Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Měření práce – předpoklad kvalitního řízení stavební zakázky

Cílem práce je analyzovat současnou situaci ve využití tradičních i nových metod normování práce ve stavebnictví. Pro analýzu bude použito dotazníkové šetření s následným statistickým vyhodnocením. Tato práce bude sloužit jako úvodní podklad pro zmapování současného stavu a nalezení problematických oblastí.

Abstrakt

Probíhající hospodářská krize nutí stavební firmy šetřit. Šetří se často na nepravých místech. Analýza a měření práce nejen manuální, ale i duševní se proto dostává opět do popředí.

V současné době je normativní základna pro stavební práce zastaralá a je potřeba ji aktualizovat. Nové technologie a materiály přinášejí do stavební výroby zcela jiné možnosti výkonů a výkonových norem, než tomu bylo před bezmála 30 lety, kdy vznikla normativní základna dosud používaná pro stanovení cen stavebních prací v České republice.

Uvedený článek představuje současnou situaci ve využití tradičních i nových metod normování práce ve stavebnictví.

Úvod

Současný svět se neustále mění a vyvíjí, a právě tak musí v tomto trendu pokračovat i podniky. Nestačí jen inovovat řízení firmy v oblasti marketingu, technologií a informačních systémů. Stále více na síle nabírají potřeby, metody a přístupy k řízení a optimalizaci interních procesů, což si v této době stále více uvědomují spíše firmy podnikající ve strojírenství a elektrotechnice. Zde je v popředí tzv. lean management – neboli zeštíhlování výroby, který je poměrně jednoduchým a zároveň velmi účinným nástrojem v boji proti plýtvání a neefektivnosti v pracovních procesech.

Vzhledem k sílícím konkurenčním tlakům a rostoucím zákaznickým požadavkům na snižování ceny, růstu kvality a zkracování času dodání, musí podniky neustále prověřovat své procesy a snažit se o jejich trvalé zlepšování. Různé nástroje měření a analýz práce pomáhají tyto procesy zefektivňovat a usnadňovat výrobu a tím zaručit neustálé inovování.

Vývoj a historie normování ve stavebnictví v ČR

Snaha studovat a zdokonalovat lidskou práci a její efekty je velmi stará. První zmínky o důležitosti organizace práce můžeme sledovat už ve starém Egyptě.

Normování práce bylo v Československu velmi rozvíjeno na začátku 20. století. Typickým průmyslovým podnikem, kde se tvořily, zaváděly a aplikovaly normy práce, byla firma Baťa působící ve Zlíně, která měla také stavební oddělení. A tak zde byl postupně vytvořen vnitropodnikový systém rozpočtování staveb, který se opíral o přesné údaje o spotřebě materiálu a času práce: „Podrobný rozpočet splňoval nejen předpoklad spotřeby materiálu, spotřebu času práce s uvedením peněžních hodnot, nýbrž určoval i technologii s návodem postupu při provedení každé operace.“ [1]

Po roce 1948, kdy došlo ke znárodňování podniků v Československu, byl postupně vytvářen jednotný systém normování práce, materiálu i strojů. Postupně tak vznikla celostátní normativní databáze. Její podstata se v nemalé míře odvíjela od toho, co zavedl Baťa ve svých závodech. Ve stavebnictví tak vznikala od 50. let 20. století normativní databáze výkonových norem, norem spotřeby materiálu a normy výrobnosti a kapacitní normy strojů. Vývoj a udržování této databáze měl od 60. let na starosti Ústav racionalizace ve stavebnictví.

Koncem 80. let existovala v Československu velmi kvalitní a rozsáhlá normativní databáze, jejíž vznik a vývoj zajišťoval Ústav racionalizace ve stavebnictví jako prodloužená ruka Ministerstev stavebnictví ČR a SR v součinnosti s odborovými organizacemi. Vznikla tak řada Základních výkonových norem (ZVN), později Standardů času a řada Norem spotřeby materiálů (NSM). [2] [3]

Po roce 1990, v době transformace centrálního na tržní hospodářství, postupně zanikaly nároky na aktualizaci norem a pečlivé udržování centrální normativní databáze. Firma ÚRS Praha, a.s. jako nástupnická organizace Ústavu racionalizace ve stavebnictví užívala dosud zpracovanou databázi bez valné aktualizace.

Až příchod krize po roce 2008 zase oživil zájem o normování práce. Postupně se začínají normy aktualizovat, ÚRS a.s. normuje na stavbách vybrané práce. Podniky samy přišly na to, že vnitropodnikové výkonové normy jsou „rodinným stříbrem“.

