžnou údržbuStanovuje způsob údržby a její časový plán
Technické a funkční zásady pro opravy konstrukcí a součástíStanovuje postupy a omezení provozu, které se musí při opravách dodržovat
Požadavky na úklid, větrání, vytápěníTato část by měla obsahovat jak často uklízet (umývání podlah, výplní otvorů jako okna, dveře), větrat, na jakou teplotu a v jaké části objektu se bude vytápět pro zajištění tepelné pohody člověka
Požadavky na zabezpečení odpadového hospodářstvíUrčuje, jakým způsobem bude nakládáno s odpady (např. jak často se vyváží popelnice, žumpy apod.)
Ochrana objektu před poškozením, zničením a zneužitímMusí zde být uvedeno, co si uživatelé mohou v objektu dovolit a co ne
Požadavky na požární ochranuZahrnuje pouze nástin činností požární ochrany, které jinak stanovuje požární řád
Požadavky na zabezpečení před účinky mimořádných povětrnostních situacíStanovuje postupy uživatelů a správy pokud nastanou mimořádné situace

2.3 Druhy provozních řádů

Obr. 1: Členění provozních řádů, Zdroj: autor
Obr. 1: Členění provozních řádů, Zdroj: autor

Vzhledem k tomu, že se PŘ vypracovávají na konkrétní budovu, provoz či zařízení, lze je díky tomu rozdělit na několik druhů. Dle druhů lze provozní řády rozdělit na:

a) Provozní řád objektu a vybraných prostor – do tohoto druhu lze zahrnout například domovní řád objektu, provozní řády vybraných prostor (např. garáže, sklady apod.), směrnice o nakládání s odpady, pokyny pro havarijní situace apod. Jak již bylo dříve napsáno, tento druh provozního řádu se dá ještě rozdělit na jednotlivé druhy provozu daného objektu, jako je např. objekt pro bydlení (např. bytový dům), objekt pro veřejnost (např. úřady, nádraží), objekt pro vzdělávání a výzkum (např. školy – základní, střední, vysoké apod.). Každý takový objekt má své specifické využití a proto se provozní řád pro každý takovýto druh objektu v něčem liší.

b) Provozní řád pro obsluhu technologií – tento druh zahrnuje veškeré provozní řády technologických zařízení (kotelny, výměníkové stanice, VZT a další), plán kontrolní a údržbové činnosti, plán revizí, odborných prohlídek a servisních činností, provozní řád lapolu (odlučovače a lapáky různých látek), kanalizace respektive čistírny odpadních vod. Celkově se řád zabývá popisem užívání jednotlivých technologií, které jsou v objektu obsaženy. Každý jednotlivý druh se zabývá určitou problematikou, např.: bezpečnostní systémy, datové a telefonní rozvody, energocentrum, EPS, infrastrukturní přípojky (voda, kanalizace apod.), místní rozhlas, rozvod tepla a další.

c) Provozní řád zařízení – je obdobný provoznímu řádu pro obsluhu technologií s tím rozdílem, že popisuje provoz pouze jednoho určitého zařízení (např. počítač, dataprojektor, kotel apod.).

2.4 Obsah provozního řádu pro určitý druh užití objektu

Vzhledem k tomu, že využití objektů může být různorodé, musí se také vypracovávat provozní řády, které odpovídají danému provozu. A protože se požadavky na provoz pro různé využití objektů značně liší, nelze proto používat pouze jednu šablonu. Samozřejmě se dá využít základní osnova (kde jsou uvedeny náležitosti, které by měl obsahovat každý provozní řád nehledě na druh provozu) pro tvorbu provozního řádu, dále už však musíme postupovat dle nároků, které druh provozu vyžaduje. Mezi tyto druhy využívání objektu patří například zdravotnické zařízení, školní zařízení, zařízení pro výzkum a vývoj, objekty pro veřejnost, administrativní budovy a mnoho dalších. Níže uvedené obsahy jsou pouze modelové, a jejich dodržení není striktně předepsáno, ale doporučeno. Tvorba provozního řádu závisí především na potřebách vlastníka objektu a „zdravém rozumu“.

a) Objekty pro bydlení

Objekty pro bydlení se rozumí především bytové domy, tedy domy, které slouží jako trvalá bydliště osob. Provoznímu řádu v bytovém domu se také říká domovní řád a jsou povinny se jím řídit všechny osoby, které v objektu přebývají (trvale nebo jen krátkodobě). Je to všeobecně vázaný právní předpis, který definuje pravidla soužití občanů v domech, hlavně údržbu domovního majetku, užívání bytů, společných prostor a zařízení a používání služeb.

