Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

(Ne)dramatické požáry v českých školách

Datum: 4.6.2018  |  Autor: kpt. Ing. Martin Podjukl, MV ČR-generální ředitelství HZS ČR  |  Recenzent: Ing. Pavel Rybář

Předpoklad, že za většinou požárů v českých školách stojí nevydařené dítko se zápalkou v ruce, se naštěstí v naší zemi nepotvrzuje. Přesto z dat evidovaných HZS ČR vyplývá jiná překvapivá skutečnost. Vedení škol si s potlačením požárů dokáže velice efektivně poradit. Více než třetina požárů je uhašena bez pomoci hasičů.


© Fotolia.com

Bezpečnost a zdraví dětí v době vyučování je téma, které čas od času hýbe mediálním světem. Stane se tak vždy, když do zpráv pronikne zpráva o brutálním útoku střelnou zbraní v některých ze základních nebo středních škol. Podobně nebezpečný dokáže být i požár. Během několika minut se může rozvinout do takové intenzity, že osoby uvnitř budovy už nenaleznou cestu ven. Čerstvým příkladem takto nešťastného scénáře je požár hotelu Eurostars David, který vznikl 20. ledna tohoto roku v Praze. Čím je budova rozlehlejší a síť chodeb spletitější, tím může být cesta k záchraně života obtížnější.

Právě budovy a objekty škol bývají velmi různorodé. Vysoká koncentrace žáků a studentů klade přísné nároky na bezpečnou evakuaci přítomných osob. Z hlediska požární ochrany musí být zaručena bezpečnost a zdraví unikajících osob při požáru. Z hlediska pedagogického je nezbytné pro úspěšnou výchovu vytvořit takové prostředí, které bude útulné a vlídné. Není proto divu, že nalézání optimální úrovně požární bezpečnosti je někdy v konfliktu s vytvářením prostředí, které by zejména na nejmenší děti mělo působit co nejpříjemněji. K nalezení optimálního kompromisu mezi požární bezpečností a interiérovou přívětivostí mohou přispět reálná data o požárech ve školách. Na základě níže uvedených faktů je možné odhalit, jak a kde vznikají v českých školách nejčastěji požáry.

Počet požárů škol klesá


Další šíření článku a dat v něm použitých je možné pouze se souhlasem autora a redakce TZB-info

V rozmezí let 2007–2017 došlo k celkem 398 požárům škol. Toto číslo zahrnuje všechny druhy škol počínaje mateřskými školami až po posluchárny a objekty vysokých škol1). Zjednodušený přepočet odhalí, že každý rok vzniká v ČR asi 36 požárů škol. Reálně ovšem počet požárů ve školách klesá. V roce 2007 došlo k 41 požárům škol, zatímco v minulém roce klesl tento počet na 29. Za období jedenácti let došlo tedy k asi třetinovému poklesu počtu požárů. Takový vývoj je zjevně pozitivní. Přímá škoda způsobená nebezpečným živlem však významný pokles nezaznamenala. Fakticky dosáhla v minulém roce téměř identické úrovně jako v roce 2007. Počet smrtelných obětí požárů škol je naštěstí nulový, zatímco medián2) počtu zraněných osob je 3.

Třetina požárů škol vzniká v noci nebo o prázdninách


Další šíření článku a dat v něm použitých je možné pouze se souhlasem autora a redakce TZB-info

Výše uvedená čísla se ovšem vztahují na požáry škol bez rozlišení, v jakém čase a v jakém období k nim došlo. Pro účely vyjádření míry ohrožení dětí a studentů rizikem vzniku požárů je nezbytné zahrnout do analýzy další omezující podmínky. Prvním předpokladem je skutečnost, že s výjimkou vysokých škol jsou ostatní školy využívány studenty a žáky mimo období letních prázdnin. Další podmínkou je, že největší ohrožení vzniká pro žáky v době studijních hodin, tzn. od 6 do 17 hod. Po zavedení těchto limitujících faktorů vyplyne velmi výrazná změna v datech. Celkový počet požárů poklesne na 247 požárů. Oproti celkovému počtu požárů škol je počet požárů v době vyučování nebo pobytu dětí ve škole nižší o více než jednu třetinu. Takový pokles je už statisticky významný. Teprve nyní je tedy možné objektivně posuzovat míru ohrožení, kterému jsou naše děti a dospívající vystaveni.

Požáry v době vyučování


Další šíření článku a dat v něm použitých je možné pouze se souhlasem autora a redakce TZB-info

Nejčastěji vznikají požáry v prostorách základních škol. Není se čemu divit. Základní školy jsou druhou nejpočetnější skupinou škol v ČR. V současnosti je evidováno 4 140 základních škol. Za období 2007–2017 bylo šetřeno celkem 110 požárů na základních školách. To znamená průměrně 10 požárů základních škol ročně, což je asi 0,2 % ze současného počtu základních škol. Na prvý pohled je i laikovi jasné, že počet požárů v těchto typech staveb není nikterak veliký.

Počet středních škol v ČR je oproti základním menší. Ve školním roce 2016/17 bylo evidováno 1 307 středních škol. Není tedy překvapivé, že za jedenáctileté období vzniklo celkem 69 požárů. To je mnohem méně než u základních škol, ale procento středních škol zasažených požárem je v tomto případě vyšší, a to 0,5 %.

Nejpočetnější skupinou škol jsou v ČR mateřské školy. V minulém školním roce evidoval ČSÚ celkem 5 209 těchto zařízení. Přitom požáry ve školkách dosáhly ve sledovaném období pouze 39 událostí. S uplatněním stejné metodiky lze dojít k závěru, že požár se týká jen asi 0,07 % mateřských škol.

Počty požárů na vysokých školách a v ostatních akademických budovách jsou ještě zanedbatelnější. V období 2007–2017 bylo zaznamenáno celkem 14 požárů vysokých škol a 15 požárů jiných školských zařízení.

Na základě uvedených faktů je zcela patrné, že počet požárů škol je vzhledem k jejich počtu extrémně nízký. Takto malá čísla za velmi dlouhou časovou periodu jednoznačně potvrzují, že pravděpodobnost vzniku požáru ve škole je téměř nulová. Nicméně pro skutečně objektivní posouzení rizika vzniku požáru ve školách je nezbytné nehodnotit pouze četnost požárů, ale také jejich příčiny a závažnost.

Příčiny vzniku požárů


Další šíření článku a dat v něm použitých je možné pouze se souhlasem autora a redakce TZB-info

Podrobnou analýzou dat o požárech vzniklých v průběhu školního roku a zároveň v době vyučování dojdeme k závěru, že děti do patnácti let se prokazatelně podílejí asi na 12 % všech požárů škol. Tento jev se týká téměř výhradně základních škol, kde školáci způsobí až čtvrtinu všech požárů. Z hlediska procentního zastoupení zní toto vyjádření přímo děsivě. Vždyť představa, že celá čtvrtina školáčků představuje nezletilé pyromany, musí v každém řediteli základní školy vyvolat krůpěje potu na čele. Je tedy na místě znovu připomenout, že čtvrtinou se v tomto případě rozumí 26 případů požárů, které nastaly v průběhu jedenácti let. To znamená, že průměrně se každý rok mezi žáky 4 140 základních škol najdou dvě „nepovedená kvítka“, která způsobí požár. Z tohoto zorného úhlu nevypadá situace s výchovou dětí na základních školách vůbec špatně.

Většina požárů na základních školách jde tak na vrub technickým závadám. Ty tvoří polovinu všech požárů. Druhá čtvrtina požárů na základních školách je pak rovnoměrně rozložena mezi požáry založené úmyslně, z nedbalosti, anebo z jiných příčin.

Na středních školách podíl dětí na požárech klesá. Naopak narůstá počet úmyslně založených požárů a požárů vzniklých z nedbalosti. Důvodem je skutečnost, že u dětí se úmyslné nebo nedbalé jednání ze zákonných důvodů neposuzuje, a tedy ani neeviduje. Pravděpodobně právě z tohoto důvodu podíl úmyslně založených požárů a požárů vzniklých z nedbalosti na středních školách výrazněji vzrůstá. Na první pohled svádí vnímat podíl úmyslně založených požárů na středních školách jako plnohodnotný ekvivalent podílu požárů způsobených dětmi na školách základních. Vždyť podíly obou kategorií jsou naprosto identické. Nicméně takto vnímat úmyslné požáry by bylo vůči žákům nespravedlivé. I když nelze vyloučit, že studenti středních škol mají na úmyslně založených požárech významný díl viny, přesto nebyla většina viníků nikdy dopátrána a tak není možné s jistotou tvrdit, že jimi byli právě studenti3). Naštěstí i u středních škol dominují jako nejproblematičtější technické závady, které tvoří asi 40 % požárů.


Další šíření článku a dat v něm použitých je možné pouze se souhlasem autora a redakce TZB-info

Požáry v mateřských školách a na vysokých školách vznikají zejména z důvodu technických závad. U mateřských škol se v některých případech prokázalo nedbalostní jednání. Přesto z hlediska extrémně nízké četnosti těchto požárů ve sledované periodě není možné na základě dostupných údajů vyvozovat žádné všeobecné závěry. U ostatních škol, mezi které můžeme řadit například umělecké školy, je situace obdobná.

Ve výše uvedeném rozboru byly analyzovány požáry v době vyučování a v období školního roku. Spíše pro zajímavost je vhodné doplnit příčiny a důvody požárů škol v letních měsících nebo v nočních hodinách. V létě jsou požáry spojeny zejména se stavebními pracemi na budovách škol. Nejběžněji se jedná o požáry iniciované při rekonstrukci nebo opravě škol stavebními dělníky. Požáry vznikají často od svařování nebo při jiné manipulaci s otevřeným ohněm. Požáry v nočních hodinách, a to i během školního roku, vznikají opět z důvodů technických závad, úmyslů, ale také z nedbalosti. Mezi rarity se řadí požár chodby mateřské školky. Požár byl iniciován při oslavě Nového roku, kdy pyrotechnika prorazila skleněnou výplň a dopadla do objektu.

Úmyslně založené požáry v šatnách

Téměř polovinu všech požárů ve školách mají na svědomí technické závady. Při velmi detailním zkoumání vyplývá, že technické závady ve školách jsou téměř vždy spojeny se vznikem elektrických zkratů a přechodových odporů. Časté jsou požáry od rozvaděčů, transformátorů a také od nevyhovujícího rozvodu nízkého napětí v budově. Ve školních kuchyních občas hoří myčky na nádobí a na toaletách vysoušeče rukou. V učebnách, třídách a na chodbách zlobí zářivky.

Z hlediska rozsahu zasažené plochy požárem mají tyto události významně lokální charakter. V rámci sledovaného období ze 120 případů celých 105 požárů nezasáhlo plochu větší než jeden metr čtvereční.

Požáry založené úmyslně a požáry z nedbalosti jsou oproti technickým závadám mnohem znepokojivější. I když jich nemusí být mnoho, mají potenciál způsobit významné škody nebo ztráty na životech. Naštěstí se nic z toho nepotvrzuje.

Úmyslně založené požáry vznikají nejčastěji na toaletách a v umývárnách. Záchody se stávají místem, kde hoří zásobníky na toaletní papír nebo zde dochází k experimentům s těkavými látkami. Tyto události není možné klasifikovat jako nedbalosti. Na druhou stranu je v těchto případech zřejmé, že o promyšlené a cílené podpalování školy nejde. Nebezpečnější jsou situace, kdy dochází k záměrnému zapalování oblečení v šatnách. U několika těchto případů bylo prokázáno, že pachatel použil pro rychlejší šíření požáru i hořlavou kapalinu. Požáry vzniklé v důsledku nedbalého chování a jednání už v mnoha případech nemají se studenty a žáky mnoho společného. Část těchto požárů vzniká v souvislosti s údržbou školy, a to nejčastěji v důsledku stavebních úprav. Ze 41 případů nedbalého jednání celých 12 souviselo se svařováním.

obr. © Fotolia.com
© Fotolia.com

Třetina požárů bez hasičů


Další šíření článku a dat v něm použitých je možné pouze se souhlasem autora a redakce TZB-info

Další šíření článku a dat v něm použitých je možné pouze se souhlasem autora a redakce TZB-info

Pokud analyzujeme skutečný průběh požárů ve školách, přijdeme na to, že školy jsou v jednom směru unikátní. Celá třetina těchto požárů je uhašena bez zásahu hasičů. To je velice výjimečné, protože průměrně nastává tato situace jen u necelých 3 % všech požárů. Požáry ve školách jsou uhašeny personálem a událost je pak pouze oznámena. Tento jev odhaluje hned několik pozitivních skutečností. Předně jsou tyto požáry včas zaznamenány. Prodleva mezi dobou vzniku požáru a jeho zpozorováním je u 55 % požárů do tří minut. Stovky bdělých a uvědomělých žáků ve škole prudce zvyšují pravděpodobnost odhalení požáru ještě v jeho prvopočátku. Dále zde hraje roli prokazatelná dovednost poradit si s požárem. U více než třetiny případů je použit hasicí přístroj nebo voda z hydrantu. Tato vysoká reakční rychlost a sebedůvěra při zvládání začínajícího požáru je nejvýraznější právě u požárů z nedbalosti a úmyslně založených požárů. To také znamená, že vybavení prostor budovy přenosnými hasicími přístroji a hydranty má svůj prokazatelný význam. V neposlední řadě z dat vyplývá, že u 11 % požárů dojde k samouhašení. Jedná se většinou o požáry elektrospotřebičů, jako jsou zářivky, ventilátory nebo sušáky na ruce. Tyto technické defekty vznikají nenápadně a bývají zpozorovány až po více než 15 minutách. Na základě těchto faktů pak není překvapivé, že u většiny případů plocha požáru nepřekročí metr čtvereční, a tedy nevzniknou ani významné škody.


Další šíření článku a dat v něm použitých je možné pouze se souhlasem autora a redakce TZB-info

Závěr

Požáry se školám nevyhýbají, ale jejich počet je naprosto zanedbatelný4). S trochou nadsázky by se dalo říci, že v současnosti se pohybuje četnost požárů ve školách téměř na zanedbatelné úrovni. Ve škole se přitom obvykle pohybuje mnohem více osob než například v běžné administrativní budově. Navzdory tomu hoří administrativní budovy častěji5). Přes skutečnost, že vedení škol přijímá přísnější opatření zejména v technickém zabezpečení vstupu, dochází k příležitostem proniknout do útrob školy i jiným osobám než žákům. Školy jsou otevřenou institucí a pohyb nežádoucích osob proto nelze nikdy zcela vyloučit. Z tohoto zorného úhlu je vlastně uklidňující, že požáry ve školách vznikají převážně od technických závad, kterým nelze nikdy zcela zamezit. Tyto požáry bývají ovšem v řadě případů drobnějšími událostmi, které sice není možné ignorovat, ale zároveň by bylo chybou jejich význam přecenit. Podíl požárů způsobených dětmi resp. studenty je na počet školských zařízení a počet žáků také minimální. To ovšem neznamená, že současné děti a dospívající obecně nemají sklony k příležitostné a nebezpečné hře s ohněm. Případnou změnu chování některých skupin mladistvých není možné nikdy zcela vyloučit. Z uvedených skutečností spíše vyplývá, že současný pozitivní stav ovlivňuje nejen pohotový a bdělý personál škol, ale také skutečnost, že velká část požárů vzniká (a někdy i samovolně zaniká) v místech, která jsou již nyní z hlediska normativních požadavků přiměřeně ošetřena.

Další šíření článku a dat v něm použitých je možné pouze se souhlasem autora a redakce TZB-info.

obr. © Fotolia.com
© Fotolia.com






Poznámky

1) Tato analýza je zaměřena výhradně na požáry, které vznikly v budovách škol. Nezahrnuje požáry na pozemku škol, jako např. požáry ozdobných křovin, altánků apod. Zároveň nejsou do výčtu požárů zahrnuty stavebně oddělené školní jídelny, tělocvičny nebo bazény. ... Zpět

2) Medián, jinak řečeno hodnota ležící přesně uprostřed zkoumané řady čísel, v případě požárů škol mnohem lépe vystihuje reálný počet zraněných než obvykle používaná průměrná hodnota. Počty zraněných se totiž pohybují v extrémních hodnotách. Zatímco v minulém roce byl zraněn při požáru pouze jeden člověk, v roce 2010 to bylo 11 osob. V letech 2007–2017 bylo při požárech škol zraněno celkem 49 osob. ... Zpět

3) Rozlišování mezi úmyslně založenými požáry a požáry způsobenými nedbalostí se v prostředí škol prokazuje velice těžko. U drtivé většiny takto iniciovaných požárů není možné skutečného viníka odhalit. Z povahy místa vzniku požáru lze někdy dovodit, že jeho strůjce neměl cílenou snahu školu podpálit, ale že se jednalo spíše o projev chuligánství. ... Zpět

4) Ve srovnání s jinými typy budov je tento počet nízký. Na celkovém počtu požárů budov se školy dlouhodobě podílí zhruba 0,6 %. Podobné zastoupení v počtech požárů mají i budovy divadel nebo kin. Ještě méně pak hoří v nemocnicích a na poliklinikách. ... Zpět

5) Podíl požárů administrativních budov na celkovém počtu požárů staveb osciluje kolem 0, 91 %. ... Zpět

 
Komentář recenzenta
Ing. Pavel Rybář
Autor popisuje výsledky statistiky požárovosti ve školách s konstatováním, že počet požárů škol je vzhledem k jejich počtu extrémně nízký a pravděpodobnost vzniku požáru je téměř nulová. Toto tvrzení dokládá řadou statistických údajů a zamyšlením o příčinách vzniklých požárů a dopadech požárů. Jde o kvalitní komplexní příspěvek, který ukazuje, že alespoň jedna z diskutovaných problematik týkající se školství je bezproblémová. V tomto směru je situace v ČR, v porovnání se zahraničím unikátní, v pozitivním slova smyslu. Doporučuji článek uveřejnit i jako příklad, co by mělo každé diskuzi a případným návrhům opatření předcházet. Kvalitní statistická analýza problému.
English Synopsis
Non-tragic fires in Czech schools

The assumption that the most of the fires in the Czech schools is the bad child with the match in hand, fortunately does not confirm in our country. However, another surprising fact emerges from the data recorded by the Czech Fire Brigade. School management is able to deal with firefighting effectively. More than a third of the fires are extinguished without the help of firefighters.

 

Hodnotit:  

Datum: 4.6.2018
Autor: kpt. Ing. Martin Podjukl, MV ČR-generální ředitelství HZS ČR   všechny články autora
Recenzent: Ing. Pavel Rybář



Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2019

Partneři - Požární bezpečnost staveb

Tabulky a výpočty

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Redakce TZB-info natočila