Základem zámku v Kosmonosích, malém městě poblíž Mladé Boleslavi, byla v letech 1560–1570 Adamem Krajířem vybudovaná renesanční tvrz. V současné době je budova zámku památkově chráněna a víceúčelově využívána. Jako zdroj tepla v zámecké kotelně po více než desítku let bezpečně pracovaly dva plynové kotle Hydrotherm s atmosferickými hořáky. Postupně se začaly hromadit problémy se servisem a dostupností náhradních dílů a tak provozovatel zámku, město Kosmonosy, rozhodlo o její modernizaci.
Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO2 může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.
