Sttn podpora k prosazovn obnovitelnch zdroj energie prostednictvm rznch forem dotac nebo daovch lev je bn v cel Evrop i v ad dalch zem. Nejdleitjmi podmnkami innosti dotac je ale transparentnost a objektivita pi pidlovn podpor. Jsou tyto podmnky dodrovny i v esk republice? Fakta pedkldan v lnku tomu pli nenasvduj.
Vyuit tepelnch erpadel pro vytpn rodinnch dom se ji i u ns stalo bnou zleitost. Vdy jen v loskm roce bylo tchto spornch zazen v esk republice instalovno vce ne 1 200. Samo pouit tepelnho erpadla nemus vdy znamenat, e je v objektu energie vyuvna efektivn. Bohuel efektivitu provozu tepelnho erpadla nelze bez instalace drahch mi spolehliv zmit tak jako napklad spotebu pohonnch hmot pi provozu osobnho vozu, kde si kad sm doke jednodue spotat, kolik jeho auto "ere".
Teoretick zkladna je seril lnk se zamenm na teorii zkladnch regulanch prvk. Je uren pedevm odborn veejnosti, studentm, projektantm nebo provozovatelm tepelnch soustav. Clem je dostupnost teoretickch informac s uvedenm pklad nvrhu regulanch prvk do otopnch soustav. Tento dl je vnovn praktickmu pkladu nvrhu termostatickch ventil u otopnch tles.
Pro pstovn energetickch bylin v r. 2004 hrozilo, e nebudou na jejich pstovn dn podpory. Vzhledem k zsadnmu vznamu pro zajitn energie z biomasy jsme povaovali za nezbytn usilovat o jakoukoliv podporu alespo z domcch zdroj, kdy to nen nyn mon z EU. Po mnoha administrativnch krocch a bezpotu jednnch se pece jen podailo zajistit podporu ve vi 2.000 K/ha, nad rmec plonch dotac. Bohuel ji Podprn a garann rolnick a lesnick fond vyhlsil a 24.6.2004.
Tepeln erpadla jsou uiten zazen, kter odebraj teplo tam, kde ho nepotebujeme, a odevzdvaj tam, kde nekod, anebo kde je mon ho lpe vyut. Chyt Amerian, kte je v poutnch sttech u drahnou dobu pouvaj ke klimatizaci, pili na npad, e by ho mohli namsto vypoutn do vzduchu odloit do zem a v zim ho vrtit zase tam, odkud pilo – do svch dom a kancel. A protoe se takov vytpn skuten osvdilo, vzniklo rozshl prmyslov odvtv, kter se v devadestch letech rozphlo pes ocen.
Nov, vy ceny zemnho plynu jsou Rozhodnutm . 8/2004 Energetickho regulanho adu platn od 1. jna. Jak se zdraen projev v celkovch nkladech na energie u dvou modelovch dom - klasickho a nzkoenergetickho?
Pro vyuit slunen energie v zimnm obdob je velmi dleit sprvn volba typu kolektor. Na jejich parametrech zle v zim mnohem vce ne v lt, prv tyto parametry uruj, jak velkou st slunen energie dokeme vyut. Kolektor by ml bt schopen co nejvce slunen energie pemnit na teplo a pot ho s co nejmenmi ztrtami pedat do topnho systmu.