Pitná voda na dosah ruky v ulicích Londýna

Současný stav

• V rámci iniciativy Mayor of London & Thames Water bylo instalováno více než 100 pitných fontán v exponovaných a přístupných místech v Londýně.
• Konec roku 2022: počet fontán instalovaných městem a Thames Water dosáhl 110.
• Kromě těchto fontán existují desítky fontán/refill stanic spravovaných jednotlivými městskými částmi (boroughs). Podle analýzy společnosti Ocean Bottle některé boroughs mají jen několik fontán, jiné desítky. Např. Southwark – 53, Lambeth – 51, Lewisham – 43. V některých, jako Barking & Dagenham, je jen jedna, v Haveringu žádná.
• Některé fontány jsou uvnitř škol, ale nejsou veřejně přístupné široké veřejnosti.

To znamená, že veřejné fontány v Londýně jsou již značně rozšířeny, ale jejich pokrytí není rovnoměrné a existují tzv. „vodní pouště“ v některých částech města.

Fontána na pitnou vodu u zastávky nadzemky Rotherhithe

Fontány jsou ovládány tlačítkem

Regulační a plánovací rámec

Vlastnictví, provoz a financování

Typicky je financování a vlastnictví fontán řešeno partnersky: Mayor of London + Thames Water hradí kapitálové výdaje a instalaci, Thames Water se zavazuje k dlouhodobé údržbě a čištění po dobu minimálně 25 let.

Místní správy (boroughs) ve spolupráci s majiteli pozemků (veřejné/privátní) podporují instalace fontán, zejména když jsou fontány začleněny do projektů veřejného prostoru, parků, transportních uzlů apod.

Přečtěte si také Výzva architektům, výzva všem Vraťme do architektury kašny, pítka, potůčky, vodní hladiny...

Plánování a urbanismus

V Plánu Londýna existuje politika, aby fontány byly součástí veřejného prostoru při nových či rekonstruovaných projektech. Policy D7 (Public Realm) stanovuje, že „free drinking water fountains that can refill water bottles as well as be drunk from should be provided in appropriate locations in new or redeveloped public realm.“ (Ve vhodných lokalitách v nově budovaném nebo rekonstruovaném veřejném prostoru by měly být instalovány bezplatné pitné fontány, ze kterých je možné napít se i doplnit vodu do lahví.)

Kritéria pro výběr umístění zahrnují vysoký pěší provoz („footfall“), viditelnost, přístupnost (zejména pro osoby s omezenou pohyblivostí), blízkost veřejné dopravy, parků, nemocnic, škol.

Vhodné umístění fontány je například k dětskému hřišti, jako je tomu u této v Hackney

Normy kvality vody a materiálů

Voda z fontán podléhá stejným požadavkům jako pitná voda obecně, regulovaná zákony jako Water Supply (Water Quality) Regulations 2010. V Londýně je za kvalitu vody odpovědný Thames Water a dozorovou instituci představuje Drinking Water Inspectorate.

Používané komponenty – kohouty, trysky, těsnění apod. – často musí mít certifikaci WRAS (Water Regulations Advisory Scheme) pro materiály, které přicházejí do styku s pitnou vodou, aby se zamezilo kontaminaci, chuťovým nebo zápachovým defektům.

Příklady a statistiky využití

• Pilotní projekt #OneLess (Zoological Society of London) ukázal, že 15 fontán vydalo za rok ~77 737 litrů vody, což odpovídá ~155 474 PET lahví po 500 ml.
• Průměrná denní vydání některých nových fontán je ~76 litrů denně.

Výzvy a mezery

• Nerovnoměrné rozmístění: Východní boroughs (některé méně majetné) mají výrazně méně veřejných fontán.
• Historický kontext: Londýn měl v 19. století až ~1 000 fontán, zejména viktoriánských; dnes přežilo podle některých odhadů jen cca 20 % těchto historických struktur a jen menšina je v plném provozu.
• Údržba a provozní výpadky: Fontány jsou často hlášeny jako nefunkční, znečištěné nebo s porouchanými mechanismy – to snižuje veřejnou důvěru a využívání.
• Financování dlouhodobé údržby: Zajistit, že po instalaci existují zdroje na čištění, opravy, monitoring – častá slabina veřejných zásahů.
• Regulace a technické normy: Složitost požadavků (materiály, kvalita vody, WRAS, hygienické normy) může být pro některé menší správce obtížná na splnění bez expertních externích konzultací.

Úspěšné zavádění pitných fontán vyžaduje pečlivé strategické plánování jejich rozmístění. Základním krokem je analýza pěší dostupnosti, která zohledňuje frekventované trasy, turisticky exponované lokality a veřejné prostory s vysokou koncentrací lidí. Stejně důležité je však i rovnoměrné pokrytí městských částí (boroughs), a to zejména v oblastech, kde je současná nabídka fontán nízká nebo zcela chybí. Takové vyvážené rozmístění přispívá k sociální spravedlnosti, protože zajišťuje dostupnost kvalitního veřejného prostoru i v méně privilegovaných částech města.

Fontány v srdci města působí i jako oživení ulic

Úhoři jsou součástí kulturního dědictví řeky Temže. Každoročně mladí úhoři, známí jako elvers, připlouvají z moře a plavou po řece, což je fascinující přírodní jev.

Neméně významným předpokladem je standardizovaný design. V praxi to znamená využívání osvědčených konstrukčních modulů vyrobených z certifikovaných materiálů splňujících požadavky norem, jako jsou WRAS či příslušné britské standardy (BS). Tyto materiály zaručují hygienickou nezávadnost, odolnost proti korozi i vandalismu a celkovou spolehlivost zařízení. K technickým prvkům, které by měly být součástí každého řešení, patří zejména samo-uzavírací ventily, ochranné mechanismy proti zpětnému toku vody a izolace přívodního potrubí. Takto nastavený design minimalizuje riziko kontaminace a provozních poruch, snižuje náklady na údržbu a prodlužuje životnost celého systému.

Aby se veřejné fontány skutečně využívaly, je nezbytné jejich jasné vizuální značení – například prostřednictvím univerzálních symbolů či výrazných barevných prvků. Stejně důležitá je i jejich integrace do digitálních nástrojů, jako jsou mobilní aplikace (například Refill London) či online mapy, díky nimž mohou uživatelé snadno vyhledat nejbližší dostupný zdroj pitné vody.

Údržba a monitoring

Samotná instalace fontány však nestačí; zásadní je také nastavení dlouhodobého systému údržby. Již při realizaci by měl být vypracován podrobný plán údržby a jasně určeny finanční a personální zdroje. Pravidelná kontrola kvality vody a provozuschopnosti je klíčová pro zachování důvěry veřejnosti, stejně jako systematické sledování využívání – například měření množství vydané vody či počtu uživatelů. Tyto údaje pak slouží nejen k optimalizaci provozu, ale také jako důležitý argument při plánování dalších investic do rozvoje této infrastruktury.

Design fontán by měl vždy doplňovat charakter veřejného prostoru a nepůsobit jako rušivý prvek. Ideální je, pokud se podaří fontány integrovat do stávající infrastruktury, například jako součást městského mobiliáře, parkových prvků nebo nástupišť veřejné dopravy. Tím se zvyšuje nejen jejich funkčnost a dostupnost, ale také estetická hodnota a harmonické začlenění do prostředí. Zajímavým architektonickým či uměleckým pojetím se navíc může i takto primárně funkční prvek proměnit v vizuální akcent, který přispívá k oživení městské krajiny a vytváří nové body identity pro místní komunity.

Pro inženýry a urbanisty představuje fontána více než jen technickou instalaci – je to prvek městské infrastruktury, který spojuje aspekty zdraví, udržitelnosti, estetiky a sociální spravedlnosti. Dobře navržená, dobře umístěná a kvalitně udržovaná fontána může mít významný dopad – na chování obyvatel (méně plastových lahví), na vnímání veřejného prostoru, i na dlouhodobé environmentální cíle města.