Požární bezpečnost staveb
Požární bezpečnost budov obecně je postavena na dvou základní pilířích, kterými jsou pasivní a aktivní požární ochrana.
Pasivní požární ochrana představuje konstrukční a dispoziční řešení stavby z požárního hlediska, tj. schopnost budovy jako celku vzdorovat účinkům požáru. Jedná se zejména o členění objektu do požárních úseků, použití vyhovujících výrobků, hmot a stavebních konstrukcí z hlediska jejich hořlavosti a požární odolnosti, řešení únikových cest pro osoby či evakuačních cest pro zvířata, vybavení zásahových cest pro jednotky požární ochrany, zhodnocení požárně nebezpečného prostoru apod.
Aktivní požární ochrana představuje schopnost požárně bezpečnostních zařízení jako celku v budově detekovat účinky požáru, v logických návaznostech ovládat ostatní požárně bezpečnostní zařízení a likvidovat (případně snižovat) účinek vznikajícího požáru, tj. v jeho počáteční fázi. Jedná se zejména o elektrickou požární signalizaci, stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvody kouře a tepla, požární větrání únikových cest, zařízení pro autonomní detekci a signalizaci požáru a mnoho dalších zařízení.
Pasivní požární ochrana představuje konstrukční a dispoziční řešení stavby z požárního hlediska, tj. schopnost budovy jako celku vzdorovat účinkům požáru. Jedná se zejména o členění objektu do požárních úseků, použití vyhovujících výrobků, hmot a stavebních konstrukcí z hlediska jejich hořlavosti a požární odolnosti, řešení únikových cest pro osoby či evakuačních cest pro zvířata, vybavení zásahových cest pro jednotky požární ochrany, zhodnocení požárně nebezpečného prostoru apod.
Aktivní požární ochrana představuje schopnost požárně bezpečnostních zařízení jako celku v budově detekovat účinky požáru, v logických návaznostech ovládat ostatní požárně bezpečnostní zařízení a likvidovat (případně snižovat) účinek vznikajícího požáru, tj. v jeho počáteční fázi. Jedná se zejména o elektrickou požární signalizaci, stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvody kouře a tepla, požární větrání únikových cest, zařízení pro autonomní detekci a signalizaci požáru a mnoho dalších zařízení.
POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB: POJMY
POŽÁRNĚBEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ
TO NEJZAJÍMAVĚJŠÍ Z KONFERENCÍ POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB
Mohlo by vás zajímat
Požární odolnost vzduchovodů se řídí pravidly uvedenými v projekčních normách ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení a ČSN 73 0872 Požární bezpečnost staveb – Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením. V roce 2016 prošla zásadní novelizací návrhová norma ČSN 73 0810, ve které v kapitole 9 věnované vzduchotechnickým systémům došlo k dlouho očekávanému sjednocení se zkušební normou ČSN EN 1366-1. Ta v České republice platí již od roku 2000.
Článok sa venuje zásahom a výcviku hasičov pri dopravnej nehode elektromobilu, prípadne požiaru. Rozoberá vývoj elektromobility na Slovensku a analyzuje riziká súvisiace so zásahovou činnosťou pri dopravnej nehode prípadne požiaru elektromobilu a pripravenosť príslušníkov Hasičského a záchranného zboru na dané udalosti. Navrhuje možnosť bezpečného zásahu hasičov, formu odborno-metodického zamestnania a praktického výcviku proti možnému neúspešnému zásahu v budúcnosti. Podrobnejšie informácie k tejto problematike predloží záujemcom Hasičský záchranný zbor.
Na dřevostavby byly v požárním kodexu historicky kladeny přísné požadavky a značná omezení. Doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD., v přednášce vysvětluje, že dřevo jako stavební materiál nabízí mnohé výhody. Přednáška přibližuje možnosti bezpečného využití dřeva v konstrukcích a povrchových úpravách staveb.
I sebemenší požár znamená pro památkově chráněné stavby obrovské riziko. Martin Podjukl popisuje některé charakteristické znaky a okolnosti vzniku mediálně zajímavých případů požárů památek. Společně s rozborem dílčích a méně známých požárů historických a církevních budov lze zhodnotit současné možnosti a limity požární ochrany těchto unikátních staveb.
Izolační materiály Isover plní svoji nezastupitelnou úlohu i při izolaci plochých střech. Jak je známo, teplo nejvíce uniká vzhůru, proto jsou na střechy kladeny nejpřísnější energetické požadavky. Správně navržená střecha musí splňovat i další, neméně důležité požadavky, jako je mechanická odolnost v případě pochozích střech, požární odolnost v případě „lehkých“ plochých střech halových objektů, nebo akustické požadavky u hlučných provozů.
Zveme Vás na cyklus odborných seminářů Profesní komory požární ochrany na téma „Provoz a kontroly PBZ“. Jednotlivé semináře jsou připraveny pro odbornou veřejnost a Odborně způsobilé osoby v Požární ochraně a jejich obsah je zaměřen na současnou praxi a soulad s předpisy v požární bezpečnosti. Přednášejícími jsou špičkoví odborníci v oblasti požární ochrany a členové Prezidia PKPO.
Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.
Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce? O tom, jak se nahlíželo na obnovu zničené památky a jak se nový Libušín projektoval, přednášel architekt Jakub Masák na konferenci Požární bezpečnost staveb v září 2019 na veletrhu For Arch.
V tomto příspěvku je věnována pozornost základnímu prvku prvotní ochrany, a to detekčním zařízením pro zachycení vzniku nebezpečných koncentrací plynů a par kapalin. Jsou zde vybrány a popsány základní zkoušky podle typu zařízení a druhu detekovaného plynu, které jsou nezbytné při zajištění jejich správné a spolehlivé funkce.
Článek stručně uvádí základní odbornou terminologii, chyby a výpočetní algoritmy odhadu nejistot typu A, typu B, kombinované a rozšířené nejistoty výsledků naměřených při zkouškách, zdůrazňuje nezbytnost, aby obsluha zkušebních zařízení a měřidel měla potřebné teoretické znalosti a management zkoušek plnil úkoly specifikované normou ČSN EN ISO/IEC 17025.
TÉMATA 2020
Reklama
Reklama
TABULKY & VÝPOČTY
KALENDÁŘ AKCÍ
NEJČTENĚJŠÍ
Odborný garant
Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze
VIDEA
Reklama
