Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Byla zahájena obnova Karlštejna

Rozpočet projektu činí necelých 95 milionů Kč a 85 % bude hrazeno z peněz EU. Kromě stavební obnovy části objektu a zřízení nových expozic je do r. 2022 počítáno i s moderním návštěvnickým centrem.

Projekt Hrad Karlštejn – klenot české země

Předmětem projektu Hrad Karlštejn – klenot české země je rehabilitace a obnova chátrajících přízemních, suterénních a sklepních prostor Císařského paláce, arkádového přístavku, skalního sklepa a východní části hradního purkrabství, kde bude zřízeno moderní návštěvnické centrum.

„Majestátní silueta hradu Karlštejn sice vyvolává pocit stability, nicméně i tento velikán trpí jak skrytými neduhy, tak vysokým návštěvnickým provozem. Proto již nestačí prováděná údržba a památka vyžaduje větší stavební zásah,“ vysvětluje důvody nutné obnovy hradu, do kterého v loni zavítalo přes 228 tisíc návštěvníků, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.


24.4.2018 za přítomnosti ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, ministra kultury Ilji Šmída a generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové přímo na státním hradě Karlštejn. Foto MMR ČR

Obnovené prostory budou zpřístupněny veřejnosti a počítá se zde s otevřením nových expozic. Obnovy se dočká také užitková zahrada na jižním parkánu a renovací projdou též inženýrské sítě. Součástí projektu je i pořízení časosběrných dokumentů, které zachytí průběh rehabilitace hradu a vytvoření virtuální podoby Karlštejně před rekonstrukcí Josefem Mockerem. Oba dokumenty budou návštěvníkům promítány v nově zpřístupněném gotickém sklepení.

„Záměrem projektu je naplnění dlouhodobé vize obnovy a zachování národní kulturní památky státního hradu Karlštejn pro další generace spolu s rozvojem potenciálu tohoto kulturního statku. To vše s využitím moderních technologií a při současném respektování historických hodnot. Projekt obnovy této ikonické památky je výrazem odpovědnosti za kulturní dědictví naší země,“ uvedl během slavnostního zahájení ministr kultury Ilja Šmíd.

Jeho slova potvrdila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Obnova bude znamenat kvalitativní posun v uchování i v prezentaci hodnot areálu hradu. Jeho zatraktivnění přispěje k lepší prezentaci nejen zdejšího regionu, ale i celé České republiky pro zahraniční turisty, kteří tvoří významnou část návštěvníků Karlštejna. Velký význam má pak samozřejmě pro rozvoj samotné obce. Obnovu Karlštejna i dalších kulturních památek vnímám jako skutečně účelné a smysluplné využití evropských peněz,“ uvedla ministryně.

Gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými památkami zcela výjimečné postavení. Hrad Karlštejn byl budován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských i českých korunovačních klenotů. Stavba byla dokončena v roce 1365, kdy došlo k vysvěcení Kaple sv. Kříže ve Velké věži.
Objekt prošel po roce 1480 stavebními úpravami v pozdně gotickém slohu a následně v poslední čtvrtině 16. století renesanční přestavbou. Při poslední významné přestavbě z konce 19. století, vedené architektem Josefem Mockerem, získal hrad dnešní vzhled. V polovině 80. let 20. století byla zahájena generální oprava střešní krytiny a fasád Velké věže. Práce pokračovaly do počátku 90. let obnovou krytiny dalších střech. V letech 1997 až 2001 byla provedena sanace dřevěných stropních konstrukcí paláce a obou věží.

V rámci realizace projektu se sice nepředpokládá úplné a dlouhodobé uzavření hradu, přesto bude nutné počítat s krátkodobými uzavírkami z technologických důvodů nebo z důvodů zajištění bezpečnosti návštěvníků při provádění prací v prostoru nádvoří nebo na přístupu do hradu. Stávající návštěvnické okruhy však nebudou stavebními pracemi přímo zasaženy a budou tedy návštěvníkům dále přístupné.

Kromě Karlštejna dojde i na další projekty v majetku NPÚ

Kromě Karlštejna budou v příštích letech za přispění finančních prostředků Evropské unie obnoveny i další památky ve správě Národního památkového ústavu.

V náročné konkurenci se svými projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP 3.1) letos uspěly také státní zámky Uherčice, Zákupy a Telč s celkovým rozpočtem přesahujícím 530 milionů Kč včetně Karlštejna.
NPÚ přitom uspěl již v loňském roce s projektem obnovy cisterciáckého kláštera Plasy, kláštera v Kladrubech, horního zámku ve Vimperku, vrchnostenské okrasné zahrady na Pernštejně, zámku Slatiňany a selského dvora v Plzni – Bolevci. U těchto projektů převyšuje plánovaný rozpočet celkovou částku 619 milionů Kč.
Národní památkový ústav v současné době rovněž usiluje o další finanční prostředky z EU na obnovu památek v předpokládané výši převyšující 270 mil. Kč.

 
 
Reklama