Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

(ne)Bezpečí a školy 3. – Hledání dostatečné úrovně zabezpečení

Datum: 2.7.2018  |  Autor: Michal Randa, redakce  |  Recenzent: Ing. Petr Hartmann, Ing. Zdeněk Veiner

Z pohledu technika je zcela jistě základem funkčního poplachového/bezpečnostního systému kvalitně zpracovaná technická dokumentace. Způsob určení požadavků zadavatele je ale zcela zásadní pro následné naplnění představ zřizovatele a pro alokaci finančních prostředků. Dění kolem škol naplno odhalilo skutečnost, že přenést z teorie do reálné praxe požadavky založené na základě dílčích znalostí obsažených v „marketingových podkladech“, není tou správnou cestou. Výsledkem potom může být názor, že česká cesta deklaruje přístup k prevenci kriminality v jiném duchu než je tomu u zdrojových norem z dílny CEN/TC 325.


© Fotolia.com

Návrh elektronického zabezpečení (poplachových systémů1)) v sobě skrývá několik úskalí. Vždy bylo, je a bude otázkou, jak je potřeba zabezpečit – aneb, jaká opatření jsou „dostačující“. Při pohledu zpět lze za ideální období považovat situaci na trhu mezi lety 1996 až 2007. V této době probíhal přechod od první oborové normy ČSN 33 4590 „Elektrotechnické předpisy – Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace“ na evropskou ČSN EN 50131-1 „Poplachové systémy – Elektrické zabezpečovací systémy – Část 1: Všeobecné požadavky“. I tehdy se ale potvrdilo, že existence samotných norem pro vlastní záměr nestačí.

První si to uvědomila pojišťovna Allianz, která doplnila standardní pojistné podmínky o aplikační dokument Standard Allianz 96, respektive 98. Ani to by však nestačilo – jednalo se o interní dokument a navíc šlo pouze o přístup jedné z mnoha pojišťoven, které na trhu působily. Z pohledu přístupu k určení dostatečného zabezpečení se význam norem naplno projevil až v propojení se směrnicemi České asociace pojišťoven2).

Praktický dopad bylo možné vidět v tom, že pokud nebyl objekt zabezpečen v souladu s aplikační směrnicí, považovala ho každá z pojišťoven za nezabezpečený. Pro klienta to následně znamenalo buď vyšší částku, kterou bude muset platit jako pojistné, nebo snížení plnění za strany pojišťovny v případě pojistné události. V zájmu majitelů objektů tedy bylo zjistit si předem, zda je jeho objekt pojištěn v souladu s Aplikační směrnicí a tedy v plném znění pojistných podmínek.

Jak to souvisí s měkkými cíli? Souvislost je zde u způsobu přístupu k hledání dostatečné úrovně zabezpečení.

CEN/TC 325

Vstupní informace brané v potaz při zavádění změn přístupu k bezpečnosti (jako tomu bylo například při ČEN 73 4400) musí být úplné. Je sice pravda, že vyváženost obvykle zaručí aktivita více (nejlépe různorodých) subjektů. I z tohoto důvodů bývají u přípravy a schvalování takovýchto dokumentů v rámci technických normalizačních komisí3) přítomni zástupci více skupin: průmysl a obchod; ústřední a další správní úřady, včetně inspekčních a dozorových orgánů a organizací pověřených výkonem státní správy, zástupci veřejné správy; spotřebitelé a uživatelé; zástupci zaměstnanců; věda, výzkum, školství; používání norem; nevládní organizace.

Nenahraditelná je však i mezinárodní zkušenost a s ní související nadhled. Tedy informace, které by v České republice byly pro zvolený přístup zaměřený na nasazování techniky ke snížení rizika hrozeb typu ozbrojeného útočníka, aktivního střelce, umístění výbušniny a podobných specifických rizik zcela jistě přínosem. I z tohoto důvodu byl v případě prvotních materiálů (dokumenty se statutem CEN/TR – „technická zpráva“) zvolen v období mezi lety 2005–2009 postup umožňující všech státům CEN mít možnost porovnat zkušenosti a harmonizovat postupy.

Za předpokladu, že teze uvedené v Úvodu ČSN P CEN/TR 14383-2 se nezměnily, je možné vyvodit závěr, že cíl ČSN 73 4400 deklaruje přístup k prevenci kriminality v jiném duchu, než je tomu u norem CEN/TC 325 řady 14383.

Norma ČSN 73 4400 obsahuje dva směry prevence kriminality s tím, že preferuje bezpečnostní opatření ve smyslu technické ochrany. V Předmluvě k ní je uvedeno, že navazuje na řadu evropských norem „Prevence kriminality prostřednictvím navrhování budov, objektů a území“ a vychází z návrhu evropské normy „CEN/TS 14383-6: Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 6: Školy“. Otázkou je, zda další kapitoly normy toto tvrzení potvrzují.

Ilustrační foto, © Fotolia.com
Ilustrační foto, © Fotolia.com

V oblasti prevence kriminality a s ní souvisejícího řízení bezpečnosti jsou školy a školská zařízení mediálně nejzajímavější. Ignorovat globální představu ozbrojeného útočníka (frustrovaný zaměstnanec, neúspěšný student, agresivní rodič, apod.) tak jak nám ji dnes a denně, už nejen podprahově, podsouvají standardní média a někteří odborníci nejde – a ani se o to nebudeme pokoušet. I to minimální riziko už nejde odmítnout.

Naopak psychologické působení na potenciálního útočníka je součástí jeho odrazení od zahájení útoku. Psychologická opatření a jejich význam jsou popsaná například v normě ČSN P CEN/TS 14383-2, která bude opakovaně probírána v následujících odstavcích. Technická opatření je dobré vnímat ve smyslu základních a doplňkových opatření. Každý objekt má tzv. stavební otvory, které jsou běžně vyplněny nějakým typem zábrany – dveře, okna, mříže, apod. V případě, že posouzením rizik bylo zjištěno, že tato opatření nepostačují a jsou k nim doporučena tzv. doplňková opatření. Otázkou je, jak takováto „těžká“ opatření určená pro jednoznačné odrazení útočníka budou působit na psychiku běžného občana.

V úvahu je dobré vzít i „vzorce chování“ obyvatel. Zahraniční zkušenosti vesměs potvrzují, že i když byla takováto další opatření přijata, tak že ačkoli došlo k ověřenému snížení výskytu negativních činů, přesto vnímání bezpečnosti jednotlivými občany se o moc nezlepšilo.

Než se dostaneme k detailnějšímu popisu vlastních poplachových systémů (tedy k požadavkům na dodávky systémů PZTS, ACS i VSS ve stupni 3) je na místě podívat se podrobněji na „propojování nepropojitelného“. Neboli na souvislosti mezi soft & hard targets. Za zástupce jednotlivých oblastí si zvolíme: ČSN 73 4400 pro „soft“ a ČSN P 73 4450-1 pro „hard“.

ČSN 73 4400 – potřetí

Vrátíme-li se ke školám, tak je potřeba konstatovat, že škola (ostatně jako každý jiný měkký cíl) není pevnost a ani objekt tzv. kritické infrastruktury (dále již pouze KI4)) a ani by k ní takto nemělo být přistupováno. U objektů KI, a to také ne u všech, jsou základním kritériem posuzování kvality jejich zabezpečení: mechanická odolnost bezpečnostních prvků, včasná detekce události a čas dojezdu zásahové jednotky. U škol a školských zařízení to je s kritérii pro nalezení „dostačující/optimální“ úrovně jejich zabezpečení pohled od pohledu rozdílné.

Ilustrační foto, © Fotolia.com
Ilustrační foto, © Fotolia.com

Pokud by při hledání cesty panovala jednotnost, neobsahovaly by materiály z tematických konferencí pořádaných státní správou poznámky typu „nečinnost MŠMT“ apod.

