Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 20.11.2019 do 13.1.2020


zpět na aktuální články

13.1.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno, Ing. Marek Kervitcer, VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství

V článku se autoři zamýšlejí nad aspekty rutinního postupu ve srovnání s expertním přístupem k řešení stavebních vad a poruch. Pro lepší orientaci v problematice je uvedena základní terminologie z oblasti vad a poruch. Dále autoři podrobněji popisují průběh obou řešení, zamýšlejí se nad jejich konkrétními aspekty a upozorňují na jejich důsledky. Podstatnou částí článku je pak uvedení možných přínosů expertního přístupu a v závěru je zdůrazněna výhodnost volby expertního přístupu.

6.1.2020
doc. Ing. Ladislav Tuhovčák, CSc., Ing. Tomáš Kučera, Ph.D., Ing. Jan Ručka, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství obcí

Posouzení rizik vodovodních systémů je zavedeno a prováděno ve více než deseti evropských a řadě mimoevropských zemí. Hlavními očekávanými výhodami posouzení rizik je zlepšení kvality vody, snížení počtu a následku havárií, zlepšení ochrany vodních zdrojů, snížení akutních onemocnění v populaci odběratelů, zlepšení provozního monitorování, lepší poznání celého systému zásobování, snížení nákladů na nápravná opatření, lepší pozice dozorových orgánů při kontrole provozovatele a další. Nevýhodou vypracování rizikové analýzy pro provozovatele je především vyšší administrativní zátěž a náklady spojené se zavedením posouzení rizik.

6.1.2020
Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Národní památkový ústav, Technologická laboratoř

Příspěvek pojednává o významu nasákavosti tradičních stavebních materiálů a schopnosti tradičních neizolovaných staveb odolávat vzlínající vlhkosti. Upozorňuje dále na některá rizika spojená s omezováním nasákavosti stavebních materiálů navrhovaných pro sanace vlhkosti a zasolení tradičních staveb.

30.12.2019
Ing. Eduard Schilhart, CSc., Sdružení výrobců pro ploché střechy

Každá střecha, ze které hrozí pád z výšky, musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem. Ochranu osob proti pádu z výšky je nutné řešit už při vlastní výstavbě. Proto také zákon č.309/2006 Sb. v aktuálním znění blíže specifikuje práce zhotovitele a stanovuje jeho povinnosti. Vedle tohoto v roce 2016 aktualizovaného zákona je samozřejmě nutné zohledňovat v procesu výstavby také ostatní legislativní požadavky. Z nich vyplývají mnohé zodpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby, o kterých bude pojednávat tento příspěvek.

30.12.2019
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Sabina Hüblová, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Zuzana Oščatková, Mgr. Veronika Singrová, Statutární město Brno, Úřad městské části Brno-Židenice

Příspěvek pojednává o způsobu monitorování poruch panelových domů. Pohyby objektu jsou měřeny jednak pomocí příložného dilatometru typu Hollan (měření změny šířek trhlin a spár), jednak pomocí nivelace podlah. Výsledky měření budou důležitým podkladem pro rozhodnutí o způsobu sanace objektu.

23.12.2019
Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ph.D., Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Praha, Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Monika Tyrová, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Pavlína Suchomelová, Ústav nauky o dřevě, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Často diskutovaným problémem je tvar a vliv opracování spojovacích prostředků na jejich mechanickou odezvu (funkci). Článek prezentuje porovnání tří druhů opracování – soustružení, prorážení a tesání do osmihranu.

23.12.2019
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Robert Kořínek, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský Praha, Ing. Martin Vonka, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Zuzana Rácová, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb

V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů k novým účelům. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují reálné možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.

16.12.2019
Ing. Jan Baier, Ph.D., Ing. Jan Uhlík, Ph.D., PROGEO Roztoky

Dozvíte se, jak lze využít numerického modelu proudění podzemní vody (hydraulický model) a modelu šíření znečištění (transportní model) při procesu stanovení nebo aktualizace ochranných pásem vodních zdrojů, respektive při stanovení oblasti zdrojů pro lidskou potřebu. Konkrétně je dokumentovaný postup a výsledky hydraulického a transportního modelu realizovaného v programu MODFLOW-USG pro oblast vodního zdroje Nebanice v Chebské pánvi.

16.12.2019
Ing. Lukáš Velebil, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební

V příspěvku jsou prezentovány výsledky experimentální analýzy spolu s analytickým modelem popisujícím chování výztužných stěn z mechanicky spojovaného křížem vrstveného dřeva. V rámci experimentální analýzy byly provedeny zkoušky výztužných stěnových panelů, zkoušky pro stanovení tuhosti spoje vrstev a materiálové zkoušky. Výstupy ze zkoušek tuhosti spoje vrstev a z materiálových zkoušek slouží jako vstupní data pro analytický model. Analytický model je založen na metodě komponent, která uvažuje výztužnou stěnu jako soustavu vzájemně propojených elementů, jejichž působení je popsáno pomocí pružin s definovanou tuhostí. Výsledky provedených experimentů a analytického postupu jsou následně mezi sebou porovnány.

9.12.2019
Ing. Jiří Kašparec, Ing. Milan Lindovský MBA, Ph.D.,, VAE CONTROLS Group Ostrava, Ing. Pavlína Vlková, Vodovody a kanalizace Břeclav

Přibližujeme problematiku řízení úpraven vod nejenom z hlediska nových postupů jejich automatizace řízení, ale zejména dopadu aplikace norem ČSN ISO 27000 o kybernetické bezpečnosti do této oblasti. Současně bude tato problematika názorně interpretována na příkladu rekonstruované ÚV Lednice.

9.12.2019
Ing. Pavla Ornstová, doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Fasádní lešení patří mezi nejpoužívanější dočasné stavební konstrukce. Správné provedení kotvení patří k nejvýznamnějším krokům zajišťujícím bezpečné užívání lešení. Chybné provedení je zároveň častou příčinou poruch či havárií fasádního lešení. Článek popisuje vliv kotvení trubkového fasádního lešení na únosnost sloupku.

5.12.2019
Ing. Anna Hrabánková, RNDr. Josef Vojtěch Datel, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský Praha

Čánek nabízí příklady podle Metodiky pro hodnocení stavu chráněných území podzemní a povrchové vody vymezených podle článku 7 RSV, které je založeno na dostupných datech o jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Jedná se o data podle vyhlášky č. 431/2001 Sb. (data o množství odebírané vody) a podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. (data o jakosti). Z navrženého postupu a jeho testování lze vyvodit některá doporučení.

4.12.2019
Ing. Waltr Sodomka

Princip komínového tahu a jeho význam pro funkčnost spalinové cesty. Změření komínového tahu nemůže nahradit povinnou kontrolu spalinové cesty, je jen jedním z mnoha okamžitých provozních parametrů.

4.12.2019
Josef Krupka, Zakládající člen České hydroizolační společnosti (ČHIS)

Stabilizace vrstev plochých střech kotvením je osvědčenou a bezpečnou technologií, pokud je prováděna v souladu s normami, předpisy a zdravým rozumem. Pokud dojde k poruše kotvené střechy, velmi často je důvodem podcenění kotvení obvodového detailu, nejvíce namáhaného silami větru. Jaké materiálové a technologické defekty vedou k selhání klíčového detailu ploché střechy? Na to odpovídá odborný příspěvek.

3.12.2019
Miroslava Ševčíková, Vědecko-výzkumný uhelný ústav (VVUÚ) Ostrava Radvanice

V tomto příspěvku je věnována pozornost základnímu prvku prvotní ochrany, a to detekčním zařízením pro zachycení vzniku nebezpečných koncentrací plynů a par kapalin. Jsou zde vybrány a popsány základní zkoušky podle typu zařízení a druhu detekovaného plynu, které jsou nezbytné při zajištění jejich správné a spolehlivé funkce.

27.11.2019
Ing.Peter Buday, , PhD., STU Bratislava, SvF, katedra KPS

Kotviace systémy ťažkých budov, ktoré sú zvyčajne tvorené masívnou oceľovou konštrukciou, významne ovplyvňujú tepelnú ochranu budov, hlavne ich vplyvom na plnenie hygienického kritéria normy STN 73 0540-2, ako aj na výpočtovú hodnotu. koeficientu prestupu tepla na fasáde. Predložený článok sa zaoberá týmito dvoma tepelnými kritériami.

25.11.2019
Ing. Jan Široký, Ph.D., ENERGOCENTRUM PLUS, Praha

V posledních letech můžeme sledovat setrvalý nárůst množství dat, která jsou měřena a zaznamenávána systémy měření a regulace. Typicky se jedná o stovky až desetitisíce měřených hodnot na jednu budovu. Vyvstává otázka, zda jsou tato data náležitě zužitkována, vytěžena. Cílem příspěvku je představit možnosti, které poskytují současné technologie a analytické softwarové nástroje pro vyhodnocení měření dat týkajících se provozu systémů vytápění.

25.11.2019
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Článek stručně uvádí základní odbornou terminologii, chyby a výpočetní algoritmy odhadu nejistot typu A, typu B, kombinované a rozšířené nejistoty výsledků naměřených při zkouškách, zdůrazňuje nezbytnost, aby obsluha zkušebních zařízení a měřidel měla potřebné teoretické znalosti a management zkoušek plnil úkoly specifikované normou ČSN EN ISO/IEC 17025.

20.11.2019
doc. Ing. Jan Vodička, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra betonových a zděných konstrukcí, Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Luboš Musil, ČVUT v Praze, Stavební fakulta, katedra betonových a zděných konstrukcí

Článek se zabývá praktickým využitím mezerovitého vláknobetonu v praxi. Mezi laboratorní a průmyslovou výrobou totiž existuje velké množství různých objemů vláknobetonu (cca 100 m3). Výsledky počáteční zkoušky in situ ukazují skutečný rozdíl mezi dvěma procesy výroby betonu vyztuženého vlákny.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama