Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 6.1.2021 do 29.3.2021


zpět na aktuální články

29.3.2021
Ing. David Průša, prof. RNDr. Ing. Stanislav Šťastník, CSc., Ph.D., FAST VUT v Brně, doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT FAST Brno, Ing. Tomáš Žajdlík, VUT FAST v Brně

Předložená práce se zabývá posouzením vlivu typu a materiálové skladby střechy na průběh teplot ve střešní konstrukci. K analýze využívá dynamickou metodu a ve výsledku dokumentuje příznivý účinek vegetační střechy a z tepelnětechnického hlediska pozitivní důsledek na teplotní poměry ve stavbě.

26.3.2021
Ing. Ondřej Nespěšný, Ing. David Jun, doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D., Ing. Zuzana Fišarová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství

Představujeme jednoho z vítězů v kategorii Stavební fyzika a Technická zabezpečení budov oceněných příspěvků studentské odborné konference JUNIORSTAV. Přidáváme též komentář spolupracovníků redakce: tentokrát doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha. Článek prezentuje jednu z možností výpočtu děrovaného rezonátoru, a to za pomoci elektro-akustické analogie a metody přenosové matice. Zaměřuje se na srovnání výpočtu činitele zvukové pohltivosti touto metodou s daty změřenými v dozvukové místnosti.

22.3.2021
Ing. Libor Šteffek, Ph.D., Ing. Jiří Kalánek, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství, prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D., FAST VUT v Brně, Ústav pozemního stavitelství

Velikost solárních zisků transparentními plochami obálky budovy je závislá především na velikosti a orientaci zasklení a celkové propustnosti slunečního záření g. Velké prosklené plochy zajišťují tedy při vhodné orientaci velké solární zisky, jsou ale také nejslabším místem tepelněizolační obálky budovy. Pomocí počítačové simulace byl vypočítán vliv kombinace součinitelů prostupu tepla zasklení Ug a celkové propustností slunečního záření g na měrnou potřebu tepla na vytápění vybraného energeticky pasivního domu. Příspěvek pojednává o energetické bilanci okenních výplní pro různé kombinace parametrů zasklení v souvislosti s jejich orientací.

15.3.2021
Ing. Stanislav Bíza, SASTA CZ, a.s.

Předmětem komplexní opravy stropní konstrukce vodojemu Pasohlávky bylo provedení sanace a statické zajištění nevyhovující železobetonové konstrukce. Původní stav nebyl vyhovující, docházelo k odpadávání části betonové konstrukce z důvodu koroze oceli a též kvůli malým krycím vrstvám betonu.

15.3.2021
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha

Evropská norma ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov platí v České republice od srpna roku 2019. Půldruhého roku je snad dostatečná doba k prvnímu hodnocení jejího působení v projektové praxi. Autor článku se touto praxí intenzivně zabývá a v tomto příspěvku si dovoluje sdělit některé své poznatky o posuzování proslunění budov podle této nové evropské normy. Na okraji tohoto problému je též diskutován vztah mezi přesností a jednotností v normativních požadavcích.

8.3.2021
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Článek analyzuje stabilitu dvojkloubových kruhových oblouků pro různá rovnoměrná zatížení (svislá na půdorys oblouku, svislá na délku oblouku a radiální na osu oblouku). Ke stanovení kritického zatížení se používá lineární bifurkační analýza a následně jsou určeny součinitele vzpěrné délky oblouků. S výjimkou radiálního zatížení je nutné vzhledem k proměnné normálové síle v obloucích uvažovat vztažný Eulerův základní prut se stejným průběhem proměnné osové síly. Analýza byla provedena pro různé okrajové podmínky oblouků v podporách. Studie zahrnovala oblouky s uzavřenými i otevřenými průřezy a prokázala významný vliv tvaru průřezu na vzpěrné délky pro vybočení z roviny oblouků. Výsledkem jsou tabulky pro korektní součinitele vzpěrných délek.

1.3.2021
Ing. Jiří Šmejkal, CSc., ŠPS - statická kancelář, Plzeň

Aktuálním tématem jsou nově připravované normy, stávající a nové metodiky, změny návrhových postupů. Článek pojednává o nové metodice návrhu a posouzení mezního stavu protlačení deskových konstrukcí v připravované normě prEN 1992-1-1 [2]. Stávající metodika nevystihuje dostatečně přesně a s dostatečnou spolehlivostí chování deskových konstrukcí v okolí uložení na sloupech a na rozích a koncích stěn.

1.3.2021
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

V polovině prosince 2020 byla publikována revize ČSN 73 0532:2020 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky. Touto normou se nahradila ČSN 73 0532 z února 2010, která byla zrušena dne 1. 1. 2021. Souběh platnosti obou verzí norem byl velmi krátký a neměl žádný dopad do praxe.

22.2.2021
Ing. Aleš Jakubík, Redrock Construction s.r.o., Ing. Radek Hermann, VUT v Brně, Fakulta stavební

Místem konkrétního příkladu sanace kanalizačních objektů, šachet a komor v prostředí historického centra města se zvýšenou zátěží chemickou-biogenní korozí je město Krakov. Způsob úpravy navrženého řešení, návrh vhodné skladby konstrukce a řešení technologie instalace, včetně možných příčin i důsledků pro původní i nově budované stavební konstrukce jsou dobrým příkladem i pro jiná historická města.

22.2.2021
doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., VUT v Brně, asociace ARSM

Cirkulární ekonomika ve stavebnictví je v současnosti zejména v souvislosti s omezenými zdroji primárních nerostných surovin (stavební kámen a štěrkopísky) zcela nezbytná. To platí zejména pro použití inertních minerálních materiálů vzniklých při demolici budov. Je prokázáno, že v období 2011 až 2018 se podíl recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů na celkové výrobě inertních minerálních materiálů více než ztrojnásobil. Jednou z překážek vyšší produkce recyklovaného kameniva je zejména častá absence selektivních demolic budov, což o velmi znesnadňuje až takřka znemožňuje produkci kvalitního recyklovaného kameniva.

16.2.2021
Ing. Oleksandr Molchanov, Miroslav Jaroch, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Lenka Kuboňová, Ph.D., Ing. Jiří Ryšavý, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Leopold Benda, Ing. Roman Swaczyna, BENEKOVterm s.r.o.

Použitím elektrostatického odlučovače byly emise prachu (TZL – tuhé znečišťující látky) z kotle na pevná paliva sníženy hluboko pod úroveň požadavků dle ČSN EN 303-5 – třída 5 a směrnice o Ekodesignu. V této práci je uveden popis konstrukce odlučovače a také jsou představené dosažené emisní parametry kotle o výkonu 250 kW.

15.2.2021
Ing. Mária Bolešová, doc. Ing. Katarina Gajdošová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave

V praxi sa často stretávame s rekonštrukciami budov, v ktorých šmyková odolnosť lokálne podopretých stropných dosiek nie je dostatočná. Dôvodom zosilnenia za účelom nárastu šmykovej odolnosti stropnej dosky v pretlačení môže byť zmena využitia stavby, realizačná alebo návrhová chyba, sprísnenie v posudzovaní šmykovej odolnosti podľa súčasných noriem alebo nedostatočná odolnosť vzhľadom na zvýšené zaťaženie. Návrh zosilnenia exitujúcej stavby by mal byť čo najúčinnejší, najhospodárnejší a zároveň by mal reflektovať požiadavky spojené s existujúcou stavbou. Parametrická štúdia prezentovaná v tomto článku je zameraná na používané spôsoby zosilnenia a ich overenie podľa dostupných výpočtových postupov.

8.2.2021
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Příspěvek popisuje novou ČSN 731004 Navrhování základových konstrukcí, Stanovení požadavků pro výpočetní metody, která vyšla v červenci 2020. Předmětem této normy jsou jednoduché výpočetní metody pro návrh základových konstrukcí založené vesměs na konvenčních analytických metodách ověřených dlouhodobým užíváním nejen v České republice. Norma se týká plošných základů, pilot vrtaných a ražených, mikropilot a sloupů tryskové injektáže pro osové zatížení. Určena je především pro konstrukce spadající do 2. geotechnické kategorie.

1.2.2021
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Ing. Petr Svora, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Ochrana a zesilování dřevěných konstrukcí je v současnosti stále více aktuální. Dřevo, které je na ně použito, je konstrukční materiál, jehož mechanické vlastnosti formuje příroda, a protože je též organickým materiálem, podléhá různým procesům degradace. Jedním z možných způsobů zajištění ochrany dřeva proti degradaci je nanesení planárních částic oxidu titaničitého TiO2 na jeho povrch, jak je popsáno v dalším textu. V případě potřeby zvýšení únosnosti dřevěných prvků je potom jednou z možností jejich zesílení aplikací vrstvy vysoké pevnosti obsahující uhlíková vlákna. Tomuto postupu je věnována druhá část článku s podrobným popisem, jak toto zesílení provádět a navrhovat.

25.1.2021
Ing. Radim Šifta, Ph.D., NETWORK GROUP, s.r.o.

Článek popisuje speciální typy optovláknových senzorů založených na FBG (Fiber Bragg Grating) a FP (Fabry–Perót) strukturách. V úvodu článku je popsán princip FBG mřížek a možnosti jejich zápisu. Následně jsou popsány typy FBG a FP senzorů a princip činnosti vyhodnocovacích jednotek. Závěrem článku jsou uvedeny příklady praktického využití těchto senzorických systémů.

25.1.2021
Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Ing. Diana Mariaková, Ing. Jakub Řepka, Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Využití betonového odpadu jako kameniva nebo příměsi do betonu se stává jedním z nejefektivnějších přístupů k recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Hlavním cílem výzkumu bylo nalezení betonové směsi s RBK, která bude mít srovnatelné vlastnosti s běžně využívanou směsí pro výrobu panelů pro dopravní stavby.

20.1.2021
Ing. Radim Šifta, Ph.D., NETWORK GROUP, s.r.o.

Článek popisuje speciální typy senzorů, které pro měření různých neelektrických veličin využívají optická vlákna. V úvodu článku je popsán princip přenosu šíření světla optickým vláknem a jejich aplikace v dnešní době. Další část je zaměřena na opto-vláknové senzory a jejich rozdělení. Zvláštní pozornost je věnována distribuovaným senzorickým systémům a jejich aplikaci v praxi.

18.1.2021
Ing. Diana Mariaková, Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Z hlediska vlastností recyklovaného kameniva byla zkoumána frakce 8–16 mm, která se v praxi již běžně používá za dodržení normových požadavků, a dále o frakce 4–8 mm, jejíž použití je z hlediska normových předpisů problematické. Článek je zaměřen zejména na vlastnosti recyklovaného betonového kameniva, které ve velké míře ovlivňují návrh betonové směsi.

12.1.2021
Ing. arch. at Bc. Petr Hejtmánek, Ph.D., Ing. Daniela Pitelková, Fakulta stavební ČVUT v Praze, UCEEB

Článek představuje stav, ke kterému právě u vnějších rohových požárně otevřených ploch dochází. Součástí článku je geometrická metoda, s jejíž pomocí je možné přesněji vykreslit výsledný tvar požárně nebezpečného prostoru, aniž by došlo k podcenění nebo předimenzování odstupových vzdáleností posuzovaného objektu.

6.1.2021
Ing. Petr Ptáček, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Článek se zabývá možnostmi povrchové úpravy dřeva a ochranou dřeva v exteriéru s použitím nátěrových hmot a impregnačních látek na ochranu dřeva. Jsou v něm uvedeny požadavky na nátěrové hmoty a impregnační látky podle jejich použití a třídy použití. V článku jsou prezentovány i v současnosti zkoumané možnosti ochrany dřeva pomocí nano částic TiO2.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama