V minul�m d�le jsme se sezn�mili s energi� ve vztahu k vod� a skon�ili jsme popisem foton�. Co maj� spole�n�ho s energi� vody? Velmi mnoho, proto�e Slunce zah��v� v�echnu vodu, poh�n� jej� kolob�h, d�v� energii vln�m, �ek�m, mo�sk�m proud�m. Bez foton� by Zem� byla mraziv� ledovou, temnou a mrtvou planetou.

�l�nek se zab�v� problematikou umis�ov�n� otopn�ch t�les jak ve vztahu ke "klasick�m" budov�m, tak k tzv. n�zkoenergetick�m objekt�m. Mnoz� se domn�vaj�, �e um�st�n� otopn�ho t�lesa pod okno k ochlazovan� obvodov� st�n� s c�lem zaji�t�n� optim�ln�ho tepeln�ho komfortu a vy���ch �spor tepla je ji� p�e�itkem. Je tomu skute�n� tak?

Indik�tory vyt�p�n� nap�jen� elektrickou energi� integruj� nebo sleduj� jednu nebo v�ce charakteristick�ch teplot. Vyhodnocen� �daj ozna�ovan� jako spot�ebn� hodnota se z�sk� z nekorigovan�ho �daje indik�toru n�soben�m vyhodnocovac�mi sou�initeli.

Na konci ��jna se v Praze uskute�nil zaj�mav� semin�� k problematice integrace sol�rn�ch termick�ch syst�m� a zdroj� tepla na biomasu do decentralizovan�ch soustav vyt�p�n� budov.

Vzhledem k tomu, �e �l�nek z historie my�ek zaujal hodn� �ten���, nab�z�me dal�� informace k tomuto t�matu jako p��sp�vek pro mo�n� �spory vody a pota�mo i elektrick� energie v dom�cnosti.

U ve�ker�ch technick�ch za��zen� si p�ejeme, aby byla bezpe�n�. U elektrick�ch za��zen� pova�ujeme za samoz�ejm�, �e nesm�j� ohro�ovat elektrick�m proudem.

Tato ��st normy se zab�v� elektrick�m za��zen�m v prostorech obsahuj�c�ch upevn�nou vanu �i sprchu. Pro prostory pro medicin�ln� ��ely budou platit jin� po�adavky a nov� norma nebude obsahovat po�adavky na prostory u um�vadel a po�adavky na z�suvky u um�vadel ve �koln�ch u�ebn�ch.

Upozorn�n� na z�sadn� zm�ny novely z�kona 406/2000 Sb, kter� se v sou�asnosti projedn�v� v poslaneck� sn�movn�. Kdo bude opr�vn�n prov�d�t povinn� kontroly kotl� a v jak�m rozsahu? Jak�ho c�le chce st�t novelou dos�hnout? �l�nek je ur�en odborn� ve�ejnosti, d�le�it� informace zde naleznou i budouc� investo�i, aby z�skali pov�dom�, kdo bude st�tem po�adovan� kontroly a pr�kazy ENB prov�d�t a v jak�m rozsahu.

Moment�ln� nejv�t�� fotovoltaick� elektr�rna u n�s s instalovan�m v�konem 40 kWp byla uvedena do zku�ebn�ho provozu v kv�tnu r. 2005. �l�nek poukazuje i na dal�� podstatn� zji�t�n� vyu�iteln� k uplatn�n� FV panel� v bl�zk� budoucnosti. Zaj�mav� jsou nap�. identick� k�ivky spot�eby el. energie �koln� budovy s k�ivkou v�roby FV syst�mu.

Vlhkost ve stavebn�ch konstrukc�ch p�edstavuje velice negativn� faktor, kter� degraduje fyzik�ln� i mechanick� vlastnosti stavebn�ch materi�l�, z nich� je konstrukce tvo�ena a v�znamn�m zp�sobe i sni�uje velmi �asto jejich �ivotnost. Rychl� lokalizov�n� stavu vlhkosti ve zdivu (rozlo�en� vlhkosti ve zdivu a stanoven� m�ry zavlh�en�) je velmi slo�it�. Aplikac� staven� termografie je mo�n� ur�it pom�rn� p�esn� a velmi rychle ur�it distribuci vlhkosti po plo�e stavebn� konstrukce. Velkou v�hodou je snadn� vytvo�en� vlhkostn� mapy a monitorov�n� vlhkosti konstrukce v z�vislosti na �ase.

V souvislosti s vyhl�kou 148/2007 Sb., o energetick� n�ro�nosti budov a souvisej�c�ch po�adavc�ch na hodnocen� energetick� n�ro�nosti budov je v sou�asn� dob� na internetov�ch str�nk�ch katedry TZB Fsv, �VUT v Praze k dispozici zdarma kone�n� verze n�rodn�ho kalkula�n�ho n�stroje NKN v-2.03 pro stanoven� energetick� n�ro�nosti budov a vystaven� pr�kaz� ENB.

V�trn�ch elektr�ren v �esku, by� v porovn�n� se sousedy, p�edev��m v N�mecku a Rakousku, opravdu jen pomalu p�ib�v�. Pokud jde ale o p��r�stek instalovan�ho v�konu v�trn�ch elektr�ren je jist�, �e rok 2007 bude u n�s zat�m nej�sp�n�j��m rokem.

Auto�i �l�nku popisuj� instalaci pohybliv�ho FV stojanu typu "TRAXLE" na technick� fakult� �ZU v Praze. O vy��� v�rob� syst�mu oproti statick� instalaci nen� pochyb. Probl�m m��e nastat p�i extr�mn�m zat��en� v�trem. Jak syst�m obst�l p�� vych�ici dosahuj�c� ork�nu? Napov� n�sleduj�c� �l�nek.