Facility management v historických stavebních objektech

Datum: 14.12.2015  |  Autor: Ing. Petra Fučíková, Doc. Ing. Alena Tichá, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební  |  Recenzent: doc. Ing. Viera Somorová, PhD., Katedra technológie stavieb Stavebná fakulta STU Bratislava

V současné době se opravuje množství historických objektů, které jsou pak provozovány a slouží k různým účelům. Nemálo takových objektů získala také církev v rámci restitucí. Provoz historických budov je v mnohém podobný provozu moderních budov, v mnohém se však liší. Záleží často na uživateli, jakým způsobem přistupuje k jejich využití. V tomto článku je problematika provozování historických budov představena z pohledu facility managementu. Facility management historických staveb je zde vztažen především na objekty, které podléhají zákonu č. 20/1987 Sb., v platném znění, tedy na kulturní památky. Jedná se především o řízenou správu těchto objektů, které jsou památkami stavitelství a řemesel všech dob. Blíže se tento článek věnuje správě církevních objektů – kostelů v obcích, které stojí mimo okruh turistických středisek.

1 Historické stavby

Historické stavby jsou významnou součástí našeho kulturního dědictví. V prostředí kolem nás vnímáme především jejich vzhled, prostorové a urbanistické uspořádání, umístění do krajiny. Každý z nás si podle svého náhledu a pohledu více či méně uvědomuje, jak významně ovlivňují kvalitu našeho životního prostředí. Historické stavby představují obzvláště bohatý a mnohotvárný zdroj informací o naší minulosti.

V České republice pamatuje na zabezpečení náležité péče státu o kulturní památky zákon č. 20/1987 Sb., v platném znění, který zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče ve smyslu § 25 až 32 v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek [1]. Ostatní články státní správy a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

2 Facility management

Pokud se podíváme na facility management z pohledu jeho definice, tak zjistíme, že se jedná o relativně nový obor, který však existuje ve své jednoduché podobě již nesmírně dlouho. Vyvinul se z oblasti, kterou známe pod názvem správa budovy, správa majetku nebo hospodářská správa. Toto jsou činnosti, které tvoří jakýsi pomyslný základ nového oboru Facility managementu. Vlastní předmět tohoto oboru je však dnes významně širší a kromě technické oblasti správy majetků zasahuje do mnoha každodenních oblastí nás všech. Rozšířila se zejména do oblastí přímé podpory zaměstnanců, zajišťování jejich podpory a služeb, které nezbytně potřebují pro výkon své práce. [2]

Facility management řeší metody, jak v jednotlivých organizacích sladit pracovní prostředí, pracovníky a pracovní činnosti. Zahrnuje v sobě všeobecné principy obchodní administrativy, architektury, humanitních a technických věd. [3]

Facility management představuje propojení tří oblastí řízení. Jedná se o property management, asset management a facility management. Předmětem property managementu je optimální využití prostor vlastního či pronajatého majetku. Asset managementem se míní činnosti, kterými je v průběhu životního cyklu objektu spravován majetek, investice, zařízení a vybavení a také činnosti zaměřené na optimalizaci nákladů životního cyklu [5]. Facility management tyto oblasti řízení zajišťuje, rozvíjí a integruje a tím přispívá k efektivnosti hlavních činností uživatele objektu. [4]

2.1 Facility management v historických stavbách

Ve specifické oblasti jako jsou historické stavby, je řešení celé oblasti, které tento obor facility managementu pokrývá, velice problematické a to jak s ohledem na stavbu samotnou, tak na specifika dané zákonem o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., v platném znění. Zásahy do objektu, který přímo podléhá tomuto zákonu, se řídí přísnými pravidly a povinnostmi.

Majitelé historických objektů potažmo památkových objektů řeší činnosti facility managementu především v oblasti asset managementu, jednoduše správy majetku. Správu historických objektů v České republice můžeme rozdělit na tři nejdůležitější skupiny:

  • Správa státního majetku
  • Správa soukromého majetku
  • Správa církevních objektů

Jednotlivé skupiny řeší facility management a jeho činnosti odlišnými způsoby. V souhrnu se všechny skupiny snaží zaměřit na získání znalostí a informací jak jednoduše zvládnout koncept interních a externích poskytovatelů služeb, snížit náklady, snížit konflikty mezi poskytovateli jednotlivých služeb a jak integrovat jednotlivé podpůrné služby.

2.2 Činnost správce objektu

Mezi činnosti zajišťované správci (kastelány) patří:

  • kontrola stavu objektu,
  • kontrola realizace rekonstrukcí a obnov,
  • interpretace nálezů a poznatků,
  • vedení dokumentace,
  • vedení agendy dotací na obnovu památek a předkládání návrhů za účelem finanční podpory památek,
  • tvorba harmonogramu prohlídek,
  • zajišťování průvodců,
  • zajišťování pokladních,
  • zajištuje pracovníky na běžný úklid a údržbu,
  • příprava účetních podkladů,
  • nákup suvenýrů od externích dodavatelů,
  • evidence docházky zaměstnanců,
  • personalistiku, školení,
  • vyúčtování denních tržeb atd.
2.3 Facility manager

Facility manager na historickém objektu má především za úkol řídit pokud možno všechny úkony tak, aby historický objekt a technologie s ním související byly funkční a v souladu s potřebami všech jeho uživatelů.

V roli facility managera, který tak řeší provozně – organizační funkci je správce objektu. Zde se velmi liší postup správce objektu jako zaměstnance státu a jako zaměstnance soukromého majitele potažmo církve. Hlavní odlišnost správy se odehrávají především v postupu řízení jednotlivých činností a procesů a především v rychlosti nebo plynulosti reakcí na řešení daného problému.

Správce státních památkových objektů

Každá správa státního památkového objektu – hradu, zámku je řízena vedoucím správy památkového objektu – kastelánem, který pracuje v součinnosti s příslušnými útvary Územní památkové správy (ÚPS). ÚPS se člení na jednotlivé odbory a referáty. Provozně – organizační činnost ÚPS je zajišťována útvary a dalšími odděleními, případně referáty. Jejich počet a složení odpovídá velikosti a potřebám jednotlivých ÚPS. V tomto modelu dochází k příliš zdlouhavým schvalovacím řízením, které mají přímý dopad na efektivitu řízení činností facility managementu. [5]

Správce soukromých památkových objektů

Soukromý majitel deleguje ve většině případů provozně – organizační věci také na správce objektu. Správce hradu je strategickým partnerem vrcholového managementu a je přímo zodpovědný majitelům, ručí tak za plynulý a bezporuchový chod dané organizace.

U tohoto modelu nedochází ke zbytečným časovým ztrátám a komunikace mezi vlastníkem a správcem objektu je pružná.

Správce církevních objektů

Církev je vlastníkem především rozsáhlých církevních staveb – kostelů, klášterů, chrámů, farních objektů. Správci jsou faráři jednotlivých územních oblastí – farností. Tento model nejvíce naráží na absenci potřebné profesní způsobilosti k výkonu facility managera.

Obrázek č. 1 – kostel sv. Gottharda v Žehuni – archiv autora
Obrázek č. 1 – kostel sv. Gottharda v Žehuni – archiv autora
2.4 Facility management u církevních objektů

V tomto článku bych se ráda zaměřila na církevní objekty, a to především obecní kostely (viz obrázek č. 1), které jsou nejvíce ohroženy absencí řízené správy. V České republice je celkem 7133 kostelů a kaplí a z toho významná část jsou obecní kostely. Jedná se o objekty, které stojí mimo turistické oblasti a trpí tak nedostatkem finančních příspěvků.

2.4.1 Využití objektů

Objekty jsou primárně využívány pro bohoslužebné účely. V objektech se konají většinou jedenkrát týdně bohoslužby, v době adventní a postní se kromě nedělní bohoslužby konají bohoslužby i v jiné dny. Objekty jsou rovněž využívány k uzavírání církevních sňatků, které se konají zpravidla v sobotu.

V současné době se stupňuje zájem veřejnosti o zpřístupnění objektů i mimo vyhrazené dny, kdy je bohoslužba. Impulsem k návštěvě církevních objektů je totiž především jejich významná historická a kulturní hodnota. Církevní objekty jsou významnou dominantou obcí.

2.4.2 Současný stav staveb, technologií a vybavení a služeb

Od roku 1992 prošla postupně většina staveb opravami, které řešily havarijní stav objektů. Jednalo se především o opravy střech a střešních konstrukcí, ošetření a výměny dřevěných prvků, statické zajištění objektů. Byly provedeny opravy vnějších plášťů, výměny oken a dveří, včetně historických zasklení atd. V souhrnu se podařilo tyty sakrální stavby zachránit a dochovat tak pro budoucí generace.

Povětšinou se tedy jednalo o práce související s exteriéry. Je nutné konstatovat, že technický stav interiérů se i nadále neustále zhoršuje a bylo by vhodné přistoupit k jejich opravě. Jedná se o špatný stav omítek, které jsou poškozeny vlhkostí a odpadávají, barevné vrstvy maleb jsou degradovány, kamenná architektura je silně znečištěna, v klenbách jsou statické poruchy a mapy po zatékání. Mobiliáře (zejména pak oltáře) jsou napadeny červotočem a polychromie je narušená.

Kostely také mají technickou infrastrukturu na úrovni 70. let minulého století, která je z hlediska dnešních požadavků zcela nevyhovující k provozování. [6]

2.4.3 Provozní náklady

Přehled běžných provozních nákladů je patrný z tabulky č. 1, kde jsou zahrnuty tři kostely, které náleží do jedné farnosti Dobříš. Z tabulky č. 1 je patrné, že náklady převyšují v celkovém součtu výnosy, které jsou tvořeny především dary od farníků a v případě rekonstrukce kostela (Svaté Pole) jsou dány státní dotací. Výdaje na materiál pokrývají nákup kancelářských potřeb, úklidových čisticích prostředků, potřeb pro bohoslužby, knihy, noviny, časopisy. Položka provoz auta je poměrově rozpočítána částka podle počtu vykonaných bohoslužeb v jednotlivém kostele. [7]

2.4.4 Stávající organizační řešení provozní fáze

Nejvyšším schvalovacím článkem v provozní fázi objektů jsou Římskokatolické farnosti. Provozovatel/správce objektu je tedy farář, který řeší veškeré aktivity v objektu, personální obsazení na zajištění provozu, respektive služeb poskytovaných na základě smluv. Ve farnosti působí další pomocné a poradní orgány jako například ekonomická rada farnosti, která má za úkol napomáhat tomu, aby majetek dotyčné farnosti byl spravován s péčí řádného hospodáře. Bohužel v mnoha farnostech, zejména méně osídlených, tyto orgány ekonomické rady nejsou ustaveny a správce je tak zodpovědný za technický stav objektu a jeho využití. V praxi dochází k tomu, že v obci jsou většinou dobrovolníci, kteří se starají o úklid kostela, jeho větrání a informují faráře o nutnosti provedení potřebných oprav. Roli při samotné správě těchto objektů také hraje samotná obec, která si je vědoma významnosti těchto dominant a snaží se farnosti přispívat nejen finančním obnosem, který je využíván většinou na opravy a rekonstrukce budov, ale stará se prostřednictví obecních zaměstnanců i o okolní prostředí, které farnosti také náleží (okolní hřbitov, údržba zeleně, údržba přístupových cest, atd.).

Tabulka č. 1 – přehled hospodaření vybraných kostelů ve farnosti Dobříš za rok 2008 [7]
Přehled hospodaření za rok 2008 [Kč]
PoložkaKostel
sv. Petra a Pavla,
Rosovice
sv. Alžběty,
Svaté Pole
sv. Jana Evangelisty
před branou Latinskou,
Dlouhá Lhota
Materiál1 440,001 630,001 980,00
Energie36 200,0019 900,005 200,00
Provoz auta (benzín, údržba, opravy)7 500,007 500,007 500,00
Provoz kanceláře (telefon, pošta, atd.)5 100,006 700,002 700,00
Opravy a údržba budov58 300,001 732 000,001 540,00
Sbírky odeslané na diecézi13 500,0023 500,009 800,00
Náklady celkem122 040,001 791 230,0028 720,00
Příjmy z pronájmů (antény mobilních operátorů)33 000,0065 000,00
Sbírky51 000,0041 000,0033 000,00
Dary a příspěvky (Svaté pole – dotace státu vázána na opravu)108 000,001 600 000,00
Výnosy celkem192 000,001 706 000,0033 000,00
Hospodářský výsledek69 960,00−85 230,004 280,00
HV farnost−10 990,00

3 Závěr

Náplň facility managementu historických objektů musí pokrývat především zajištění provozní údržby objektu a technických zařízení, tak aby nedocházelo k nevratným poškozením těchto hodnotných staveb.

Převážně pak církevní objekty, zejména obecní kostely, nemají ve většině případů zpracován ani plán pravidelné údržby, chybí také kontrolní činnosti požárním technikem, revize dle platných vyhlášek a norem, činnost PO a BOZP. Tyto objekty jsou také ve většině případů opatřeny nevyhovující elektronickou požární a zabezpečovací signalizací a jsou tak vystaveny největšímu ohrožení. Správa je zajišťována na dálku, bez denní přítomnosti správce. Nájem služeb, které by řešily správu komplexně, je bohužel k finanční tísni jednotlivých farností nemožná. Řešení se tak nachází v bližší spolupráci obce s farností, s jejím zapojením do správy obecních kostelů, s možným využitím kostelů pro kulturní a vzdělávací účely (výstavy, obecní výročí, poutí, atd.). Realizace a zavádění činností facility managementu zamezí v budoucnu dalšímu zhoršování technického stavu objektů a snižování jejich hodnot a přispělo by tak k zachování těchto objektů pro další budoucí generace.

4 Publikační zdroje

  • [1] Česká republika. Zákon č. 20/1987 Sb.: kterou se provádí zákon o státní památkové péči. In SBÍRKA ZÁKONŮ, ČESKÁ REPUBLIKA. 2014. Dostupný také z WWW: http://www.sbcr.cz
  • [2] Štrup, O.: Základy facility managementu, Professional publishing, Praha, 2014, ISBN 978-80-7431-143-7
  • [3] Somorová, V.: Facility management, Professional publishing, Praha, 2014, ISBN 978-80-7431-141-3
  • [4] Kuda, F., Beránková E., Soukup P.: Facility management v kostce, Olomouc, 2012, ISBN 978-80-905257-0-2
  • [5] ČSN EN 15221-1 Facility management – Definice a terminologie
  • [6] Národní památkový úřad. www.npu.cz
  • [7] Farnost Dobříš. http://www.farnostdobris.cz
 
Komentář recenzenta
doc. Ing. Viera Somorová, PhD., Katedra technológie stavieb Stavebná fakulta STU Bratislava
O tom, že facility management má naozaj široké uplatnenie, svedčí aj jeho aplikácia v prevádzke a údržbe historických stavieb. Autorky si za cieľ skúmania v tejto problematike vybrali kultúrne pamiatky. U troch cirkevných objektov analyzovali súčasný stav stavieb, a to najmä ich prevádzkové náklady. V nadväznosti na analýzu navrhli postupnosť krokov pre zlepšenie ich správy a údržby aplikáciou facility managementu.
English Synopsis
Facility management of historic architectural buildings

The article deals with operation of historical buildings from the facility management view. Facility management of historical buildings in the article refers to buildings that are treated according to the czech law no. 20/1987. These buildings are cultural sights.

 

Hodnotit:  

Datum: 14.12.2015
Autor: Ing. Petra Fučíková, Doc. Ing. Alena Tichá, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební
Recenzent: doc. Ing. Viera Somorová, PhD., Katedra technológie stavieb Stavebná fakulta STU Bratislava



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2016

Normy

Knihovna FM

Reklama


Partneři oboru

logo ATALIAN logo Mark2 Corporation

Odborné semináře

Odborné semináře Správa a provoz nemovitostí, FM v praxi
Správa budov, úspory energií a správa technického zařízení od předních odborníků. Témata přizpůsobíme vašim potřebám. Školení vícedenní i na 1 den na vybrané téma. Máte dotazy nebo zájem o školení?
Přečtěte si reakce účastníků 5 denních seminářů 3+ 2 dny s certifikátem:
Podzim 2013: Praha 6 Petřiny
Únor 2014: Hotel Golf, Praha
Podzim 2014: Aquapalace Hotel Prague
Podzim 2015: Aquapalace Hotel Prague, Čestlice


účastníci semináře FM

Spolupráce

Česká pobočka mezinárodní asociace Facility managementu (IFMA CZ) www.ifma.cz

Odborný garant

Petra Gütterová

Odkazy

Ve světě: IFMA (International Facility Management Association) Global FM (sdružuje všechny FM asociace na světě) V Evropě: EuroFM
(partner Evropské komise a Evropského parlamentu pro oblast FM)
V ČR: IFMA CZ (Česká pobočka IFMA) v SR: SAFM (Slovenská asociace FM)

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czStředočeskému kraji chybějí peníze na opravy kulturních památekJak na realizaci exteriérového podhledu ze sádrovláknitých desek Powerpanel H2O?Akustické vlastnosti kamenné vlny ocenili také návštěvníci Colours of Ostrava