V článku jsou shrnuty dosavadní výsledky výzkumu vlivu stavebních na kvalitu vnitřního prostředí s důrazem na relativní vlhkost interiéru. Uvedený laboratorní výzkum vznikl na Fakultě stavební ČVUT v Praze a v Univerzitním centru energeticky efektivních budov UCEEB v Praze a je zaměřen na dynamické sorpční vlastnosti konstrukcí z přírodních materiálů na bázi surových přírodních jílů v porovnání s konstrukcemi z běžných stavebních materiálů.
Článek popisuje základní principy hodnocení šetrných budov národní metodikou SBToolCZ se zaměřením na nejnovější verzi této metodiky pro školské budovy. Dále je uveden příklad certifikované školské budovy, jejíž renovace byla posuzována a optimalizována s využitím systému SBToolCZ. Výsledkem je přeměna stávajícího veřejného objektu na inteligentní energeticky nulovou budovu.
Článek je zaměřen na hodnocení požární uzavřenosti obvodových stěn a je rozdělen na dvě části – současný stav poznání a experimentální část. Současný stav poznání shrnuje metody pro hodnocení požární uzavřenosti obvodových stěn – výpočetní metody (hustoty tepelného toku, množství uvolněného tepla, matematické modelování) a požární zkoušky (kónická kalorimetrie, zkouška třídy reakce na oheň fasád a zkouška požární odolnosti). Experimentální část navazuje na současný stav poznání a je rozdělena na dva experimenty – zkouška v kónickém kalorimetru a alternativní zkouška požární odolnosti.
Text se věnuje dosud málo sledované stavebněfyzikální souvislosti použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Z energetického hlediska mají být počty a velikosti střešních oken navrhovány velmi zdrženlivě. Je úlohou projektanta, aby vybral nejlepší dostupná okna a nutné související zvýšení prostupu tepla vykompenzoval zlepšením kvality jiné části obálky budovy.
Jednou důležitou vlastností hořlavých plynů nebo par hořlavých kapalin je schopnost přenesení hoření přes bezpečnostní spáru. Tato maximální experimentální spára, která je experimentálně stanovena, se používá jako bezpečnostní prvek při transportu, uskladňování a obecně zacházení s hořlavými látkami.
Perzonalizované větrání je jednou z možností jak řešit individuální požadavky na dodávku čerstvého vzduchu k různým pracovištím. Zejména administrativa s prací u stolu k uplatnění perzonalizovaného větrání vytváří dobré předpoklady. Využití tohoto způsobu větrání není běžné, je předmětem výzkumů a hledání optimálních řešení. Nicméně má řadu předností.
Jednou z velkých výhod hliněného materiálu jsou například výborné akumulační vlastnosti a přirozená regulace vlhkosti v objektu. Nedostatkem hlíny jako stavebního materiálu je však nejen nízká odolnost proti tekoucí vodě či vzlínající zemní vlhkosti, ale také nízká odolnost nestabilizovaných hliněných konstrukcí proti otřesům. Článek se zabývá tradičními hliněnými stavbami a zkoumá jejich konstrukční zásady snižující rizika destrukce staveb.
Změna pravidel připravované třetí vlny Kotlíkových dotací uvažuje s vyloučením kombinovaných kotlů na pelety a uhlí z podporovaných zdrojů tepla. Analýzou provozu posilujícího podílu kotlů na zemní plyn a tepelných čerpadel vzduch-voda lze dospět k poznání, že výsledkem nebude zvýšení podílu OZE, ale naopak jeho snížení.
„Velikost“ řídicího systému má významný vliv na to, jak k němu přistupují jednotliví účastníci dodavatelského řetězce – investor, projektant, obchodník a realizační technik či programátor. Jak ale vlastně velikost určit – a jak ji vůbec definovat? Z hlediska měření a regulace můžeme vyzdvihnout dva hlavní faktory: rozsah a složitost.
V článku je prezentován průzkum bezpečnosti žebříku z pohledu hasičů, rozbor normy a navržení možných úprav normy, analytický rozbor složení žebříků pomocí optické emisní spektroskopie a rentgen fluorescenční spektroskopie a aktuální velkorozměrové zkoušky realizované v Technickém ústavu požární ochrany a cíle, kterých bychom chtěli řešením výzkumného projektu dosáhnout.
Metodika stanovení energeticky neutrálních, respektive energeticky nulových domů se na národních úrovních liší. Zájem o realizaci takových domů neovlivňuje jen metodika, ale i tržní poměry v oblasti přesouvání nadbytku produkce energie z jednoho objektu do druhého. Jde o ekonomicky nevýhodné výkupní ceny při dodávce do sítě. Pokud se stávající poměry v České republice nezmění, bude realizace energeticky nulových domů pro investory nezajímavá a potenciál snížení produkce CO2 nebude využit.
Hlinené tehly vyrobené extrudáciou, teda kontinuálnym lisovaním, majú vo všeobecnosti vysoký podiel ílu. Využitie takýchto tehál v budovách je preto prínosné z hľadiska množstva zabudovaného ílu v stavebných konštrukciách. Pozitívne efekty týchto hlinených materiálov v obytnom priestore sú všeobecne známe, ich použitie ako podkladu pre hlinené omietky má však svoje úskalia, ktoré sú známe už menej. Práve problematika nanášania hlinených omietok na extrudované hlinené tehly je predmetom môjho dlhodobého záujmu.
