Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Čisticí účinnost prostředků jako prevence pro dekontaminaci znečištěných povrchů

Jak se testuje účinnost čistících prostředků? Bohužel většina výrobců skutečnost, že jejich výrobek prošel testem čistící účinnosti, na výrobcích neuvádí.

Úvod

Myjte si ruce, udržujte čistotu! To slýcháme v poslední době ze všech stran. V současné době je na čistotu kladen velký důraz.

Nejen mytí rukou, ale i čisté prostředí, ve kterém se pohybujeme, je důležité pro ochranu našeho zdraví.

Dlaždicový test jako nezávislý důkaz účinnosti čištění

Koupelna a toaleta jsou místnosti, jimž by se měla při úklidu věnovat maximální pozornost. Díky zvýšení vlhkosti jsou tyto prostory náchylné ke vzniku plísní a ve vlhku se daří i bakteriím. V mnoha domácnostech je nepříjemným problémem rovněž tvorba usazenin a vodního kamene. Odstranění vodního kamene může být problém. Někdy postačí řídit se osvědčenými, tzv. babskými radami a použít přírodní cestu, ale v mnoha případech toto nepomůže. Pak si musíme pomoci chemií. Na trhu existuje nepřeberné množství čisticích prostředků, které nám deklarují odstranění vodního kamene a jiných usazenin. Ale který si vybrat, který je ten nejlepší a opravdu účinný?

Čisticí účinnost, tzn. schopnost odstranit vodní kámen a jiné nečistoty, lze prokázat laboratorními testy.

V laboratořích se obvykle provádí tzv.dlaždicový test.

Dle předepsané receptury se vytváří umělá špínu, která simuluje vodní kámen nebo další zašpinění. Čerstvě připravená špína se navažuje na čisté glazované dlaždice a poté rovnoměrně rozetře po celé dlaždici viz obr. č. 1 a 2.




Obr. č. 1 a 2

Po zaschnutí špíny volně na vzduchu se dlaždice v horizontální poloze uloží do sušárny vyhřáté na (80±2) °C a ponechají se tam 2 hodiny. Na jednu zkoušku jsou potřeba vždy 2 dlaždice.

Připraví se mycí lázeň do skleněné nádoby, vytemperuje se na 43 °C a ihned se do ní vloží 2 našpiněné dlaždice rovnoběžně proti sobě. Mezi dlaždice se umístí mechanické míchadlo tak, aby byla vrtulka v polovině výšky hladiny roztoku a v geometrické ose válce uprostřed dlaždic. Míchá se bez přihřívání 5 minut. Poté se dlaždice vyjmou, pod mírným proudem vody se opláchne vzniklá pěna, a pak se ponechají při pokojové teplotě ve vodorovné poloze uschnout.

Součástí zkoušky je vždy „slepý pokus“, kdy se čistí pouze čistou pitnou vodou bez přidání čisticího prostředku. V některých případech lze čistit také prostředkem, který používáme jako srovnávací standard pro určitou čistící účinnost viz obr. č. 3.

Zaschlé, umyté dlaždice pak vyhodnocují 3 hodnotitelé. Sledují, jak si čisticí prostředek s daným zašpiněním poradil, kolik procent zašpinění bylo odstraněno.

Stupně čistící účinnosti mají pět tříd, kdy 1 je nejlepší a třída 5 je nejhorší, ta přísluší účinku vody.

Tento test se používá při testování účinnosti u univerzálních prostředků, prostředků k čištění WC, prostředků k odstraňování vápenatých usazenin.


Obr. č. 3

Test na mramorových kostkách pro účinnost čištění sanitární keramiky

Rozpouštěcí účinnost kyselých čisticích prostředků k čištění keramických výrobků, skla aj., které obsahují přísadu volné minerální nebo organické kyseliny, resp. kysele reagujících solí, se zjišťuje testem na mramorových kostkách.

Mramorová zkušební tělíska se ponoří na 24 hodin do zředěného roztoku čisticího prostředku a zjistí se úbytek hmotnosti vzniklý rozpouštěním mramoru. Zkušební tělíska se okartáčují, omyjí a usuší do konstantní hmotnosti. Připraví se zkušební roztok s čisticím prostředkem. Usušené a zvážené mramorové tělísko se vloží do roztoku a ponechá v klidu 24 hodin. Pak se kostka vyjme, okartáčuje a opláchne vodou.

Suší se v sušárně opět do konstantní hmotnosti. Hodnotí se úbytek hmotnosti zkušebního tělíska před zkouškou a po zkoušce. Při srovnávací zkoušce se kostka ponoří na 24 hodin do kyseliny chlorovodíkové o koncentraci C = 0,1 mol/l.

Účinnost praní je též důležitá

Čisté prostředí, které nás obklopuje je pouze jedním z faktorů, abychom se cítili dobře. Většina z nás také dbá na dobrý vzhled. Už ve školním věku nám bylo vštěpováno, že máme chodit čistě oblečeni.

Při běžném nošení se prádlo zapotí a ušmudlá. Ale občas se přihodí i nepříjemnější nehoda. Oblíbené tričko nebo kalhoty ušpiníme nějakou nečistotou. Těch může být celá řada. Při snídani se polijeme kávou, v restauraci si na kalhoty či sukni kápneme kečup, při vaření na nás vystříkne omastek, děti mají po hraní zelená kolena od trávy. Pak přijde na řadu praní v pracím prostředku. Prací prostředek je chemická látka s detergentními účinky, která se přidává do vody, aby pomohla lépe vyprat prádlo tj. odstranit nečistoty. Jak si prací prostředek poradí s daným zašpiněním? Bude prádlo po vyprání zcela čisté? Zůstane někde nějaký flek? Tuto otázku si jistě klade každá správná hospodyňka. Prací prostředky by si měly s nečistotami poradit. Ale po kterém sáhnout, aby byl výsledek praní co nejúčinnější? Účinnost pracích prostředků můžeme opět otestovat ve zkušební laboratoři.

Testování probíhá v běžné domácnostní pračce. Používají se vzorky uměle zašpiněné po celé ploše bavlněného materiálu o velikosti 10 × 10 cm, které se komerčně získávají nákupem v zahraničí, dovoz wfk Testgewebe GmbH. Nejčastější druhy znečištění jsou: 10 C (pigment) – 10 D (pigment, kožní tuk) – 10 F (kakao) – 10 L (červené víno) – AS 10 (bílkoviny + pigment) – viz obr. č. 4

Nebo se používají nečistoty dle požadavků zákazníka. Obvykle to bývá olej, vejce, tráva, černý čaj, make-up, apod.

Průmyslová zašpinění se přichytí na bílou bavlněnou tkaninu, ostatní zašpinění se nanáší na tkaninu přímo. Takto připravená zašpinění se měří na spektrofotometrickém přístroji a poté se vkládají do pračky.

Náplň pračky tvoří doprovodné tkaniny v počtu a velikostech podle požadavků normy pro domácnostní pračky.

Dávkování prostředku a teplotu praní stanovuje zákazník.

Po ukončení pracího programu se bavlněná tkanina vyjme, nechá uschnout, vyžehlí se a poté se opět měří na spektrofotometrickém přístroji viz obr. č. 5. Měří se 4 hodnoty odrazu – remise v % a stanoví se průměr. Čím vyšší remise (zjasnění), tím vyšší účinnost pracího prostředku.


Obr. č. 4

Obr. č. 5

Čistota v kuchyni – talířové testy

V úvodu našeho článku jsme se zmiňovali o nutnosti udržovat čistotu v koupelnách a na toaletách. Nesmíme však zapomenout ani na čistotu v kuchyni. Kuchyně jsou srdcem celého domu či bytu, trávíme v nich mnoho času, a proto bychom měli těmto prostorám věnovat, alespoň co se týče čistoty, zvýšenou pozornost.

Důležité je jíst z čistých talířů, vařit v čistém nádobí.
Testují se jak prostředky pro ruční mytí nádobí, tak i prostředky do myček nádobí.
Prostředky na ruční mytí nádobí se podrobují tzv. talířovému testu.

Talíře zašpiněné standardním znečištěním se ručně myjí v roztoku zkoušeného prostředku. Při mytí se postupuje tak, že se znečištění otře ze dna talíře stejným přítlakem ruky 16-ti krouživými pohyby. Způsob mytí je třeba dodržovat pro všechny talíře a zkoušky viz obr. č. 6.

Mycí schopnost se vyjadřuje jako počet umytých talířů do doby, kdy je pěnou pokryta polovina hladiny mycího roztoku. Rovněž se sleduje počet umytých talířů bez mastnoty na talíři.

Prostředky pro strojní mytí nádobí se testují přímo v domácnostní myčce nádobí viz obr. č. 7.

Zkouška je aplikací metody dle ČSN EN 50 242 Elektrické myčky nádobí pro domácnost- zkušební metody pro měření funkční schopnosti.

Sada nádobí a příborů zašpiněná různými druhy standardního zašpinění (čaj, margarín, vejce, maso , mléko, ovesné vločky, špenát) se myje v roztoku zkoušeného prostředku. Pro zkoušky se používá program pro normálně zašpiněné nádobí, popř. program podle požadavků zákazníka. Po ukončení mycího programu a vyschnutí nádobí se vyjímají jednotlivé kusy nádob podle druhu a znečištění, hodnotí se jeho odstranění a přidělují se známky (1–5, kdy 1 znamená souvislý zbytek znečištění a 5 bez znečištění). Po zhodnocení všech kusů příslušného druhu a znečištění se sečtou kusy podle přidělených známek a výsledek se zaznamená do tabulky výsledků. Tímto způsobem se zhodnotí výsledek mytí na všech znečištěných i neznečištěných kusech, kde se zaznamenává pouze sekundární účinek mytí.

Mycí schopnost se pak vyjadřuje jako bezrozměrný index mytí hodnotami od 1 do 5.

a) Výpočet výsledku

Výsledek zkoušky se vyjadřuje jako index mytí podle vztahu

Ri = 1/NRz
kde N = ∑ nz
Rz = ∑ ab . b

nz je počet kusů nádobí zašpiněného příslušným druhem znečištění
z je druh zašpinění
ab je počet kusů nádobí s indexem b po umytí
b je známka (5 − 1)

Každá zkouška se opakuje nejméně 3×, z dosažených hodnot Ri se vypočítá průměr.


Obr. č. 6

Obr. č. 7

Závěr

Čištění toalet, koupelen či kuchyní nepatří právě k oblíbeným činnostem. Tuto činnost si však můžeme alespoň trochu usnadnit použitím některého účinného čisticího prostředku a dosáhnout tak očekávaného výsledku. K výběru toho správného může přispět i výsledek testování v nezávislé zkušebně.

Bohužel většina výrobců skutečnost, že jejich výrobek prošel testem čistící účinnosti, na výrobcích neuvádí.

 
 
Reklama