Článek je přepisem zvukového záznamu přednášky JUDr. Jaroslavy Nietscheové o zákonu o vodách, která zazněla na doprovodném programu výstavy Vodovody a kanalizace 2005.
Dělené klimatizační jednotky ("split") pracují na shodném principu jako běžně používaná tepelná čerpadla vzduch-voda. Rozdíl je v tom, že jejich vnitřní částí je výměník chladivo-vzduch, takže jde vlastně o tepelná čerpadla vzduch-vzduch. Co nám ale brání v použití venkovní jednotky jako zdroje tepla pro vytápění systémem vzduch-voda? V podstatě skoro nic.
Článek je pokračováním přehledu zařizovacích předmětů a okolností jejich použití. Tento díl je věnován vanám, sprchám, WC, bidetům a pisoárům. Článek shrnuje argumenty pro použití v kontextu současných požadavků na hygienu a úspory včetně novinek - například posledním "hitem" je akrylátová vana s vodotěsnými dvířky z plexiskla a s možností volby hydromasážního systému. Vana je pro seniory velmi bezpečná a ještě pohodlnější než sprcha.
Velký výběr zdravotních zařizovacích předmětů umožňuje navrhovat zdravotnické komplety v libovolném rozsahu a podle účelu odpovídajícího požadavkům dnešního navrhování staveb. Článek se zabývá podrobně volbou dispozice bytové koupelny a toalety, druhy umyvadel, van, sprch, klozetů, pisoárů i bidetů.
V souvislosti s novým zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energie se u nás očekává poměrně prudký rozvoj větrné energetiky. Můžeme ale také slýchat varování o enormních nárocích na regulaci elektroenergetického systému a o vysokých nákladech na budování záložních kapacit, často s odkazem na negativní zkušenosti z Německa. Je tomu tak skutečně? Jaká rizika jsou opravdu reálná a co jsou jen mýty? Na co se u nás máme připravit?
Následující text je úryvkem z knihy Projektujeme bez bariér Ing. arch. Daniely Filipiové. Publikace, která by neměla chybět na pracovním stole každého projektanta, byla v České komoře architektů rozebrána pouhé dva dny po oznámení její nabídky, ale následující článek nabízí nejen výběr z této nadmíru užitečné knihy.
Spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo ovlivňuje její celkovou ekonomickou návratnost. Závěrečný díl pojednává o hydraulice solárního kolektoru, potrubí, výměníku tepla a vlastních oběhových čerpadel, jejichž účinnost je velmi nízká a je výzvou pro výrobce čerpadel do budoucna.
Že spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo závisí na tlakových ztrátách vzniklých v potrubí, je známá věc. Její neúměrně vysoká spotřeba může ale ovlivnit celkovou ekonomickou návratnost soustavy. Autor se v první části článku zamýšlí nad návrhem průtoku teplonosné látky a výpočtem tlakových ztrát potrubí v solárních soustavách.