Analýza a měření práce

Při analýze práce jde především o identifikaci neproduktivních činností v pracovních procesech a následně o zjednodušení vykonávané práce s vyloučením zbytečného času. Výsledkem je nový, optimální postup. Měření práce se zabývá stanovením požadovaného času na provedení jednotlivých pracovních činností. Spotřeba času může být stanovena na základě přímého měření (snímek pracovního dne, chronometráž…) či nepřímého měření (MTM, MOST, …).

Cílem nepřímého měření, nebo také systémů předem určených časů, je rozbor jednotlivých úkonů na základní pohyby, kterým je následně dle náročnosti přiřazen index odpovídající určité spotřebě času. Nejznámější z těchto systémů je MTM (Methods Time Measurement), který vznikl v roce 1948 jako výsledek studie s ruční vrtačkou pro společnost Westinghouse Electric Corporation v USA. Dnes asi nejpoužívanější metoda je asi MOST (Maynard Operation Sequence Technique). Hlavním důvodem je zejména rychlost, s jakou je možné navrhnout časové normy, a tedy i produktivita normovače. MOST při definování operací nejde do takových detailů jako metody MTM, opakující se sekvence nabízí už jako předdefinované moduly a tím tato vlastnost umožňuje normovačům výrazně zrychlit jejich práci. [4]

Výstupem analýzy a měření práce je norma spotřeby času. Tyto analýzy se zavádí do různých oblastí průmyslu, např. výroba elektrotechniky

Svět stále hledá nové a inovativní metody v oblasti měření a analýzy výroby, lidské práce, využití materiálových zdrojů a řízení nákladů. Nový pohled, i když ne tak nový, jak se může zdát, je i lean management. V 90. letech dvacátého století nastala „revoluce“ v automobilovém průmyslu v Evropě a Severní Americe. Svět objevil japonské metody, rozvíjející se od poloviny století, které pomohly japonským automobilkám vyrábět automobily lépe, rychleji a levněji. [5] Svět objevil Lean management. [6] Od automobilového průmyslu se v současnosti tyto metody dostávají i do bank, obchodních řetězců, veřejné správy, stavebních firem atd.

Lean management je definován jako způsob práce či filosofie, která zvyšuje přidanou hodnotu veškerých firemních činností pro zákazníka a zároveň snižuje úroveň plýtvání zdroji, ať už se jedná o finanční prostředky, lidskou práci, čas, materiál či například skladové prostory. [7] Cílem je snižovat zbytečné a neproduktivní plýtvání všemi zdroji na minimum, čímž se může buď zvýšit přidaná hodnota pro zákazníka, nebo se mohou snížit náklady firmy. [8]

Štíhlý podnik není ten, který zeštíhluje jen výrobu, ale zaměřuje se také na zefektivnění řízení podniku. I na tyto činnosti lze aplikovat základní principy lean managementu. [9]

Jedním z mnoha dalších směrů v normování práce je REFA, metodologie sloužící k optimalizaci pracovních procesů a na zjišťování a vyhodnocování podnikových údajů. [10] Dále i systém Kaizen, což je systém kontinuálního zlepšování v osobním, sociálním, ale i pracovním životě zahrnující jak dělníky, tak i manažery. [11]

Dalším známým a používaným systémem je i DOE (Design of Experiments), neboli statisticky navržený experiment. DOE se uplatní tam, kde se navrhují nebo provozují procesy v prostředí proměnlivosti – počínaje proměnlivostí vstupních surovin, přes proměnlivé vlivy prostředí až po subjektivní vlivy lidí – pracovníků i zákazníků. DOE lze s výhodou použít i tam, kde procesy nedokážeme popsat jednoznačnými, deterministickými vztahy. [12]

„Analýza práce není mnohdy o ničem jiném než o detailním sledování pracovního postupu, zapojení selského rozumu a neustálém kladení si otázek, zda danou operaci vykonáváme tím nejlepším možným způsobem.“ [13]

Výsledky anketního šetření

Nové technologie a materiály přinášejí do stavební výroby zcela jiné možnosti výkonů a výkonových norem, než tomu bylo před bezmála třiceti lety, kdy vznikla normativní základna pro stanovení cen stavebních prací v České republice. Různé metody používané pro analýzu a měření práce ve strojírenství, elektrotechnice i automobilovém průmyslu se modifikují a používají též ve stavebnictví.

Pomocí anketního šetření a v některých podnicích i řízeným rozhovorem ve stavebních firmách prováděným v letech 2006 a 2014 byly zjištěny informace, které slouží jako podklad pro analýzu současného stavu v této oblasti. Jak je vidět z uvedeného průzkumu ve stavebních podnicích, normování a výkonové normy jsou považovány ve stavebních podnicích za důležitou část podnikových databází.

K výměně informací a poznatků dochází mezi Stavební fakultou a stavebními podniky neustále. Ale v letech 2006 a 2014 proběhlo detailní anketní šetření s následnou analýzou stavu v oblasti normování a odměňování pracovníků. Stěžejní částí potřebnou pro tuto práci byla část normování. V roce 2006 bylo zpracováno 73 vyplněných dotazníků a 52 dotazníků v roce 2014, což je dostatečné množství informací, z kterých lze vyvodit zajímavé poznatky.

V části týkající se normování práce bylo zjišťováno chování a názor firem pomocí šesti otázek. Otázky se týkaly hlavně jejich znalostí potřebných norem a metod, důležitostí normování pro chod firmy, pro jakou oblast řízení normy a měření práce používají, zda mají vlastní oddělení zabývající se měřením práce a plýtváním. A, co je neméně důležité, zda si vytváří normy práce vlastní či je mají převzaté od jiných společností.

Obr. 1: Charakteristika podniků podle velikosti
Obr. 1: Charakteristika podniků podle velikosti

Při zjišťování zkušeností podniků s normováním, racionalizací práce a zavádění nových pohledů na tuto problematiku bylo důležité zjistit i různorodost zkušeností vzhledem k velikosti podniku. Zjištěná data jsou patrná na obrázku 1. Většina zkoumaných podniků je malých a středních (tzn. do 50, respektive 250 zaměstnanců). Což téměř odpovídá i rozložení velikostí firem podle statistických údajů ČSU. [14]

Obr. 2: Pohled podniků na využívání norem
Obr. 2: Pohled podniků na využívání norem

Další důležitou informací bylo zjištění, jak je pro podniky používání jakýchkoliv norem (jak výkonových, tak norem spotřeby materiálu i dalších), ustálených postupů a analýz důležité. Zde se ukázalo, že drtivá většina zkoumaných podniků považuje normování práce za nezbytné (cca 60 %) či důležité (cca 30 %), a to jak v roce 2006, tak i v letošním roce. Viz obrázek 2. Toto zjištění je potěšující, protože je vidět, že většina podniků si uvědomuje, že nastavení těchto norem je důležité pro dobré vedení firmy a zabránění plýtvání jak časem, tak materiálem. Malé množství firem, které na tuto otázku odpověděly zcela opovržlivě, patří mezi ty nejmenší firmy s pár zaměstnanci. A i ty po následném dotazování většinou uvedly, že mají přehled o rychlosti práce a racionálním využívání materiálu či strojů, jen vše nemají podchyceno výpočty a analýzou. Většinou na vše dohlíží majitel firmy a potřebné informace získané zkušenostmi v oboru nepovažuje za normy.

Obr. 3: Oblast využití norem v podniku
Obr. 3: Oblast využití norem v podniku

Na další otázku – k jaké činnosti normy používají – mohly podniky vybrat i více odpovědí, jak lze vidět na obrázku 3. Zde byla zjištěna téměř shodná data v obou sledovaných obdobích. Největší využití je pro kalkulace nákladů a tvorbu cen (cca 70 % firem) a sestavení harmonogramu nebo plánu práce (cca 70 %). Je vidět, že výkonové normy jsou i dnes velmi důležité a jejich tvorba a řízení je často měřítkem úspěchu podniku, protože jsou důležitou oporou pro zisk společnosti. Zde se však setkáváme s paradoxem, protože přestože mnoho firem uvedlo normování a racionalizaci práce jako důležitou, jen malá část má v organizační struktuře vyčleněného pracovníka nebo oddělení, které se jimi zabývá. Ale toto lze přiřadit dnešním požadavkům na snížení nákladů na řízení společnosti. Mnoho společností má proto tuto funkci spojenou s jinou ekonomickou pozicí, např. rozpočtáře či přípraváře. Ukazuje se, že v současné době hospodářské krize by měl být tlak na hospodárnější využití zdrojů větší. V současné době podniky spíše bezhlavě propouštějí, snižují kvalitu výstavby, než aby využily moderní způsoby na zefektivnění všech výrobních procesů.

Obr. 4: Používané normy
Obr. 4: Používané normy

Dále bylo zjištěno, že z výkonových norem se nejčastěji používají výkonové normy převzaté od ÚRS ze Sborníku potřeb a nákladů a sborníků Základních výkonových norem – normy sestavené před více než třiceti lety. Tyto normy využívá více jak polovina respondentů, jak můžete vidět na obrázku 4. Našlo se však mnoho firem, které mají výkonové normy převzaté od jiné firmy, nejčastěji od firmy RTS (cca 30 %). I když ta je má také původně převzaté od firmy URS. Pozitivní vývoj je vidět u posunu od roku 2006 v oblasti sestavení vlastních norem (z 2 % v roce 2006 na 10 % v roce 2014). Dá se předpokládat, že je to způsobeno uvědoměním si potřeby reagovat na změny na trhu a potřeby získání konkurenční výhody. Z podrobnějšího šetření bylo zjištěno, že většinou vlastní normy mají buď ty nejmenší či největší firmy. To je způsobeno nutností neustále reagovat na potřeby trhu (ty nejmenší) či s celkovou strategií těch největší firem (s více jak 1000 zaměstnanci) na zavádění nových trendů spojenými s řízením podniku, což dokladuje statistické šetření ČSU viz [15].

Vyhodnocení

V letech 2006 a 2014 bylo provedeno anketní šetření desítek stavebních firem v ČR, na jeho základě byla provedena analýza vývoje v oblasti normování a měření práce a spotřeby materiálů a strojů. Byla zjištěna stále pokračující stagnace ve vývoji nových výkonových norem a v zavádění nových postupů pro zefektivnění práce i výrobních procesů u většiny stavebních podniků. Na základě zjištěných poznatků se ukazuje jako velmi vhodné prověřit aktuálnost alespoň vybraných norem a rozšířit databázi o normy nových technologií.

Závěr

Cílem tohoto článku bylo seznámení s průzkumem, který probíhal v roce 2006 a 2014, tzn. před a v probíhající hospodářské krizi. Jak je patrno z výsledků, každá stavební společnost je ve své podstatě individualita, žije si svůj vlastní život, užívá svoje vlastní pravidla a dělá vše pro to, aby se prosadila na trhu a získala co nejlukrativnější zakázky. Je potěšitelné, že většina oslovených firem považuje měření práce ve stavební výrobě za důležité pro kvalitní řízení stavební zakázky. A to nejen stránce technické, technologické a organizační, ale i po stránce ekonomické.

Literatura

  • [1] Křeček, S. (1992) Pracoval jsem u Baťů, Český komitét pro vědecké řízení, Praha, 1992, 241 s., ISBN 80-02-00938-X
  • [2] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  • [3] Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce a zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
  • [4] Westerkamp, T. A. (2002) Measuring information: faster, better, and cheaper IT operations using a tried-and-true tool. IIE Solutions, Nov, 2002, Vol. 34 (11), p. 39(5) ISSN 1085-1259
  • [5] Óno, T. (1988), Toyota Production System: Beyond Large-Scale Production, Productivity Press, ISBN 0-915299-14-3
  • [6] Košturiak, J. and Frolík, Z. Štíhlý a inovativní podnik. Praha. Alfa publishing, 2006, 237 s., ISBN 80-86851-38-9
  • [7] Ramesh, V. and Kodali, R. (2012) A decision framework for maximising lean manufacturing performance; International Journal of Production 50(8), p. 2234-2251. ISSN 0020-7543
  • [8] George, M. L., Lean Six Sigma for Service: How to use Lean Speed and Six Sigma Quality to improve Services and transactions, McGraw-Hill 2003, ISBN 0-07-141821-0
  • [9] Staats, B. R. and Upton, D. M. (2011) Lean knowledge work: the “Toyota” principles can also be effective in operations involving judgment and expertise; Harvard Business Review, Oct, 2011, Vol. 89(10), p. 100(10) ISSN 0017-8012
  • [10] Racionalizační Agentura s.r.o, REFA Centrum, Available at: http://www.racionalizace.cz/refa-centrum/refa-cr (accessed 19 May 2014)
  • [11] Imai, M. (2005) Gemba kaizen. Brno: Computer Press, ISBN 80-251-0850-3.
  • [12] Anderson, M. J., Whitcomb, P. J.: DOE Simplified: Practical Tools for Effective Experimentation, Portland, Productivity, Inc., 2000, 231 s., ISBN 1-56327-225-3
  • [13] Dlabač, J. (2012) Analýza a měření práce. Článek v časopise: Úspěch – produktivita a inovace v souvislostech 01/2012 pp. 11–14 ISSN 1803-5183
  • [14] Český statistický úřad, Stavebnictví za prosinec 2008 Available at: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/8201-08 (accessed 9 May 2014)
  • [15] Český statistický úřad, Inovační aktivity podniků v ČR 2010-2012 Available at:
    http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/213003-14-n_2014 (accessed 9 May 2014)
English Synopsis
Measurement of work – for the quality control construction contracts

The aim of the paper is to analyze the current situation in the use of traditional and new methods of standardization work in the construction industry. The questionnaire survey will be used for the analysis with subsequent statistical evaluation. This work will serve as an initial basis for mapping the current situation and finding problematic areas.

The current economic crisis is forcing construction companies to save. At the same time wastage on construction sites and in construction has not faded. Analysis and measurement of work not only manual, but also mental, therefore, gets back to the fore.
Currently normative base for construction works is outdated and needs to be updated. New technologies and materials provide to the construction output completely different performance options and performance standards, than it was almost 30 years ago, when it was created normative base used until now for the pricing of construction work in the Czech Republic.
This article presents the current situation in the use of traditional and new methods of standardization work in the construction industry.

 
 
Reklama