Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

BIM Execution Plan

Projektování metodou BIM je velice komplexní záležitost. Projekt BIM může mít různé podoby, například v závislosti na grafické podrobnosti projektu nebo v závislosti na množství vložených negrafických informací. To má také samozřejmě vliv na pracnost zpracování projektu, a tedy i celkovou cenu projektu. Předem je třeba definovat požadované vlastnosti projektu. Za tímto účelem se při projektování metodou BIM uzavírá mezi generálním dodavatelem a projektantem tzv. BIM Execution Plan (BEP), tedy Plán výkonu BIM, nejčastěji jako součást smlouvy o dílo.

© Fotolia.com
© Fotolia.com

Co se specifikuje pomocí BEP

Rozsah jednotlivých BEP na jednotlivé projekty se může lišit. Zkusme si však v obecné rovině popsat, co bývá zpravidla obsahem BEP.

Logickou součástí jakékoli smlouvy nebo podobného dokumentu jsou základní identifikační údaje. V BEP se bude jednat o informaci kdo je zadavatel projektu, kdo je generální dodavatel, kdo projektant a základní údaje o projektu. Dále je potřeba stanovit odpovědné osoby a definice rolí. Běžně se například stanovuje role BIM koordinátora, a to jak na straně generálního dodavatele, tak na straně projektanta. Role BIM koordinátora je v procesu realizace projektu velmi důležitá. BIM koordinátor hlídá kvalitu realizace projektu, vzdělává osoby podílející se na společném projektu, dohlíží na dodržování nastavených pravidel spolupráce atd.

Důležitou součástí BEP je také popis pravidel pro sdílení dat o projektu mezi zúčastněnými osobami. Je potřeba stanovit společné datové úložiště, neboli Common Data Environment (CDE). Jedná se o úložiště, kde jsou uloženy veškeré soubory a dokumenty vztahující se k danému projektu v požadovaných datových formátech. Jedná se zpravidla o cloudové úložiště, kterým může být FTP server nebo specializovaná komerční aplikace.

BEP dále obvykle stanovuje pravidla pro samotnou tvorbu modelu. V BEP se ustanoví základní technické dohody například ohledně používaného systému souřadnic, ohledně fyzikálních jednotek (metrický systém) nebo přesnosti modelu (na celé milimetry). Dále je potřeba sepsat zásady pro členění modelu. Zpravidla je v BEP popsáno požadované prostorové dělení projektu podle funkčních částí budovy nebo také dělení projektu dle profesí. Samostatně se například zpracovává konstrukční, neboli statická část, samostatně část stavební a samostatně část TZB. TZB se dále může dělit na samostatné části kanalizace, vytápění nebo vodovod. Dále se v BEP stanoví zásady pro spojování jednotlivých částí modelu do jednoho celku a zásady pro vyhledávání a odstraňování kolizí. Pro tento účel bývá někdy stanoven konkrétní softwarový nástroj.

Další důležitou součástí BEP jsou zásady tvorby modelu. Je možné se odkázat na nějaké obecné zpracované zásady (např. Zásady tvorby modelu dle CZ BIM) nebo pro jednotlivé části modelu sepsat základní pravidla modelování. Je možné sepsat zásady pro modelování stěn, střech, podlah, podhledů, trámů atd.V BEP se například stanovuje, zda modelovat nějaké konstrukce jako sendvičové nebo se má modelovat nosná konstrukce striktně odděleně od vrstev ostatních. Někdy mohou být zásady formulovány obecně bez určení konkrétního 3D CAD SW, jindy může být předepsán konkrétní SW - Revit, Archicad, Allplan nebo jiný.

V BEP je také potřeba stanovit grafickou podrobnost modelu. Podrobnost se stanovuje pomocí LOD, Level Of Detail (úroveň detailu). Obecně je definováno několik stupňů LOD. V projektové fázi rozlišujeme stupně LOD 100, LOD 200, LOD 300, LOD 350 a LOD 400. Se zvyšujícím se číslem se zvyšuje podrobnost modelu. Rozdíl v jednotlivých úrovních podrobnosti lze ilustrovat na příkladu železobetonového nosníku. LOD 100 je nosník vyjádřený jednoduchám kvádrem, LOD 200 reprezentuje hrubý geometrický model přesných tvarů ale bez modelování výztuže, LOD 400 již model s velmi detailní modelací ocelové výztuže. LOD je možné v BEP nastavovat jednotně pro celý projekt nebo zvlášť pro jednotlivé části projektu.

Na zásady tvorby modelu, tedy na grafickou část, navazují zásady pro uvádění negrafických informací modelu (datová struktura). Datovou strukturu je možné vložit do BEP jako přílohu nebo ji definovat odkazem na existující BIM standard. V České Republice je k dispozici Standard negrafických informací modelu (SNIM) od CZ BIM. V Agentuře ČAS se také bude do budoucna připravovat oficiální BIM standard pro Českou Republiku. Pro datovou strukturu je také možné použít nějaký zahraniční BIM standard, například britský COBie. Data je obecně možné vkládat do modelu ručně, nebo je možné využít různých knihoven materiálů, skladeb nebo jiných objektů.

Někdy BEP může definovat další náležitosti projektu, jako pravidla pro vykazování pro následné ocenění, může definovat podrobnosti pro finální výstupy projektů a další.

Závěr

Základním cílem BIM Execution Plan (BEP) je přesné zadefinování požadovaných vlastností projektu.BEP také vyjasňuje odpovědnosti a nastavuje principy spolupráce a komunikace. Toto je základem pro efektivní práci na projektu a také umožňuje použití modelu budovy v realizační fázi a také následný facility management dokončené budovy.

 
 
Reklama