Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Funkční analýza bezbariérových toalet

Cílem výzkumu je analýza příčin problémů uživatelů bezbariérových veřejných toalet. Výsledkem výzkumu je přehled nedostatků dispozičního, konstrukčního, ergonomického, antropometrického, designového a provozního charakteru.

Anotace

Základním smyslem tohoto výzkumu bylo kvantifikovat výhrady zdravotně znevýhodněných osob k používání bezbariérových toalet. Pro ověření pracovních hypotéz byla zvolena metoda dotazníkového výzkumu. K tomuto účelu byly vypracovány dichotomické a polytomické otázky s výběrovým nebo výčtovým hodnocením. Portfolio 124 respondentů tvořili členové organizovaní v České asociaci paraplegiků, zájmových sdruženích pohybově handicapovaných osob a osob používajících ortopedické vozíky. Vědeckým výstupem výzkumu funkční analýzy bezbariérových toalet jsou tři postuláty. Výsledky funkční analýzy poslouží k dalšímu výzkumu, který je možno zaměřit na zkoumání možností praktického řešení inovace bezbariérových toalet. Pro ilustraci jsou na závěr jako přílohy uvedeny stručné kazuistiky dvou konkrétních bezbariérových toalet z České republiky.

1. Úvod

Výzkum funkční analýzy bezbariérových toalet, jehož výsledky jsou v této stati prezentovány, se zaměřil na rozbor příčin nespokojenosti handicapovaných osob se současným stavem veřejných hygienických zařízení přístupných osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.

Na počátku kvalitativního výzkumu byla řada rozhovorů s pohybově znevýhodněnými osobami. Z těchto rozhovorů vyplynulo, že se dnešní tvorba bezbariérového prostředí nevyvíjí úplně ideálním směrem. Protože se nejvíce výhrad týkalo veřejných bezbariérových toalet, vznikl výzkumný záměr na jejich funkční analýzu. Základním vědeckým cílem bylo stanoveno zjištění příčin problémů uživatelů s používáním bezbariérových toalet. Formuloval jsem tři pracovní hypotézy a pro jejich ověření jsem zorganizoval dotazníkový výzkum. Jeho výsledky jsem zpracoval metodami statistické analýzy. Na závěr jsem v diskuzi analyzoval získaná fakta a výsledek jsem formuloval do výsledných postulátů vědeckého výstupu výzkumu. Jako samostatné přílohy jsem uvedl dvě kazuistiky konkrétních bezbariérových toalet z České republiky.

Systematická tvorba prostředí přístupného osobám s omezenou schopností pohybu a orientace byla u nás zahájena zhruba před dvaceti lety. Od té doby se začaly vytvářet podmínky pro inkluzivní mobilitu všech znevýhodněných osob. Připojili jsme se tak k celosvětovému vývoji, který společně s růstem počtu obyvatel a jejich prodlužujícím se věkem řeší mobilitu osob s omezenou pohyblivostí prostřednictvím pokročilých technických řešení [1].

Problémy handicapovaných osob se označují pojmy vada, porucha, postižení či znevýhodnění. Každý pojem má specifický odborný význam, který je definován v Mezinárodní klasifikaci vad, postižení a handicapů následovně:

  • Vada (impairment)
  • Postižení (disability)
  • Znevýhodnění (handicap)

Vada je porucha psychické, anatomické nebo fyziologické struktury či funkce těla. Postižení znamená omezení či ztrátu schopnosti vykonávat určité činnosti způsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka považován za normální. Znevýhodnění se projevuje jako omezení vyplývající pro jedince z jeho vady nebo postižení, které mu ztěžuje nebo znemožňuje naplnit roli, jež je pro něj (s přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním či kulturním činitelům) normální [2].

