Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 3.2.2020 do 30.3.2020


zpět na aktuální články

30.3.2020
Ing. Peter Buday, PhD., doc. Ing. Rastislav Ingeli, PhD., katedra KPS, SvF STU Bratislava

Je výhodné uplatnit zónovou regulaci v jednotlivých v místnostech, zejména v rodinných domech? V příspěvku je výsledek analýzy vlivu zónového vytápění při dvou různých typech předávání tepla na vnitřní operativní teplotu v jednotlivých analyzovaných zónách, které mají společnou dělicí konstrukci.

30.3.2020
Ing. Robert Šafář, Ing. Roman Palatin, Brněnské vodárny a kanalizace

Jednou z aktuálních strategií akciové společnosti Brněnské vodárny je zavedení technologie dálkového odečtu, v níž bude plně zakomponována spolupráce s městem. Společným přístupem k rozvoji systému dálkových odečtů je tak naplňována vize zvaná Smart City. V tomto případě s cílem pokrytí všech odběrných míst na území města Brna dálkovým odečtem spotřeby vody.

30.3.2020
Ing. Antonín Žák, Ph.D., DEK a.s. - Vedoucí výzkumu a vývoje centra DERIC, ČHIS - Člen výboru, Ing. Luboš Káně, Ph.D., DEK a.s. - Technický ředitel, ČHIS - Předseda

Drenáže se dnes obvykle navrhují v kombinaci s hydroizolačními konstrukcemi, jako součást hydroizolační koncepce ochrany stavby před negativním působením vody. Hlavní funkcí drenáže je snížit namáhání stavby vodou. Přestože jsou drenáže jednou z nejstarších metod hydroizolační ochrany staveb, stále je mnoho nezodpovězených otázek, týkajících se především účinnosti, spolehlivosti a životnosti. Na základě mnoha podnětů z praxe vznikla na půdě České hydroizolační společnosti směrnice zabývající se problematikou úpravou hydrofyzikálního namáhání stavby vodou ČHIS: 06.

23.3.2020
Ing. Josef Fojtů, QLine a.s

Jak je zabezpečený vodárenský dispečink proti rizikům výpadků hlavních součástí dispečerské infrastruktury, např. porucha serveru telemetrie, nedostupnost počítačové sítě, výpadek řadiče domény a dalších? Podívejme se na technická opatření k pokrytí hlavních rizik.

23.3.2020
Ing. Michal Drahorád, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra betonových a zděných konstrukcí

Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.

23.3.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

16.3.2020
doc. Ing. Michal Krajčík, Ph.D., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra technických zariadení budov, doc. Ing. Ondřej Šikula, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Uvádzame prehľad ukazovateľov tepelnej dynamiky sálavých systémov. Okrem tradičných ukazovateľov ako časová konštanta a čas odozvy sa zdôrazňuje možnosť využitia alternatívnych ukazovateľov ako účinnosť prenosu tepla a počet prevádzkových cyklov.

16.3.2020
Ing. David Pálenský, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

První část seriálu se věnovala environmentálnímu vyhodnocení předmětného bytového domu (BD) z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledné emise byly porovnány s emisním požadavkem stanoveným na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. Výsledky ukázaly, že roční produkce emisí skleníkových plynů BD dosahují 41,8 t CO2,ekv./a, přičemž emisní požadavek pro klimatický cíl 1,5 °C činí 17,0 t CO2,ekv./a. Druhá část příspěvku se věnuje sestavení variant kombinující emisně úsporná opatření za účelem dosažení hranice emisního požadavku pro klimatický cíl 1,5 °C.

9.3.2020
Ing. David Pálenský, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Dvoudílný seriál se věnuje případové studii bytového domu (BD), který byl environmentálně vyhodnocen z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledky celkových emisí BD byly porovnány s hodnotou emisního limitu, který byl stanoven na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. V reakci na značné překročení emisního limitu byla navržena řada emisně úsporných opatření, která byla vhodně sestavena do variant splňujících emisní požadavek.

9.3.2020
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Příspěvek stručně specifikuje možnosti výpočetních odhadů velikosti havarijních úniků plynů a kapalin z nádrží, potrubí a zařízení pod tlakem, rychlosti vypařování nevroucí kapaliny z kaluže vzniklé výronem a adiabatického mžikového výparu zkapalněného plynu při jeho výronu do okolí.

2.3.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení, jejichž 2. generace se nyní připravuje v technické komisi CEN/TC 250, mají být uživatelsky příznivější, poskytovat podrobné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování konstrukcí. Pro účinné a hospodárné zavedení 2. generace Eurokódů do systému norem v ČR bude důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech.

24.2.2020
Ing. Vladimíra Linhartová, Ph.D., OSVČ, doc. Ing. Ondřej Šikula, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Dlouhodobým chlazením ledové plochy zimního stadionu může dojít ke zmrazení podloží, vyboulení aj. Temperování podloží slouží jako prevence. Předmětem článku je analýza a vyhodnocení tepelného toku z temperování v závislosti na teplotách temperovací kapaliny a tloušťce tepelné izolace.

24.2.2020
prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.

17.2.2020
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.

10.2.2020
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lenka Kuboňová, Ph.D., Ing. Vendula Laciok, Ph.D., Zdeněk Kysučan, Jiří Kremer, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Ryšavý, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Dřevo spalované v kotli, kamnech, krbové vložce má mít přijatelnou vlhkost, aby spalování probíhalo hospodárně a minimalizovalo poškozování ovzduší. Proces sušení, vhodné podmínky a potřebná doba jsou popsány v článku.

10.2.2020
Ing. Radoslav Ponechal, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, katedra Pozemného staviteľstva a urbanizmu

Zhoršenie tepelného komfortu počas horúcich letných dní sužuje obyvateľov bytových domov už niekoľko rokov a podľa prognóz vývoja globálnej klímy sa to tak skoro nezlepší. V článku je uvedený príklad rozvrhu pre modelový bytový dom, zostavený na základe doterajších zvyklostí ako aj novších štatistických štúdií zo zahraničia. Poukazuje tiež na rozdiely vo výsledkoch simulácie pri rôznych spôsoboch aplikácie rozvrhu vnútorných tepelných ziskov v byte.

3.2.2020
Ing. Radoslav Ponechal, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, katedra Pozemného staviteľstva a urbanizmu

Problematika výpočtu letného prehrievania je odbornej verejnosti menej známa, hoci sa stáva čoraz aktuálnejšou. Príspevok sa v prvej časti zaoberá aktuálnymi normovými požiadavkami v tejto oblasti. Ďalej uvádza príklad výpočtových programov. Hlbšie rieši problém klimatickej okrajovej podmienky a ďalších podstatných faktorov, ovplyvňujúcich výsledok výpočtu letného prehrievania ako je vetranie a vnútorné tepelné zisky.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama