Odborné recenzované články

Recenzovaný V současnosti se stále více setkáváme s požadavky na realizaci vícepodlažních dřevostaveb, u kterých by dominantně použitým materiálem bylo dřevo a materiály na bázi dřeva. Je to díky tomu, že nové výrobky na bázi dřeva nabízejí tento alternativní způsob výstavby s velkým ekologickým přínosem. Umožněno je to také díky prohlubujícímu se poznání o navrhování konstrukčních systémů vícepodlažních dřevostaveb, především z hlediska jejich únosnosti, tuhosti a požární odolnosti.

Recenzovaný Historické fasádní omítky obsahují nejrůznější pojiva a příměsi rozdílné od současných materiálů, s tím souvisí i principy obnovy a příprava omítkových maltových směsí. Zatímco první díl byl více věnován volbě materiálů, tentokrát se zaměříme na druhy a vlastnosti omítek, na vlhké zdivo s obsahem vodou rozpustných solí. Představíme omítkové malty, maltové směsi a přístupy k jejich užití a zpracování, včetně oprav.

Recenzovaný Článek se zabývá klíčovými aspekty bezpečnosti při používání regálových systémů ve skladech. Zdůrazňuje důležitost pravidelných kontrol a údržby regálových konstrukcí, aby se předešlo nehodám a zraněním. Dále se věnuje legislativním požadavkům a normám, které musí být dodržovány, aby byla zajištěna bezpečnost pracovníků i skladovaných materiálů. Článek také poskytuje praktické rady a doporučení pro správné používání regálových systémů, včetně správného zatížení a uspořádání skladovaných položek.

Recenzovaný Oprava omítky představuje poměrně sofistikovaný úkon, často spojený s potřebou informací z řady oborů. Dvoudílný seriál je primárně zaměřen na složení a obnovu omítek historických staveb, prováděnou zejména v druhé polovině 20. století až dodnes. V prvním díle jsou popsána pojiva, příměsi a přísady používané pro omítky v minulosti a je poukázáno na rozdílnost jejich vlastností v porovnání s dnešními materiály, a to včetně principů obnovy omítek s použitím různých způsobů přípravy omítkových maltových směsí. Pozornost je věnována i druhům a vlastnostem omítek na vlhké zdivo s obsahem vodou rozpustných solí. Diskutovány jsou také nesouhlasné názory na obnovu z pohledu památkové péče a technologů.

Recenzovaný Současné stavebnictví klade důraz na minimalizaci dopadu průmyslové výroby na životní prostředí a na prevenci vzniku odpadů. Tento přístup otevírá prostor pro smysluplné cíle, jako je opětovné využívání stavebních konstrukcí a jejich prvků – praxe, která byla běžná po staletí. Dnešních cílů lze dosáhnout zejména obnovou a cirkulací existujících konstrukčních prvků, a to jak ve stavebnictví, tak v dalších průmyslových odvětvích – bez nutnosti jejich separace či recyklace na základní materiály. Tyto procesy jsou dnes realizovatelné díky vyspělým průmyslovým technologiím a efektivním dodavatelským řetězcům. Příspěvek vychází z materiálů projektu ADVANCE a ze semináře katedry ocelových konstrukcí ČVUT v Praze.

Recenzovaný V souvislosti s klimatickou změnou dochází k nerovnoměrnému rozložení srážek, což může vést k častějším a intenzivnějším epizodám, tj. přívalovým dešťům a povodním. Ty mohou ohrožovat nejen kvalitu surové vody, ale v případě studní i přímo vodu pitnou. Při těchto epizodách hrají mikrobiologická rizika významnou úlohu, neboť přívalová voda obsahuje velké množství mikroorganismů, včetně běžných i méně známých patogenů – jsou to např. enterické viry (např. noroviry, enteroviry, adenoviry), parazitární prvoci, bakteriální patogeny jako např. střevní bakterie (např. kampylobaktery, salmonely, shigely), leptospiry apod.

Recenzovaný Lešení podle platného právního rámce nepatří mezi stavební konstrukce, ale mezi tzv. vyjmenované výrobky. Znamená to mimo jiné i to, že pro ně platí zvláštní normy, ať už jsou zaměřené na provedení, kontroly či samotný návrh. Nabízíme projektantům dva možné postupy.

Recenzovaný Přestože v našich právních předpisech pojem dřevostavba není zaveden, představujeme si běžně pod tímto pojmem stavby, ve kterých je významně použitým materiálem dřevo a výrobky na bázi dřeva. Podíl dřeva a výrobků na bázi dřeva však není definován a záleží na použitém konstrukčním systému. Dřevostavby jsou v současnosti předmětem rostoucího zájmu developerů, architektů, stavebních inženýrů a veřejnosti. Je to především díky tomu, že nabízejí alternativní způsob výstavby staveb s velkým ekologickým přínosem. Jejich předností je též rychlost výstavby a většinou malé nároky na zařízení staveniště. Pro jejich navrhování a realizaci jsou důležité technické normy.

Recenzovaný Příspěvek stručně komentuje změny v nově zpracovaném znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky (2025). Zabývá se hodnocením prostupu tepla, vlhkostním hodnocením obvodových konstrukcí při použití vlhkostně citlivých materiálů a hodnocením povrchových teplot. Největší pozornost se věnuje hodnocení zabudování konstrukcí s malou tepelnou setrvačností, jako jsou výplně otvorů a lehké obvodové pláště. Dále se zabývá hodnocením vzduchotěsnosti, hodnocením podlah a tepelné stability místností.

Recenzovaný Článek představuje studii zaměřenou na analýzu potenciálu využití obnovitelného tepla v rámci projektu Cérka, jehož záměrem je revitalizace území nevyužívaného dolu Frenštát v Trojanovicích. Jsou představeny základní charakteristiky porovnávaných systémů včetně vyhodnocení ročního využití a předpokládaná cena tepla.