Pro všechny uvedené kategorie osob se vytváří dispoziční a technické úpravy veřejného prostředí. Největší nároky na úpravu prostředí kladou potřeby osob používajících pohybové kompenzační pomůcky. Z tohoto důvodu se začaly snižovat obrubníky na přechodech, vedle schodišť se objevily rampy. Asi největší změny se projevily u hygienických prostor toalet. Potřeba zajištění bezpečného prostoru pro manévrování ortopedického vozíku (půdorysný kruh o průměru 1500 mm) zcela změnila představu o velikosti přístupné toalety [3]. Po roce 1989 se objevily speciální konstrukční prvky i nové pohybové kompenzační pomůcky. Celá koncepce bezbariérové toalety se během dvou desetiletí vyvinula do dnešní podoby komplexního systému, který však v praxi funguje s vážnými výhradami. Pro zlepšení tohoto stavu vznikla i tato výzkumná studie.

2. Cíl

Základním smyslem výzkumu bylo kvantifikovat výhrady zdravotně znevýhodněných osob k používání bezbariérových toalet. Základní vědecký cíl byl proto formulován takto:

Vědeckými metodami objektivně zjistit příčiny problémů uživatelů s fungováním bezbariérových veřejných toalet.

Pro dosažení vědeckého cíle byly formulovány tři pracovní hypotézy:

Pracovní hypotéza č. 1

Předpokládám, že nadpoloviční většina osob s omezenou schopností pohybu a orientace má k fungování veřejných bezbariérových toalet kritické výhrady.

Pracovní hypotéza č. 2

Předpokládám, že předmětem kritických výhrad jsou konstrukční a dispoziční nedostatky sklopných madel.

Pracovní hypotéza č. 3

Předpokládám, že sklopné madlo mezi volným prostorem pro nacouvání vozíku a toaletní WC mísou může tvořit nejen podporu, ale i překážku.

K ověření platnosti stanovených hypotéz byl proveden vědecký výzkum mezi uživateli veřejných bezbariérových toalet, kteří používají ortopedický vozík, nebo patří do jiné z kategorií osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

3. Metodika

Pro ověření pracovních hypotéz byla zvolena metoda dotazníkového výzkumu. K tomuto účelu byly vypracovány dichotomické a polytomické otázky s výběrovým nebo výčtovým hodnocením. Portfolio 124 respondentů tvořili členové organizovaní v České asociaci paraplegiků, zájmových sdruženích pohybově handicapovaných osob a osob používajících ortopedické vozíky.

Pro vyhodnocení získaných dat byly použity metody statistické analýzy. Získané výsledky posloužily k vyhodnocení a diskuzi pracovních hypotéz.

Portfolio respondentů vypracovalo odpovědi na tyto otázky:

Otázka č. 1
Setkal(a) jste se na veřejných bezbariérových toaletách s nedostatky?

Otázka č. 2
Sdělil(a) jste svoje výhrady ke stavu bezbariérové toalety jejich provozovateli?

Otázka č. 3
S jakými konkrétními nedostatky jste se na bezbariérové toaletě setkal(a)?

Otázka č. 4
Zabránily vám tyto nedostatky v použití bezbariérové toalety?

Otázka č. 5
Považujete sklopné madlo mezi volným prostorem a WC mísou spíše za pomoc, nebo za překážku?

Výsledky výzkumu byly manuálně převedeny do elektronické podoby. Vznikl základní statistický soubor dat. Skládá se ze 124 statistických jednotek. Každou jednotku tvoří 10 statistických znaků. Výsledná matice má 1240 statistických hodnot.

4. Výsledky dotazníkového výzkumu

Výsledky otázky č. 1

Respondent se na bezbariérové toaletě s nedostatky:

setkal100 %
nesetkal0 %

Výsledky otázky č. 2

Respondent svoje výhrady ke stavu bezbariérové toalety provozovateli:

sdělil15×12 %
nesdělil109×88 %

Výsledky otázky č. 3

Odpovědi na otázku, s jakými konkrétními nedostatky se respondenti na bezbariérové toaletě setkali, jsem setřídil do tématických skupin:

1. Dispoziční nedostatky: 7 %
– přesedání možné pouze z jedné strany12×
– doplněný přebalovací pult zmenšil manévrovací prostor
– celkově malý manévrovací prostor

20×
2. Konstrukční nedostatky: 20 %
– vyviklaná madla42×
– utržená madla14×
– chybějící madla u mísy, vedle umyvadla a na dveřích35×
– zbytečné sklopné madlo mezi WC mísou a zdí
– nevhodný či chybějící zámek dveří

3. Ergonomické nedostatky: 15 %
– madlo překážející přesedání33×
– nízko posazená WC mísa26×
– umyvadlová noha brání podjetí

16×
4. Antropometrické nedostatky: 9 %
– toaletní papír mimo dosah24×
– mýdlo mimo dosah11×
– ovládací prvky mimo dosah

5. Designové nedostatky: 20 %
– zrcadlo v nevhodné výšce31×
– zrcadlo v nevhodném sklonu28×
– sklopná páka zrcadla ohrožuje v prostoru15×
– odpadkové koše brání pohybu na vozíku22×
– barevné řešení obkladu evokuje epileptické záchvaty

6. Provozní nedostatky: 29 %
– zatarasený přístup k toaletě32×
– zamčená toaleta25×
– toaleta je nepoužitelná, protože slouží jako skladiště17×
– neuklízená toaleta52×
– chybějící toaletní papír

19×

Pozn. Respondenti uváděli jeden i více nedostatků současně

Výsledky otázky č. 4

Uvedené nedostatky respondentům v použití bezbariérové toalety:

zcela zabránily26×21 %
částečně zabránily2 %
nezabránily96×77 %

Výsledky otázky č. 5

Sklopné madlo mezi volným prostorem a WC mísou považují respondenti spíše za:

pomoc91×74 %
překážku33×26 %

5. Diskuze

5.1. Hodnocení odpovědí výzkumného dotazníku

Z výsledků odpovědí skupiny respondentů lze odvodit následující:

Ad. otázka č. 1

Převaha kladných odpovědí se dala předpokládat, ovšem absolutní shoda názorů je překvapující zjištění. Nemyslím si ale, že by respondenti byli obecně příliš kritičtí. Výsledek je třeba brát jako alarmující realitu dneška. Zároveň tento výsledek jistým způsobem validuje prospěšnost a společenský význam prováděného výzkumu.

Ad. otázka č. 2

Svoje výhrady ke stavu bezbariérových toalet sdělilo provozovateli pouhých 12 % respondentů. S ohledem na výsledek dotazu č. 1 je to třeba považovat za významně málo. Usuzuji z toho, že buď byly nedostatky pro respondenty nedůležité, nebo se obávali ozvat. Stále je mezi handicapovanými osobami totiž silně zakořeněn názor, že: „je lepší špatně fungující bezbariérová toaleta, než toaleta žádná“.

K výsledku otázky č. 2 je třeba ovšem uvést, že se podrobněji nezkoumalo, zda měli respondenti možnost vůbec komu svou výhradu sdělit. To ovšem nic nemění na základním zjištěném faktu, že se o 88 % nespokojených uživatelů veřejných bezbariérových toalet provozovatelé vůbec nedozvěděli.

Ad. otázka č. 3

Odpovědi na otázku č. 3 přinesly překvapivě mnoho informací. Jejich utříděním se podařilo sestavit taxativní přehled všech příčin nespokojenosti a jejich četností.

Dispoziční nedostatky

U dispozičních nedostatků se nejčastěji vyskytoval problém s celkově malým manévrovacím prostorem. Lze to vysvětlit častou snahou vytvořit bezbariérovou toaletu o minimálních přípustných rozměrech. S tím logicky souvisí i výhrady k jednostrannému přesedání, které je pro minimální rozměry bezbariérové toalety typické. Jsem přesvědčen, že zvláště u novostaveb by se mělo preferovat dispoziční uspořádání umožňující přesedání z obou stran WC mísy.

Konstrukční nedostatky

Na celkovém množství závad se konstrukční nedostatky podílely z 20 %. Suverénně největší konstrukční závadou jsou vyviklaná a chybějící madla. Jejich kotvení do nenosných příček je zřetelně podceňováno. Zjednodušeně řečeno madla dělají bezbariérovou toaletu. Používají se nejen přímo na toaletní míse, ale i na dveřích a vedle umyvadla. Slouží jako důležitá opora při přesedání, kdy se handicapovaný člověk dostává do složité nestabilní situace.

Ergonomické nedostatky

33 respondentů uvedlo, že madlo jim při přesedání překáží. To je závažný fakt, jehož důsledku je třeba věnovat pozornost. Domnívám se, že bude třeba vytvořit alternativu k dnešní koncepci přesedání za pomoci oboustranných madel. Velmi četné stížnosti na nízko posazenou WC mísu odrážejí pouze neochotu provozovatelů investovat do regulérní vyšší modifikace, která poskytuje zřetelně pohodlnější posed s uvolněním břišních svalů a především snadnější přesedání na ortopedický vozík.

Antropometrické nedostatky

Zdánlivé banality, které ovšem ztrpčují pobyt na toaletě leckdy podstatným způsobem. Pro mě osobně nepochopitelný nešvar, který jde na vrub řemeslníků montujících držáky mýdla a toaletního papíru na nedosažitelná místa.

Designové nedostatky

Další „zbytečné“ problémy, které pramení z neochoty pochopit potřeby znevýhodněných osob. Je to zvláštní, ale třeba takové zrcadlo, ve kterém by se mohli vidět děti, vozíčkáři i nepostižení dospělí, na dnešních bezbariérových toaletách obvykle nenajdete. Samostatnou kapitolou jsou pak velkoobjemové koše na papírové utěrky umístěné zásadně v místech, která připadají obsluhujícímu personálu příliš prázdná. Takto zatarasený prostor dokáže bezpečně znemožnit manévrování vozíku.

Provozní nedostatky

Největší množství problémů (29 %) se objevilo v provozní oblasti. Respondenti v tomto případě uvedli na pravou míru iluzi, že žijeme v civilizované společnosti. Jedná se však o nedostatky, které s funkčním uspořádáním bezbariérové toalety přímo nesouvisí.

Ad. otázka č. 4

Více než tři čtvrtiny (přesně 77 %) nedostatků nezabránilo respondentům v užití toalety. Z toho usuzuji, že dokáží závady překonat, vyřešit nebo alespoň ignorovat. Chtěl bych věřit, že to není důvod k dalšímu udržování tohoto stavu provozovateli těchto zařízení. 21 % závad, které zabránily použití toalet je třeba přičíst na vrub především provozním nedostatkům.

Ad. otázka č. 5

Odpověď na poslední otázku je v kontextu výzkumu funkční analýzy bezbariérových toalet zásadní výpovědí. Prokázalo se, že existuje významné množství (26 %) respondentů, kterým sklopné madlo mezi volným prostorem a WC mísou nevyhovuje a považují ho spíše za překážku. Usuzuji, že pro to existují dva základní důvody:

  • zdravotní stav respondentů
  • konstrukční uspořádání

Zdravotní stav, přesněji řečeno klasifikace zdravotního znevýhodnění, se zásadně projevuje na schopnosti užívat madlo. Zároveň je třeba uvést, že pro samostatné přesedání z ortopedického vozíku na WC mísu existují tři základní způsoby:

  • přesedání boční
  • přesedání čelní
  • přesedání diagonální

U dvou ze tří způsobů (boční a diagonální přesedání) se však sklopné madlo z antropometrických a biomechanických důvodů použít nemůže.

Konstrukční uspořádání může zabránit přesedání v případě, že madlo není staticky schopno přenést požadované zatížení. K situacím, kdy sklopné madlo zcela chybí, protože ho už ho někdo ulomil je třeba připočíst i další situace, kdy se madlo po zapření chystá poroučet ze zdi. Uživatel tak madlo raději nepoužije v obavě, že by ho vytrhl. Nechá tuto příležitost někomu dalšímu, čímž však jen prodlouží agonii madla na delší dobu. K problému nosnosti madel dovolte uvést několik postřehů z praxe projektanta bezbariérových řešení. Osazování sklopných madel se v projektové dokumentaci pro stavební povolení (DSP) nijak speciálně neřeší. A protože se na pořízení následné prováděcí dokumentace většinou šetří, staví se podle DSP. Drtivá většina utržených sklopných madel na bezbariérových toaletách byla namontována do nenosných příček (nejlépe do sádrokartonu) v bláhové víře, že to vydrží. Celé zatížení v takovém případě směřuje do 12,5 mm silné sádrové desky, která pochopitelně žádné takové zatížení přenést nedokáže.

Rekapitulace dotazníkového výzkumu

Uživatelé veřejných bezbariérových toalet mají k jejich fungování řadu výhrad. Tyto výhrady umí formulovat, ale zdráhají se je reklamovat. Identifikované problémy pramení z chybného návrhu, realizace i provozu těchto zařízení. Nezanedbatelnému množství respondentů tyto překážky brání bezbariérové toalety používat.

5.2 Hodnocení pracovních hypotéz

Z analýzy výsledků výzkumu vyplývají následující hodnocení pracovních hypotéz:

Pracovní hypotéza č. 1

Předpokládám, že nadpoloviční většina osob s omezenou schopností pohybu a orientace má k fungování veřejných bezbariérových toalet kritické výhrady.

Hypotéza se v potvrdila. Podle respondentů tento názor zastává nejen většina nadpoloviční, ale dokonce většina absolutní.

Pracovní hypotéza č. 2

Předpokládám, že předmětem kritických výhrad jsou konstrukční a dispoziční nedostatky sklopných madel.

Hypotéza se potvrdila částečně. Je pravda, že předmětem kritických výhrad jsou konstrukční a dispoziční nedostatky sklopných madel. Podle názorů respondentů se však vedle nich objevily i další nedostatky: ergonomické, antropometrické, designové a provozní.

Pracovní hypotéza č. 3

Předpokládám, že sklopné madlo mezi volným prostorem pro nacouvání vozíku a toaletní WC mísou může tvořit nejen podporu, ale i překážku.

Hypotéza se potvrdila. Výzkum odhalil významné množství uživatelů bezbariérových toalet, kterým sklopné madlo mezi volným prostorem a WC mísou spíše překáží.

Rekapitulace hodnocení pracovních hypotéz

Pracovní hypotézy konkretizovaly příčiny nespokojenosti handicapovaných osob se současným stavem veřejných hygienických zařízení přístupných osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Výsledky výzkumu tyto hypotézy nejen potvrdily, ale v několika případech i překonaly.

5.3 Hodnocení dosažení cíle

Stanoveného cíle se podařilo dosáhnout. Příčiny problémů uživatelů s používáním bezbariérových toalet jsou díku provedenému výzkumu objektivně zjištěny. Prostřednictvím výzkumu se příčiny podařilo i kvantifikovat. Jejich spektrum a četnost je nepochybně důvodem k vážnému zamyšlení o dalším způsobu budování bezbariérového prostředí v České republice. Výsledné postuláty obsahuje vědecký výstup v kapitole 6.

6. Závěr

Vědeckým výstupem výzkumu funkční analýzy bezbariérových toalet jsou následující tři postuláty:

  • Dnešní veřejné bezbariérové toalety mají objektivní funkční nedostatky.
  • Tyto nedostatky jsou dispozičního, konstrukčního, ergonomického, antropometrického, designového a provozního charakteru.
  • Přetrvávající nedostatky brání více než 20 % návštěvníků bezbariérové toalety používat.

Výsledky funkční analýzy poslouží k dalšímu výzkumu, který je možno zaměřit na zkoumání možností praktického řešení inovace bezbariérových toalet současnosti. Pro ilustraci jsou na závěr jako přílohy uvedeny stručné kazuistiky dvou konkrétních bezbariérových toalet z České republiky.

Příloha č. 1 – Kazuistika starší bezbariérové toalety

1. Anamnéza

Obr. 1 – starší bezbariérová toaleta, zdroj: archiv autora
Obr. 1 – starší bezbariérová toaleta, zdroj: archiv autora

Počátky bezbariérových úprav po roce 1989 byly charakteristické snahou odstraňovat zděděné architektonické bariéry spíše intuitivně. Tato „předinternetová doba“ pionýrských začátků bez odborných informací a technických prostředků měla jen velmi omezené možnosti. Tomu odpovídala i první praktická řešení, z dnešního pohledu už spíše úsměvná.

2. Katamnéza

Zvolená konkrétní veřejná bezbariérová toaleta charakterizuje stav tvorby bezbariérového prostředí v České republice v první polovině 90. let minulého století. Jedná se o veřejnou placenou toaletu v centru města.

3. Interpretace

V podstatě jediným rozdílem mezi standardní toaletou a zkoumaným prostorem je větší podlahová plocha. Chybí madla, mísa není zvýšená, umyvadlo má sifon s „nohou“, za malý vodovodní kohout se musí kroutit. V zrcadle se osoba sedící na vozíku neuvidí, na toaletní papír dosáhne s námahou. Vstupní dveře nemají madlo ani bezpečnostní zámek. Pochopitelně chybí signalizace nouzového stavu. Navíc i provedení obkladu je to nejhorší, co může potkat osoby s omezenou schopností orientace. U některých pacientů může dokonce vyvolat epileptický záchvat.

4. Diskuse

Označit takto řešenou toaletu za bezbariérovou bylo problematické patrně už v době jejího vzniku. Za daleko větší problém však považuji, že bez jakýchkoliv dalších úprav slouží (lépe řečeno dělá městu ostudu) dodnes.

Příloha č. 2 – Kazuistika novější bezbariérové toalety

1. Anamnéza

Zásluhu na rychlém rozšíření konceptu moderního bezbariérového prostředí v České republice měly bezesporu nadnárodní společnosti, které k nám přinesly prověřené projekty řešení přístupnosti „západního“ standardu. Nově budované benzínové čerpací stanice a provozovny řetězců rychlého občerstvení nečekaly na zlepšení nedokonalé stavební legislativy a začaly stavět toalety podle vlastních bezbariérových standardů. Naše zákonodárství tyto standardy postupně převzalo a zahrnulo je do dnešních požadavků na řešení přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

2. Katamnéza

Druhá konkrétní veřejná toaleta charakterizuje současný stav tvorby bezbariérového prostředí v České republice. Představuje řešení typového projektu, který používá nadnárodní řetězec rychlého občerstvení.

3. Interpretace

Řešení této veřejné toalety obsahuje většinu charakteristických bezbariérových prvků:

  • sklopná madla
  • vyvýšená WC mísa
  • ploché umyvadlo bez „nohy“
  • bezdotyková baterie
  • sklopné zrcadlo
  • dveře se zámkem a madlem
  • signalizace nouzového stavu

Přes všechna uvedená pozitiva je však třeba zmínit i několik drobných negativ:

  • Chybí madlo vedle umyvadla
  • Páka sklopného zrcadla trčí nebezpečně do prostoru
  • Madlo mezi WC mísou a stěnou je nesmyslně sklopné. Jeho sklápěním totiž nevzniká vůbec žádný benefit. Daleko praktičtější je madlo pevné.

4. Diskuse

Z výše uvedené interpretace je patrné, jak dlouhou vývojovou cestu absolvovala bezbariérová toaleta za pouhé dvě desetiletí. Praktická hodnota dnešní toalety přináší užitek nejen vozíčkářům, ale i všem ostatním kategoriím osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Zmíněná negativa jsou tak vlastně důkazem pokročilosti dnešního řešení a zároveň výzvou k dalšímu zlepšování koncepce univerzální přístupnosti veřejného prostředí utvářeného člověkem.

Obr. 2 – novější bezbariérová toaleta, zdroj: archiv autora
Obr. 2 – novější bezbariérová toaleta, zdroj: archiv autora
Obr. 3 – novější bezbariérová toaleta, zdroj: archiv autora
Obr. 3 – novější bezbariérová toaleta, zdroj: archiv autora

Literatura

  • [1] WHO: Global age-friendly cities: a guide, World Health Organization, 2007, ISBN 978-92-4-154730-7
  • [2] SLOWÍK, J.: Komunikace s lidmi s postižením, Portál, 2010, ISBN 978-80-7367-691-9
  • [3] UNO: Fact sheet on Person s with Disabilities, Secretariat for the Convention on the Rights of Persons with Disabilities, 2012
English Synopsis
Functional analysis of barrier-free toilets

The aim of the research is to analyze the causes of problems for wheelchair users of public toilets. The result is an overview of research gaps disposition, construction, ergonomic, anthropometric, design and operational character.

 
 
Reklama