Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 25.1.2021 do 12.4.2021


zpět na aktuální články

12.4.2021
Ing. Magdalena Charvátová, Ph.D., Ing. Mirko Louma, Ing. Jiří Vaněk, PAVUS, a.s.

Stanovení příspěvku k požární odolnosti dřevěných konstrukcí pomocí zkušební normy ČSN EN 13381-7 je pro širší využití dřevěných konstrukcí společně s novou zkušební normou velkým přínosem. Na základě provedené zkoušky lze daleko přesněji stanovit a rozlišit časy počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod ochranným pláštěm proti požáru (tch) a porušení pláště ochrany proti požáru (tf) a stanovit změnu rychlosti zuhelnatění pod ochranou v časech tch až t.

12.4.2021
prof. Ing. Peter Turček, PhD., Stavená fakulta STU, Bratislava, Katedra geotechniky

Príspevok ponúka prehľad vykonaných analýz, ktoré hodnotili únik do podzemných garáží v husto zastavanej oblasti v centre Prahy. Až po komplexnom prehodnotení geologických pomerov, projektu a ďalších dostupných informácií bolo možné určiť pravdepodobné príčiny úniku do veľkých podzemných parkovacích miest.

6.4.2021
Ing. Pavel Rybář, předseda stálé pracovní skupiny Požární prevence a zástupce České asociace pojišťoven ve Výboru evropských pojistitelů CEA

Článek je zaměřen na životnost potrubí a sprinklerů sprinklerových stabilních hasicích zařízení (dále jen „SHZ“). Oba komponenty mají společného nepřítele, kterým je koroze. Ta se projevuje v různých formách a z různých příčin.

5.4.2021
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili seriál, kde autoři seznamují se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné a reagují na připomínky oponentů a recenzentů. Čtvrtý díl se věnuje další kapitole normy ČSN 74 4505, má název Průmyslové podlahy.

1.4.2021
Ing. Daniel Fučík, UT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství obcí, Ing. Jan Ručka, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství obcí

Článek popisuje změnu odtoku vody v závislosti na tvaru podtlakového vtoku. Pro několik vybraných tvarů podtlakových vtoků bylo provedeno měření hydraulické kapacity v závislosti na výšce vzdutí vody na desce, která simuluje střechu a je umístěna v zásobní nádrži. Pro každý vtok byla vykreslena odtoková křivka, ze které je patrna i maximální hydraulická kapacita, která vychází k okrajových podmínek laboratorního měřícího zařízení. Pro účely porovnání byly zaznamenány fotografie proudění vody v potrubí i nad úrovní simulované střechy. Záznam byl proveden pro všechny měřené vtoky a také pro každou výšku vzdutí.

29.3.2021
Ing. Peter Kyselica, Ing. Patrik Ševčík, Technický a skúšobný ústav stavebný, n.o., Bratislava

Cieťom príspevku je zosumarizovať a zhodnotiť jednotlivé diagnostické postupy, ktorými sa diagnostikujú železobetónové konštrukcie poškodené požiarom. Na základe našich skúseností sme sa pokúsili navrhnúť metodiku výberu a používania jednotlivých diagnostických metód a postupov. Poznanie objektívneho stavu konštrukcie po požiari je základom pre stanovenie postupu jej následnej sanácie.

29.3.2021
Ing. David Průša, prof. RNDr. Ing. Stanislav Šťastník, CSc., Ph.D., FAST VUT v Brně, doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT FAST Brno, Ing. Tomáš Žajdlík, VUT FAST v Brně

Předložená práce se zabývá posouzením vlivu typu a materiálové skladby střechy na průběh teplot ve střešní konstrukci. K analýze využívá dynamickou metodu a ve výsledku dokumentuje příznivý účinek vegetační střechy a z tepelnětechnického hlediska pozitivní důsledek na teplotní poměry ve stavbě.

