Elektrické přímotopné rohože jsou jednou z cest ke komfortnímu vytápění s ohledem na vstupní investiční náklady. Je uvedeno více informací o způsobu a doporučení návrhu a realizace tohoto stále více žádaného systému vytápění.
Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují tři zákony a několik vyhlášek a nařízení vlády. Přesto je situace na mnoha pracovištích nevyhovující především z pohledu vysoké tepelné zátěže v letním období v důsledku nedostatečného nebo nevhodně řešeného větrání. Autorka v článku přehledně shrnuje aktuálně platné legislativní normy a konfrontuje je s poznatky získanými z praxe.
Autor patentu EDDY Systém oceněného hlavní cenou soutěže o energeticky úsporný projekt roku 2004 dává v článku podnět k zamyšlení a diskusi nad tím, zda a jak je možné motivovat k energetickým úsporám podnikatelské subjekty a energetické giganty, a zároveň říká: "Obraty firem podnikajících v resortu energetiky se odvíjí od objemu jimi spravované energie, jejich zisky jsou tedy odvislé pouze od množství spotřebované energie. Jejich jedinou motivací je, aby toto množství bylo co nejvyšší."
Zajímavý záměr výstavby lázeňského komplexu představí Jihomoravský kraj na veletrhu Urbis. Jedná se o výstavbu termálních lázní, aquaparku, zařízení pro balneologii a wellness, ubytovacích a sportovních kapacit s využitím svým složením unikátních termálních pramenů. Zajímavá jistě bude pro odborníky i konference v doprovodném programu veletrhu Elektro, která bude věnována mimo jiné i Evropské směrnici o odpadu z elektrických a elektronických zařízení, kdy od září 2005 výrobci a dovozci převezmou odpovědnost za svoje výrobky i po té, co doslouží. Vstup na konferenci je zdarma.
Proces zpětného získávání tepla (ZZT) je v praktických aplikacích často ne zcela přesně podle nejčastěji využívané technologie označován vžitým termínem rekuperace tepla. V příspěvku předneseném na konferenci Klimatizace a větrání 2004 autor popisuje používané principy zpětného získávání tepla z teoretického hlediska a zmiňuje i nejpoužívanější technické aplikace. Upravený příspěvek byl zveřejněn v časopisu VVI 4/2004.
Problematike využitia zrážkových vôd z povrchového odtoku po legislatívnej stránke ako i voľbe akumulačnej nádrže ako najvýznamnejšej súčasti systému využitia týchto vôd som sa venovala v predchádzajúcom svojom príspevku. Obsahom tohto článku sú možnosti užívateľských režimov pri využití systému, určenie jeho účinnosti na základe simulácií a celkové hodnotenie.
Problematika systémov pre využívanie zrážkovej vody z povrchového odtoku na vymedzené aktivity človeka (splachovanie WC, pranie, čistenie, polievanie záhrady) je riešená už od pradávna. S vývojom techniky sa menia samozrejme prístupy i v tejto oblasti. V prvej časti tohoto príspevku chcem rozobrať možnosti akumulácie zrážkovej vody z povrchového odtoku (ZVPO) a zásady návrhu objemu zásobnej nádrže. V druhej časti sa budem venovať spôsobom užívateľských režimov, určeniu účinnosti systému, ako i jeho celkovému vyhodnoteniu.
Autor komentuje nové pravidlo W 660-1 pro provádění tlakových zkoušek vnitřního vodovodu. Pravidlo řeší problémy, které v současné praxi vytváří ustanovení platné ČSN 73 6660, například rekonstrukci, opravu nebo rozšíření stávajícího vodovodu a postup provádění zkoušky s respektováním vlastností materiálů.
Článek je ukázkou praktického hodnocení nákladů na energie rodinného domu při provozu vytápění tepelným čerpadlem. Porovnání s výpočtem stanovenou energetickou bilancí v energetickém auditu a skutečností po roce provozu. Pro názornou představu jsou vyčísleny v Kč náklady roku 2004 a porovnány s cenovými podmínkami pro rok 2005.
Článek komentuje návrh novely zákona o vodovodech a kanalizacích. Hovoří zejména o souvislostech s požadavkem na samofinancování provozovatelů vodovodů a kanalizací, o problematice placení všech vlastníků nemovitostí za srážkové vody, nové úloze regulačního úřadu a vznáší otázku, proč ČR při zavádění směrnice EU neuplatňuje možnosti pro příznivější národní podobu.
Na ovládání technických zařízení budov (dále jen TZB) byl v posledních třiceti letech kladen stále větší důraz. Dále, souběžně s tímto, byly zvyšovány požadavky na sledování některých rizik v objektech. Tyto funkce byly zpočátku zajišťovány stálým dozorem pověřených pracovníků či jednoduchým systémem hlásičů, ovšem opět s manuální obsluhou. Postupně, především s pokrokem v rozvoji logických obvodů a čidel, docházelo u jednotlivých zařízení k automatizaci a snižování požadavků na obsluhu.