�l�nek rekapituluje varianty likvidace odpadn�ch vod a spolu s dal��mi ji� zve�ejn�n�mi �l�nky nad�le roz�i�uje informace k velmi aktu�ln�mu t�matu �i�t�n� odpadn�ch vod.

Druh� d�l seri�lu shrnuje jak� existuj� varianty pro �e�en� v�tr�n� s rekuperac� tepla. Hlavn� pozornost je v�nov�na mo�nostem �e�en� v�tr�n� u bytov�ch dom�.

Rychlej��mu roz���en� vyu��v�n� obnoviteln�ch energi� br�n� n�kolik p�ek�ek. Krom� t�ch "ekonomick�ch nev�hod" z�m�rn� vytvo�en�ch z�jmov�mi skupinami dodavatel� a distributor� neobnoviteln�ch energi� je jedna z�va�n�. Tou je nestabilita dod�vek tepla pro vyt�p�n� a p��pravu TUV. Kombinace obnoviteln�ch energi� se zemn�m plynem je jedn�m z mo�n�ch �e�en�.

Ing. Valentu znaj� nejen v�ichni topen��i, ale i plyna�i, zdravotechnici a dal�� odborn�ci v TZB, jeho znalosti stejn� jako jeho praxe pronikaj� jednotliv�mi profesemi TZB. Je autorem bezpo�tu odborn�ch �l�nk�, Topen��sk� p��ru�ky, technick�ch pravidel, p�edstavitelem Cechu instalat�r� a topen���, �lenem redak�n�ho t�mu �ady �asopis�.

Existuje �ada metod a mnoho vyu�it� pro energetick� audity. P�esto�e tato oblast z�skala zna�nou pozornost, jsou st�le oblasti, kde nen� problematika �pln� do�e�ena. Snad nejv�ce opom�jenou ��st� je hodnocen� dopad� na �ivotn� prost�ed�. Tento �l�nek se sna�� o korekci za�it�ho pohledu na tuto oblast, kter� je �zce zam��en na redukci emis� plynouc� z energeticky �sporn�ch opat�en�, pomoc� u�it� dat z hodnocen� �ivotn�ho cyklu v�robku.

Ing. Zden�k �ern� (nar. 1963) a jeho firma BIOMAC z Uni�ova jsou v oblasti p�etv��en� biomasy do palivov�ch briket a pelet pojmem. Podle jeho n�zoru je dnes pro obrat v sou�asn� stagnaci ve vyu��v�n� biomasy rozhoduj�c� rychle ud�lat promy�len� legislativn� a da�ov� kroky a p�i jejich p��prav� se pou�it ze zku�enost� t�ch evropsk�ch zem�, kde se pod�l biomasy na �kor fosiln�ch paliv trvale zvy�uje.

V sou�asn� dob� se pro v�robu tepla a elekt�iny z biomasy vyu��v� p�edev��m lesn� a d�evn� odpad. Po vstupu �R do EU lze o�ek�vat, �e se je�t� v�razn�ji ne� dosud projev� p�ebytek zem�d�lsk� p�dy, kter� nebude uplatniteln� pro produkci potravin. Jednou z cest racion�ln�ho vyu�it� p�dy je pr�v� oblast energetick�ch a pr�myslov�ch plodin.

Byl schv�len St�tn� program na podporu �spor energie a vyu�it� obnoviteln�ch zdroj� energie pro rok 2005. Kter� zdroje energie bude Fond podporovat? Co mus�m ud�lat pro to, abych podporu z�skal? Kde ��dat, kde konzultovat jist� nemal� mno�stv� nezbytn�ch podklad� tak, aby ��dost byla v�bec p�ijata?

Jednou z hlavn�ch v�hod ko�enov�ch �ist�ren odpadn�ch vod je jejich schopnost ��inn� �istit i siln� na�ed�n� odpadn� vody a odolnost t�chto �ist�ren proti nepravideln�mu provozu. Zna�nou v�hodou je i levn� provoz, proto�e ko�enov� �ist�rny nepot�ebuj� k provozu elektrickou energii.

P��sp�vek pod�v� obs�hlou, komplexn� informaci o sou�asn� legislativ� v ochran� ovzdu�� ve vztahu k stacion�rn�m zdroj�m zne�i��ov�n�. Popisy mechanizmu vzniku hlavn�ch zne�i��uj�c�ch l�tek a jejich p�soben� na ovzdu�� a zdrav� �lov�ka. P��m� praktick� vyu�it� zde naleznou projektanti a provozovatel� kotl�. Druh� ��st p��sp�vku upozor�uje na novou legislativu se zam��en�m na spalovac� zdroje, v p�ehledn�ch tabul�ch jsou uvedeny sazby pro zpoplatn�n� l�tky a emisn� limity podle druhu paliva.

Vhodn� zvolen� mno�stv� vzduchu je d�le�itou podm�nkou pro dob�e funguj�c� v�trac� syst�m. �l�nek popisuje obecn� z�sady jak volit mno�stv� vzduchu a zda za��zen� provozovat s p�eru�ovan�m nebo trval�m provozem.

�l�nek popisuje v�t�zn� �e�en� sout�e o nejlep�� typov� projekt kombinovan�ho zdroje tepla pro rodinn� d�m. P�edstaven� �e�en� zapojen� kotle na d�evo p�edstavuje jednu z mnoha variant komfortn�ho v�cepalivov�ho zdroje tepla pro rodinn� d�m (d�evo, zemn� plyn, slune�n� energie, elekt�ina). �e�en� klade d�raz na maxim�ln� jednoduchost obsluhy. �l�nek je dopln�n p�ipom�nkami poroty a je samoz�ejm� otev�en pro diskuzi �ten���m i autorovi projektu.