Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Odborné recenzované články

Bezpečnost budov / od 9.7.2018 do 12.2.2019


zpět na aktuální články

12.2.2019
Michal Randa, redakce

Nejste si jisti „bezpečností“ svého telefonu? Znejistěli jste po prosincové zprávě BIS? Spojte se se svým operátorem – to vás (po konzultaci) uklidní. A co váš domácí/firemní kamerový systém, jeho bezpečný provoz vás netrápí? Spojte se se svým elektrikářem, který vám ho namontoval a zprovoznil nebo se svým známým z golfu, který vám ho prodal. Tak schválně, jestli vás jejich reakce uklidní!
Je v rámci globálního IT trhu možné rozlišovat mezi malým a velkým? A pokud ano, jak je na tom ale prostý občan nebo podnikatel – oba jako koncoví uživatelé – laici?

12.2.2019
kpt. Ing. Filip Nos, MV-generální ředitelství HZS ČR

Baterie se využívají stále častěji a s tím i přímo úměrně roste počet nehod, které s bateriemi souvisí. Závažnost těchto problémů a jejich příčiny jsou předmětem tohoto článku.

19.12.2018
Ing. Filip Zeman, Ing. Kamila Cábová, Ph.D., prof. Ing. František Wald, CSc., Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Článek popisuje virtuální pec pro zkoušení požární odolnosti konstrukcí. Jedná se o numerický model stropní pece vytvořený v programu FDS (Fire Dynamics Simulator), který je založen na metodě CFD (Computational Fluid Dynamics). Přesnost numerického modelu je validována pomocí několika požárních zkoušek provedených ve vodorovné peci v požární laboratoři PAVUS, a.s. Výsledky v podobě teploty plynu uvnitř pece vykazují dobrou shodu s experimenty, a to i v případě přítomnosti hořlavého zkušebního vzorku. Využití numerického modelování na základě analýzy dynamiky plynů se proto ukázalo jako vhodná metoda pro modelování zkoušek požární odolnosti.

17.12.2018
Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB, Ing. Marek Lokvenc, Bc. Petra Zámorská, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Článek popisuje experiment, jehož cílem bylo simulovat reálný požár kočárku v uzavřeném prostoru a kvantifikovat nebezpečí v průběhu jeho hoření měřením průběhu teplot, hustot toku tepla, koncentrací CO, CO2 a úbytku kyslíku, rychlostí vývinu tepla a optické hustoty kouře v definovaných pozicích. Výsledky měřených veličin objektivizovaly a potvrdily reálné nebezpečí vzniku a rozšíření požáru od hořícího kočárku a zároveň sloužily k validaci jeho počítačového modelu. Cílem je stanovit podmínky pro případné únikové cesty bez nutnosti provádět další požární zkoušky přímo na místě.

14.12.2018
Ing. Stanislav Cáb, Ing. Martina Šeděnková, Vědecko-výzkumný uhelný ústav Ostrava (VVUÚ)

Článek popisuje mechanismy vzniku skládkového plynu, včetně rozboru vlastností a problematiky možné kumulace plynu. Zmiňuje také základní požadavky pro snížení rizika výbuchu skládkového plynu uvedené v ČSN 83 8034 a zavedení organizačních opatření, mezi které patří například systém povolování prací v prostorech s nebezpečím výbuchu, pravidelné školení zaměstnanců a vybavení vhodnými ochrannými pracovními prostředky.

3.12.2018
Ing. Kateřina Kašová, Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Článek je zaměřen na hodnocení požární uzavřenosti obvodových stěn a je rozdělen na dvě části – současný stav poznání a experimentální část. Současný stav poznání shrnuje metody pro hodnocení požární uzavřenosti obvodových stěn – výpočetní metody (hustoty tepelného toku, množství uvolněného tepla, matematické modelování) a požární zkoušky (kónická kalorimetrie, zkouška třídy reakce na oheň fasád a zkouška požární odolnosti). Experimentální část navazuje na současný stav poznání a je rozdělena na dva experimenty – zkouška v kónickém kalorimetru a alternativní zkouška požární odolnosti.

27.11.2018
Ing. Pavel Rybář, předseda stálé pracovní skupiny Požární prevence a zástupce České asociace pojišťoven ve Výboru evropských pojistitelů CEA

Pěnová SHZ jsou obvykle určena pro hašení požárů hořlavých kapalin a plastů pěnou, která se aplikuje různým typem výstřikových koncovek nebo zařízení na povrch hořlavé kapaliny, exponované objekty nebo do chráněného prostoru.

22.11.2018
Bc. Jan Karl, Ing. Libor Ševčík, Ing. Ondřej Suchý, Ph.D., MV GŘ HZS ČR Technický ústav PO Praha

Jednou důležitou vlastností hořlavých plynů nebo par hořlavých kapalin je schopnost přenesení hoření přes bezpečnostní spáru. Tato maximální experimentální spára, která je experimentálně stanovena, se používá jako bezpečnostní prvek při transportu, uskladňování a obecně zacházení s hořlavými látkami.

12.11.2018
Ing. Václav Vystrčil, Ing. Romana Friedrichová, Ph.D., Ing. Ondřej Suchý, Ph.D., MV-GŘ HZS ČR, Technický ústav požární ochrany Praha

V článku je prezentován průzkum bezpečnosti žebříku z pohledu hasičů, rozbor normy a navržení možných úprav normy, analytický rozbor složení žebříků pomocí optické emisní spektroskopie a rentgen fluorescenční spektroskopie a aktuální velkorozměrové zkoušky realizované v Technickém ústavu požární ochrany a cíle, kterých bychom chtěli řešením výzkumného projektu dosáhnout.

5.11.2018
Ing. Pavel Rybář, předseda stálé pracovní skupiny Požární prevence a zástupce České asociace pojišťoven ve Výboru evropských pojistitelů CEA

Pěnová SHZ jsou obvykle určena pro hašení požárů hořlavých kapalin a plastů pěnou, která se aplikuje různým typem výstřikových koncovek nebo zařízení na povrch hořlavé kapaliny, exponované objekty nebo do chráněného prostoru.

29.10.2018
Ing. Stanislav Lichorobiec, Ph.D., Ing. Miroslav Mynarz, Ing. Petr Lepík, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství

Stavební objekty, u kterých došlo k jejich vážnému poškození vlivem výbuchu výbušniny, plynu, nebo technologické havárie, ohrožují svým nestabilním stavem široké okolí objektu. Jejich poškození je obvykle tak závažné, že se neuvažuje o jejich opravě, nebo rekonstrukci a jediným možným řešením je pouze rychlá demolice. V těchto rizikových situacích může být havarijní stav objektu s výhodou řešen použitím speciálních kumulativních náloží s účinkem, který zajistí rychlou sanaci nestabilního stavu objektu bez ohrožení okolního prostředí, zejména v zastavěných oblastech měst.

15.10.2018
Ing. Milan Konárik, Krajské riaditeľstvo HaZZ Žilina, doc. Ing. Mikuláš Monoši, PhD., Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta bezpečnostného inžinierstva

Článok rieši závažnú problematiku technického zabezpečenia zásahových zložiek pri závaloch a zásypoch. Niektoré udalosti počas zásahov hasičských jednotiek neustále preverujú ako sú pripravený poskytovať pomoc tým, ktorý nedodržujú stavebné postupy a hlavne bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci vo výkopoch. Ďalej v článku sa rieši analýza existujúcich riešení, návrh technického zabezpečenia a technologických postupov zásahových zložiek pri závaloch a zásypoch.

10.10.2018
Mgr. Ph.D. Martin Veselý, Ph.D., Ing. arch. Kristýna Stará

V tomto článku navazujeme na teoretický příspěvek Jak mohou děti přispět k tvorbě příjemnějších a bezpečnějších měst? reflexí nedávno realizovaného projektu Bezpečnost veřejného prostoru na Jižním Městě očima dětí. Zamýšlíme se nad obecnějšími poznatky a zkušenostmi prakticky využitelnými i na jiných místech.

8.10.2018
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Druhý díl tohoto článku stručně informuje o matematických modelech k předpovědi toxické vydatnosti plynných zplodin hoření materiálových výrobků, seznamuje s legislativou EU k požární bezpečnosti staveb a v závěru konstatuje nezbytnost pokračování ve výzkumu a vývoji dotčené problematiky.

1.10.2018
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Dvoudílný článek informuje o nebezpečí požárů z hlediska toxicity jejich zplodin hoření v kouři. Zatím účelem uvádí vybraná data o požárech podle statistických údajů ČR a EU, seznamuje s existujícími normami ISO, IEC a EN ke zkoušení a hodnocení toxicity zplodin hoření materiálových výrobků laboratorními, bench-scape, large-scape testy, seznamuje s legislativou EU k požární bezpečnosti staveb a v závěru konstatuje nezbytnost pokračování ve výzkumu a vývoji dotčené problematiky.

10.9.2018
RNDr. Radek Čekal, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Srovnáme-li povodně z roku 1997 a 2002 z hlediska povodňové služby, pak mezi největší klady patří dobré fungování napojení Předpovědní a výstražné služby (PVS) ČHMÚ na systém krizového řízení a integrovaný záchranný systém v souladu se souborem nových krizových zákonů platných od počátku roku 2000.

6.8.2018
RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Podíl obyvatel vystavených povodňovému riziku spíše mírně rostl. Ve srovnání se světem je však podíl obyvatel ohrožených povodněmi v ČR velmi malý. Do budoucna při nastavení správné politiky ochrany před povodněmi je bezpochyby možné dosáhnout ještě větší míry adaptace (resilience) vůči povodním.

9.7.2018
Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ing. Hana Najmanová, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze, Ing. Tomáš Váchal, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Článek popisuje velkorozměrovou požární zkoušku jednopodlažního nepodsklepeného slaměného objektu s jílovými omítkami – její průběh a výsledky. Jednou z motivací pro provedení zkoušky bylo experimentální ověření chování hořlavých konstrukcí s nehořlavou krycí vrstvou při požáru a vliv takovýchto konstrukcí na velikost odstupových vzdáleností.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama