Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Diskuse ke lnkm
Archiv lnk

zadejte vlastn lnek

zpt na aktuln lnky

18.6.2004
Tom Avramov, Lubomr Klobunk (odborn asistent), Energy Centre esk Budjovice

Obansk sdruen Energy Centre esk Budjovice (ECB) ve spoluprci s organizac EREC uspodalo dne 19. dubna 2004 v Praze workshop "Obnoviteln zdroje energie - politick rmec v esk republice a v EU". Workshop byl soust projektu "Obnoviteln zdroje energie v EU a kandidtskch zemch" (finann podpoenho EU, programem Altener) a konal se v budov Magistrtu hlavnho msta Prahy pod laskavou ztitou radnho hl. m. Prahy, RNDr. Miloe Gregara.

30.6.2004
RNDr. Martin Guth, G-servis Praha, s.r.o.

Otzku, zda se pipojit na vodovod nebo realizovat vlastn zdroj podzemn vody, opakovan e mnoz vlastnci a uivatel rodinnch dom, chat a chalup. Pokud pomineme varianty, kdy jedno z een jednoznan nepichz v vahu - nap. v blzkosti nen instalovn vodovodn ad nebo se jedn o extrmn nepzniv zem z hlediska vskytu podzemn vody, je dobr znt zpory a klady obou zpsob zsobovn vodou.

28.1.2003
Peter Horbaj (Strojncka fakulta TU Koice), Ingrid Frhaufov (Slovensk agentra ivotnho prostredia Koice)

Intitcie i odbornci sektoru energetiky na Slovensku sa dnes zhoduj s ekolgmi a environmentalistami z mimovldnych organizci v tom, e obnoviten zdroje energie s jedin perspektvne domce zdroje energie s minimlnym dopadom na ivotn prostredie.

26.6.2003
Ing. Dagmar Kopakov

Investice do ivotnho prosted v R me EU v letech 2004 - 2006 podpoit stkou a 500 milion eur. Zdrojem budou Strukturln fondy a Fond soudrnosti. Z pohledu TZB se jedn pedevm o zajiovn mnostv a jakosti vod (pitn vody a odpadnch vod) a kvalitu ovzdu.

14.6.2004
Ing. Dagmar Kopakov, TZB-info

Dipl.-Ing. Johann F. Wach, jednatel Projekn kancele WACH s.r.o., v rozhovoru pro TZB-info k: "Mnohem ekonomitj je energii a ostatn provozn prostedky vbec nevynakldat, ne je chtt drahou rekuperac zskvat zpt. Pi dobr znalosti problematiky lze doshnout podstatnho zlepen s minimlnmi nklady. Rozhodnut o nkupu a monti rekuperanho systmu by mla pedchzet systmov analza danho zazen."

29.8.2001
Ing. Ji Beranovsk, Ph.D., MBA, Ing. Karel Srden, Ing. Jan Truxa, EkoWATT, Centrum pro obnoviteln zdroje a spory energie

Energetick audit je podle zkona . 406/2000 Sb. o hospodaen s energi soubor innost , jejich vsledkem je jsou informace o zpsobech a rovni vyuvn energie v budovch, vetn nvrhu opaten, kter je teba realizovat pro dosaen energetickch spor. Sta ale tento nstroj pro vbr optimln varianty pi plnovn energetickch investic?

7.6.2004
Ing. Dagmar Kopakov, TZB-info

Rozhovor s editelem spolenosti Licon Heat s.r.o., kter je vrobcem otopnch tles znaky Licon. editel spolenosti Martin Kniha k: "Dnes mm pocit, e projektant m ve svm PC pouze deskov otopn tlesa, je to pro nj zabhnut a nemus se nic novho uit. Ale vsledn efekt v nkterch ppadech psob jako "pst na oko". Asi ne vdy za to me projektant a mnohdy je vc investora, na kolik si cen sladn interiru."

10.6.2004
Ing. Milan Novk, CSc., Ing. Jn Tomiak, THERMO/SOLAR iar s.r.o.

Teplo zskan zo slnench kolektorov sa d vyui rznymi spsobmi. Najvia as naintalovanch slnench systmov sli na prpravu ohriatej pitnej vody (OPV). Druh, stle sa rozrastajcu skupinu, tvoria solrne ohrevy baznov. Stle v zujem je o podporu vykurovania a do budcna je vemi perspektvna oblas priemyselnho tepla a chladenia.

8.6.2004
Bohumil KAFKA, MINIMAX G.m.b.H., Praha

Pspvek pojednv o nejrozenjm stabilnm hasicm zazen zabraujcm rozen poru ji v jeho potku. S tm souvisej vysok nroky na zsobovn vodou, na kvalitu a odbornost navren i vlastn monte. Sprinklerov zazen psob ji v potku vzniklho poru, kdy se spout automaticky bez zsahu lidskho faktoru a tm sniuje na minimum kody zpsoben porem.

9.6.2004
Ing. Karel Plotn, Asociace istrenskch expert esk republiky (AE) - pracovn skupina AO

Metodika vychz z poadavk evropsk legislativy (Smrnice rady 89/106/EHS, Rozhodnut komise 97/464/ES a na n navazujcch Evropskch norem), kter m za cl ochranu spotebitel a ivotnho prosted pi dodvkch stavebnch vrobk, a ze stvajc esk legislativy. Dle se v metodice vychz z toho, e poadavky v Evropskch normch jsou odrazem souasnho stavu techniky, a tedy by mly bt brny jako minimln standardy. Metodika se skld z sti, ve kter jsou uvedeny zkladn pojmy a nvod jak postupovat pi vodoprvnm zen, a z komente, ve kterm jsou zdvodnna, ppadn upesnna, jednotliv ustanoven.

26.5.2004
Ing. Jaroslav Va, CSc., pedseda CZ BIOM Praha

V souasn dob je v esk republice pipravovn zkon na podporu vroby energie z obnovitelnch zdroj. Clem tohoto zkona je vytvoen takovch podmnek, aby v r. 2010 pedstavoval podl obnovitelnch energi na primrn spoteb energetickch zdroj 6 % a elektina vyroben na bzi obnovitelnch energetickch zdroj pedstavovala 7% hrub spoteby elektiny.

13.5.2004
Ing. Naa Langov, PhD., doc. Ing. Jozef Vglask, CSc.

Pribline 40 % ronej spotreby energie na Zemi je vyuvan na vykurovanie objektov v komunlnej sfre. V tejto hodnote je ukryt vek rezerva umoujca etrenie energie, ktor me by dosiahnut aj progresvnou architektrou. Tto oznaujeme ako "slnen" (solrnu) architektru.

23.5.2002
P.P.

Poutav vyprvn o vlastn vrob prototypu domcho topidla na peletky jist zaujme pedevm zrun tene. Dobrou zprvou je i to, e v souasn dob je spn vyzkouen prototyp v konenm stadiu pprav na malosriovou vrobu.

12.3.2004
Ing. Lubomr irek, ABB s.r.o. Elektro-Praga

Pedevm v domcnostech a na zahradch stle dochz ke smrtelnm razm elektrickm proudem, kterm je mono snadno pedejt. Nebezpe h ve vadnm prodluovacm pvodu, v roztaven izolaci na pvodech kuchyskch pstroj a ehliek, v porue izolace na pvodech vysoue vlas, zkrtka v kadodennm zachzen s elektrickmi spotebii.

13.3.2004
Hedvika vejdov

Prvkem, kter pedstavovanou devostavbu odliuje od zdnliv podobnch projekt je skutenost, e italsk architekt a designr Matteo Thun vytvoil typov, na kl stavn dm, kter se vak velikostn doke pizpsobit snad kadmu poadavku stavebnka. Heidis m nkolik variant - pzemn, patrov, dvojdomek, adov dm nebo komfortn vila s obytnou plochou od 53 do 208 m2.


zpt na aktuln lnky
 
 
Reklama