Teorie a metodika výpočtu topného faktoru tepelného čerpadla.Topný faktor a bivalentní zapojení TČ.
Proces zpětného získávání tepla (ZZT) je v praktických aplikacích často ne zcela přesně podle nejčastěji využívané technologie označován vžitým termínem rekuperace tepla. V příspěvku předneseném na konferenci Klimatizace a větrání 2004 autor popisuje používané principy zpětného získávání tepla z teoretického hlediska a zmiňuje i nejpoužívanější technické aplikace. Upravený příspěvek byl zveřejněn v časopisu VVI 4/2004.
Problematike využitia zrážkových vôd z povrchového odtoku po legislatívnej stránke ako i voľbe akumulačnej nádrže ako najvýznamnejšej súčasti systému využitia týchto vôd som sa venovala v predchádzajúcom svojom príspevku. Obsahom tohto článku sú možnosti užívateľských režimov pri využití systému, určenie jeho účinnosti na základe simulácií a celkové hodnotenie.
Problematika systémov pre využívanie zrážkovej vody z povrchového odtoku na vymedzené aktivity človeka (splachovanie WC, pranie, čistenie, polievanie záhrady) je riešená už od pradávna. S vývojom techniky sa menia samozrejme prístupy i v tejto oblasti. V prvej časti tohoto príspevku chcem rozobrať možnosti akumulácie zrážkovej vody z povrchového odtoku (ZVPO) a zásady návrhu objemu zásobnej nádrže. V druhej časti sa budem venovať spôsobom užívateľských režimov, určeniu účinnosti systému, ako i jeho celkovému vyhodnoteniu.
Autor komentuje nové pravidlo W 660-1 pro provádění tlakových zkoušek vnitřního vodovodu. Pravidlo řeší problémy, které v současné praxi vytváří ustanovení platné ČSN 73 6660, například rekonstrukci, opravu nebo rozšíření stávajícího vodovodu a postup provádění zkoušky s respektováním vlastností materiálů.
Článek je ukázkou praktického hodnocení nákladů na energie rodinného domu při provozu vytápění tepelným čerpadlem. Porovnání s výpočtem stanovenou energetickou bilancí v energetickém auditu a skutečností po roce provozu. Pro názornou představu jsou vyčísleny v Kč náklady roku 2004 a porovnány s cenovými podmínkami pro rok 2005.
Článek komentuje návrh novely zákona o vodovodech a kanalizacích. Hovoří zejména o souvislostech s požadavkem na samofinancování provozovatelů vodovodů a kanalizací, o problematice placení všech vlastníků nemovitostí za srážkové vody, nové úloze regulačního úřadu a vznáší otázku, proč ČR při zavádění směrnice EU neuplatňuje možnosti pro příznivější národní podobu.
Na ovládání technických zařízení budov (dále jen TZB) byl v posledních třiceti letech kladen stále větší důraz. Dále, souběžně s tímto, byly zvyšovány požadavky na sledování některých rizik v objektech. Tyto funkce byly zpočátku zajišťovány stálým dozorem pověřených pracovníků či jednoduchým systémem hlásičů, ovšem opět s manuální obsluhou. Postupně, především s pokrokem v rozvoji logických obvodů a čidel, docházelo u jednotlivých zařízení k automatizaci a snižování požadavků na obsluhu.
Energie je pro mnoho lidí pojem, který je spojený s civilizací a vývojem společnosti a který neodmyslitelně patří k našemu životu. Konkrétnější podobu získává v okamžiku potřeby rozsvítit světlo, ohřát se za chladného dne nebo si pustit teplou sprchu. Ještě konkrétnější podobu má účet od energetických či plynárenských společností a pokud jsme alespoň trošku vizionáři, tak nemůžeme opomenout ekologii, která s výrobou energie přímo souvisí a nepřímo nás stojí další vydání. Asi proto vznikají různé energetické a ekologické projekty a také proto vlády vyspělých zemí podporují řešení snižující energetickou zátěž naší Země.
Autor se zamýšlí nad skutečností, že ne vždy zavedení systému jakosti a certifikace znamenaly skutečný přínos pro činnost firmy a popisuje, jak jej toto zjištění přivedlo k přehodnocení některých postupů zavádění. Na příkladu společnosti provozující vodovody a kanalizace ukazuje, jak je systém jakosti provázán se systémem environmentu.
Příspěvek byl přednesen na odborné konferenci TZB-2004 v rámci doprovodného programu Aqua-therm Praha 2004 - Zemní plyn pro vytápění - správné řešení. Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňuje porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelných izolací a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění, ovšem za předpokladu, že jsou zpracovávány podle jednotných kritérií.