Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 13.1.2020 do 23.3.2020


zpět na aktuální články

23.3.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

16.3.2020
doc. Ing. Michal Krajčík, Ph.D., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra technických zariadení budov, doc. Ing. Ondřej Šikula, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Uvádzame prehľad ukazovateľov tepelnej dynamiky sálavých systémov. Okrem tradičných ukazovateľov ako časová konštanta a čas odozvy sa zdôrazňuje možnosť využitia alternatívnych ukazovateľov ako účinnosť prenosu tepla a počet prevádzkových cyklov.

16.3.2020
Ing. David Pálenský, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

První část seriálu se věnovala environmentálnímu vyhodnocení předmětného bytového domu (BD) z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledné emise byly porovnány s emisním požadavkem stanoveným na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. Výsledky ukázaly, že roční produkce emisí skleníkových plynů BD dosahují 41,8 t CO2,ekv./a, přičemž emisní požadavek pro klimatický cíl 1,5 °C činí 17,0 t CO2,ekv./a. Druhá část příspěvku se věnuje sestavení variant kombinující emisně úsporná opatření za účelem dosažení hranice emisního požadavku pro klimatický cíl 1,5 °C.

9.3.2020
Ing. David Pálenský, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Dvoudílný seriál se věnuje případové studii bytového domu (BD), který byl environmentálně vyhodnocen z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledky celkových emisí BD byly porovnány s hodnotou emisního limitu, který byl stanoven na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. V reakci na značné překročení emisního limitu byla navržena řada emisně úsporných opatření, která byla vhodně sestavena do variant splňujících emisní požadavek.

9.3.2020
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Příspěvek stručně specifikuje možnosti výpočetních odhadů velikosti havarijních úniků plynů a kapalin z nádrží, potrubí a zařízení pod tlakem, rychlosti vypařování nevroucí kapaliny z kaluže vzniklé výronem a adiabatického mžikového výparu zkapalněného plynu při jeho výronu do okolí.

2.3.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení, jejichž 2. generace se nyní připravuje v technické komisi CEN/TC 250, mají být uživatelsky příznivější, poskytovat podrobné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování konstrukcí. Pro účinné a hospodárné zavedení 2. generace Eurokódů do systému norem v ČR bude důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech.

24.2.2020
Ing. Vladimíra Linhartová, Ph.D., OSVČ, doc. Ing. Ondřej Šikula, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Dlouhodobým chlazením ledové plochy zimního stadionu může dojít ke zmrazení podloží, vyboulení aj. Temperování podloží slouží jako prevence. Předmětem článku je analýza a vyhodnocení tepelného toku z temperování v závislosti na teplotách temperovací kapaliny a tloušťce tepelné izolace.

24.2.2020
prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.

17.2.2020
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.

10.2.2020
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lenka Kuboňová, Ph.D., Ing. Vendula Laciok, Ph.D., Zdeněk Kysučan, Jiří Kremer, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Ryšavý, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Dřevo spalované v kotli, kamnech, krbové vložce má mít přijatelnou vlhkost, aby spalování probíhalo hospodárně a minimalizovalo poškozování ovzduší. Proces sušení, vhodné podmínky a potřebná doba jsou popsány v článku.

10.2.2020
Ing. Radoslav Ponechal, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, katedra Pozemného staviteľstva a urbanizmu

Zhoršenie tepelného komfortu počas horúcich letných dní sužuje obyvateľov bytových domov už niekoľko rokov a podľa prognóz vývoja globálnej klímy sa to tak skoro nezlepší. V článku je uvedený príklad rozvrhu pre modelový bytový dom, zostavený na základe doterajších zvyklostí ako aj novších štatistických štúdií zo zahraničia. Poukazuje tiež na rozdiely vo výsledkoch simulácie pri rôznych spôsoboch aplikácie rozvrhu vnútorných tepelných ziskov v byte.

3.2.2020
Ing. Radoslav Ponechal, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, katedra Pozemného staviteľstva a urbanizmu

Problematika výpočtu letného prehrievania je odbornej verejnosti menej známa, hoci sa stáva čoraz aktuálnejšou. Príspevok sa v prvej časti zaoberá aktuálnymi normovými požiadavkami v tejto oblasti. Ďalej uvádza príklad výpočtových programov. Hlbšie rieši problém klimatickej okrajovej podmienky a ďalších podstatných faktorov, ovplyvňujúcich výsledok výpočtu letného prehrievania ako je vetranie a vnútorné tepelné zisky.

29.1.2020
Mgr. Vít Kodeš, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Představujeme výsledky monitoringu výskytu směsí cizorodých látek v podzemních vodách České republiky. Z výsledků je patrné, že zavádění nových technologií pro odstraňování organických mikropolutantů bude nutné zvláště v případech vodáren, kde jsou podzemní vody zdrojem pro úpravu na vodu pitnou.

28.1.2020
Ing. Jaroslav Synek, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra technologie staveb

Příspěvek se zabývá možnostmi a přínosy zavádění a využívání digitalizace informací i procesů v projektovém řízení stavebních projektů se zaměřením na řízení kvality ve stavebnictví. Popisuje aplikaci digitální kontroly kvality na stavbě. Shrnuje důvody, současné užívané postupy a jejich přínosy pro každodenní stavební praxi.

21.1.2020
Ing. Ondřej Hojer, Ph.D., KOTRBATÝ V.M.Z. spol. s r.o.

Základem výběru je tabulka zahrnující používané druhy sálavého a teplovzdušného vytápění velkých objektů. Jednotlivé možnosti jsou stručně komentovány, přičemž jsou uváděny jejich přednosti a nevýhody tak, aby investora vedly k volbě pro něho optimálního řešení.

20.1.2020
Mgr. Petr Nakládal, Mgr. Viktor Goliáš, Ph.D., PřF UK, Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, RNDr. Martin Procházka, Aquatest a.s.

V České republice byly vyvinuty metody a přístrojové vybavení k měření kvality injektáže ve vrtech na tepelná čerpadla, a to včetně měření proudění podzemní vody vrtem vně instalovaných částečně zainjektovaných trubek zemního tepelného výměníku. Pro opravu horninového masivu je vyvinuta nálož semtexu, která v malém prostoru spolehlivě rozpojí trubky zemního výměníku bez vážnějších důsledků pro okolní horninové prostředí a stavební objekty. Vzniklým otvorem je následně možné horninový masiv injektovat a tím zamezit nežádoucímu vertikálnímu proudění podzemní vody vrtem.

20.1.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.

13.1.2020
Ing. Jan Cihlář, Ing. Rostislav Kasal, Ph.D., Ing. Blanka Anderlová, Ing. Štěpán Zrostlík, Ing. Jan Plechatý, Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

Jaké jsou možnosti využití vodárenských soustav pro zmírnění dopadů sucha na zásobování obyvatel? Podívejte se na konkrétní případy ve vybraných regionech Hradecka, Náchodska, ve Středočeském kraji a v Praze.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama