Dal�� d�l seri�lu poskytuje z�kladn� p�ehled zdroj� tepla pro n�zkoenergetick� domy a nazna�uje pohled autora na dal�� cestu v�voje jejich z�sobov�n� tepelnou energi�.

Setk�v�me se s �e�en�m, kdy je TRV um�st�n ve st�edu d�lky pod otopn�m t�lesem. Toto proveden� n�s v�ak nut� zamyslet se nad n�kolika ot�zkami, zejm�na jak rychle a na jakou teplotu TRV reguluje, na kter� se �l�nek sna�� d�t odpov��.

Na na�� nejvy��� ho�e byla dnes spu�t�na do provozu v�trn� elektr�rna o v�konu 250 kW. Vybudovalo ji zde Sdru�en� v�trn� energie do �kol v p��rod�, jeho� hlavn�ho protagonistu Ing. V�tr�ka jsme po��dali o kr�tk� rozhovor.

Vizu�ln� patrn� rozvoj vyu��v�n� v�trn� energie a elektrick� energie z fotovoltaick�ch panel� je p�i cest�ch za na�i z�padn� hranici v�ce ne� p�esv�d�iv�. S pevn�mi cenami za vykupovanou energii, garantovan�mi po dlouhou dobu, tam mohou investo�i p�kn� pl�novat a realizovat. V na�� republice se tak� stav� v�trn� a fotovoltaick� elektr�rny, ale jaksi pomalu. P�esto m��eme na�im �ten���m nazna�it, co u� u n�s je a z �eho lze vych�zet.

Pou�it� jin�ch v�robk�, ne� kter� byly projektantem navr�eny, je praxe b�n� na mnoha stavb�ch. Po��dali jsme JUDr. Jana Ku�ela, advok�ta renomovan� pra�sk� pr�vn� kancel��e, o vyj�d�en� k problematice zodpov�dnosti projektanta v takov�m p��pad�.

Autor se obrac� na ob�any obce, kte�� v refendu rozhodli, �e se v katastru obce nebudou stav�t v�trn� elektr�rny, a ��d� je o d�kladn� znovuzv�en� jejich rozhodnut�. V�cn� argumentace rozeb�r� v�echny aspekty vyu��v�n� v�trn� energie v protikladu s dosavadn� orientac� energetick� politiky st�tu na budov�n� nov�ch uheln�ch a jadern�ch zdroj�.

Po kr�tk� p�est�vce op�t navazujeme na seri�l v�novan� problematice d�evostaveb. Materi�ly a zejm�na prov�d�n� konstruk�n�ch detail� staveb ze d�eva je jist� l�kav�m t�matem pro v�echny z�jemce o netradi�n� zp�sob v�stavby.

V po�ad� ji� �tvrt� d�l seri�lu o d�evostavb�ch je v�nov�n mo�n�m vad�m u konstrukc� ze d�eva. Jedn�m z nej�ast�j��ch probl�m� u d�evostaveb je vlhkost, a proto je p�ev�n� ��st dne�n�ho pokra�ov�n� pr�v� o t�to problematice.

Vyhl�ka je ��inn� od 1.4.2004 a obsahuje �adu d�le�it�ch po�adavk� na zdravotn� technick� instalace (ZTI) v prostor�ch koupali��, baz�n� a saun.

Re�ln� odhadovan� dosa�iteln� technick� v�kon na �zem� �R byl stanoven pracovn�ky �stavu fyziky atmosf�ry AV �R na �rovni 80-200 MW s odhadovanou ro�n� v�robou 110-280 GWh. To p�edstavuje vyu�it� instalovan�ho v�konu na �rovni 1400 h ro�n�.

P�esn�ji, �e� bude o spalov�n� zrn� obilovin (v kotl�ch do 100kW), nebo� energetick� zhodnocov�n� obiln� sl�my, se s v�t��mi �i men��mi �sp�chy realizuje ji� del�� dobu a hlavn� nezp�sobuje nikomu tzv. etick� probl�my. To se zrn�m obilovin je to naopak.

Spole�nost pro techniku prost�ed� po��d� semin��, kter� je reakc� na aktu�ln� situaci - zv��en� v�znamu spr�vn�ho n�vrhu oh�evu tepl� vody v souvislosti se sni�uj�c� se spot�ebou tepla na vyt�p�n�.

Rozhovor s Ing. Vernerem o cen�ch biomasy i o roli st�tu a EU v tomto segmentu obnoviteln�ch zdroj� energie.