Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 12.5.2020 do 17.8.2020


zpět na aktuální články

17.8.2020
Ing. Jaroslav Hejl, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Zvuková izolace stěn je v moderních systémech výstavby často zhotovovaná vícevrstvými konstrukcemi. Tento článek se věnuje akustickému fungování právě takových konstrukcí a rozebírá důležitost správné realizace. Také varuje před omezenou zvukovou neprůzvučností na nízkých frekvencích, které se často nevěnuje dost pozornosti. Ke srovnávání akustického chování konstrukcí a simulacím byl použit software pro výpočet zvukové neprůzvučnosti INSUL.

10.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Vlasta , Juránková. CSc., VUT FAST Brno, Ústav fyziky, prof. Ing. Jiří Adámek, CSc., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví

Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.

3.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Ing. Tomáš Stavař, Mgr. Jana Knapová, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO2 může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.

27.7.2020
doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., Ing. Vítězslav Novák, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Martin Sedlmajer, Ph.D., Ing. Jan Bubeník, VUT Brno, Fakulta stavební, Centrum AdMaS

Možnosti využití snadnoobnovitelných surovin pro výrobu pokročilých tepelně izolačních materiálů představují v současné době zajímavou cestu hlavně z pohledu trvale udržitelného rozvoje ve stavebnictví. Ukazují, jak efektivně snižovat energetickou náročnost staveb bez nutnosti enormního navyšování emisí CO2 a spotřeby energie při výrobě izolantů, které jsou aplikovány do staveb ve stále větších tloušťkách. Článek představuje formu vakuových izolačních panelů (VIP) a ukazuje, že pro jádro těchto panelů lze s dobrým výsledkem použít rostlinná vlákna.

23.7.2020
Ing. Petr Wolf, Ph.D., Ing. Pavel Hrzina, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Návrh FV systémů s ohledem na maximální roční výnos (celková získaná energie vztažená na jednotku instalovaného výkonu) se pomalu stává minulostí. Do popředí zájmu se dostávají systémy s přizpůsobením diagramu výroby odběrovému diagramu místní spotřeby a systémy s lepším využitím plochy potřebné pro instalaci FV pole.

22.7.2020
Petr Novotný

Bioplyn je směs plynů, v níž podstatnou část tvoří metan (50-75 %) a zbytek je doplněn oxidem uhličitým (25-50 %) a malým množstvím dalších příměsí. Vzniká bakteriálním rozkladem organické hmoty za nepřístupu vzduchu. Tento proces se nazývá anaerobní fermentace.

21.7.2020
doc. Josef Laurin, Technická univerzita v Liberci

Za biopaliva se považují kapalné nebo plynné pohonné hmoty vyráběné z biomasy: bioetanol, bionafta, bioplyn, biometanol, biodimetyléter, bio-ETBE, bio-MTBE, biovodík, čisté rostlinné oleje a syntetická paliva, jejichž složky byly vyrobeny z biomasy.

20.7.2020
doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Jan Bubeník, Ing. Martin Sedlmajer, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební, Centrum AdMaS, Ing. Jan Cimburek, Refaglass Příbram

Článek se zabývá návrhem podlahových konstrukcí s použitím ultralehkého betonu na bázi pěnového skla jako tepelně izolační a roznášecí vrstvy. Zabývá se návrhem receptur speciálních ultra lehkých mezerovitých betonů a stanovením mechanických a tepelněizolačních vlastností ultralehkého betonu. Nechybí ani vlastnosti cementotřískové desky jako podkladu pro uložení nášlapné vrstvy.

13.7.2020
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha

Článek upozorňuje na význam denního osvětlení a proslunění bytů pro veřejné zdraví. Dennímu osvětlení bytů je třeba věnovat stejnou pozornost, jako dennímu osvětlení pracovišť a škol. Je popsán způsob, jakým byl do české technické normalizace zaveden jako kritérium činitel denní osvětlenosti Dw (%) roviny okna zvenku. Jsou uvedeny výsledky studie denního osvětlení obytných místností v návaznosti na limitní hodnoty tohoto činitele i v návaznosti na tzv. odstupový úhel a plochu okna stanovenou jako 1/10 plochy podlahy obytné místnosti.

29.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Druhá část seriálu přibližuje základní technické požadavky na podlahové konstrukce tak, jak jsou uvedeny v ČSN 74 4505. Nejpodstatnější parametry, požadavky normy, jsou podrobněji vysvětleny tak, aby bylo zřejmé, jak jsou definovány a jaký mají konkrétní fyzikální/praktický význam.

22.6.2020
Ing. Petr Polách, CSc., MBA, AI č.1000023 – technika prostředí staveb, interiAIR

Vysoce účinné HEPA a ULPA filtry jsou akumulační (absorbují partikulární částice) a nejsou proto určeny k regeneraci, nýbrž musejí být ekologicky likvidovány. Filtry jsou řazeny do kategorie nebezpečného odpadu a jako s takovými se s nimi musí zacházet.

22.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde autoři seznamují se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a reagují též na připomínky oponentů a recenzentů. První část seriálu přibližuje komentovanou formou nejdůležitější ustanovení ČSN 74 4505.

16.6.2020
Ing. Radek Červín, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Předmětem zkoumání je větrací jednotka s tepelným čerpadlem zajišťující podtlakové větrání v konkrétním RD. Ze získaných parametrů byla zpracována celoroční energetická bilance provozu. Pro celkovou tepelnou ztrátou 5 kW byl vyhodnocen sezónní topný faktor SPF celého systému na úrovni 2,5.

15.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde budou autoři seznamovat se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a budou též reagovat na připomínky oponentů a recenzentů.

8.6.2020
Ing. Hollý Ján, doc. Ing. et Palko Milan, Ing. arch. PhD., Ing. Martina Jurigová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Ústav súdneho znalectva, Ing. Adela Palková, PhD., Slovenská technická univerzita Bratislava, Stavebná fakulta, Katedra konštrukcii pozemných stavieb

Zmena materiálov, absencia stavebných prvkov, úprava skladby vrstiev, aplikácia lacnejších alternatív – toto sú bežné situácie v stavebnej praxi. V určitých prípadoch sú tieto modifikácie bez následkov, v takejto situácii je však okrem iného potrebné zohľadniť fyzikálne zákony. Článok sa venuje práve prípadu, v ktorom bola vykonaná zámena konštrukcie – namiesto železobetónovej stropnej dosky zhotoviteľ zvolil konštrukciu drevenú. Drevo má značne odlišné vlastnosti ako železobetón, je teda potrebné zohľadniť hneď niekoľko aspektov ako napríklad statické pôsobenie, tepelnotechnické vlastnosti a v neposlednom rade – čomu sa venuje aj tento článok – tepelnovlhkostné pomery v priereze, resp. v skladbe konštrukcie. Sú uvedené možné dôsledky a je navrhnuté najvhodnejšie riešenie – úprava skladby tejto konkrétnej stropnej konštrukcie tak, aby spĺňala funkčné požiadavky.

1.6.2020
Ing. arch. Jiří Kugl, ČVUT Praha, Fakulta stavební

Nástroje revitalizace brownfieldů můžeme obecně dělit například z pohledu územního plánování a urbanismu, z pohledu životního prostředí, pohledu ochrany kulturních památek či z pohledu na lokality jako na nové investiční příležitosti. Výsledkem je, že problematika brownfieldů je řešena celou řadou institucí a nástrojů. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat, roztřídit a analyzovat tyto nástroje využitelné v ČR. Součástí příspěvku bude průzkum nástrojů z jiných zemí, které mají s danou problematikou dlouhodobější zkušenosti (např. Francie, Velká Británie, USA, Německo, Dánsko) a analýza reálnosti jejich zavedení v ČR a jejich přínosu. Protože toto téma je velice rozsáhlé, příspěvek se především zaměří na nástroje územně plánovací (např. ÚPP, ÚPD), ekonomické (motivační a penalizační) a výstavbové (slouží k prosazení záměrů sídla či státu formou výstavby především dopravní a technické infrastruktury).

25.5.2020
prof. Ing. arch. Ing. Zuzana Pešková, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra architektury

Architektonicko-urbanistická komise Správ chráněných krajinných oblastí Středočeského kraje se často potýká s nízkou vhodností architektonického návrhu rodinných domů. Pro zachování základních typických rysů staveb v těchto cenných lokalitách byla vytvořena doporučení pro výstavbu, díky nimž se podařilo alespoň objemově zajistit vhodnost novostaveb rodinných domů v CHKO. S nastupujícími pasivními standardy do výstavby iniciovala Správa CHKO Křivoklátsko spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze. Nabízíme ty nejzajímavější výsledky.

18.5.2020
doc. Ing. Petr Horák, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Článek popisuje nové změny v právních předpisech, které se zabývají energetickou náročností budov v roce 2020. Pozornost je věnována fenoménu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na praktickém příkladu popisuje způsob hodnocení energetické náročnosti pro běžnou novou budovu a pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie.

12.5.2020
Ing. Jan Vitouš, Ing. Martin Kny, Ph.D., ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Autoři vycházejí z legislativních požadavků na větrání a navrhli technická řešení, i s využítím ventilačních tepelných čerpadel. Varianty řešení byly simulací provozu vyhodnoceny podle energetické náročnosti. V závěrečném 2. dílu je provedeno ekonomické hodnocení variant.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama