Aukce měly před dvěma lety velkou publicitu a úspěch. Tisíce domácností podepsaly smlouvy a těšily se z úspor. Smlouvy byly podepisovány na dva roky a nyní pomalu končí. Co by měly domácnosti nyní dělat, aby i nadále měly výhodné ceny energií?
Základní povinností členského státu Evropské unie vůči svým obyvatelům na základě Charty základních práv je bojovat proti sociálnímu vyloučení a chudobě. Každý členský stát je zodpovědný za řešení problému energetické chudoby, má konat v rámci pravomocí zakotvených v národní legislativě. Na Slovensku již první krok učinili, pokusili se pojmenovat problém a nastínili možná řešení.
Statistika výroby a spotřeby nastavuje zrcadlo a napovídá, kam se naše energetika ubírala a pravděpodobně bude ubírat. Nabízí se například srovnání s předpoklady, ze kterých vychází třeba Státní energetická koncepce. Stále vyvážíme tolik elektřiny? Jak si vedly obnovitelné zdroje? Co zásoby plynu a co vývoj jeho spotřeby?
Ruská společnost Gazprom byla koncem dubna obviněna ze zneužití dominantního postavení ve státech Evropské unie. Profesor Riley na konferenci CSIS seznámil účastníky s hlavními důvody obvinění a s možnými tresty. Z čeho je Gazprom obviněn? Jaké tresty mohou následovat? Jsou závěry EK vhodně načasovány a jaké otázky kauza vyvolává?
Rozvoj obchodu se zkapalněným zemním plynem se postaral o to, že se ceny plynu snižují a že se zemní plyn stává celosvětovou komoditou, podobně jako ropa. Jaké výhody má LNG v porovnání se zemním plynem dopravovaným plynovody? Kdo je největším odběratelem a kdo největším spotřebitelem? Jaká je situace v Evropě a který kontinent bude hrát ve spotřebě rozhodující roli?
Sněmovna schválila rozsáhlou a kontroverzní vládní novelu energetického zákona. Podle ní se například bude platit poplatek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nově podle kapacity jističe odběratelů místo podle spotřeby. Proti novele protestoval především ERÚ. Varoval, že MPO nevyčíslilo její dopady. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Německý a český energetický trh mají jedno společné, jednotnou startovní čáru. Liberalizovaný trh pro konečné spotřebitele začal platit v obou zemích v roce 2006. Obě země musely zavést v průběhu téměř deseti let stejná pravidla Evropské unie. Přesto se při detailnějším pohledu zdá, že obě země šly jinam.
Klesající prodej a padající ceny energií oslabují nejen příjmy ruského státního dodavatele plynu, společnost Gazprom, ale tím Gazprom také nedává rozpočtu Ruska tolik potřebné finanční prostředky. Oslabení rozpočtu přitom přichází v nejméně vhodnou dobu. V době, kdy by krizí zmítané Rusko nutně potřebovalo prostředky na její překonání a i na překonání hospodářských sankcí Západu.
10. února uspořádal Energetický regulační úřad tiskovou konferenci, na které uvedl, že se kvůli mnoha často protichůdným pozměňovacím návrhům rozhodl vypracovat svůj vlastní návrh Energetického zákona. Jaké jsou největší změny? Pokud by byl návrh přijat, ochrání lépe spotřebitele? Zabrání odčerpávání peněz ze státního rozpočtu?
Vztah Ruska a EU se mění. Vladimír Putin 1. prosince v Ankaře řekl, že se záměrem vybudovat plynovod South Stream končí. Zároveň oznámil, že plánuje stavbu plynovodu Turk Stream, který má být náhradním řešením. Co za tím vězí, kdo z toho bude profitovat? Co na to Evropská unie a co státy jihovýchodní Evropy?