Ministr �ivotn�ho prost�ed� zru�il podporu fotovoltaiky, t�m�� zru�il podporu tepeln�ch �erpadel a omezil podporu kotl� na biomasu pro vyt�p�n� rodinn�ch dom�. Z programu, kter� b�� od roku 1998, byla vy�krtnuta i podpora pro ve�ejn� sektor. V�e v rozporu s Vl�dou schv�len�m St�tn�m programem na rok 2008.

Druh� ��st �l�nku se v�nuje principu rovnotlak�ho v�trac�ho syst�mu a konkr�tn�mu �e�en� v�tr�n� v r�mci revitalizace decentr�ln�ho syst�mu v�tr�n� bytov� jednotky. Jak jinak, ne� s vyu�it�m rekuperace odpadn�ho tepla.

Ur�en� spr�vn� kombinace akumula�n� schopnosti budovy, stupn� prosklen� a orientace oken je cestou k optimalizaci n�klad� na vyt�p�n� a chlazen�.

Nad v�t�inou obecn�ch CAD program� lze provozovat specializovanou nadstavbu a pomoc� specializovan�ch funkc� si u�ivatel� vytv��ej� knihovny a syst�my na m�ru. �l�nek p�in�� p�ehled SW, zaj�mav� podrobnosti, odkazy na demoverze a kontakty.

Dal�� ze s�rie �l�nk� na t�ma trendy v sol�rn� tepeln� technice se zab�v� fas�dn�mi sol�rn�mi kolektory, jejich� integrace do svisl� ob�lky budovy nem� u n�s zat�m v�raznou tradici. Nejen d�ky rostouc�m cen�m energie ale i sv�m atypick�m �e�en�m by se tento stav mohl v budoucnu zm�nit.

Uk�zka vyhodnocen� monitoringu spot�eb energi� a venkovn�ch teplot na panelov�ch bytov�ch domech v Brn� Nov�m L�skovci. Jedn� se o objekty, kter� spravuje m�stsk� ��st a postupn� tyto domy "regeneruje", to znamen�, �e mimo jin� realizuje opat�en� vedouc� ke sn��en� spot�eby energie.

Bytov� domy maj� obrovskou pot�ebu tepl� vody. St�echy t�chto objekt� poskytuj� dostatek vhodn�ho jinak nevyu�it�ho prostoru. Jak vyu��t t�to skute�nosti a dal��ch mo�nost� vyu�it� slune�n� energie p�i regeneraci bytov�ho fondu p�in�� n�sleduj�c� �l�nek autora.

Celosv�tov� zdroje vodn� energie jsou obrovsk�. Jejich nejv�t�� potenci�l se skr�v� v oce�nech v podob� energie tepeln�. V �R lze vyu��t energii vodn�ch tok� obnovou a budov�n�m tis�c� mal�ch a dom�c�ch elektr�ren. V energetick� bilanci st�tu v�ak tyto mo�n� zdroje energie nehraj� ��dnou roli.

Prvn� etapa ekologick� da�ov� reformy je dokon�en�m implementace sm�rnice 2003/96/ES do legislativy �R. V z�sad� se jedn� o zaveden� nov�ch spot�ebn�ch dan� ze zemn�ho plynu, fosiln�ch pevn�ch paliv (uhl�, koks) a elekt�iny. Co n�m p�inese a co m��eme o�ek�vat s jej� realizac� v n�sleduj�c�ch letech?

Druh� d�l �l�nku se zam��uje na energetick� vyu�it� d�evn� hmoty (biomasy). Pou�it� d�ev�n�ch peletek pro teplovodn� kotle poskytuje provozovateli pln� komfort a mo�nost automatick� regulace (obdobn� jako plynov� kotle). Palivo je �etrn� i k �ivotn�mu prost�ed�, ale za cenu vy���ch provozn�ch n�klad�.

Oto�n� v�tah pro lod� je prvn�m oto�n�m v�tahem na sv�t�, tento v�tah nejen zp��stupnil a znovu spojil zanedban� ��sti centr�ln�ho Skotska, ale tak� se stal z mnoha d�vod� mezin�rodn� turistickou atrakc�.

P�ejdeme na nov� zdroje energie? Jsou navrhov�ny grandi�zn� pl�ny na instalace les� gigantick�ch v�trn�ch elektr�ren, p�em�nu �rody a sl�my na kapaln� paliva (etanol a bionaftu), na vyu�it� slune�n�ho z��en� na pol�ch fotovoltaick�ch panel� a podobn�. Tak, jako u v�t�iny inovac� existuje velk� vzru�en� a velk� o�ek�v�n�, je tomu i u obnoviteln�ch zdroj� energie.

Autor je chemik a je i vicepresidentem evropsk�ho sdru�en� Eurosolar. Zam��l� se nad vztahem biomasy a slune�n� energie a polemizuje s �l�nkem Otazn�ky kolem biomasy, kter� vy�el v Ob�ansk�ch novin�ch.

P�ijet� evropsk� normy EN 81-80 a jej� zaveden� do soustavy norem v �esk� republice s ��innost� k 1.7.2004 vyvolalo opr�vn�n� z�jem provozovatel� v�tah�. Tato norma je prvn� ucelen� p�edpis, kter� kriticky hodnot� v�tah jako zdroj bezpe�nostn�ch rizik v cel�m rozsahu.