Odborný I dva měsíce po povodních může být vlhkost zatopeného uhlí až o 20 % vyšší, než je běžné. A to negativně ovlivní spalovací proces. Ověřit vlhkost uhlí není tak složité.
Recenzovaný Článek se věnuje analýze modelů požáru při posouzení požární odolnosti betonových prvků. Jsou zde popsány základní principy modelování požáru. V rámci ilustrativního příkladu stanovení rozvoje teplot ve vybraném požárním úseku je použito několik modelů požáru. Některé požární modely jsou implementovány do vlastního kódu MATLAB. Pro sofistikovanější modely požáru jsou použity externí softwarové nástroje, konkrétně CFAST – zónový model a FDS – CFD model (z angl. computational fluid dynamics).
Odborný Drevo-plastové kompozity sú materiály, ktoré sa vyrábajú z dreva a syntetických polymérov. Majú množstvo výhod, ako je vysoká odolnosť voči poveternostným vplyvom a dlhá životnosť. Cieľom práce bolo zhodnotiť vplyv plastového plnidla, odpadu z automobilov (lakované, nelakované nárazníky, palivové nádrže) na vybrané požiarno-technické vlastnosti drevotrieskových dosiek (DTD) s obsahom plastov. Z požiarno-technických vlastností bola hodnotená teplota vznietenia a rýchlosť odhorievania materiálu. Na základe dosiahnutých výsledkov možno konštatovať, že teplota vznietenia sa u kompozitov s obsahom plastov pohybovala od 433 °C do 444 °C a priemerný čas do iniciácie od 260 s do 308 s. U DTD bez plnidla bola zistená teplota vznietenia 430 °C a priemerný čas do iniciácie 309 s, čo sú v niektorých prípadoch porovnateľné hodnoty s DTD obsahujúcimi plasty. V prípade drevotrieskových dosiek obsahujúcich nelakované nárazníky a palivové nádrže sa čas do iniciácie úmerne znižoval (o 31 % u DTD s nelakovanými nárazníkmi, o 20 % u DTD s palivovými nádržami) so zvyšujúcou sa koncentráciou plnidla. Vzhľadom na výsledky výskumu je potrebné vziať do úvahy nižšiu požiarnu odolnosť drevotrieskových dosiek s obsahom plastového plnidla. Zvyšovať požiarnu odolnosť je možné aplikovaním ochranných prostriedkov zakomponovaných buď do vnútra materiálu alebo na jeho povrch.
Recenzovaný Zajištění funkčnosti únikových cest je zásadní pro požární bezpečnost budov a ochranu zdraví a životů osob, zvířat a majetku. Článek rozebírá druhy únikových cest, normy požární bezpečnosti, stavební provedení, větrání a správné dveře na únikových cestách. Zdůrazňuje význam pravidelné údržby a kontroly pro ochranu životů a majetku.
Odborný Dokumentace se zaměřuje na aplikaci teoretických principů v reálném provozu, konkrétně na objektech Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Představujeme postupný proces vytváření dokumentace zdolávání požáru pro specifický objekt, který vyžaduje zvláštní ohled na jeho atypický charakter a vysoké riziko provozu.
Recenzovaný Cílem příspěvku je uvedení principů postupů použitých pro vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem. Současně budou představeny metody, které jsou doporučeny odborné veřejnosti v Metodice tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik s návazností na další zdroje, včetně zdrojů zahraničních.
Recenzovaný Stáročie si ľudstvo menilo krajinu pre svoje potreby (živobytie, bývanie, ochranu obcí pred nepriateľmi alebo prírodnými živlami a pod). Svojimi aktivitami zasahovali, ale aj stále zasahujú do prirodzeného rázu krajiny a snažia sa ju pretvoriť na svoj obraz. Príroda nám však v posledných rokoch ukazuje svoju silu a „nesúhlas“ s našimi snahami o zmenu (napr. suchom, povodňami, zemetraseniami, alebo lesnými požiarmi). Od roku 2010 sa Slovensko ako aj väčšina okolitých krajín snaží zmeniť a hlavne zmierniť túto nepriaznivú situáciu. Vytváraním smerníc, plánov a koncepcií navrhujúce systematické ciele a typy opatrení na zníženie tohto neutešivého stavu.
Recenzovaný Město Brno bylo na rozdíl od mnohých českých a moravských měst od poloviny dvacátého století ušetřeno výrazných ničivých povodní. Na základě událostí v roce 1997, které zasáhly povodí řeky Moravy, začal jeho správce ve spolupráci s městem Brnem a Jihomoravským krajem chystat materiály k záplavovým územím. V roce 2008 vznikl Generel odvodnění města Brna a následně v roce 2015 navázala studie Přírodě blízkých PPO a revitalizace údolní nivy hlavních brněnských toků, která se stala výchozím materiálem pro návrh PPO ve městě Brně.
Recenzovaný Prvním varujícím případem byl požár vodíkové směsi, která unikla z potrubní soustavy sprinklerového zařízení (potrubí mezi ventilovou stanicí a sprinklery) v roce 2014 v Dánsku. Později se ukázalo, že nešlo o ojedinělý případ. V roce 2020 se stal stejný incident při údržbě sprinklerového zařízení v Helsinském městském divadle. V norském Kristiandsandu v roce 2022 došlo při vypouštění mokré sprinklerové soustavy dokonce ke dvěma explozím vodíkové směsi.
Recenzovaný Tento článek se zaměřuje na částečnou požární ochranu ocelových konstrukcí a poskytuje teoretický přehled současných metod a materiálů používaných v tomto oboru. Jsou představeny různé typy pasivních požárních ochranných systémů, včetně intumescentních nátěrů a jejich vlivu na tepelný přenos mezi chráněnými a nechráněnými částmi konstrukce. Článek se zabývá analytickými a matematickými metodami pro stanovení tepelných vlastností a požární odolnosti použitých materiálů, s důrazem na ty, které podléhají tepelné degradaci. Tento článek poskytuje ucelený pohled na teoretické základy částečné požární ochrany ocelových konstrukcí a nabízí směry pro další výzkum v této oblasti a poskytuje základ pro Část 2: Experimenty, numerické modely a srovnání.
Recenzovaný Příprava složek Integrovaného záchranného systému (IZS) na ochranu měkkých cílů1 je dlouhodobým a kontinuálním procesem, který probíhá již řadu let. Tato záležitost opět získala pozornost veřejnosti po tragickém útoku aktivního střelce, ke kterému došlo dne 21. prosince v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.2 Mediální prostor byl plný diskusí a otázek týkajících se činnosti složek IZS a zda se složky IZS dostatečně připravují na možný útok na měkké cíle.
Recenzovaný Článok sa zaoberá problematikou procesu zvetrávania benzínu pôsobením času pri zisťovaní príčin vzniku požiarov. Cieľom príspevku bolo zistiť zmeny v zložení zvyškov benzínu vo vzorkách vyhorených bavlnených kobercov. Po rôzne dlhom čase (0–36 min) zvetrávania sa vo vláknach koberca stanovovali zvyškové látky benzínu metódou extrakcie v plynnej fáze (headspace – HS) v spojení s plynovou chromatografiou (GC) a hmotnostnou spektrometriou (MS) (HS-GC-MS). Najväčšie zmeny sa prejavili v znížení koncentrácie najprchavejších zlúčenín (alkylalkány), čo môže viesť k nesprávnej identifikácii prítomnosti horľavej kvapaliny. Menej významné zmeny v intenzite analytického signálu sa prejavujú v skupine alkylderivátov benzénu (trimetylbenzény, etylmetylbenzény), ktoré sú považované aj za markery prítomnosti benzínu vo vzorkách. Výsledky poukazujú na potrebu rýchleho odberu a analýzy vzoriek v laboratóriách.
Recenzovaný Příspěvek se zaměřuje na chování betonových vzorků s odpadním sklem z fotovoltaických panelů vystavených vysokým teplotám odpovídajícím požáru. Zatěžování probíhalo dle normové teplotní křivky ISO 834. Byl sledován vliv požáru na mikrostrukturu betonových vzorků – vývoj trhlin a soudržnost betonu. Stav byl paralelně porovnáván s referenčním betonovým vzorkem z prostého HPC.
Recenzovaný Algoritmus programu TeDisOn pro řešení problému vedení tepla v betonové desce vystavené požáru je založen na metodě konečných diferencí a je implementován v programovacím jazyku JavaScript. Grafické uživatelské rozhraní pro zadávání uživatelem definovaných parametrů a pro interpretaci výsledků je vytvořeno pomocí jazyka HTML. Článek dále stručně představuje algoritmus použitý ve vytvořené aplikaci a prezentuje použití webové aplikace na třech různých příkladech. Z prezentovaných výsledků je zřejmé, že nově vyvinutá webová aplikace je uživatelsky přívětivá, lehce dostupná a velmi rychlá.
Recenzovaný Výsledky na pracovišti KNT FT TUL ukazují, že při určitých směsových poměrech různých vlákenných surovin, popsaných v níže uvedené studii, je vztah rychlosti hoření a objemové hmotnosti netkaných textilií nelineární. Je tedy možné u takových směsí najít objemovou hmotnost, při které hoří netkaná textilie pomaleji než v okolních objemových hmotnostech. Cílem studie bylo ověření těchto výsledků pomocí kvantitativních metod a rozšíření studie v oblasti termoplastických vláken. Výzkum na dané téma stále na Katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů pokračuje.
Recenzovaný Návrh především velkých staveb za pomocí požárně inženýrského přístupu se pravděpodobně stane běžnou součástí projekční praxe. Pro zjištění chování požáru je možné využít softwaru, který rozvoj požáru modeluje pomocí různých přístupů (zónové a CFD modely). Pokročilé hodnocení je dnes při návrzích objektů používáno především v případě, kdy nelze postupovat podle norem ČSN 73 08xx a je nutné provést expertizní posouzení v souladu s normami a požadavky HZS.
Recenzovaný Článok sa zaoberá výpočtovým stanovením dolnej medze výbušnosti náterových látok. Dolná medza výbušnosti predstavuje najnižšiu koncentráciu horľavej látky v zmesi s oxidačným prostriedkom, ktorá je po iniciácii výbušná. Z pohľadu ochrany pred výbuchom je kľúčovou vlastnosťou horľavých látok, nutné je prijať do prevádzky organizačné a technické opatrenia.
Recenzovaný Při použití konstrukcí ve stavebních objektech musí jednotlivé prvky prokázat vlastnosti požadované návrhem. Jedním z požadavků na konstrukce je jejich požární odolnost. Požadované vlastnosti jsou dány normovými hodnotami dle charakteru objektu a způsobu jeho užívání. Potvrzení o splnění požadovaných hodnot je dáno získáním požárně klasifikačního osvědčení. Prokázání těchto vlastností je možné na základě několika způsobů. Jedním z těchto postupů jsou požární zkoušky. Článek se zabývá zkoušením požární odolnosti konstrukcí objektů pozemních staveb.
Recenzovaný Požárně bezpečnostní posouzení stavby je proces, u něhož je nutné zohlednit řadu technických požadavků a aspektů, jež předepisují české právní předpisy a technické normy. Požadavky vycházející z těchto dokumentů jsou závazné a formují konkrétní nároky na stavby a jejich řešení, které musí být zohledněny již v návrhové fázi projektu, a to jak v jeho stavební, tak i v technologické části. V rámci požárně bezpečnostního posouzení předpisy připouštějí možnost využít dvou základních návrhových přístupů, a to normového přístupu a přístupu inženýrského. Následující práce představuje vybrané příklady aplikace inženýrského přístupu (konkrétně pomocí metod FEM a CFD) pro požárně bezpečnostního řešení v porovnání s hodnotami získanými klasickým normovým přístupem.