Hlavní směry současné udržitelné architektury, které se snaží úspěšně skloubit environmentální požadavky s celkovou architektonickou kvalitou staveb a urbanistických celků, představuje od 30. července Galerie Jaroslava Fragnera.
Základem zámku v Kosmonosích, malém městě poblíž Mladé Boleslavi, byla v letech 1560–1570 Adamem Krajířem vybudovaná renesanční tvrz. V současné době je budova zámku památkově chráněna a víceúčelově využívána. Jako zdroj tepla v zámecké kotelně po více než desítku let bezpečně pracovaly dva plynové kotle Hydrotherm s atmosferickými hořáky. Postupně se začaly hromadit problémy se servisem a dostupností náhradních dílů a tak provozovatel zámku, město Kosmonosy, rozhodlo o její modernizaci.
Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.
