Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Bezpečnost budov / od 16.5.2019 do 28.3.2022


zpět na aktuální články

28.3.2022
Ing. Jakub Holan, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra betonových a zděných konstrukcí

Algoritmus programu TeDisOn pro řešení problému vedení tepla v betonové desce vystavené požáru je založen na metodě konečných diferencí a je implementován v programovacím jazyku JavaScript. Grafické uživatelské rozhraní pro zadávání uživatelem definovaných parametrů a pro interpretaci výsledků je vytvořeno pomocí jazyka HTML. Článek dále stručně představuje algoritmus použitý ve vytvořené aplikaci a prezentuje použití webové aplikace na třech různých příkladech. Z prezentovaných výsledků je zřejmé, že nově vyvinutá webová aplikace je uživatelsky přívětivá, lehce dostupná a velmi rychlá.

8.2.2022
Ing. Klára Masnicová, Ing. Jiří Chaloupek, Ph.D., Technická univerzita v Liberci (TUL), Ing. Jan Karl, MV-GŘ HZS ČR, Technický ústav požární ochrany

Výsledky na pracovišti KNT FT TUL ukazují, že při určitých směsových poměrech různých vlákenných surovin, popsaných v níže uvedené studii, je vztah rychlosti hoření a objemové hmotnosti netkaných textilií nelineární. Je tedy možné u takových směsí najít objemovou hmotnost, při které hoří netkaná textilie pomaleji než v okolních objemových hmotnostech. Cílem studie bylo ověření těchto výsledků pomocí kvantitativních metod a rozšíření studie v oblasti termoplastických vláken. Výzkum na dané téma stále na Katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů pokračuje.

22.11.2021
Ing. Daniela Pitelková, doc. Ing. Vladimír Mózer, Ph.D., Ing. arch. at Bc. Petr Hejtmánek, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Návrh především velkých staveb za pomocí požárně inženýrského přístupu se pravděpodobně stane běžnou součástí projekční praxe. Pro zjištění chování požáru je možné využít softwaru, který rozvoj požáru modeluje pomocí různých přístupů (zónové a CFD modely). Pokročilé hodnocení je dnes při návrzích objektů používáno především v případě, kdy nelze postupovat podle norem ČSN 73 08xx a je nutné provést expertizní posouzení v souladu s normami a požadavky HZS.

18.10.2021
Ing. Eva Mračková, PhD., Technická univerzita vo Zvolene

Článok sa zaoberá výpočtovým stanovením dolnej medze výbušnosti náterových látok. Dolná medza výbušnosti predstavuje najnižšiu koncentráciu horľavej látky v zmesi s oxidačným prostriedkom, ktorá je po iniciácii výbušná. Z pohľadu ochrany pred výbuchom je kľúčovou vlastnosťou horľavých látok, nutné je prijať do prevádzky organizačné a technické opatrenia.

11.9.2021
Ing. Tomáš Žajdlík, VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství, doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT FAST Brno

Při použití konstrukcí ve stavebních objektech musí jednotlivé prvky prokázat vlastnosti požadované návrhem. Jedním z požadavků na konstrukce je jejich požární odolnost. Požadované vlastnosti jsou dány normovými hodnotami dle charakteru objektu a způsobu jeho užívání. Potvrzení o splnění požadovaných hodnot je dáno získáním požárně klasifikačního osvědčení. Prokázání těchto vlastností je možné na základě několika způsobů. Jedním z těchto postupů jsou požární zkoušky. Článek se zabývá zkoušením požární odolnosti konstrukcí objektů pozemních staveb.

22.8.2021
Ing. Petra Okřinová, Ing. Jiří Apeltauer, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Apeltauer, Ph.D., VUT FAST Brno

Požárně bezpečnostní posouzení stavby je proces, u něhož je nutné zohlednit řadu technických požadavků a aspektů, jež předepisují české právní předpisy a technické normy. Požadavky vycházející z těchto dokumentů jsou závazné a formují konkrétní nároky na stavby a jejich řešení, které musí být zohledněny již v návrhové fázi projektu, a to jak v jeho stavební, tak i v technologické části. V rámci požárně bezpečnostního posouzení předpisy připouštějí možnost využít dvou základních návrhových přístupů, a to normového přístupu a přístupu inženýrského. Následující práce představuje vybrané příklady aplikace inženýrského přístupu (konkrétně pomocí metod FEM a CFD) pro požárně bezpečnostního řešení v porovnání s hodnotami získanými klasickým normovým přístupem.

3.5.2021
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., VŠB TUO FBI Ostrava, externí školitel

Článek je svým obsahem určen zejména těm, kteří se zabývají zkušebním stanovením koncentračních mezí výbušnosti a těm, kteří budou připravovat revizi normy ČSN EN 1839-ed.2. Text vychází z dlouholeté teoretické a praktické zkušenosti autora a s odkazem na domácí a zahraniční odbornou literaturu. Základní úvahy k potřebnosti koncentračních mezí výbušnosti jsou nahlíženy i z hlediska statistiky, tedy možnosti určení pravděpodobnosti výbuchu při koncentracích dolní meze výbušnosti a horní meze výbušnosti a volby pravděpodobnostní funkce v závislosti na koncentraci hořlavých plynů nebo par hořlavých kapalin.

12.4.2021
Ing. Magdalena Charvátová, Ph.D., Ing. Mirko Louma, Ing. Jiří Vaněk, PAVUS, a.s.

Stanovení příspěvku k požární odolnosti dřevěných konstrukcí pomocí zkušební normy ČSN EN 13381-7 je pro širší využití dřevěných konstrukcí společně s novou zkušební normou velkým přínosem. Na základě provedené zkoušky lze daleko přesněji stanovit a rozlišit časy počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod ochranným pláštěm proti požáru (tch) a porušení pláště ochrany proti požáru (tf) a stanovit změnu rychlosti zuhelnatění pod ochranou v časech tch až t.

6.4.2021
Ing. Pavel Rybář, předseda stálé pracovní skupiny Požární prevence a zástupce České asociace pojišťoven ve Výboru evropských pojistitelů CEA

Článek je zaměřen na životnost potrubí a sprinklerů sprinklerových stabilních hasicích zařízení (dále jen „SHZ“). Oba komponenty mají společného nepřítele, kterým je koroze. Ta se projevuje v různých formách a z různých příčin.

12.1.2021
Ing. arch. at Bc. Petr Hejtmánek, Ph.D., Ing. Daniela Pitelková, Fakulta stavební ČVUT v Praze, UCEEB

Článek představuje stav, ke kterému právě u vnějších rohových požárně otevřených ploch dochází. Součástí článku je geometrická metoda, s jejíž pomocí je možné přesněji vykreslit výsledný tvar požárně nebezpečného prostoru, aniž by došlo k podcenění nebo předimenzování odstupových vzdáleností posuzovaného objektu.

2.11.2020
Ing. Romana Erdélyiová, doc. Ing. Bohuš Leitner, PhD., Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta bezpečnostného inžinierstva Žilina, Slovensko

Príspevok opisuje najnepriaznivejší variant požiaru v skúmanom priestore halového objektu určeného na skladovanie. Vybraný požiarny scenár je riešený pomocou softvéru FDS (Fire Dynamics Simulátor).

20.10.2020
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., autorizovaný inženýr

Článek uvádí možnosti výpočetních odhadů vybraných charakteristik požárů havarijně uniklých plynů a kapalin, konkrétně tryskových požárů, mžikových požárů (vzplanutí), požárů kaluží a ohňových koulí. Člení modely požárů a výbuchů na empirické, fenomenologické a CFD s příklady konkrétních typů dostupných modelů a kategorizace pozemních staveb podle normových tříd následků. V závěru je zdůrazněn význam těchto výpočtů pro kvantitativní hodnocení rizik výbuchů a následných požárů. Článek navazuje na předchozí text s názvem Empirické modely charakteristik výbuchů a požárů a jejich scénáře, který shrnuje scénáře havarijních úniků plynů a kapalin.

5.10.2020
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., VŠB TUO FBI Ostrava, externí školitel

Příspěvek shrnuje scénáře havarijních úniků plynů a kapalin. Jejich nebezpečí dokládá statistikou požárů od výbuchů v ČR za období 2012–2019. Dále uvádí empirické modely vybraných charakteristik fyzikálních a chemických výbuchů uniklých plynů a kapalin. Příspěvek je doplněn příkladem výpočtu. Na tento článek navazuje další text s názvem „Empirické modely charakteristik nebezpečí výbuchů a požárů, odhad charakteristik a kategorizace staveb“, který přináší kromě jiného i podrobné závěrečné shrnutí.

9.3.2020
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Příspěvek stručně specifikuje možnosti výpočetních odhadů velikosti havarijních úniků plynů a kapalin z nádrží, potrubí a zařízení pod tlakem, rychlosti vypařování nevroucí kapaliny z kaluže vzniklé výronem a adiabatického mžikového výparu zkapalněného plynu při jeho výronu do okolí.

5.8.2019
Ing. Jitka VÁVROVÁ, Policejní akademie České republiky v Praze; Fakulta bezpečnostního managementu, katedra managementu a informatiky

Povodně v roce 1997 a 2002 zapříčinily značné škody, ale současně byly zdrojem nových poznatků o funkčnosti krizových plánů a připravenosti obyvatelstva. Autorka ve svém textu věnuje pozornost podzemní vodě, která v souvislosti s povodněmi ovlivňuje rozsah škod a potenciálních škod.

22.7.2019
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Zápalnost a hořlavost dřeva stále limituje jeho použití jako stavebního materiálu různými omezeními. Málokdo si uvědomuje, že dřevo je sice zápalné a hořlavé, ale má na druhou stranu velmi dobrou požární odolnost.

21.5.2019
Ing. Pavel Rybář, předseda stálé pracovní skupiny Požární prevence a zástupce České asociace pojišťoven ve Výboru evropských pojistitelů CEA

Článek uvádí charakteristiku jednotlivých druhů stabilních hasicích zařízení a dokladuje, proč se v ochraně nevýrobních objektů před požárem považuje sprinklerová ochrana za dominantní.

16.5.2019
kpt. Ing. Filip Nos, MV-generální ředitelství HZS ČR

Článek je zaměřen na problematiku evidence a využití databáze osob usmrcených při požárech, ke kterým došlo v letech 2016–2017. Ukazuje se, že tento výstup je jednoduchý pouze na první pohled. Opak je pravdou. Je předmětem diskusí jak v rámci HZS ČR, tak i v odborných kruzích v zahraničí. Diskutabilní je především samotná evidence tohoto výstupu a jeho následné využití v nejrůznějších oblastech.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama