Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 23.11.2020 do 5.1.2021


zpět na aktuální články

5.1.2021
prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., prof. Ing. Vladimír Benko, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Prostredie hromadnej garáže je mimoriadne agresívne najmä z hľadiska korózie oceľovej výstuže v železobetónových stropoch pojazdných plôch. Zvýšená vlhkosť a koncentrácia CO2, prítomnosť chloridov a trhlín skracujú pasívne a aktívne štádium korózie betonárskej výstuže pojazdných plôch. Včasná aplikácia náterového systému predstavuje účinnú a ekonomickú ochranu na predĺženie ich životnosti. Predmetom príspevku je vyhodnotenie agresívnosti prostredia podzemnej garáže a možností sekundárnej ochrany pojazdných plôch na zvýšenie ich trvanlivosti.

4.1.2021
Ing. Ondřej Hojer, Ph.D., KOTRBATÝ V.M.Z. spol. s r.o., Časopis Vytápění, větrání, instalace

Výška místnosti a riziko kondenzace ovlivňují výkon sálavého chlazení. Pro volně zavěšené sálavé panely jsou stanoveny korekční faktory v závislosti na výšce a teplotním gradientu vzduchu. Při výšce 14 m a gradientu 0,5 K/m vychází celkový chladicí výkon až o 40 % vyšší než tabulkový.

28.12.2020
Ing. Daniel Adamovský, PhD., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra technických zařízení budov, Bc. Martin Cakl, ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Minimální potřebnou účinnost k efektivnímu využití výměníku v rovnotlakém větracím systému rodinného domu určuje poměr energie na provoz ventilátorů a předehřev ku zpětně získané energii, rovnováha z pohledu cen energie a primární energie a ekonomická návratnost.

28.12.2020
Ing. Viacheslav Shemelin, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Návrh solární soustavy pro přípravu teplé vody v bytovém domě je analyzován počítačovou simulací. Analýza ukazuje vlivy návrhu plochy solárních kolektorů, klimatických podmínek, zapojení cirkulačního okruhu a návrhu objemu solárního zásobníku na solární pokrytí a měrné tepelné zisky.

28.12.2020
Ing. Diana Mariaková, Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., Ing. Jakub Řepka, ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Zvyšující se množství stavebního a demoličního odpadu si získává pozornost výzkumných organizací, které se zabývají možnostmi využití těchto odpadů. Článek pojednává o možnosti využití cihelného kameniva ze stavebního a demoličního odpadu jako kameniva do betonu. Důraz je tedy kladen na základní vlastnosti samotného kameniva a na základě těchto výsledků je optimalizována vhodná receptura betonu s různou náhradou přírodního kameniva recyklovaným cihelným kamenivem. Zkoušky jsou v tomto příspěvku shrnuty do dvou kategorií – geometrické a fyzikální zkoušky.

28.12.2020
prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mechaniky

Příspěvek se zabývá poškozením staveb a stavebních materiálů v důsledku nezvládnutí režimu srážkových vod. Dopady jsou členěny podle místa poškození. Nejprve je prezentováno poškození střech a krovů, které následují příklady poškození obvodových stěn. Největší pozornost, včetně numerického 3D modelování, je věnována poškození základových konstrukcí a základů.

21.12.2020
Ing. Radim Smolka, Ph.D., Ing. Tomáš Petříček, Ph.D., Ing. et Petr Kacálek, Ing. Ph.D., FAST VUT v Brně

Příspěvek pojednává o možnosti využití druhotných polymerních surovin ve stavebnictví – primárně v rámci dílčích konstrukčních detailů. Vybraný detail je u vstupních dveří, tedy v místě podprahové – podkladní konstrukce. Zde jsou navrženy desky přesných tvarů pro bezpečné ukončení navazujících konstrukcí – hydroizolace různých typů, tepelná izolace a vlastní segment rámu dveří. Prvky jsou vystaveny nejen mechanickému namáhání, ale také fyzikálnímu a chemickému.

21.12.2020
prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., Ing. Radek Zigler, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb, doc. Ing. Klára Kroftová, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra architektury

Řada historických staveb zejména v západních Čechách se nachází v oblastech, kde se vyskytuje specifický druh zemětřesné aktivity, tzv. zemětřesné roje (centrum v okolí obce Nový Kostel), při kterých po dobu několika dní až měsíců probíhá série tisíců slabších otřesů. Někdy jsou tyto otřesy dostatečně silné (vyšší než 2 st. Richterovy stupnice) na to, aby byly pociťovány obyvateli, a v některých případech mohou dokonce způsobit i materiální škody na budovách. Znalost odezvy zejména klenbových konstrukcí historických objektů na dynamická zatížení je základem sanačních zásahů na památkově významných objektech vystavených těmto účinkům. Vzhledem k narůstající intenzitě kolové i kolejové dopravy dochází také ke zvýšení účinků tzv. technické seismicity na stavby nacházející se v blízkosti komunikací a tratí. Navržený systém dodatečného ztužení valených, křížových popř. sférických kleneb pomocí předepnutých segmentových ohybově tuhých pasů přispívá ke zvýšení jejich odolnosti vzhledem k přírodním a antropogenním dynamickým účinkům.

16.12.2020
prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., Ing. Radek Zigler, Ph.D., Ing. Jan Kubát, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Čejka, Ph.D., Ing. Jiří Karas, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb, doc. Ing. Klára Kroftová, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra architektury

Na vybraných materiálech je sledován vliv injektáže na změnu porozity, distribuce pórů, nasákavosti v porovnání s neinjektovaným zdivem a zpevňovací účinek injektáže na historické zdivo cihelné, opukové, pískovcové, trachytové, vápencové a smíšené s pojivem vápenným pro různé druhy injektážních látek v porovnání s neinjektovaným zdivem. Pozornost je zejména věnována zdivu porušenému trhlinami a dutinami. Těžiště výzkumu je v ověření zejména zpevňovacího účinku vybraných injektážních prostředků na bázi hydraulického vápna (nanovápna), na bázi pryskyřic a křemičitanů.

14.12.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Druhá generace Eurokódů pro klimatická zatížení, jejichž revize je v technické subkomisi CEN/TC250/SC1 téměř dokončena, má být přehlednější, uživatelsky příznivější, poskytovat informace o zásadách stanovení klimatických zatížení a jejich účincích na konstrukce. V národních přílohách se provede výběr národních parametrů včetně aktualizace národních klimatických map.

7.12.2020
Ing. Jiří Ryšavý, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Jiří Kremer, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Lenka Kuboňová, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Oleksandr Molchanov, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Výzkumné energetické centrum, VŠB - TU Ostrava

Tato studie byla zaměřena na pozorování zděného komína s izostatickou vložkou, určeného pro odvod spalin ze spalovacího zařízení malého tepelného výkonu spalujícího pevná paliva, s ohledem na výskyt kondenzace.

7.12.2020
Ing. et Ing. Michaela Hlásková, VUT FAST Brno

Článek se zabývá vlivem barevnosti a odrazivosti vnitřních povrchů místností na vyhodnocení činitele denní osvětlenosti dle ČSN 73 0580 u místností s bočním osvětlením, kde je předpokládán trvalý pobyt osob. Článek je založen na komplexní případové studii, která je složena z výpočetních modelů místnosti v softwaru WDLS, cílem je vyhodnocení rozdílů vlivu různě barevných povrchů a ploch s vyšší odrazivostí na činitel denní osvětlenosti D.

30.11.2020
Ing. Mgr. Kateřina Schrimpelová, Ph.D., Ing. Zuzana Bílková, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav chemie

Kontaminace vodních ekosystémů dusičnany vede k eutrofizaci povrchových vod a ke zvyšování nákladů na úpravu vody na vodu pitnou. Jedním z možných řešení tohoto problému je inovativní technologie denitrifikačních bioreaktorů s náplní na bázi dřeva, která je schopna odstraňovat dusičnany přímo v místě odtoku ze zemědělských ploch.

30.11.2020
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Milan Ťažký, Ph.D., doc. Ing. Lenka Bodnárová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Celá řada konstrukčních betonových prvků přehrad musí odolávat extrémnímu namáhání mrazem a abraze rychle proudící vody. V současné době probíhá nebo již proběhlo několik rekonstrukcí betonových přelivů či skluzů přehrad nebo jezů právě s požadavkem na zvýšenou odolnost proti abrazi. Z hlediska ČSN EN 206 jsou betony odolné proti abrazi stanoveny expoziční třídou XM, avšak kriteria hodnocení a metody testování jsou nedostatečné. Článek se zabývá bližším představením požadavků na vlastnosti a vývojem betonů s vysokou odolností proti abrazi a mrazu a jejích následným testováním.

29.11.2020
Ing.arch. Zdeněk Rudovský, Ph.D., Rektorát ČVUT v Praze, odbor výstavby a investiční činnosti

O přínosech BIM se hovoří téměř na všech konferencích spojených se stavebnictvím. Nejčastěji zmiňovaným přínosem projektů tvořených v BIM je kvalitnější projektová dokumentace. Již se však nemluví o tom, nakolik byl tento přínos ve skutečných projektech realizován.

27.11.2020
Ing.arch. Zdeněk Rudovský, Ph.D., Rektorát ČVUT v Praze, odbor výstavby a investiční činnosti, Mgr. Marek Stowasser, KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář

Článek je určen všem zadavatelům, kteří by rádi vybrali kvalitního zhotovitele modelu BIM pro svůj budoucí projekt. Vychází ze zkušeností realizovaných výběrových řízení a zadávacích řízení podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Článek je úvodem do systému kvalitativně orientovaného výběru zhotovitele modelu BIM a souvisejících výstupů – tedy projektové dokumentace, výkazu výměr apod.

23.11.2020
Ing. Miroslav Procházka, Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p., pobočka Brno

Příspěvek pojednává o výsledcích zkoušek smykových vlastností tepelněizolačních desek na bázi MW s podélným vláknem tloušťky 200 mm a větší podle ČSN EN 13162+A1, dokladuje závažné nedostatky ve zkušebním postupu podle stávající ČSN EN 12090 včetně příčin a navrhuje cestu vedoucí k jejich řešení.

23.11.2020
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Jedna z příčin vzniku vad a poruch v konstrukci průmyslových podlah pramení v technologii betonu. Popsány jsou požadavky na betony pro průmyslové podlahy. Následně pak vlivy vstupních surovin pro výrobu betonu, složení receptur betonů a dál dopady technologie ukládání, způsoby zhutňování a ošetřování hotové konstrukce na vznik vad či poruch.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama