Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Koronavirus a pracovněprávní souvislosti

Podle § 192 zákoníku práce má zaměstnanec právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Náhrada mzdy/platu přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku.


© Fotolia.com

Na začátku listopadu se CTI ČR, jako autorizované společenstvo, obrátilo s dotazy na HK ČR v rámci právní pomoci pro členy HK ČR. Ptali jsem se s ohledem na dotazy našich členů na to, jak mají být vybaveni pracovníci pohotovosti voda topení, kteří jezdí/chodí k haváriím nebo např. obsluha kotelen, kteří se potřebují pohybovat venku po 21.hod., co přesně znamená home office „pokud je to možné“, co když nelze z důvodu COVID 19 dostát závazkům a zda je karanténa z pohledu odměňování překážka v práci. Právě k poslednímu dotazu se vztahuje dnešní článek, pravidla jsou platná již od března 2020.

MPSV ČR klasifikuje několik možných variant:

  • Zaměstnanec nemá nařízenou karanténu, ale je zde obava, že mohl být infikován
  • Zaměstnanec je v nařízené karanténě v ČR
  • Zaměstnanec je v nařízené karanténě v cizině
  • Zaměstnanci je karanténa nařízena na pracovní cestě

Detailně je popsáno v tiskové zprávě Koronavirus a pracovněprávní souvislosti

Nejčastější případ je situace, kdy je zaměstnanec je v nařízené karanténě v ČR

O nařízení karantény, jejím trvání a ukončení rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) nebo poskytovatel zdravotních služeb (praktický lékař). Orgán ochrany veřejného zdraví je povinen o trvání a ukončení karantény zaměstnance podat zaměstnavateli na jeho žádost informaci. Rozhodne-li o karanténě poskytovatel zdravotních služeb, učiní tak ve formě e-Neschopenky, na níž vyznačí, že se jedná o karanténu, nikoli dočasnou pracovní neschopnost. Zaměstnavatelé ověří tuto skutečnost stejným způsobem, jako v případě dočasné pracovní neschopnosti (mají k dispozici údaje na e-portálu České správy sociálního zabezpečení).

Karanténa jako překážka v práci

Podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Jedná se totiž o překážku v práci na straně zaměstnance, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno.

Zaměstnanec je přitom povinen zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu o nařízení karantény a předpokládané době jejího trvání.
Dále musí zaměstnanec překážku v práci zaměstnavateli prokázat. Zaměstnanec předloží zaměstnavateli potvrzení „Oznámení o nařízení karantény“ vystavené krajskou hygienickou stanicí. Byla-li karanténa stanovena formou e-Neschopenky poskytovatelem zdravotních služeb, ověří si zaměstnavatel tuto skutečnost na e-portálu České správy sociálního zabezpečení. Tímto způsobem se uplatní právo zaměstnance na náhradu mzdy/platu za prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény (viz další bod).

Hmotné zabezpečení zaměstnance během trvání karantény

Podle § 192 zákoníku práce má zaměstnanec právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda/plat nekrátí. Náhrada mzdy/platu přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Následně, trvá-li nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní dny dávka nemocenského pojištění – nemocenské vyplácená okresní správou sociálního zabezpečení.

Cech topenářů a instalatérů ČR
logo Cech topenářů a instalatérů ČR

Odborné vzdělávání, kurzy a odborné publikace. Tvorba a vydávání odborných publikací Topenářské příručky, Topenářských svazků (TS) a Topenářských pravidel (TP) a cechovního časopisu pro tepelnou techniku a instalaci pod názvem CTI INFO. Účelem a cílem ...