(ne)Bezpečí a školy 2. – česká specifika

Datum: 28.5.2018  |  Autor: Michal Randa, redakce  |  Recenzent: Mgr. Zoja Kalivodová, CSc., Ing. Miroslav Urban

Vzhledem k tomu, že ČSN nejsou právními předpisy, má způsob jejich zezávaznění svá specifika a směrem k laické veřejnosti může být v „zaběhnutém“ obchodním pojetí lehce zneužitelný. V oblasti poplachových systémů je to o to významnější, neboť se jedná o oblast podnikání zaměřenou na ochranu majetku a osob. Rozpoznat, kdy jde o zbytečné strašení anebo už o klamání veřejnosti, anebo kdy je opravdu na místě bezpodmínečně nutné zvýšení úrovně technického zabezpečení, není vždy jednoduché.


© Fotolia.com

V předchozím článku jsme se ve stručnosti seznámili s klíčovými pojmy jako měkký cíl nebo prevence kriminality a také jsme se lehce dotkli problematiky související s požadavky na poplachové systémy. Dnešní pokračování bude zaměřeno na aktuální situaci v oblasti jednoho z takovýchto cílů – jedná se o školy1).

Po již zmíněných událostech na přelomu roků 2014 a 2015 se zde situace stabilizovala a v oblasti zvyšování úrovně technického zabezpečení je již několik let na čem stavět. Pro případné zájemce o související dokumenty z dílny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále již pouze MŠMT) a České školní inspekce (dále již pouze ČŠI) může posloužit následující přehled:

  • „Bezpečnost ve školách a školských zařízeních“ (tematická zpráva ČŠI z listopadu 2014)
  • „Metodické doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních – Minimální standard bezpečnosti“ (dokument MŠMT č.j. MSMT-1981/2015-1 z února 2015)
  • „Kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách a školských zařízeních ve školním roce 2014/2015“ (tematická zpráva ČŠI z března 2016)
  • „Prevence a řešení šikany a dalších projevů rizikového chování ve školách“ (tematická zpráva ČŠI ze září 2016)
  • „Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2016/2017“ (tematická zpráva ČŠI z prosince 2017)

Přehledně zpracované závěry dávají celkem jasný přehled o situaci ve školních objektech a lze s nimi jen souhlasit. Za zmínku stojí například výsledek průzkumu školního klimatu, ze kterého byla z odpovědí učitelů odvozena škála indexu Bezpečná a spořádaná škola2). Dominujícím výsledkem je zde hodnocení „velmi bezpečná a spořádaná“.

Z výsledků závěrů jednotlivých kapitol, z přiložených statistických přehledů a z doprovodných tabulek je už po prvním přečtení patrné, jaké konkrétní problémy školy trápí a do jakých oblastí by měly směřovat primární investice.

Jako příklad z oblasti technologií je možné uvést ICT a to i přesto, že v době vydání poslední z výše uvedených zpráv ČŠI (prosinec 2017) nebylo možné zahrnout vliv GDPR. Vyjdeme-li ze závěrů o zajištění škol v této oblasti (u základních škol je tato činnost řešena externím komerčním subjektem cca v 70 %, u středních cca v 50 %), lze od školního roku 2017/2018 počítat s rapidním nárůstem investic v této oblasti. Možná dojde i na nový školní dotační program „GDPR ve standardu Tier III“3).


Kontrola dodržení právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví

Ve školním roce 2016/2017 provedla Česká školní inspekce kontrolu zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví v 901 mateřských školách, 773 základních školách a 235 středních školách. Převážná většina sledovaných škol v rozsahu kontrolovaných oblastí splňovala požadavky na zajištění bezpečnosti.

Souhrnné výstupy z provedených kontrol (§ 29 odst. 2 a 3 školského zákona)
Oblast kontrolyPodíl škol splňujících požadavky (v %)
Bezpečnost prostor školy89,493,897,4
Vymezení formálního rámce bezpečnosti a ochrany 99,799,5100
Prevence rizik s ohledem na zajištění BOZ9798,499,1
Personální zabezpečení BOZ dětí/žáků při výuce9899,199,6
Zajištění BOZ při přesunech dětí/žáků mezi místy vykonávané činnosti99,910099,6
Zajištění BOZ účastníků při aktivitách mimo školu / školské zařízení10099,999,6
Stanovení pravidel pro konání akce mimo školu100100100
Jiná oblast 99,498,898,7
Přehled nedostatků zjištěných v oblasti BOZ
Sledované ukazatele, ve kterých byly zjištěny nedostatky
Počet škol, v nichž byla provedena kontrola v oblasti BOZ901779235
Vymezení formálního rámce bezpečnosti a ochrany zdraví žáků340
Prevence rizik s ohledem na zajištění BOZ27122
Personální zabezpečení BOZ žáků 1871
Prostory školy / školského zařízení nejsou bezpečné96486
Zajištění BOZ při přesunech dětí a žáků mezi místy vykonávané činnosti101
Zajištění BOZ účastníků při aktivitách mimo školu / školské zařízení011
Stanovení pravidel pro konání akce mimo školu000
Revize a prohlídky1941
Jiné porušení v oblasti BOZ592
Celkem zjištěno nedostatků ve sledovaných oblastech1698514

Zdroj: tematická zpráva „Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2016/2017“


Pozitivní stav dokazuje také vyjádření ministra školství Marcela Chládka: „Drtivá většina českých škol je zabezpečena velmi dobře. Fond bude určen těm školám, které nemají dostatek financí, na co nejlepší zabezpečení po technické stránce včetně inovací zařízení,“ které pronesl v souvislosti s opatřeními ke zvýšení bezpečnosti na školách a ke vzniku speciálního fondu finanční pomoci na zajištění maximální bezpečnosti dětí, žáků, studentů a učitelů.

Povinnosti a způsob jejich výkladu

Do celkem pozitivních závěrů bezpečnostní situace v tomto konkrétním příkladu měkkého cíle (ostatně jako u kteréhokoli jiného bez ohledu na to, jestli jde o „soft“ a nebo „hard“ target) vstupuje lidský faktor – zde v podobě různých způsobů výkladu odstavce 2 § 29 školského zákona.

Široce a obecně pojatá formulace uvedená v zákoně4) v kombinaci s povinnostmi a odpovědností ředitele školy – podle § 164 odstavce 1 písmene h) ředitel školy a školského zařízení odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení, zavdává ke spekulativním závěrům podporovaných specifickým výkladem regionálních zaměstnanců veřejné správy5). Pokud bychom v této souvislosti připojili některý z již platných rozsudků Nejvyššího soudu České republiky6), nemůžeme se divit, že když na dveře ředitelny zaklepe zřizovatelem doporučený odborník na technickou bezpečnost, tak že tzv. „zaboduje“.

Je-li navíc k dispozici na první pohled takřka bezedná studna státních dotací, nelze se divit, že časem nastanou situace, u kterých nejen odborník žasne. A výsledek? V blízké budoucnosti bude s „vaničkou“ nejspíš vylito i dítě.

Trochu čísel

Počty škol v ČR ve školním roce 2016/2017

(zdroj: Výroční zpráva ČŠI ČR za školní rok 2016/2017)

  • MŠ – zapsáno 5 209 mateřských škol, což koresponduje se zastavením populačního růstu
  • – povinnou školní docházku tak žáci plnili celkem v 4 140 základních školách. Z toho je podle počtu žáků (pod, nebo nad 150) bráno 2 136 jako školy malé a 2 004 jako školy velké
  • – ve školském rejstříku zapsáno 1 307 středních škol
Ilustrační přehled dílčích investic do technického zabezpečení základní školy

(zdroj: Směrnice obce s rozšířenou působností k postupu vypisování veřejných zakázek pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a zprůměrované údaje dostupných veřejných zakázek malého rozsahu)

  • Bezpečnostní audit: do 50.000 Kč bez DPH
    Veřejná zakázka na dodávky, služby a na stavební práce I. kategorie – částka je dána možností použít písemnou objednávku nebo smlouvu na základě předchozího průzkumu trhu s prokazatelným oslovením 2 potencionálních dodavatelů, ale bez výběru dodavatele.
  • Konzultace (opakovatelná investice – bezpečnost je nekončící proces): do 25.000 Kč bez DPH
    Veřejná zakázka na dodávky, služby a na stavební práce I. kategorie „drobné nákupy“ – částka je dána možností použít písemnou objednávku nebo smlouvu na základě předchozího průzkumu trhu s prokazatelným oslovením 1 dodavatele.
  • Projektová dokumentace pro výběr zhotovitele: 150.000 Kč bez DPH
    Veřejná zakázka na dodávky, služby a na stavební práce II. kategorie – částka je dána možností použít písemnou objednávku nebo smlouvu na základě předchozího průzkumu trhu s odesláním výzvy nejméně 4 potencionálních dodavatelů, výzvu je možné zveřejnit i na úřední desce.
  • Realizace systému elektronického zabezpečení: cca 995.000 Kč bez DPH
    Veřejná zakázka na dodávky, služby a na stavební práce III. kategorie – částka je dána možností použít písemnou objednávku nebo smlouvu na základě předchozího průzkumu trhu s odesláním výzvy nejméně 4 potencionálních dodavatelů, výzvu je nutné zveřejnit i na úřední desce.
  • Realizace komplexního (mechanického i elektronického) zabezpečení: cca 1.995.000 Kč bez DPH
    Veřejná zakázka na dodávky, služby a na stavební práce IV. kategorie – částka je dána možností použít písemnou objednávku nebo smlouvu na základě předchozího průzkumu trhu s odesláním výzvy nejméně 5 potencionálních dodavatelů, výzvu je nutné zveřejnit i na úřední desce.
  • Roční provozní náklady: do 50.000 Kč bez DPH
    Jednorázové výdaje (například mimozáruční opravy a drobné úpravy) neřešené zněním SoD.
  • Další provozní náklady (bez odhadu ceny)
    • Implementace nápravných opatření z auditu (např.: Navázání spolupráce s PČR a složkami IZS)
    • Školení ředitelů a odpovědných pracovníků
    • Školení obsluhy technických prostředků
    • Nácvik postupů při mimořádných událostech
    • Atd.
Odhady obratů trhu v oblasti „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“

(zdroj: Sněmovní tisk 495/0, část č. 1/10 Vládní návrh zákona o bezpečnostní činnosti)

  • 20 mld. Kč (držitelé koncesní listiny „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“)
  • 15 mld. Kč (tzv. „černý trh“ – poplachové systémy nakoupené v supermarketech a „podomácku“ nainstalované koncovým uživatelem nebo běžnými – nekoncesovanými řemeslníky)


Najít a obsadit mezeru na trhu patří u podnikatelů k přednostem – kdo tyto schopnosti má, ten je považován přinejmenším za úspěšného obchodníka. V oblasti poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob to ale není tak jednoduché. Mezi dobrým obchodem a klamáním spotřebitele je mnohdy pouze nepatrný rozdíl.

Kritické připomínky v oboru zaznívají již několik let, ale výhradně v souvislosti s prodejem předraženého mechanického zabezpečení seniorům. Zde je to naprosto pochopitelné, jde o přímý prodej účelově vybrané slabé cílové skupině – navíc za dosti specifických (až neetických) podmínek takřka „podomního prodeje“. Nicméně ani ředitel standardní školy (z části manažer, ekonom, právník, ale také zaměstnavatel – ač chtěl hlavně učit, tak ve výsledku je spíše byrokracií zavalený úředník), při vší úctě k pedagogům, zpravidla nebývá odborníkem v oblasti fyzické bezpečnosti a nerozumí její náročnosti v technických oblastech. V praxi potom „jako laik“ bez velkého váhání přijme taková řešení, která mu v jeho nezáviděníhodné situaci sníží neuchopitelné riziko dané již zmíněným § 29 zákona č. 561/2004 Sb.

Není tedy divu, že podle svého nejlepšího vědomí a svědomí shora posvěcené a doporučené postupy využije. A ve výsledku se tak kontraproduktivně až nebezpečně instalují a aplikují bezpečnostní prvky či celé systémy, s jejichž překonáním (například v případě požáru nebo jiné přírodní katastrofy) mohou mít problém i záchranné sbory.

