Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Pelety: problematika a nové trendy (I)

Vytápění peletami se u nás doposud nepodařilo rozšířit tak jako v jiných státech západní Evropy. Nejenom příčinami tohoto stavu, ale i související problematikou a novými trendy se v článku zabývá autor ucelené publikace o peletách vydané v roce 2003.

Proč se v České republice doposud nerozšířilo vytápění peletami tak jako u našich nejbližších sousedů v Rakousku a Německu ?

Na výše uvedenou otázku lze zodpovědět asi takto:


V ČR není vytvořena potřebná legislativní podpora pro trh s peletami a zařízeními na jejich spalování. Naopak jsou podnikány kroky, které tuto technologii ekologické výroby tepelné energie z biomasy znevýhodňují. Byla například zvýšena sazba DPH (z 5% na 19%), což byla práce některých lobbystických skupin a našich zákonodárců. Také nové programy na podporu podnikání OPPP (Operační program průmysl a podnikání), které umožňují čerpat finanční prostředky EU a jež slibují vyšší dotace na OZE, výrobu pelet nepodporují.

I přes tyto překážky je v ČR řada výrobců pelet a zařízení na jejich spalování, kteří však většinu své produkce vyvážejí do zahraničí.
V Horním Rakousku patří podle posledních informací dřevní pelety již k nejrozšířenějším a nejvíce využívaným tuhým palivům.

Dle posledních statistických údajů a šetření MPO ČR byly zjištěny následující hodnoty týkající se bilance pelet v ČR:


  Pelety
Kapacita pravděpodobná 50 000
Kapacita zjištěná 31 000
Výroba pravděpodobná 12 800
Dovoz 0
Vývoz 9 007
Tuzemská spotřeba 3 832
Z toho větší spotřebitelé 1 375
Z toho menší spotřebitelé 2 457

Tab. 1. Bilance pelet v ČR
v roce 2004 (v tunách)


Obrázek č. 1: Peletová linka


Zdroj: MPO ČR - výsledky statistického šetření "Brikety a pelety z biomasy v roce 2004 "

Dále lze mezi hlavní příčiny, proč nepatří pelety v ČR k běžně užívaným palivům označit zejména:

  • nedostatečnou informovanost široké veřejnosti - uživatelů o tomto ekologickém způsobu vytápění
  • nedostačující informovanost projektantů a firem zabývajících se vytápěcí technikou (nedostatek odborných a komplexních informací)
  • vyšší náklady na pořízení technologických zařízení na spalování pelet oproti jiným zdrojům tepla
  • vyšší cena pelet než cena uhlí
  • nerozvinutá obchodní a distribuční síť výrobců a dodavatelů pelet a zařízení na jejich spalování
  • nedostačující a nepružná dotační politika v ČR.

Jako další bych chtěl však také uvést neochotu firem spolupracovat mezi sebou a vyměňovat si zkušenosti z oboru.

Všechny firmy si výrobu pelet a potřebná technologická zařízení chrání jako svoje obchodní tajemství a nejsou ochotny se podělit s druhými o své poznatky a ani neumožní nikomu zvenčí, aby se mohl na výrobu pelet a technologická zařízení podívat. Na druhé straně, například v sousedním Rakousku, můžete obdržet od firem, které vyrábějí a dodávají kompletní peletové linky poměrně podrobné informace ve formě prospektů (viz obrázek číslo 2 "Řez peletovým lisem", obrázek číslo 3 " Sušicí a chladicí linka na pelety") a není ani vyloučeno uvidět výrobu pelet v praxi.


Obrázek číslo 2: Řez peletovým lisem

Obrázek číslo 3: Sušicí a chladicí linka na pelety

Také některé firmy nabízející v ČR technologická zařízení na výrobu pelet se nechovají zrovna solidně a jsou schopny dodat např. matrici na lisování dřevních pelet v nevyhovující kvalitě a tím znemožnit firmě pelety vyrábět. Je jen velmi málo projektantů ústředního vytápění, kteří se snaží zákazníky na možnosti vytápění peletami upozornit, tvrdí, že je to drahé, ale na druhé straně jsou schopni navrhnout pro nízkoenergetický dům předražená tepelná čerpadla a teplovzdušné vytápění.

Není výjimkou, že dům o maximální tepelné ztrátě 6 kW včetně infiltrace, je vytápěn a větrán technologickým zařízením v ceně okolo 500 tisíc Kč. Prakticky by to však šlo zajistit zařízením v hodnotě do 80 tisíc Kč (např. když bude zdrojem tepla plynový kotel nebo el. akumulační kotel) a když to trochu přeženu, mohli bychom na vytápění takového domu zakoupit 4 kusy elektrických konvektorů za 8 tisíc Kč a větrat ručně.

Proto se domnívám, že peletový kotel s podávacím zařízením a zásobníkem v ceně cca 120 tisíc Kč není až tak drahý a pro uživatele nedostupný a s možnou dotací od SFŽP ČR, která bude doufám opět reálná, nás to může vyjít na polovinu. K tomu když připočteme otopná tělesa, rozvodná potrubí, armatury, expanzní nádobu, tepelné izolace a montáž ÚT, dostaneme se i bez dotace na celkovou cenu ústředního vytápění u výše uvedeného domu cca 180 tisíc Kč. Nevýhodou vytápění peletami samozřejmě zůstane nutnost najít v domě nebo jeho blízkosti místo pro uskladnění pelet. Jak můžeme pelety v domě uskladnit a dopravovat do mezizásobníku peletového kotle, můžeme vidět na následujících obrázcích (převzato z firemních materiálů firmy Ökofen).

Doprava šnekovým dopravníkem

Doprava vakuovým sacím zařízením

 
 
Reklama