Odborné recenzované články

Recenzovaný Požární ochranu silničních tunelů lze posílit pomocí vodních stabilních hasicích zařízení. Jaké systémy se používají a jaké jsou hlavní výzvy pro jejich realizaci?

Recenzovaný Příspěvek se zaměřuje na chování betonových vzorků s odpadním sklem z fotovoltaických panelů vystavených vysokým teplotám odpovídajícím požáru. Zatěžování probíhalo dle normové teplotní křivky ISO 834. Byl sledován vliv požáru na mikrostrukturu betonových vzorků – vývoj trhlin a soudržnost betonu. Stav byl paralelně porovnáván s referenčním betonovým vzorkem z prostého HPC.

Recenzovaný Algoritmus programu TeDisOn pro řešení problému vedení tepla v betonové desce vystavené požáru je založen na metodě konečných diferencí a je implementován v programovacím jazyku JavaScript. Grafické uživatelské rozhraní pro zadávání uživatelem definovaných parametrů a pro interpretaci výsledků je vytvořeno pomocí jazyka HTML. Článek dále stručně představuje algoritmus použitý ve vytvořené aplikaci a prezentuje použití webové aplikace na třech různých příkladech. Z prezentovaných výsledků je zřejmé, že nově vyvinutá webová aplikace je uživatelsky přívětivá, lehce dostupná a velmi rychlá.

Recenzovaný Výsledky na pracovišti KNT FT TUL ukazují, že při určitých směsových poměrech různých vlákenných surovin, popsaných v níže uvedené studii, je vztah rychlosti hoření a objemové hmotnosti netkaných textilií nelineární. Je tedy možné u takových směsí najít objemovou hmotnost, při které hoří netkaná textilie pomaleji než v okolních objemových hmotnostech. Cílem studie bylo ověření těchto výsledků pomocí kvantitativních metod a rozšíření studie v oblasti termoplastických vláken. Výzkum na dané téma stále na Katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů pokračuje.

Recenzovaný Návrh především velkých staveb za pomocí požárně inženýrského přístupu se pravděpodobně stane běžnou součástí projekční praxe. Pro zjištění chování požáru je možné využít softwaru, který rozvoj požáru modeluje pomocí různých přístupů (zónové a CFD modely). Pokročilé hodnocení je dnes při návrzích objektů používáno především v případě, kdy nelze postupovat podle norem ČSN 73 08xx a je nutné provést expertizní posouzení v souladu s normami a požadavky HZS.

Recenzovaný Článok sa zaoberá výpočtovým stanovením dolnej medze výbušnosti náterových látok. Dolná medza výbušnosti predstavuje najnižšiu koncentráciu horľavej látky v zmesi s oxidačným prostriedkom, ktorá je po iniciácii výbušná. Z pohľadu ochrany pred výbuchom je kľúčovou vlastnosťou horľavých látok, nutné je prijať do prevádzky organizačné a technické opatrenia.

Recenzovaný Při použití konstrukcí ve stavebních objektech musí jednotlivé prvky prokázat vlastnosti požadované návrhem. Jedním z požadavků na konstrukce je jejich požární odolnost. Požadované vlastnosti jsou dány normovými hodnotami dle charakteru objektu a způsobu jeho užívání. Potvrzení o splnění požadovaných hodnot je dáno získáním požárně klasifikačního osvědčení. Prokázání těchto vlastností je možné na základě několika způsobů. Jedním z těchto postupů jsou požární zkoušky. Článek se zabývá zkoušením požární odolnosti konstrukcí objektů pozemních staveb.

Recenzovaný Požárně bezpečnostní posouzení stavby je proces, u něhož je nutné zohlednit řadu technických požadavků a aspektů, jež předepisují české právní předpisy a technické normy. Požadavky vycházející z těchto dokumentů jsou závazné a formují konkrétní nároky na stavby a jejich řešení, které musí být zohledněny již v návrhové fázi projektu, a to jak v jeho stavební, tak i v technologické části. V rámci požárně bezpečnostního posouzení předpisy připouštějí možnost využít dvou základních návrhových přístupů, a to normového přístupu a přístupu inženýrského. Následující práce představuje vybrané příklady aplikace inženýrského přístupu (konkrétně pomocí metod FEM a CFD) pro požárně bezpečnostního řešení v porovnání s hodnotami získanými klasickým normovým přístupem.

Recenzovaný Článek je svým obsahem určen zejména těm, kteří se zabývají zkušebním stanovením koncentračních mezí výbušnosti a těm, kteří budou připravovat revizi normy ČSN EN 1839-ed.2. Text vychází z dlouholeté teoretické a praktické zkušenosti autora a s odkazem na domácí a zahraniční odbornou literaturu. Základní úvahy k potřebnosti koncentračních mezí výbušnosti jsou nahlíženy i z hlediska statistiky, tedy možnosti určení pravděpodobnosti výbuchu při koncentracích dolní meze výbušnosti a horní meze výbušnosti a volby pravděpodobnostní funkce v závislosti na koncentraci hořlavých plynů nebo par hořlavých kapalin.

Recenzovaný Stanovení příspěvku k požární odolnosti dřevěných konstrukcí pomocí zkušební normy ČSN EN 13381-7 je pro širší využití dřevěných konstrukcí společně s novou zkušební normou velkým přínosem. Na základě provedené zkoušky lze daleko přesněji stanovit a rozlišit časy počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod ochranným pláštěm proti požáru (t_ch) a porušení pláště ochrany proti požáru (t_f) a stanovit změnu rychlosti zuhelnatění pod ochranou v časech t_ch až t_f .

Recenzovaný Článek je zaměřen na životnost potrubí a sprinklerů sprinklerových stabilních hasicích zařízení (dále jen „SHZ“). Oba komponenty mají společného nepřítele, kterým je koroze. Ta se projevuje v různých formách a z různých příčin.

Recenzovaný Článek představuje stav, ke kterému právě u vnějších rohových požárně otevřených ploch dochází. Součástí článku je geometrická metoda, s jejíž pomocí je možné přesněji vykreslit výsledný tvar požárně nebezpečného prostoru, aniž by došlo k podcenění nebo předimenzování odstupových vzdáleností posuzovaného objektu.

Recenzovaný S rozvojem alternativních plynných paliv, zejména propan-butanu (LPG), stlačeného zemního plynu (CNG), nebo jeho zkapalněné verze (LNG) souvisí i specifické nároky na požární bezpečnost těchto pohonů.

Recenzovaný Príspevok opisuje najnepriaznivejší variant požiaru v skúmanom priestore halového objektu určeného na skladovanie. Vybraný požiarny scenár je riešený pomocou softvéru FDS (Fire Dynamics Simulátor).

Recenzovaný Článek uvádí možnosti výpočetních odhadů vybraných charakteristik požárů havarijně uniklých plynů a kapalin, konkrétně tryskových požárů, mžikových požárů (vzplanutí), požárů kaluží a ohňových koulí. Člení modely požárů a výbuchů na empirické, fenomenologické a CFD s příklady konkrétních typů dostupných modelů a kategorizace pozemních staveb podle normových tříd následků. V závěru je zdůrazněn význam těchto výpočtů pro kvantitativní hodnocení rizik výbuchů a následných požárů. Článek navazuje na předchozí text s názvem Empirické modely charakteristik výbuchů a požárů a jejich scénáře, který shrnuje scénáře havarijních úniků plynů a kapalin.

Recenzovaný Příspěvek shrnuje scénáře havarijních úniků plynů a kapalin. Jejich nebezpečí dokládá statistikou požárů od výbuchů v ČR za období 2012–2019. Dále uvádí empirické modely vybraných charakteristik fyzikálních a chemických výbuchů uniklých plynů a kapalin. Příspěvek je doplněn příkladem výpočtu. Na tento článek navazuje další text s názvem „Empirické modely charakteristik nebezpečí výbuchů a požárů, odhad charakteristik a kategorizace staveb“, který přináší kromě jiného i podrobné závěrečné shrnutí.