Domovní řád obsahuje:

  • Práva a povinnosti nájemníků
  • Otevírání a zavírání domu a přístup do jeho společných částí – tato část popisuje přístup do objektu, zda se hlavní dveře zamykají stále nebo pouze v určenou dobu, dále určuje místa společného prostoru, kam nájemník může vstoupit a kam má naopak vstup zakázán (např. kotelny, výměníkové stanice apod.).
  • Zajištění pořádku a čistoty v domě – udává, jakými úkony bude zajišťován pořádek a čistota ve společných prostorech a přilehlých pozemcích. Těmito úkony se rozumí mytí a zametání chodeb, odklízení sněhu na chodníku před domem, osvětlení schodišť, chodeb, atd. Pokud rozhodne sdružení vlastníků či jemu podobná jednotka, mohou být tyto činnosti přiděleny nájemníkům, popřípadě za měsíční poplatek úklidové firmě. Společné části domu nesmí nájemník využívat k odkládání věcí.
  • Klid v domě – popisuje pravidla pro dodržování klidu v domě, což přispívá k soužití nájemníků a předchází tomu, aby nebyla porušována doba nočního klidu (stanovena od 22 hodin večer do 6 hodin ráno), kdy se nesmí používat hlučné nástroje ani jinak rušit sousedé.
  • Čištění, vyvěšování a vykládání věcí mimo byt – udává prostory pro ukládání komunálního odpadu, případně pro třídění odpadu, dále prostory určené pro čištění, klepání a vytřepávání věcí.
  • Informace v domě – udává místa, kde jsou vyvěšovány informace pro nájemníky (informační tabule apod.). Mezi takovéto informace patří informace týkající se bydlení a činnosti družstva (důležitá usnesení orgánů družstva apod.), výtahu, hlavního uzávěru plynu, vody a jiných medií, hlavní měřidla, společně užívané místnosti, atd.
  • Údržba a opravy domu – stanovuje, kdo se stará o opravy společných prostor, jak se bude nakládat s finančními prostředky v domovním fondu, apod.
  • Chov domácích zvířat – upřesňuje podmínky, za jakých je možno chovat v domě zvířata, dále upravuje povinnosti pro majitele těchto zvířat.
  • Ustanovení společná a závěrečná – upřesňuje místo vyvěšení provozního řádu, kdo může provádět změny v provozním řádu a jak budou o těchto změnách informováni nájemníci, kdo řeší případné spory mezi nájemníky a vlastníkem, atd. [1]

b) Objekty pro vzdělávání

Obr. 2: Návrh osnovy PŘ laboratoře, Zdroj: autor
Obr. 2: Návrh osnovy PŘ laboratoře, Zdroj: autor

Za objekty pro vzdělávání můžeme považovat jesle, mateřské školky, základní, střední a vysoké školy nebo objekty, ve kterých probíhají vzdělávací kurzy.

Zařízení pro výchovu a vzdělávání jsou povinna vypracovat provozní řády, v nichž je stanoven režim nezohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, režim stravování včetně pitného režimu. Návrhy a změny provozního řádu posuzuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví může nařídit úpravu provozního řádu podle §7 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví. [4]

Provozní řád nenahrazuje školní řád, který je přílohou provozního řádu. Provozní řád nemusí obsahovat ustanovení, která jsou shodná a jsou ve školním řádu uvedena.

Provozní řád objektu pro vzdělávání by měl obsahovat:

  • Předmět vymezení – zde se uvádí, o jaký druh vzdělávacího zařízení se jedná (mateřská škola, základní škola, střední škola apod.).
  • Základní údaje – uvedení údajů o vzdělávacím zařízení, jeho adresa, telefon, IČO, ředitel, zástupce, zřizovatel.
  • Popis školy – zde by se měly uvést údaje týkající se kapacity školy (maximální počet žáků), podmínky pro vyučování, podmínky pro tělovýchovnou činnost (počet a kapacita tělocvičen, vybavení tělocvičen, počet a kapacita hřišť a jejich vybavení), požadavky na hygienická zařízení (šatny, umývárny, záchody), využívání školní budovy a pozemku pro jiné aktivity školy. U středních a vysokých škol by zde měl být upřesněn typ školy – gymnázium, odborná škola, odborné učiliště, apod.
  • Organizace vyučování – popisuje, jak je vyučování organizováno (rozdělením teoretickou část a praktickou část u středních a vysokých škol), dále popisuje stravování (způsob stravování, doba vydávání stravy, možnost doplňkového stravování, atd.), pitný režim, pohybová výchova, režim práce s počítačem.
  • Další požadavky – stanovuje další zvláštní požadavky jako jsou výchova ke zdravému životnímu stylu, školní řád budovy, způsob evidence a registrace úrazů, umístění lékárničky první pomoci, seznam důležitých telefonních čísel.
  • Způsob zajištění vhodného mikroklimatu – upřesňuje teplotu vzduchu v jednotlivých místnostech (učebny, tělocvičny, kanceláře), větrání (způsob a režim větrání), osvětlení (denní osvětlení, sdružené osvětlení, rovnoměrnost osvětlení, apod.).
  • Zásobování pitnou vodou – zde by měl být upřesněn zdroj a kapacitní hlediska.
  • Požadavky na hygienicko-protiepidemický režim – zde se uvádí způsob a četnost úklidu a čištění (denní úklid, týdenní celkový úklid), způsob a četnost desinsekce a deratizace, manipulace se vzniklými odpady a jejich likvidace.
  • Jiné – zde se uvádí pokyny pro případy nouze (havárie, požáry a jiné). [4]

c) Objekt ubytovacích služeb

Objekty ubytovacích služeb jsou objekty sloužící k dočasnému ubytování osob. Řadí se sem hotely, ubytovny, penziony, rekreační chaty atd.

Provozní řád objektu ubytovacích služeb by měl obsahovat:

  • Údaje o poskytovateli nebo provozovateli – zde by měly být uvedeny údaje jako sídlo a adresa provozovatele, IČO, provozovatel, odpovědná osoba, název provozovny, adresa provozovny, telefon, atd.).
  • Druh a rozsah poskytovaných služeb – kategorie zařízení dle §43 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., kapacita, počet ubytovacích jednotek základní vybavení, rozsah poskytovaných služeb včetně vedlejších, počet pracovních míst, druh provozu (sezónní či trvalý).
  • Zásady provozu ubytovacího zařízení – stanovuje povinnosti návštěvníků
  • a ubytovaných, vymezuje jejich povinnosti stejně tak jako vymezuje povinnosti provozovatele, stanovuje provoz recepce atd.
  • Zásady předcházení vzniku přenosných a jiných onemocnění
  • Úklid – stanovuje, jak často musí probíhat úklid konkrétních prostor (pokoje, chodby, hygienická zařízení), čištění výplní otvorů, všeobecný úklid apod.
  • Manipulace s prádlem – stanovuje způsob ukládání, manipulaci, výměnu a čištění prádla jako je povlečení, ručníky atd.
  • Další údaje – zde je uveden způsob zásobování pitnou vodou, způsob výroby teplé vody, způsob větrání, sociální zázemí zaměstnanců, odpady z provozu ubytovacího zařízení, lékárnička, zamezení vstupu zvířat do budovy nebo režim, který umožňuje jejich pobyt v zařízení, zákaz kouření, respektive popis míst ke kouření určených, protipožární opatření apod. [4]

V každém oddílu provozního řádu ubytovacích zařízení by musí být uvedena odpovědná osoba, která odpovídá za dodržování provozního řádu.

d) Provozní řád zdravotnického zařízení

Mezi zdravotnická zařízení řadíme nemocnice, polikliniky, zdravotnické ordinace v jiných objektech než v objektech pro zdravotnictví, ústavy sociální péče. U zdravotnických zařízení je kladen velký důraz na hygienu a dle toho se také orientuje provozní řád.

Provozní řád pro zdravotnické zařízení by měl obsahovat:

  • Základní údaje – název pracoviště (oddělení), název zařízení (například Fakultní nemocnice Ostrava-Poruba), adresa zařízení, číslo telefonu, faxu, e-mail pracoviště, jméno vedoucího pracoviště.
  • Obecné údaje – tato část se dále dělí dle využití oddělení na lůžkové zařízení, ambulantní zařízení a ostatní zařízení. U lůžkových zařízení se udává charakteristika a zaměření pracoviště, prostorové zařazení v rámci celého zařízení, počet pokojů podle počtu lůžek, vybavení jednotlivých místností, počet lékařů na oddělení (plus počet studentů na praxi apod.), seznam vedlejších provozních a pomocných místností, hygienické vybavení pro pacienty, požadavky na hygienu, dezinfekční režim, manipulace s prádlem. U ambulantních a ostatních zařízení se udávají podmínky shodné s lůžkovým zařízením, pouze jsou přiměřené dané problematice.
  • Úklid – upřesňuje způsob zajištění úklidu, povolené úklidové prostředky, časový harmonogram úklidu (jak často se která část musí uklízet) atd.
  • Provozní údaje – stanovuje způsob provozu oddělení, návštěvní hodiny, povinnosti návštěv, pacientů a lékařského personálu, klimatické podmínky v jednotlivých místnostech (teplota, způsob větrání, osvětlení apod.).
  • Zvláštní údaje – uvádí se podle druhu zařízení, patří sem provozní řády operačních sálů, oddělení porodnických a novorozeneckých, dále pak laboratoří a ostatních provozů, kde platí speciální předpisy pro provoz, které jsou velmi náročné na hygienu a klimatické podmínky.

V provozním řádu musí být uvedeny osoby, které za jeho dodržování a kontrolu zodpovídají. Tento druh provozního řádu musí být schválen orgánem ochrany veřejného zdraví a prokazatelně s ním seznámeni všichni zaměstnanci. [4]

3 Závěr

Tvorba provozních řádů v ČR zatím není podchycena žádným legislativním předpisem a závisí proto především na základních požadavcích na stavby dle vyhlášky č. 68/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, dále pak na potřebách vlastníka objektu a hlavně na zdravém rozumu. Přitom, vzhledem k náročnosti a nárokům na jednotlivé druhy provozů v souvislosti s rozličnými způsoby využití budov, by alespoň u budov občanské vybavenosti (především u budov vlastněných státními institucemi) měl existovat předpis, který by nařizoval pro objekty nutnost mít provozní řád a dále by nějakým způsobem upravoval základní parametry provozních řádů. Nejdůležitějším bodem je ale nejprve zjistit přesný účel budovy a předpokládaný provoz v ní. Z tohoto důvodu by bylo účelné zpracovat nějaký předpis, který by, pro různé objekty, uváděl patřičné náležitosti provozních řádů.

4 Seznam použitých pramenů

Seznam literatury

  • [1] KUDA, F., SVOBODOVÁ, P. Základy správy majetku. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2012, 218 s. ISBN 978-80-248-2821-3
  • [2] VYSKOČIL, V. K. Management podpůrných procesů: facility management. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010, 415 s. ISBN 978-807-4310-225

Zákony a vyhlášky

  • [3] Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů

Internetové zdroje – www stránky

English Synopsis
Operating rules

This article focuses on the issue of creation of operating rules that pertain to the field of operational documentation. Operating rules are an essential part of the efficient operation of the property. This article is targeted to the content site of operating rules by various functional use of objects. A method of operation of the building affects the composition of future operating rules. In this article, the individual include the composition and structure defined according to the method of use of the building.

 
 
Reklama