Firma Otis dod� do budovy Burj Dubai, budouc� nejvy��� budovy sv�ta, 66 v�tah� a eskal�tor�, v�etn� 20 nejmodern�j��ch v�tah� �ady Gen2^(TM) s ploch�mi polyuretanov�mi p�sy s ocelov�mi lanky, kter� nepot�ebuj� strojovnu.

�vodn� �l�nek seri�lu kter�m cht�j� auto�i uk�zat mo�nosti podstatn�ho zv��en� �spor tepla p�i vyt�p�n� budov a p�i provozu tepeln�ch za��zen�. Snahou je hled�n� souvislost� a vztah�, kter�mi lze vysv�tlit chov�n� dynamick�ch otopn�ch soustav v re�ln�m provozu a rozd�l mezi p�edpokl�dan�mi a re�ln�mi �sporami tepla v otopn�ch soustav�ch osazen�ch regula�n� technikou.

�l�nek �e�� akumula�n� z�sobn�ky v mal�ch otopn�ch soustav�ch o tepeln�ch v�konech 20 a� 40 kW s kotli na tuh� paliva (uhl� a d�evo). Prov�d�n� otopn� soustavy se z�sobn�kem tepla bez projektu velmi �asto vede ke �patn� funkci vyt�p�c� soustavy.

V prvn�m d�lu popisu stavby realizovan� v roce 2004 je pops�na p��prava stavby, z�kladn� architektonick� �e�en� a technick� �e�en� hlavn�ch stavebn�ch uzl� z pohledu investora domu. C�lem �l�nku je pokusit se p�edat n�kter� zku�enosti ze stavby budouc�m stavebn�k�m.

Je zn�mou zku�enost�, �e v�robci r�zn�ch za��zen� pou��vaj�c�ch v ho��c�ch klasick� topn� m�dium - zemn� plyn - se nez��dka br�n� tomu, aby byly tyto instalace p�ev�d�ny na topen� bioplynem. Bioplyn ale nab�z� i jin� vyu�it�.

Postaven� energeticky �sporn�ho domu nen� ani tak ot�zkou vy���ch investi�n�ch n�klad�, ale sp�� ot�zkou spr�vn�ho p��stupu architekt�, projektant�, ��edn�k� a investor�.

�l�nek shrnuje povinnosti servisn�ch firem, kter� zaji��uj� servis v�tah�. Z�v�r z uveden�ch fakt� bohu�el op�t poukazuje na slo�itost situace a ne p��li� uspokojiv� stav u v�t�iny v�tah� v �esk� republice.

V druh� ��sti �l�nku auto�i mimo jin� porovn�vaj� v energeticky pasivn�m dom� skute�n� spot�eby energi� a skute�n� energetick� zisky s hodnotami vypo�ten�mi a tabulkov�mi.

P�ed V�noci 2007 vy�el 3. d�l Topen��sk� p��ru�ky (TP 3), kter� navazuje na prv� 2 d�ly vydan� v roce 2001. �l�nek informuje o obsahu publikace a uv�d� p�ehled zpracovan�ch kapitol s uveden�m autor�. Kde a za kolik lze publikaci z�skat?

Ekologick� da�ov� reforma je navr�ena jako p��sp�vek k napln�n� c�l� udr�iteln�ho rozvoje. Je pova�ov�na za jeden z mo�n�ch p��stup�, j�m� lze dos�hnout zv��en� kvality �ivotn�ho prost�ed�, sn��en� energetick� n�ro�nosti ekonomiky, sn��en� dopad� po�kozen� �ivotn�ho prost�ed� na lidsk� zdrav�, a o�iven� trhu pr�ce. �vodn� d�l seri�lu shrnuje dosavadn� v�voj kolem t�to problematiky.

K seps�n� tohoto �l�nku mne vedla v�eobecn� nejistota pramen�c� z nedostate�n� komplexn� znalosti navrhov�n� takov�ch syst�m� ze strany projektant� a mont�n�ch firem. V d�sledku toho potom velmi �asto doch�z� k tomu, �e jsou neodborn� navr�en� a smontovan� syst�my nefunk�n� nebo zna�n� poruchov�.