Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Iniciativa REACT-EU je zaměřena na řešení hospodářských dopadů pandemie COVID-19

Evropská unie se dohodla na finální podobě nové iniciativy REACT-EU, která je zaměřená na řešení hospodářských dopadů pandemie covid-19 skrze „zelené, digitální a odolné oživení ekonomiky“.

Iniciativa REACT-EU je zaměřena na řešení hospodářských dopadů pandemie COVID-19 © Fotolia.com
Iniciativa REACT-EU je zaměřena na řešení hospodářských dopadů pandemie COVID-19 © Fotolia.com

Flexibilnější pravidla než u dosavadní kohezní politiky

Iniciativa REACT-EU v objemu necelých 50 miliard eur (1,4 bilionu korun) spadá do nástroje Next Generation EU (tzv. fond obnovy), který je navázaný na příští dlouhodobý rozpočet 2021–2027. Prostředky REACT-EU jsou vyčleněny pro odvětví a pracovníky nejvíce zasažené omezením volného pohybu osob v důsledku pandemie.
Státy zde mají volnost v tom, na co peníze v rámci obnovy po pandemii využijí. Evropské zdroje navíc projekty v některých případech pokryjí 100 %, bez nutnosti financování z české strany.

REACT-EU a jeho předchůdci v rámci kohezní politiky, investiční iniciativy CRII a CRII +, představují pouze jeden typ z celé řady nástrojů, kterými EU pomáhá oživit evropské ekonomiky v současné krizi. Mezi ty okamžité patřilo například rozvolnění fiskálních pravidel pro eurozónu nebo pravidel státní pomoci firmám.

Máme možnost tyto prostředky využít až do konce roku 2023, původní návrh Komise mluvil o konci roku 2022. (…) Můžeme rovněž uplatnit výdaje zpětně, pokud budou způsobilé, a to od února 2020,“ citoval českého europoslance Stanislava Polčáka pro Euroactiv.

Pro ČR je v REACT-EU připraveno přibližně 30 miliard korun

MMR naplánovalo peníze do zdravotnictví, integrovaného záchranného systému, výstavby sociální infrastruktury a 5 miliard původně určených na podporu cyklodopravy se na základě návrhu ministerstva financí a Národní sportovní agentury přesunulo do programu na budování sportovních kabin.
První výzvy v rámci REACT-EU se dají čekat v prvním čtvrtletí 2021.

Již na začátku roku 2020 evropská města vyrazila sama do boje o unijní peníze

Některé evropské metropole včetně Prahy a Bratislavy požadují možnost přímo čerpat z víceletého rozpočtu Evropské unie, aby mohly přispět k realizaci unijního cíle uhlíkové neutrality k roku 2050. Zástupci měst vzkázali předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, že mohou být pružnější než centrální úřady v jejich zemích.
Evropské peníze aktuálně na radnice měst v EU přitékají skrze vlády jednotlivých zemí, a to zejména pod hlavičkou takzvaných kohezních fondů, jejichž cílem je vyrovnat životní úroveň napříč Unií. Starostové se ale domnívají, že mohou ekologická opatření zavádět rychleji než vlády a že nejsou pod takovým tlakem ze strany výrobců fosilních paliv.
Finance chtějí využít na problémy, s nimiž se dnes metropole potýkají, jako například stárnutí populace, zdražování bydlení, přetrvávající nerovnosti ve společnosti nebo klimatické změny.

 
 
Reklama