Spekulativně je možné tvrdit, že by stačilo vyjít z obsahu dokumentů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a České školní inspekce, které se tímto tématem zabývaly v období mezi listopadem 2014 a březnem 2016. Stačilo by propojení závěrů těchto dokumentů s již tehdy platnými normami, které mají ve svém názvu celkem nezajímavá písmena EN, CLC, CEN, TS, TR (platí to tedy jak pro ČSN EN, tak také pro ČSN P CEN/TR, pro ČSN CLC/TS atd.), například s ČSN P CEN/TR 14383-25) Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 2: Plánování městské výstavby, která byla vydaná v roce 2009. Tento mezinárodně uznávaný dokument totiž na rozdíl od ČSN 73 4400 obsahuje (kromě jiného) definice pro klasifikaci lokalit a stavebních objektů ve vztahu k bezpečnosti. Objekty navíc dělí na nové a stávající a návodně popisuje rozdílný přístup z pohledu prevence kriminality.

Norma ČSN P CEN/TR 14383-2 je sice podle obsahu anotace určena pro projektování veřejných prostorů jak v nových, tak ve stávajících obytných lokalitách – i v této normě jsou ale zmíněny školy a školská zařízení. Stejně jako ČSN 73 4400 poskytuje směrnice pro odhad rizika kriminality a pro volbu opatření, postupů a procesů určených ke snížení těchto rizik. Svým obsahem se ale oproti ČSN 73 4400 drží evropských standardů. Co je zde, na rozdíl od ČSN 73 4400 celkem zřetelné je faktické rozdělení lokalit na nové a stávající. Přímo v souvislosti s tímto (s ohledem na dobu výstavby převážné části tuzemských školních zařízení naprosto podstatným) dělením souvisí dva „podobné“ pojmy:

  • Analýza kriminality (myšleno ve stávajícím prostředí – ex post analýza) – norma ČSN P CEN/TR 14383-2 uvádí, že charakter kriminality a obav z kriminality lze analyzovat v reálných situacích. Například metodou zaznamenaných čísel kriminality (statistiky) nebo pomocí průzkumů (zaznamenáním zkušeností či názorů obyvatel a lidí navštěvujících nebo využívajících prostory.
  • Posouzení kriminality (myšleno v novém prostředí – ex ante analýza) pro nový stavební záměr/projekt. V takovémto případě lze charakter kriminality a obavy z kriminality pouze odhadovat na základě teorie nebo na základě zkušeností či poučení z dalších podobných projektů. Půjde o odhad (predikci) kriminality – odhad v předstihu problémů, které mohou pravděpodobně v budoucnosti v jasně definovaném prostoru nastat po skončení výstavby.

Poznámka: Pro úplnost a přesnost textu je potřeba připojit informaci, že v normě ČSN ISO 31000 Management rizik – Principy a směrnice, která je pro proces managementu a rizik naprosto klíčová mají oba pojmy jiný význam.

Další v ČSN 73 4400 tolik používané pojmy jako Technické posouzení (zdroj ČSN CLC/TS 50131-7; 3.1.47 / 8.1.3 / Příloha H), Bezpečnostní posouzení (zdroj ČSN CLC/TS 50131-7; 7.1 / Příloha B, C), Bezpečnostní posouzení (zdroj TNI 334591-1; 4.1 / Přílohy F, C) se v technické zprávě nevyskytují.

V rámci objektivity je také potřeba doplnit, že ČSN 73 4400 je v ČR platnou normou. A že ČSN P CEN/TR 14383-2, i když byla schválena na úrovni CEN/TC325 je v ČR přípravnou normou. Mohla být dobrým podkladovým materiálem, ale experti v ČR se rozhodli řešit problematiku vlastním způsobem. Proto nesoulad mezi ČSN 73 4400 a ČSN P CEN/TR 14383-2 není tím klíčovým problémem. ČSN P CEN/TR 14383-2 byla v době svého vydání souborem nejlepších znalostí expertů v dané oblasti. Nebyla-li revidována, je možné, že se našel lepší způsob řešení předmětné problematiky, ale v ČSN 73 4400 se neprojevil.

V souvislosti s opomenutými zdroji pravidel a pojmů (kterými zcela jistě ČSN ISO 31000 a ČSN P CEN/TR 14383-2 mohly být) je možné zmínit další „ryze českou“ normu – ČSN P 73 4450-1 Fyzická ochrana prvku kritické infrastruktury – Část 1: Obecné požadavky. Tato norma, ač se to na první pohled nezdá, s problematikou elektronického zabezpečení škol přímo souvisí. Byla totiž jednou z podstatných inspirací pro rozšíření obsahu zdrojového dokumentu prCEN/TR 14383-6:2008. V obou normách, ačkoli jedna z nich je určena pro „soft targets“ a druhá naopak pro „hard targets“, se vyskytují takřka totožné tabulky:

  • TAB-1 „Systém technické ochrany“ z ČSN P 734450-1 = TAB-2 „Systém technické ochrany“ v ČSN 77 4400,
  • TAB-4 „Kontrolované parametry“ z ČSN P 734450-1 = TAB-4 „Kontrolované parametry“ v ČSN 77 4400.

Nejen tabulky, ale také i vlastní přehled systémů technické ochrany:

  • kapitola 5.1 „Technická opatření“ z ČSN P 734450-1 = kapitola 6.7 „Technická ochrana“ v ČSN 77 4400.

Dále výklad tzv. režimových opatření:

  • kapitola 5.2 „Režimová opatření“ z ČSN P 734450-1 = kapitola 6.8 „Režimová opatření“ v ČSN 77 4400.

A v neposlední řadě ale také výklad požadavků na fyzickou ostrahu:

  • kapitola 5.3 „Fyzická ostraha“ z ČSN P 734450-1 = kapitola 6.9 „Fyzická ostraha“ v ČSN 77 4400.

Stačilo jen drobně pozměnit obsahy vět – například místo formulace „pro účel ochrany prvku KI“ v ČSN P 734450-1 je v tom samém odstavci použito slovní spojení „pro účel ochrany objektů školy“ – význam ale zůstal stejný. Po tomto zjištění se není možné divit, že konečné požadavky na nasazení technických prostředků v rámci měkkých cílů jsou totožné, jako u objektů KI.

Zajímavé je spíše zjištění, že v rámci řízení bezpečnostních rizik u měkkých cílů vedou výsledná doporučení k požadavkům na technicky sofistikovanější řešení, než v oblasti KI. Nejspíše to bude tím, že ryze česká norma ČSN P 734450-1 z roku 2013 je pouze P – tedy předběžná a s platností na 3 roky. Stavět ji jako primární zdroj informací není zcela na místě.

Poznámka: Stále platí, že z platných a mezinárodně a mezirezortně uznávaných norem je zde k využití systematický a logický proces managementu rizik, který ve svém obsahu uvádí ČSN ISO 31000 Management rizik – Principy a směrnice. V její podpůrné normě ČSN EN 31010 Management rizik – Techniky posuzování rizik, která je návodem k volbě a aplikaci systematických technik pro posuzování rizik, jsou navíc uvedeny jiné přístupy a postupy („techniky“), které nás od poplachových systémů („techniky“) vracejí zpět k analýzám, auditům, metodickým pokynům, školením atd.

Ilustrační foto, © Fotolia.com
Ilustrační foto, © Fotolia.com

Platí také, že neuvedení určité techniky (chápáno ve smyslu přístupu k posuzování rizik) v normě pro jeden z měkkých cílů neznamená, že není platná. Podobně je to v případě ČSN P 734450-1 u KI.

Stupeň zabezpečení

Zpět od „technik“ k „technice“. Vrátíme-li se v tomto kontextu k závěru minulé části série (ne)Bezpečí a školy, tak je tu několik základních otázek:

  • Kam se pod tíhou bezpečnostních technologií vytratil důraz na metodiku?
  • Má technika takový význam v místech, kde je takřka vše závislé na lidském faktoru?
  • Jak lze dospět k požadavkům na stupně zabezpečení na úrovni bank a datových center?
  • Jak takováto opatření budou působit na psychiku běžného občana?
  • Jak je specializovaná technická norma použita v popisu technických požadavků do veřejné zakázky?

Budeme-li dále, nejen podle v úvodu popsaných a zaběhnutých přístupů (zabezpečení ve vztahu k pojištění), definovat útočníka jako osobu, která se na svůj čin připravila, potom je nutné pracovat s více možnými scénáři. Nejčastěji se setkáme s „událostmi“6), u kterých existuje předpoklad jak použití nástrojů, tak i zhodnocení času provedení. U času se jedná jak o čas v souvislosti s denní dobou, tak o dobu mechanické odolnosti vůči nástrojům použitým účastníkem. Jsou však také případy, kdy k události dojde zcela náhodou – například přítomností osoby na správném místě za příznivých podmínek (příležitost dělá zloděje). Výše uvedené platí stejnou měrou pro libovolný stavební objekt. Z dostupných údajů PČR a MVČR je také možné doložit statistikami podložený vývoj způsobů vnikání do objektů.

„Kudy chodí pachatelé“; zdroj: TK MVČR ze dne 19. května 2014 a materiály PČR z veletrhu Pragoalarm 1999
„Kudy chodí pachatelé“; zdroj: TK MVČR ze dne 19. května 2014 a materiály PČR z veletrhu Pragoalarm 1999

Chování pachatelů, zejména jejich strategiím a dalším aspektům ovlivňujícím rozhodování pachatelů konat tento druh trestné činnosti, bylo v posledních letech věnováno jak v zahraničí, tak i v České republice široké spektrum analýz. I zde je možné nalézt informace, které nám mohou pomoci s orientací v dané problematice. Například:7)

Rozdělení pachatelů dle analýzy „Maguire & Bennet“:

  • Pachatelé vysokého stupně, kteří tvoří malou síť opatrných a zaangažovaných pachatelů, vysoce organizovaných a sociálně výlučných.
  • Pachatelé prostředního stupně, což je největší kategorie pachatelů, kteří jsou zkušení, ale ne tak dobře sociálně organizovaní.
  • Pachatelé nízkého stupně, tedy jedinci, kteří nerozlišují mezi svým sociálním a organizačním životem a zaměřují se na drobnou trestnou činnost.

Chování pachatelů dle analýzy „Bernasco & Luykx“: Obecně je pachatel vloupání definován jako člověk, který uvažuje racionálně, který si své cíle vybírá a vloupání plánuje. Zároveň je tento člověk omezován zdroji, jež má pro vykonání daného trestného činu k dispozici (jako například informace, čas, mobilita).

Plánovaná strategie dle analýzy „Lanir“: Je definována detailním a pečlivým plánováním, soustředěním sil na jeden cíl a provedením daného činu co nejrychleji.

Zdroje dle analýzy „Polišenská“: Pachatel má zdroje k trestné činnosti jako například mobilní telefon, auto a informace týkající se cíle. Pachatel většinou vstoupí do objektu přední stranou (dveře, okna), protože zná rozmístění místností a chce limitovat čas strávený v daném objektu. Dále pachatel vykoná danou trestnou činnost a nic jiného.

Co se týká samotného pachatele, tak ten si nejprve ohodnotí daný cíl za (ne)vhodný. Dále pachatel hodnotí, zda je daný cíl (ne)hlídaný a jak (ne)bezpečný je pro vlastní vstup. Platí, že místa (objekty/areály), kterým chybí obranný prostor, jsou velmi náchylná k trestné činnosti. Takovýto obranný prostor je u krádeží vloupáním vytvářen sociální kontrolou lidí, kteří se v dané oblasti vyskytují – ideálně zde bydlí.

Vše výše uvedené souvisí a vždy souviselo se standardním způsobem páchání trestné činnosti. Bez ohledu na to, jestli měl případný pachatel štěstí, páčidlo, akumulátorovou vrtačku anebo sofistikovaný elektronický přístroj. Pro tyto případy tu máme elektronické poplachové zabezpečení – vnímané jako doplněk k základnímu mechanickému zabezpečení.

Rozhodl-li se už někdo (v našem případě škola) pro instalaci kteréhokoli z poplachových systémů za účelem naplnění požadavků normy ČSN 73 4400, tak by se měl předem seznámit s reálnými údaji statistik PČR a také s významem stupňů zabezpečení.

Například z dokumentu „Strategie prevence kriminality ČR 2016-20208)“ celkem jasně vyplývá, že pokud jde o trendy v oblasti pachatelů trestné činnosti, pak zvláště významný je nárůst počtu recidivistů mezi pachateli trestné činnosti. Zatímco ještě v roce 2000 představovalo zastoupení recidivistů mezi pachateli trestné činnosti 30 %, v roce 2011 to bylo 48,5 % a v roce 2014 již dokonce 53,3 %. V případě majetkové trestné činnosti pak jejich zastoupení činí dokonce 65 %, např. u krádeží věcí z automobilů dokonce 80 %. Vyšší zastoupení recidivistů vykazují také některé regiony, kdy např. v Moravskoslezském kraji jejich podíl tvoří 61,2 %.

„Krádeže vloupáním celkem (TSK 311-390)“
„Krádeže vloupáním celkem (TSK 311-390)“
„Krádeže vloupáním do škol (TSK 351)“. Zdroj: Statistiky kriminality PČR
„Krádeže vloupáním do škol (TSK 351)“. Zdroj: Statistiky kriminality PČR

Když se vrátíme k meritu věci, postavit na elektronických poplachových systémech snižování hrozeb typu:

  • Ozbrojený útočník (palné, bodné, sečné a jiné zbraně)
  • Napadení žáka, pedagoga, pracovníka školy
  • Nástražné / výbušné zařízení
  • Únos dítěte / žáka nebo vzetí jako rukojmí

není ideálním řešením. A to nejen u školských zařízení, ale také u dalších měkkých cílů. Závěrem je možné konstatovat: „Zpět k analýzám, auditům, metodickým pokynům, školením, výcviku a dalším neinvestičním přístupům k řešení bezpečnosti“.

Základní odlišnost využití poplachových systémů totiž spočívá ve způsobu vlastního přístupu (norem i uživatelů těchto systémů) k problematice prevence kriminality:

  1. z pohledu páchání „obvyklé“ trestné činnosti – odcizení cizí věci ve spojení s násilným či nenásilným vniknutím do cizího domu, bytu, auta či jiného obydlí (dle statistik kriminality jde o tzv. krádeže vloupáním)
  2. z možností faktického provozování poplachových systémů – ve vyšším než 2. stupni zabezpečení dochází při plnění požadavků norem nejen k nasazování úzce specializovaných výrobků, ale také k zapojení dalších subjektů v režimu 27/7/365.

Obsahu prvního bodu jsme věnovali dnešní „netechnickou“ část. Na to, co konkrétního v sobě skrývá vlastní provozování poplachových systémů, se zaměříme v příští části série (ne)Bezpečí a školy.


Legenda, odkazy, literatura

1) Poplachový systém …. Dle ČSN EN 50131-1 ed. 2 je za poplachový systém (alarm systém) považována tzv. „elektrická instalace“, reagující na manuální podnět nebo automatickou detekci přítomnosti nebezpečí. Komplexní rozsah technických systémů používaných na ochranu majetku a osob je v CZ pojetí dán ISC kódem 13.310 (Ochrana proti zločinu). Dle stavu norem k 1. 5. 2018 je v platnosti 55 norem a 4 technické normalizační informace.
Poznámka autora článku: pro účel tohoto seriálu jsou pod pojmem „poplachový systém“ myšleny: Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – PZTS, Elektronické systémy kontroly vstupu – EACS, Dohledové videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích – VSS, Systémy přivolání pomoci – SAS. A jejich individuální Poplachové přenosové systémy a zařízení anebo společné ve smyslu jejich kombinování a integrování dle ČSN EN 50398-1.
Zdroj: www.unmz.cz... Zpět

2) Česká asociace pojišťoven (ČAP) … Česká asociace pojišťoven zahájila svou činnost 1. ledna 1994 jako nástupkyně Česko-slovenské asociace pojišťoven. Ve spolupráci se zástupci státní správy se snažila najít cesty účinnější spolupráce pojišťoven, MV ČR a profesních organizací zřizovatelů a uživatelů bezpečnostních systémů při vytváření jednotných norem a prosazování jejich respektování v oblasti výroby, certifikace a montáže bezpečnostních systémů.
Zdroj: ALARM FOCUS... Zpět

3) Technická normalizační komise (TNK) … TNK jsou odbornými poradními orgány Odboru standardizace (OS) České agentury pro standardizaci (Agentura). Jejich úkolem je komplexně posuzovat problematiku normalizace ve vymezeném rozsahu oboru jejich působnosti, zaujímat k ní odborná stanoviska a navrhovat příslušná řešení.
Poznámka autora článku: jakožto člen TNK (zařazení A1 – malé a střední podniky) se omluvám, že jsem si nedostatků normy (která se stala stěžejním dokumentem problematiky a které se věnuje tento článek) nevšiml již v rámci schvalovacího procesu.
Zdroj: www.unmz.cz Statut TNK... Zpět

4) Kritická infrastruktura (KI) … Kritickou infrastrukturou se dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) rozumí prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení, jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.
Prvkem KI je zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura, určené podle průřezových a odvětvových kritérií (je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury). Tato kritéria jsou obsažena v nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.
Subjektem KI se rozumí provozovatel prvku kritické infrastruktury (jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury). Subjekt KI je povinen určit styčného bezpečnostního zaměstnance, který poskytuje za subjekt KI součinnost při plnění úkolů podle krizového zákona.
Subjekt KI odpovídá za ochranu prvku KI a za tímto účelem zpracovává plán krizové připravenosti subjektu KI. V tomto plánu jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku KI a stanovena opatření na jeho ochranu. Skládá se ze základní části, operativní části a pomocné části. Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti uvádí § 17 a § 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Zdroj: www.hzscr.cz http://www.hzscr.cz/clanek/web-krizove-rizeni-a-cnp-kriticka-infrastruktura-kriticka-infrastruktura.aspx... Zpět

5) ČSN P CEN/TR 14383-2 Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 2: Plánování městské výstavby … Tato mezinárodní norma je určena pro projektování veřejných prostorů jak v nových, tak ve stávajících obytných lokalitách. Norma poskytuje směrnice pro odhad rizika kriminality a/nebo obavy z kriminality a pro volbu opatření, postupů a procesů určených ke snížení těchto rizik.
Zdroj: www.unmz.cz... Zpět

6) Událost … výskyt nebo změna určité množiny okolností.
Poznámka autora článku: v našem případě považujeme za „událost“ primárně tzv. krádež vloupáním, dle statistik kriminality jde o TSK 311–390.
Zdroj: www.unmz.cz TNI 01 0350 Management rizik – Slovník (Pokyn 73)... Zpět

7) Trestný čin krádeže vloupáním: teorie a výzkum v zahraničí
Autor: PhDr. V. A. POLIŠENSKÁ, PhD., MSc., Psychologický ústav AV ČR. Studie s podporou grantu 406/07/0261 Grantové Agentury ČR „Zkušenost pachatele a její vliv na chování a prevenci“... Zpět

8) Strategie prevence kriminality ČR 2016–2020
Autor: MVČR, zdroj: str. 7 dokumentu... Zpět

 
Komentář recenzenta
Ing. Petr Hartmann, Ing. Zdeněk Veiner
Ing. Petr Hartmann

Článek podává přehlednou a podrobnou analýzu přístupu jednotlivých norem pro řešení bezpečnosti škol. Poukazuje na jejich vhodnost k aplikaci a současně určitou až zbytečnou realizační náročnost jak ekonomickou, tak i s ohledem na vnímání přijatých opatření občanskou společností. Článek správně vede čitatele k závěru, že přijímání pouze technických opatření k zajištění bezpečnosti škol je cestou nevýhodnou. Principiálně správné je primárně přijímat a realizovat ve školách opatření směřující k zajištění požadovaného vnitřního režimu, které bude dále efektivně doplněno technickými prostředky zabezpečení. Článek rovněž poukazuje na metodickou úlohu MŠMT ČR, která dosud nesehrála potřebnou úlohu.

Ing. Zdeněk Veiner

Jde opravdu o bezpečnost ve školách. Příspěvek s názvem „Hledání dostatečné úrovně zabezpečení“ ve vztahu k bezpečí ve školách se zabývá úvahou, zda více aplikovaných bezpečnostních prvků ovlivňuje stejnou měrou bezpečnost ve školách, jak stanoví česká norma ČSN 73 4400 – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení. Jednoduše řečeno, znamená více poplachových a mechanických bezpečnostních systémů s větší bezpečnostní třídou nebo stupněm zabezpečení bezpečnou školu? A kdo určí, zda jsou opatření dostačující.

Při vzniku nového předpisu je pravidlem, že k němu vyjadřují všechny zainteresované strany. Zmíněná norma ČSN 73 4400 vznikala v rámci TNK 148. Hned v jejím úvodu je uvedeno, že se netýká vysokých škol. Ze složení komise (viz http://www.agentura-cas.cz/clenove-tnk) je patrné, že zde chybí zástupci škol, kterých se norma hlavně týká.

Autor článku upozorňuje na určité nedostatky uvedené v textu normy. Nelze si nevšimnout, že hned úvod normy zmiňuje systém řízení rizik a jeho vliv na kvalitní řízení bezpečnosti. V dalším textu normy se však uvedený princip vytrácí.

V úvodu normy je prohlášení, že lokální specifika nejsou předmětem této normy. Vždyť ale právě místní specifika mají největší vliv na učiněná opatření, která mají zmírnit nebo zabránit určitému typu kriminality. V předmětu normy jsou pak zmíněna sociální a kulturní specifika, která je nutné brát v úvahu.

V dalším textu normy se hovoří o stávajícím nebo novém objektu školy a posouzení historie kriminality v dané lokalitě. Není zřejmé, kterým vyjmenovaným aktivitám pachatele, v době běžného provozu školy, mohou zabránit technické prostředky a které. Jak prakticky zajistit požadavek normy, kdy výkon fyzické ostrahy musí být dostatečně účinný a doba zákroku od detekce narušení musí být kratší, než čas proniknutí pachatele k chráněnému aktivu/zájmu.

Úroveň kontroly vstupu a bezpečnosti jednotlivých dveří místností v rámci školy, seřazené v tabulce neřeší, jakým způsobem zajistit, aby jednou otevřenými dveřmi neprošli všichni bez kontroly, kteří se chtějí dostat do školy. Ve školách na západ od nás je jedním bezpečnostním prvkem školní stejnokroj, který označuje příslušnost k dané škole. Na první pohled je tak možné rozeznat cizí osoby.

Bezpečnost ve školách je skutečně potřeba zajišťovat účinně a efektivně. Personální zabezpečení proti vniknutí a pohybu cizích osob v prostorách školy patří stále k nejčastějším způsobům ochrany. V dnešní době je nutné čelit i novým druhům kriminality jakým je rostoucí agrese žáků nejen proti spolužákům, ale i proti učitelům. MŠMT vydalo metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách, který se věnuje mimo jiné i prevenci a povinnostem žáků. Poplachové systémy jsou do určité míry pomocníkem při zajišťování bezpečnosti, ale bez fyzické přítomnosti pedagogického i nepedagogického personálu se znalostí místního prostředí školy, nelze vybudovat bezpečné prostředí. Pravidla pro zajištění bezpečnosti ve školách by měla být komplexní a nevymezovat se pouze na technické prostředky zabezpečení.

English Synopsis
Risks in schools III. – Search for a sufficient level of security

From the point of view of the technician, it is absolutely certain that the technical alarm system is based on the functional alarm / safety system. However, the method of determining the requirements of the contracting authority is essential for the subsequent fulfillment of the ideas of the founder and for the allocation of funds.

 

Hodnotit:  

Datum: 2.7.2018
Autor: Michal Randa, redakce   všechny články autora
Recenzent: Ing. Petr Hartmann, Ing. Zdeněk Veiner



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

Tabulky a výpočty

Partneři - Bezpečnost