Povodně

celostátní linky

Psychologická poradenská
linka MV:

974 834 688

Povodňová linka MŽP:

267 122 998

evakuační zavazadlo

Základní potraviny
Doklady, peníze, cennosti
Hygienické potřeby a léky
Telefon, rádio + baterie
Přenosná svítilna, nůž, zápalky

Aktuální situace

Publikace Žijeme v záplavovém území

Nevládní nezisková organizace Člověk v tísni vydala publikaci „Žijeme v záplavovém území.“ Tato příručka je určena všem lidem, kteří žijí v oblastech ohrožených povodněmi, i těm, kteří o koupi bytu či domu tam uvažují, a všem, které tato problematika zajímá. Problematika je tříděna do částí Příprava na povodeň, Obnova po povodni a Prevence povodní.

PO POVODNI

Voda, kanalizace

Vzduchotechnika, klimatizace

Stavba

Finance

Aktivní spolupráce s pojišťovnou - záruka rychlé likvidace

Firemní řešení

Nezapomínejte na adsorbci! Použití odvlhčovačů DST Seibu Giken pro vysoušení po povodních

Mohlo by vás zajímat

13.11.2020Ing. Tomáš ŠIMEK, Institut ochrany obyvatelstva

Tísňové informování obyvatelstva v České republice

Neměli bychom zapomínat, že „klasické“ hrozby pro životy, zdraví a majetek obyvatelstva i pro další hodnoty „nejsou v karanténě“ a kdykoli se mohou projevit.

4.7.2020MUDr. František Kožíšek, CSc., vedoucí Národního referenčníhocentra pro pitnou vodu SZÚ, RNDr. Jaroslav Šašek, Státní zdravotní ústav, Praha

Postupy při sanaci studní postižených povodněmi

Při povodních může být individuální zdroj pitné vody (studna) postižen, pokud hladina záplavové vody dosáhne zhlaví studny nebo se dokonce přes něj přelije, ale i v případech, že povodňová vlna ke studni zdaleka nedosahuje. Vše záleží na propustnosti podloží.

Recenzovaný

23.3.2020Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Zelené a modré střechy jako adaptační opatření v městské zástavbě z pohledu hospodaření se srážkovou vodou

Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

18.1.2020Vlastimil Růžička, redakce

Problematiku hydroizolací řešila konference v Mikulově

Konference s názvem Hydroizolace oslavila v Mikulově již své 27. výročí. Tentokrát zahrnovala komplexní problematiku včetně hydroizolace mostů, tunelů i dalších inženýrských staveb a samozřejmě hydroizolace pozemních a průmyslových staveb.

21.12.2019Vlastimil Růžička, redakce

S vodou je potřeba počítat

Řada měst i obcí chce zvýšit svoji odolnosti vůči projevům změn klimatu a hledá způsob, jak zlepšit kvalitu veřejných prostor. Ptáte se, jak zapojit prvky modro-zelené infrastruktury při plánovaných revitalizacích, jak podpořit zadržování dešťové vody? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších praktických informací přinesl 5. ročník mezinárodní konference Počítáme s vodu.

Odborný

14.8.2019JUDr. Jan Tryzna, Ph.D., Mgr. Jiří Víšek, Katedra veřejnoprávních disciplin, Fakulta bezpečnostního managementu Policejní akademie České republiky v Praze

Ústavněprávní aspekty omezování základních lidských práv a svobod v průběhu povodní II

Příspěvek analyzuje problematiku omezování lidských práv v souvislosti s krizovými stavy. V tomto 2. díle zejména působnost a pravomoc orgánů obce a krizové řízení.

Odborný

12.8.2019JUDr. Jan Tryzna, Ph. D.; Mgr. Jiří Víšek Katedra veřejnoprávních disciplin, Fakulta bezpečnostního managementu Policejní akademie České republiky v Praze

Ústavněprávní aspekty omezování základních lidských práv a svobod v průběhu povodní I

Příspěvek analyzuje problematiku omezování lidských práv v souvislosti s krizovými stavy, a to jednak v pasivní podobě (povinnost strpět určitá omezení), tak v podobě aktivní (povinnost poskytnout věcné prostředky či osobní pomoc).

TZB-info doporučuje

5.8.2019Ing. Jitka VÁVROVÁ, Policejní akademie České republiky v Praze; Fakulta bezpečnostního managementu, katedra managementu a informatiky

Povodně 2002 – škody způsobené podzemní vodou

Povodně v roce 1997 a 2002 zapříčinily značné škody, ale současně byly zdrojem nových poznatků o funkčnosti krizových plánů a připravenosti obyvatelstva. Autorka ve svém textu věnuje pozornost podzemní vodě, která v souvislosti s povodněmi ovlivňuje rozsah škod a potenciálních škod.

23.7.2019Ing. Tomáš Berit, Centrální vodohospodářský dispečink, Povodí Vltavy, státní podnik

Vliv vodních děl (nádrží) v povodí Vltavy na hydrologické extrémy – povodeň a sucho

Příspěvek popisuje funkci vodních nádrží při jejich zatížení hydrologickými extrémy. Uvádí, jakým způsobem přispívají ke snížení negativních účinků povodně a sucha při současném plnění dalších účelů těchto nádrží.

Rybníček, do kterého bude svedena voda ze střech škol, foto autorka

Odborný

20.7.2019Ing. Katarína RUSCHKOVÁ, vedoucí odboru životního prostředí Jihlavy

V Jihlavě také Počítáme s vodou: květnaté louky, průlehy a rybníčky

Jihlava je specifická tím, že se nachází na evropském rozvodí. Jediná voda, se kterou může město i region hospodařit, je voda dešťová. Musí si jí vážit.

Odborný

22.5.2019redakce podle informací MŽP

Rozdíl mezi povodňovou mapou a stanoveným záplavovým územím

Povodňové mapy slouží pojistitelům jako primární zdroj pro tarifikaci rizika povodně a záplavy na území České republiky. Vodoprávním úřadem stanovená záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně dané doby opakování zaplavena vodou.

21.12.2018ChytryHonza.cz

Pojištění nemovitosti – platí vždy i pro zahradu?

Velmi důležité, ale často podceňované – řeč je o pojištění zahrady. Při pojištění domu je totiž nutné pamatovat na víc než jen ochranu proti požáru nebo vichřici.

11.10.2018redakce

Dotace na ochranu obcí před povodněmi a nebezpečnými sesuvy

Obce, kraje a další subjekty mohou od října čerpat z Operačního programu Životní prostředí 350 milionů korun na dokonalejší varovné systémy před povodněmi a na zabezpečení nestabilních svahů. Žádosti o dotace bude SFŽP ČR přijímat do 20. 12. 2018.

Ilustrační foto, povodně 2002 Praha, foto D. Kopačková, redakce

Recenzovaný

10.9.2018RNDr. Radek Čekal, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Hlásná a předpovědní povodňová služba při povodních v roce 1997 a 2002 a její vývoj

Srovnáme-li povodně z roku 1997 a 2002 z hlediska povodňové služby, pak mezi největší klady patří dobré fungování napojení Předpovědní a výstražné služby (PVS) ČHMÚ na systém krizového řízení a integrovaný záchranný systém v souladu se souborem nových krizových zákonů platných od počátku roku 2000.

Recenzovaný

6.8.2018RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Povodně a změny povodňového rizika v kontextu historie a možné budoucnosti

Podíl obyvatel vystavených povodňovému riziku spíše mírně rostl. Ve srovnání se světem je však podíl obyvatel ohrožených povodněmi v ČR velmi malý. Do budoucna při nastavení správné politiky ochrany před povodněmi je bezpochyby možné dosáhnout ještě větší míry adaptace (resilience) vůči povodním.

22.7.2018Člověk v tísni, Jan Jelínek, Monika Ticháčková, nevládní nezisková organizace Člověk v tísni

Pět let od ničivých povodní, co jsme se od té doby naučili?

Od posledních povodní v r. 2013 si stále více uvědomujeme spojitost dešťů, sucha a stavu naší krajiny s průběhem mimořádných událostí. Stav lesů i zemědělské půdy není dobrý. Schopnost půdy zadržet vodu, což je nejlepší protipovodňové opatření, se spíš zhoršuje, než zlepšuje.

Recenzovaný

5.3.2018doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství

Povodně a jejich souvislost s požárním zabezpečením měst a obcí

Následující příspěvek naznačuje, jakými způsoby a prostředky lze primární a sekundární hrozby nedostatku vody k hašení požárů eliminovat na přijatelnou úroveň a současně snížit riziko kontaminace povrchových vod vodami použitými při požárním zásahu.