V polovině loňského roku zemřelo 60 lidí, o čtvrtinu více než v roce 2017. V Česku výrazně stoupl počet smrtelných pracovních úrazů, ukazují nejaktuálnější data ČSÚ za 1. pol. 2018. V zaměstnání zemřelo 60 lidí, což je o 15 případů více než za stejné období roku 2017.

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny se v Česku stane ve firmách střední velikosti, kde pracuje 100 až 249 zaměstnanců. V prvním pololetí loňského roku to bylo 710 případů na 100 tisíc pojištěnců, jak vyplývá z posledních údajů Českého statistického úřadu za první pololetí 2018.

K nejrizikovějším oborům patří stavebnictví a nejopakovanější příčinou pracovního úrazu je pád z výšky, zejména kvůli propadnutí nebo sklouznutí ze střešní plochy.

Především zimní dny jsou krátké, často bývá zataženo, viditelnost je horší. Každý, kdo pracuje venku, na ulicích, silnicích nebo stavbách, potřebuje výstražné oblečení s reflexními prvky. „Ideální ochranné oděvy jsou bezpečné, pohodlné a ergonomické,“ říká Silvia Mertens, produktová manažerka MEWY.

Polohovací systémy zaměstnance nejen ochrání, ale usnadní jim i samotnou práci (systém je drží a pracovníci mají volné ruce). Vedle nich správně navržené a správně používané zádržné systémy zajistí, aby v případě pádu nebyly následky pro zaměstnance fatální.

Na základě pozvání asociace NFPA (National Fire Protection Association) se uskutečnila zahraniční cesta českých vyšetřovatelů požáru do Spojených států amerických. Obsahovala kromě jiného i praktické výcviky se státními či federálními agenty/vyšetřovateli. Zeptali jsme se na průběh cesty a na možnost využití zahraničních zkušeností v českých podmínkách.

Zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku podléhají dozoru podle zákona. Jedná se o zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.

Obor doprava a skladování se drží v Česku na předních příčkách pracovní úrazovosti. Největší rizika představují vysokozdvižné vozíky a pády těžkých břemen v důsledku nesprávné manipulace. Velkou roli sehrávají i psychologické faktory – falešný pocit bezpečí, stres zaměstnanců nebo svévolné a matoucí úpravy pravidel nošení pracovních prostředků. Shodují se na tom odborníci na bezpečnost práce ze společností Bureau Veritas a Ardon Safety.

Dne 19. listopadu 2018 uspořádalo nakladatelství Velag Dashöfer, spol. s r.o., a jím provozovaný portál BOZPprofi, čtvrtý ročník Konference BOZP. Účast byla opět o něco vyšší než v uplynulém roce – celkem se akce zúčastnilo něco přes 300 osob, z velké části odborně způsobilých k plnění úkolů v prevenci rizik. Také obsazení přednášejícími bylo špičkové, jak je ostatně u této akce pravidlem.

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se kolem lékařských prohlídek u zaměstnanců zařazených do kategorie práce I stále vedou diskuze, kdo může lékařskou prohlídku provádět – zda smluvní, nebo obvodní lékař. Přestože je tato problematika upravena zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, ustavičně zde nemají jasno ani obvodní lékaři, ani zaměstnavatelé.

V rámci služeb bezpečnosti práce a požární ochrany (BOZP a PO) se při kontrolách pracovišť zaměřujeme i na obsah lékárniček na pracovišti. V dnešním článku se ale zaměříme na nejpodstatnější změny v povinné výbavě automobilů a autolékárničce.

Oční vymývačky a nouzové sprchy se zásobníkem představují jednoduché řešení bezpečnosti pro všechna pracoviště s možným zasažením očí nebo i celého těla chemikáliemi, prachem či částicemi. Pomohou i tam, kde není přívod vody, nebo kde je k centru záchrany daleko.

Rostou i náklady firem na logistiku a odpadové hospodářství, odhalují bezpečnostní audity. Firmy v Česku vytáhly do boje proti pracovním úrazům a nemocem z povolání, kterých se ročně stane přes 47 tisíc, a představují značné ekonomické ztráty.

Mnoho společností po zaměstnancích vyžaduje, aby dodržovali dress code, popř. je v rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) vybaví osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP). Dá se dress code požadovat za OOPP a o co se vlastně jedná?

Čtyřicátníci jsou v Česku nejohroženější pracovními úrazy, následují dvacátníci. Kritický den je pondělí a čas kolem desáté dopoledne. Odborníci na bezpečnost práce upozorňují na dvě nejrizikovější skupiny zaměstnanců v Česku, kterým se nejčastěji stávají pracovní úrazy a zároveň vysvětlují, proč tomu tak je.

Mezi hlavní zdravotní rizika při svařování a dělení materiálů patří ultrafialové a infračervené záření, popáleniny, vdechované dýmy, zplodiny a aerosoly, hlučnost a úraz elektrickým proudem.

Projektant by měl při navrhování nové či rekonstruované střechy vedle klempířských, zámečnických a dalších výrobků zohlednit rovněž instalaci záchytného systému.