26.3.2021
Ing. Ondřej Nespěšný, Ing. David Jun, doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D., Ing. Zuzana Fišarová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství

Představujeme jednoho z vítězů v kategorii Stavební fyzika a Technická zabezpečení budov oceněných příspěvků studentské odborné konference JUNIORSTAV. Přidáváme též komentář spolupracovníků redakce: tentokrát doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha. Článek prezentuje jednu z možností výpočtu děrovaného rezonátoru, a to za pomoci elektro-akustické analogie a metody přenosové matice. Zaměřuje se na srovnání výpočtu činitele zvukové pohltivosti touto metodou s daty změřenými v dozvukové místnosti.

22.3.2021
Ing. Libor Šteffek, Ph.D., Ing. Jiří Kalánek, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství, prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D., FAST VUT v Brně, Ústav pozemního stavitelství

Velikost solárních zisků transparentními plochami obálky budovy je závislá především na velikosti a orientaci zasklení a celkové propustnosti slunečního záření g. Velké prosklené plochy zajišťují tedy při vhodné orientaci velké solární zisky, jsou ale také nejslabším místem tepelněizolační obálky budovy. Pomocí počítačové simulace byl vypočítán vliv kombinace součinitelů prostupu tepla zasklení Ug a celkové propustností slunečního záření g na měrnou potřebu tepla na vytápění vybraného energeticky pasivního domu. Příspěvek pojednává o energetické bilanci okenních výplní pro různé kombinace parametrů zasklení v souvislosti s jejich orientací.

15.3.2021
Ing. Stanislav Bíza, SASTA CZ, a.s.

Předmětem komplexní opravy stropní konstrukce vodojemu Pasohlávky bylo provedení sanace a statické zajištění nevyhovující železobetonové konstrukce. Původní stav nebyl vyhovující, docházelo k odpadávání části betonové konstrukce z důvodu koroze oceli a též kvůli malým krycím vrstvám betonu.

15.3.2021
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha

Evropská norma ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov platí v České republice od srpna roku 2019. Půldruhého roku je snad dostatečná doba k prvnímu hodnocení jejího působení v projektové praxi. Autor článku se touto praxí intenzivně zabývá a v tomto příspěvku si dovoluje sdělit některé své poznatky o posuzování proslunění budov podle této nové evropské normy. Na okraji tohoto problému je též diskutován vztah mezi přesností a jednotností v normativních požadavcích.

8.3.2021
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Článek analyzuje stabilitu dvojkloubových kruhových oblouků pro různá rovnoměrná zatížení (svislá na půdorys oblouku, svislá na délku oblouku a radiální na osu oblouku). Ke stanovení kritického zatížení se používá lineární bifurkační analýza a následně jsou určeny součinitele vzpěrné délky oblouků. S výjimkou radiálního zatížení je nutné vzhledem k proměnné normálové síle v obloucích uvažovat vztažný Eulerův základní prut se stejným průběhem proměnné osové síly. Analýza byla provedena pro různé okrajové podmínky oblouků v podporách. Studie zahrnovala oblouky s uzavřenými i otevřenými průřezy a prokázala významný vliv tvaru průřezu na vzpěrné délky pro vybočení z roviny oblouků. Výsledkem jsou tabulky pro korektní součinitele vzpěrných délek.

1.3.2021
Ing. Jiří Šmejkal, CSc., ŠPS - statická kancelář, Plzeň

Aktuálním tématem jsou nově připravované normy, stávající a nové metodiky, změny návrhových postupů. Článek pojednává o nové metodice návrhu a posouzení mezního stavu protlačení deskových konstrukcí v připravované normě prEN 1992-1-1 [2]. Stávající metodika nevystihuje dostatečně přesně a s dostatečnou spolehlivostí chování deskových konstrukcí v okolí uložení na sloupech a na rozích a koncích stěn.

22.2.2021
Ing. Aleš Jakubík, Redrock Construction s.r.o., Ing. Radek Hermann, VUT v Brně, Fakulta stavební

Místem konkrétního příkladu sanace kanalizačních objektů, šachet a komor v prostředí historického centra města se zvýšenou zátěží chemickou-biogenní korozí je město Krakov. Způsob úpravy navrženého řešení, návrh vhodné skladby konstrukce a řešení technologie instalace, včetně možných příčin i důsledků pro původní i nově budované stavební konstrukce jsou dobrým příkladem i pro jiná historická města.

22.2.2021
doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., VUT v Brně, asociace ARSM

Cirkulární ekonomika ve stavebnictví je v současnosti zejména v souvislosti s omezenými zdroji primárních nerostných surovin (stavební kámen a štěrkopísky) zcela nezbytná. To platí zejména pro použití inertních minerálních materiálů vzniklých při demolici budov. Je prokázáno, že v období 2011 až 2018 se podíl recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů na celkové výrobě inertních minerálních materiálů více než ztrojnásobil. Jednou z překážek vyšší produkce recyklovaného kameniva je zejména častá absence selektivních demolic budov, což o velmi znesnadňuje až takřka znemožňuje produkci kvalitního recyklovaného kameniva.

16.2.2021
Ing. Oleksandr Molchanov, Miroslav Jaroch, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Lenka Kuboňová, Ph.D., Ing. Jiří Ryšavý, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Leopold Benda, Ing. Roman Swaczyna, BENEKOVterm s.r.o.

Použitím elektrostatického odlučovače byly emise prachu (TZL – tuhé znečišťující látky) z kotle na pevná paliva sníženy hluboko pod úroveň požadavků dle ČSN EN 303-5 – třída 5 a směrnice o Ekodesignu. V této práci je uveden popis konstrukce odlučovače a také jsou představené dosažené emisní parametry kotle o výkonu 250 kW.

15.2.2021
Ing. Mária Bolešová, doc. Ing. Katarina Gajdošová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave

V praxi sa často stretávame s rekonštrukciami budov, v ktorých šmyková odolnosť lokálne podopretých stropných dosiek nie je dostatočná. Dôvodom zosilnenia za účelom nárastu šmykovej odolnosti stropnej dosky v pretlačení môže byť zmena využitia stavby, realizačná alebo návrhová chyba, sprísnenie v posudzovaní šmykovej odolnosti podľa súčasných noriem alebo nedostatočná odolnosť vzhľadom na zvýšené zaťaženie. Návrh zosilnenia exitujúcej stavby by mal byť čo najúčinnejší, najhospodárnejší a zároveň by mal reflektovať požiadavky spojené s existujúcou stavbou. Parametrická štúdia prezentovaná v tomto článku je zameraná na používané spôsoby zosilnenia a ich overenie podľa dostupných výpočtových postupov.

8.2.2021
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Příspěvek popisuje novou ČSN 731004 Navrhování základových konstrukcí, Stanovení požadavků pro výpočetní metody, která vyšla v červenci 2020. Předmětem této normy jsou jednoduché výpočetní metody pro návrh základových konstrukcí založené vesměs na konvenčních analytických metodách ověřených dlouhodobým užíváním nejen v České republice. Norma se týká plošných základů, pilot vrtaných a ražených, mikropilot a sloupů tryskové injektáže pro osové zatížení. Určena je především pro konstrukce spadající do 2. geotechnické kategorie.

1.2.2021
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Ing. Petr Svora, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Ochrana a zesilování dřevěných konstrukcí je v současnosti stále více aktuální. Dřevo, které je na ně použito, je konstrukční materiál, jehož mechanické vlastnosti formuje příroda, a protože je též organickým materiálem, podléhá různým procesům degradace. Jedním z možných způsobů zajištění ochrany dřeva proti degradaci je nanesení planárních částic oxidu titaničitého TiO2 na jeho povrch, jak je popsáno v dalším textu. V případě potřeby zvýšení únosnosti dřevěných prvků je potom jednou z možností jejich zesílení aplikací vrstvy vysoké pevnosti obsahující uhlíková vlákna. Tomuto postupu je věnována druhá část článku s podrobným popisem, jak toto zesílení provádět a navrhovat.

25.1.2021
Ing. Radim Šifta, Ph.D., NETWORK GROUP, s.r.o.

Článek popisuje speciální typy optovláknových senzorů založených na FBG (Fiber Bragg Grating) a FP (Fabry–Perót) strukturách. V úvodu článku je popsán princip FBG mřížek a možnosti jejich zápisu. Následně jsou popsány typy FBG a FP senzorů a princip činnosti vyhodnocovacích jednotek. Závěrem článku jsou uvedeny příklady praktického využití těchto senzorických systémů.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama