Druhý díl je věnován stěnovému a stropnímu vytápění. Je uvedena teorie součinitele přestupu tepla dle druhu vytápění a dílčí specifika pro stanovení podílu sálavé a konvekční složky.
Úvodním dílem startujeme sérii článků na téma kogenerační technologie, využití zvláštních plynů a dimenzování kogenerace. Tématům budeme věnovat několik článků během zimních měsíců. Jak je to s historií kogenerace, proč nastal její boom právě v posledních desetiletích, jakou má oporu v legislativě? Nejen na tyto otázky však naleznete odpovědi již dnes.
Financování rozsáhlých rekonstrukcí je náročné – cena kompletní rekonstrukce dosahuje několika desítek až stovek tisíc na jeden byt. Tak velkou sumou peněz ve fondu oprav ale disponuje jen málokteré družstvo či společenství vlastníků. Proto se financování obvykle řeší pomocí úvěrů u bank, stavebním spořením či jinou formou půjček.
Seriál článků věnovaný převážně sálavému elektrickému vytápění shrnuje veškeré důležité skutečnosti, které jsou klíčové jak při rozhodování o volbě druhu vytápění, tak i při návrhu elektrického vytápění. První díl je věnován elektrickému podlahovému vytápění a to všem jeho variantám - přímotopné, akumulační i poloakumulační.
Tepelná pohoda člověka je závislá na metabolické produkci organismu, tepelně-izolačních vlastnostech oděvu a tepelně vlhkostních podmínkách prostředí. Tepelný stav prostředí lze hodnotit tzv. výslednou teplotou, která se měří kulovým teploměrem a zohledňuje vliv teploty vzduchu i sálání okolních povrchů.
Nařízení je prováděcím předpisem k zákonu o technických požadavcích na výrobky a ukládá povinnosti výrobcům, případně zplnomocněným zástupcům, tedy i například prodejcům. Z oblasti zdravotně technických zařízení jsou pod tímto předpisem čerpací stanice na vodu a některé spotřebiče pro domácnost, ale jsou zde i výrobky patřící do oblasti vytápění. Článek připomíná povinnosti, které pro prodejce vyplynou při dovozu výrobků ze zemí, které nejsou členy EU.
Schválení zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně změn některých zákonů je jedním z nejdůležitějších kroků k ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje nejen u nás. Co nám říká, co garantuje a co s jeho platností vlastně může investor nebo chce celá naše společnost dosáhnout?
Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.
Na Ústavu techniky prostředí byla řešena instalace velkoplošných obrazů při dodržení podmínek, které vyžadoval Státní ústav památkové péče. Praktickým využitím znalostí bude možno dosáhnout úspor vzhledem k vynaložené energii na výrobu chladu (vytváření tzv. vzduchových oáz chladu, bez nutnosti chladit celý prostor).
Z našich zkušeností lze doložit, že kolonizované jsou zejména nové nebo rekonstruované systémy přípravy a distribuce PWH. Jednotlivé druhy materiálů, používaných k výrobě potrubních rozvodů, však nemají stejné vlastnosti ve vztahu k bakteriím, které se ve vodě - ať již teplé nebo studené - mohou vyskytnout. U PWH pak ještě přichází další skutečnost - je zde technologie ohřevu.
Využití solárních soustav s fasádními velkoplošnými kolektory v panelové zástavbě lze u nás přiřadit k nevídaným prozatím spíše ojedinělým jevům. Článek je výtahem z bakalářské práce s možností zajímavého potenciálu využití takovéto soustavy v panelové zástavbě konkrétně pražského sídliště Barrandov. Zajímavá je i myšlenka v opakovatelnosti v panelových sídlištích u nás.