Na odlehčení tíživosti tématu můžeme použít příklad obdobné problematiky u projektantů silnoproudu – v jednom mají s řediteli škol něco společného – mají znát a zodpovídají se. Víte, kolik norem při své práci používá a měl by tedy znát projektant elektro? Těch základních je 4237) – k tomu nějaký ten zákon, nařízení vlády, vyhláška atd.

ČSN 73 4400 – podruhé

V čem je vlastně problém? Zájem by byl, finance také a na rozdíl řepky olejky nebude výsledek tak viditelný – tak proč „nezabezpečovat“. Třeba právě proto, že v tuto chvíli už nejde primárně o bezpečnost, ale o business. A ne zrovna malý.

Poznámka autora: v článku zmiňované informace o technice a financích vycházejí ze sedmi projektových dokumentací státem spravovaných základních škol, z nichž minimálně u tří došlo k faktické realizaci. Může se zdát, že 7 z celkem 4 140 základních škol (z pohledu statistik zcela zanedbatelný vzorek), ve kterých si žáci ve školním roce 2016/2017 plnili povinnou školní docházku, není mnoho. Jedná se ale o dokumentace k veřejným zakázkám, které jsou kromě jiného uváděny jako referenční či vzorové – lze tedy předpokládat, že jako potencionální „mustr“ budou (již jsou) v budoucnu kopírovány. Obdobně tomu tak bylo u již zmiňovaných městských kamerových dohlížecích systémů – copyright z jedné akce převzala další města, a to jak bez ohledu na kvalitu projektu, tak na zkušenosti z prvních měsíců provozu.

Z pozice člena Technické normalizační komise (TNK 148 – Prevence kriminality a ochrana obyvatel) zřízené při ÚNMZ (dříve ČSNI, dnes ČAS), která se na vzniku této normy podílela, není vůbec jednoduché se vyjadřovat jak k jejímu obsahu, tak k jejímu následnému používání. Není také na místě jakkoli odsuzovat pozitivně myšlenou snahu o zvýšení bezpečnosti, která byla a je jejím cílem. Ale nastavit jako „nepřekročitelný požadavek“, že při plánování stavebních a obdobných úprav nemovitostí školy musí kompetentní zástupce školy požadovat po zpracovateli projektové dokumentace návrh řešení v souladu s touto normou je obdobné, jako plnit nádrž vozidla s využitím filozofie z vtipu o ceně jedné kapky benzínu. Takovýchto musí bude v legislativě související s provozováním školních objektů minimálně několik desítek. Zcela na místě je zde otázka, jestli je jejich plnění obdobně razantně vyžadováno.

Rozebírat podrobně vlastní obsah normy, ačkoli je jako jedna z mála bezplatně dostupná, by mohlo být chápáno jako její neoprávněné šíření. Zaměřme se tedy spíše nejprve jen na její veřejně dostupnou část (úvod) a následně na základní souvislosti směrem k projektovým dokumentacím.

V úvodu normy je kromě jiného uvedeno, že:

  • jedním ze stěžejních úkolů při navrhování a snižování rizika kriminality a antisociálního chování ve školách a školských zařízeních (poznámka: toto ale snad platí všude, ne?) je řízení bezpečnostních rizik
  • kvalitní řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání budov škol je závislé na provedení systému řízení rizik a jeho zásadním procesu posouzení rizik
  • návrh a realizace bezpečnostních opatření fyzické ochrany by měl eliminovat nebo snížit nežádoucí rizika
  • norma upravuje zásady a návrhy pro plánovače, projektanty, zřizovatele, ředitele, zaměstnance školy i další zainteresované strany
  • pomáhá k orientaci ve značném množství technických doporučení, norem, vyhlášek a zákonů tím, že v jednotném dokumentu odkazuje na potřebné (poznámka: potřebné podle jakého klíče?) materiály pro školy
  • tímto eliminuje fakt, že koncepční řešení bezpečnosti škol je při prvotním plánování výstavby či rekonstrukci často opomíjeno

Nelze než souhlasit. Toto v problematice řízení bezpečnostních rizik platí +/− všude. Chybí zde ale celkem zásadní konstatování, a to, že obsah normy by měl být s plnou razancí využíván „výhradně“ při plánování výstavby či rozsáhlé stavební rekonstrukci objektu školy (myšleno budovy), a ne u každé drobné opravy nebo účelové rekonstrukce provozních technologií budov vystavěných v průběhu minulého století.

Již podruhé jsme se v oblasti bezpečnosti dostali k problematice související s pojmy jako je plánování výstavby, stavba, novostavba či rekonstrukce. Je zde na místě odkázat opět na souvislost s problematikou staveb a o českém, lehce specifickém, přístupu některých orgánů české státní správy k požadavkům na standard informačního modelu budovy – BIM.


Projektová dokumentace a související návaznosti

Vzhledem k tomu, že projektování slaboproudu a projektové dokumentaci je na portálu TZB-info letos věnován celý samostatný seriál, pozastavíme se u ní v tuto chvíli jen krátce.

  • V obecné rovině (a s využitím znění stavebního zákona, vyhlášky o dokumentaci staveb a souvisejících norem z oblasti poskytováním technických služeb k ochraně majetku a osob) lze potvrdit, že tzv. projektová dokumentace, která obvykle bývá přílohou zadávací dokumentace (DVZ)8) a o které se má za to, že obsahuje technické podmínky vlastní veřejné zakázky, takřka nikdy svým obsahem neodpovídá rozsahu výkonové fáze VI. dle stavebních standardů (ČKA/ČKAIT)9) a rozsahem obsahu bodu D. 1.4 Technika prostředí staveb.
    Největší nedostatky lze spatřit v plnění požadavků daných písmenem b), kde je uvedeno, že: Výkresová část obsahuje situace s přípojkami a ostatními náležitostmi profese, …, instalační výkresy a schémata.“ Dále nebývá dodržován požadavek daný písmenem a), který předpokládá, že: Technická zpráva obsahuje technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky, …, seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání.“
    S lehkou ironií lze říci, že technická zpráva je co do dodržení požadavků na podobu projektové dokumentace spíše na úrovni dopisu tetě10), že výkresová dokumentace (slangově nazývaná „Situačka“) připomíná spíše omalovánky a její podoba odpovídá tvorbě v prostředí programu typu Corel, než CAD.
  • Vzhledem k požadavkům na maximální zabezpečení (opět s využitím znění souvisejících norem z oblasti poskytováním technických služeb k ochraně majetku a osob) lze potvrdit, že požadavek na dodávky bezpečnostních technologií ve stupni 3 (platí u systémů PZTS, ACS i VSS) nebývá obvykle provázán s požadavky zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Tato kombinace totiž ve znění odstavce 3. Odborná způsobilost (TNI 334591-111)) požaduje, aby projektovou činnost těchto zařízení zpracovala fyzická nebo právnická osoba, která má nejen koncesovanou živnost Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob, ale také je držitelem autorizace v příslušném oboru podle zákona č. 360/1992 Sb. V oboru poplachových systémů se jedná o autorizaci v oboru „Technika prostředí staveb – specializace elektrotechnická zařízení“.

Další souvislosti jako například, že:

  • poplachový systém (PTZS) realizovaný ve stupni zabezpečení 3 musí přenášet informace o poplachu do poplachového přijímacího centra,
  • prostorové detektory musí detekovat své „zakrytí“ – musí být vybaveny funkcí „antimasking“,
  • minimální doba napájení náhradním napájecím zdrojem (záložní baterie) je 60 hodin,
  • přístupový systém (ACS) realizovaný ve stupni zabezpečení 3 je svými funkčními požadavky realizován s cílem odradit, zdržet, odhalit a pomoci identifikovat pachatele,
  • požadavky na rozhraní místa přístupu (osazení dveří prvky systému) počítají s kontrolou přístupu jak pro vstup do chráněného/kontrolovaného prostoru, tak pro odchod z něj, a to včetně SW zábrany proti opakovanému průchodu s následným zamítnutím přístupu (tzv. Antipasback),
  • při použití biometrie jako zařízení pro identifikaci (čtečka) nesmí FAR (pravděpodobnost chybného přijetí) překročit limit 0,3 %,
  • videodohledový systém (VSS) realizovaný ve stupni zabezpečení 2 musí v rámci integrity dat a obrazu unikátně označovat data umístěním, zdrojem, časem a datem,

a další si necháme do některé z příštích, techničtějších částí série (ne)Bezpečí a školy.


Poznámky

1) Školy – k prvnímu zařazení škol Ministerstvem vnitra do kategorie „crowded places / soft targets“ došlo v publikaci Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a ČR – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém ČR ; Program bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010–2015 (BV II/2 – VS) ; Identifikační kód: VG20102013009 ; Working paper 18/2012: Místa koncentrace velkého počtu osob z hlediska jejich bezpečnosti aneb koncept „crowded places“ a jeho praktické využití. Zdroj: MVČR... Zpět

2) Bezpečná a spořádaná škola – Ukazatel byl zkonstruován dle míry souhlasu na čtyřbodové škále: 1 – rozhodně souhlasím, 2 – spíše souhlasím, 3 – spíše nesouhlasím, 4 – rozhodně nesouhlasím s výroky: tato škola se nachází v bezpečné lokalitě; v této škole se cítím bezpečně; bezpečnostní politika této školy a její uplatňování v praxi jsou dostačující; žáci této školy jsou ukáznění; žáci se k učitelům chovají slušně; žáci mají kladný vztah k majetku školy; škola má jasná pravidla pro chování žáků; školní pravidla jsou vymáhána spravedlivým a konzistentním způsobem. Na základě skóre na zkonstruované škále byly pro tento ukazatel vytvořeny tři kategorie: velmi bezpečná a spořádaná škola, méně bezpečná a spořádaná škola a bezpečná a spořádaná škola. Zdroj: ČŠI... Zpět

3) TIER – Certifikace Tier představují světový standard vytvořený organizací Uptime Institute. Jedná se o celosvětově uznávanou klasifikaci pro porovnávání vlastností, výkonnosti a dostupnosti infrastruktury (v CZ chápání nejen) datových center. Poznámka: úroveň III sice neochrání před vážnými incidenty, které se mohou odehrát na různých komponentách infrastruktury, ale nabízí dostupnost 99,98 %, tedy 1,6 hodiny mimo provoz ročně – to by školám mohlo i stačit. Úroveň IV se se svými 99,99 % zdá plýtváním investic … Zdroj: UptimeInstitute.com... Zpět

4) Odst. 2 § 29 školského zákona říká: „Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.“ Zdroj: zakonyprolidi.cz... Zpět

5) Workshop „Řízení bezpečnosti škol a školských zařízení“, poznámka k ČSN 73 4400: „dokument nemá charakter obecně závazného předpisu s výjimkou, kdy tak stanoví zákon (zpravidla ve vztahu ke stavebním normám) nebo si to přeje kompetentní orgán (zřizovatel ve vztahu ke škole, škola ve vztahu k stavařům). Obecně se má za to, že norma nemusí být dodržena, pokud dokáže dotčený subjekt zajistit danou problematiku lépe – možnost postihu ředitele po excesivní situaci s ohledem na nenaplnění normy“. Zdroj: Workshop krajského úřadu... Zpět

6) Např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 4507/2010 ze dne 12. 9. 2012. Zdroj: Nejvyšší soud České republiky... Zpět

7) 423 – Autor tohoto údaje uvádí, že není to číslo, se kterým by aktivně pracoval. Počet norem, se kterými aktivně a opakovaně pracuje, je dle jeho názoru tak desetina. Údaj 423 je spíše číslo odpovídající počtu norem, kde alespoň jednou něco hledal. Jsou zde zahrnuty nejen ČSN a ČSN EN, ale i ČSN ISO, ČSN IEC, TNI, atd. Nejsou zde však zahrnuty normy PNE či STN, se kterými lze také občas přijít do styku. Ale ani související zákony, nařízení vlády a vyhlášky. Zdroj: www.janhlavaty.cz... Zpět

8) DVZ – Dokumentace pro výběr zhotovitele, jak vyplývá z názvu, slouží jako podklad pro výběrová řízení. Tato PD má obsahovat souhrn údajů a informací, nutných ke tvorbě adekvátní nabídky potencionálního dodavatele (mj. specifikace zařízení, jejich počet, technické parametry apod.). Je de facto totožná s dokumentací pro stavební povolení, zvláštní pozornost je nutné věnovat tvorbě výkazu výměr – nesmí v něm být opomenuto nic, co by mohlo mít fatální vliv na kalkulace dodavatelů. Zdroj: TZB-info.cz... Zpět

9) Výkonové fáze dle ČKA/ČKAIT. Podrobný popis základních a zvláštních výkonů je vždy obsažen v popisu jednotlivých výkonových fází. Pro projektování staveb je těchto fází obvykle devět.... Zpět

10) „Dopis tetě“ – totožné konstatování (byť v jiné souvislosti a k jinému dokumentu) užil v souvislosti s podnětem Poslanecké sněmovně JUDr. PhDr. Stanislav Balík (právní historik, advokát v Praze a emeritní soudce Ústavního soudu ČR). Obecně ale platí, že každý oficiální, nejen úřední, dokument má splňovat předepsané náležitosti. Ať už jde se jedná o dokument, u kterého jde o podnět mandátovému a imunitnímu výboru anebo o technickou zprávu projektové dokumentace.... Zpět

11) TNI 334591-1 – Návrh systému PZTS: Technická normalizační informace, komentář k ČSN CLC/TS 50131-7. Tato technická normalizační informace je určena pro používání spolu s platnou ČSN CLC/TS 50131-7:2011 (33 4591) Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 7: Pokyny pro aplikace. Byla vypracována pro usnadnění orientace v předmětné oblasti a pro uplatnění některých technických řešení, která nejsou v ČSN CLC/TS 50131-7:2011 obsažena.... Zpět

 
Komentář recenzenta
Mgr. Zoja Kalivodová, CSc., Ing. Miroslav Urban

Mgr. Zoja Kalivodová, CSc. (psycholog): Bezpečnost lidí, zejména dětí, je velmi citlivé téma, bez ohledu na dobu, v níž se momentálně nacházíme. Různé zabezpečovací, monitorovací systémy, veřejnosti prezentované, zvyšují u lidí pocit bezpečí a ochrany. Z recenzovaného článku se, kromě těchto myšlenek, dá vyčíst další, velmi závažný problém. A sice, zda, kdy a za jakých okolností se systémy technického zabezpečení, nabízené institucím, mohou změnit na prachobyčejný byznys s nimi? Jinak řečeno, zda mnohdy není technika povýšena na maximum, bez ohledu na skutečně existující bezpečnostní rizika? Ta se pochopitelně během doby mění, většinou zvyšují, stejně tak se mění vztah lidí a institucí k využití bezpečnostní techniky, vypisují se různé projekty, konkursy, kdo nabídne co lepšího, za výhodnější cenu.

Jak jsem již uvedla, zejména u dětí a mládeže je zajištění jejich bezpečnosti citlivým problémem. Škola, která např. disponuje kvalitním vnějším i vnitřním monitorovacím systémem, v niž vstup kamkoliv (do šatny, knihovny, jídelny či dokonce na záchod) vyžaduje sadu „čipovacích“ karet, hesel či klíčů, je školou ne zrovna přívětivou. Atmosféra zde evokuje pocity ohrožení, obav, či u citlivějších povah, strachu, např. co se hrozného stane, když si třeba čipy zapomenu, ztratím, kolik to bude rodiče zase stát apod.? Je třeba počítat se skutečně psychosociální nevyzrálostí školáků a studentů, kdy v jejich dušičce často hraje prim fantazie a fikce. Proto, ve shodě s autorem článku, bych ráda zdůraznila, pozor na to, aby se byznys se zabezpečovací technikou nestal finančně výnosným obchodem se strachem!

Ing. Miroslav Urban: Problematika bezpečnosti dětí je stále velmi aktuální téma, autor projevuje obavu a oprávněnou, z hrozby zneužití této problematiky některými subjekty pro své obchodní zájmy a ty pak převýší bezpečnostní hlediska ochrany dětí. Jistě jedná se o všeobecné motto bezpečnosti v České republice (a nejen jí). Řada lidí, včetně zákonodárců si po ani ne třicetileté zkušenosti s kapitalismem myslí, že kvalitu, nejen v oblasti bezpečnosti, ale v celé společnosti, vyřeší „neviditelná ruka trhu“ vyřeší, to je pravda, ale určitě nezlepší, spíše naopak. Aby trh fungoval, musí se o něj pečovat, chcete-li, musí být regulován, jak nás přesvědčují zkušenosti ze zemí, kde mají s kapitalismem zkušenosti delší než tři sta let. Bohužel u nás se pravidla zavádějí těžce, jsme asi jedinou zemí v Evropě, kromě Ukrajiny, bez zákona o soukromých bezpečnostních službách, jeho absence je jen pověstný vrcholek ledovce, bez něj nelze definovat vazby mezi „veřejnou bezpečností“ a bezpečnostní zajišťovanou soukromými subjekty. Konec konců hezkým příkladem existence resp. neexistence těchto vazeb je i snaha v rámci Evropy sjednotit přístup k prevenci kriminality ve výstavbě. Jedním z důvodů neúspěchu této chvályhodné snahy je historicky odlišný vývoj jednotlivých zemí. My v ČR nemáme velké zkušenosti s jejím řešením a vkládáme naděje do vytvoření funkčních norem, optimálně na evropské úrovni. Proč o to další země Evropy neprojevují velký zájem? Mají problematiku vyřešenu, například Policie Anglie, Walesu a Severního Irska posuzuje projekt každé novostavby z hlediska prevence kriminality řadu let.

Návrh ČSN 73 4400-1 je zaměřen na technická řešení. Berme normu jako první krok komplexního řešení prevence kriminality ve školách a otázku jak je efektivní řešit jen technickou část prevence kriminality bez prevence sociální a situační nechme stranou. Nechci být laciným kritikem normy, vím, jak je složité definovat standardy „na zelené louce“, nicméně požadavky na techniku považuji za přemrštěné a kontraproduktivní. Mechanické i elektronické zabezpečení je v normě doporučováno na úrovni ochrany proti cílenému útoku profesionálů se znalostí prostředí, není mi znám případ takového útoku na školu. Jednotlivé bezpečnostní systémy jsou řešeny solitérně a není řešena jejich synergie bez složitých integračních nadstaveb. Kontraproduktivní se mi jeví i požadavky na odolnost dveří. Nabízejí se otázky:

  • Umí hasiči překonat dveře třídy 3 nebo 4?
  • Norma nepožaduje speciální zavírací mechanismy, dveře o vysoké hmotnosti mají i velký moment hybnosti, pokud nějakému žáčkovi dveře skřípnou prsty, kde tyto prsty skončí?

Souhlasím s názorem, že by se prevence kriminality ve školách měla řešit komplexně se zaměřením na odrazení náhodného pachatele a zabránění neoprávněného vniknutí.

English Synopsis
Risks in schools II. – Czech Particularities

Since CSNs are not legal, the way their engagement has their specifics and towards the general public can be easily misused in a “busy” business concept. In the field of alarm systems, this is all the more important as it concerns the area of business aimed at protecting property and people.

 

Hodnotit:  

Datum: 28.5.2018
Autor: Michal Randa, redakce   všechny články autora
Recenzent: Mgr. Zoja Kalivodová, CSc., Ing. Miroslav Urban



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czSvíčka, která nezhasne s voskem, který netečeRodinný dům s obrovskou knihovnou na šikmé stěně. Proč je šikmá?Senát podpořil výstavbu dálnice mezi Brnem a Moravskou TřebovouCentrální evidence zeleně v New Yorku ukazuje lidem důležitost stromů ve městě