Přítomnost a budoucnost elektrického vytápění

1) Elektrické vytápění - virtuální realita a skutečnost

Silná mediální kampaň v posledních pěti letech úspěšně utvrdila veřejnost, že elektrické vytápění a zejména potom tzv. "přímotopy" jsou zavrženíhodným, velmi drahým a do budoucna neperspektivním způsobem vytápění. Soustavné zdůrazňování zvyšování cen elektřiny a taktní mlčení o vývoji cen ostatních energií vyvolalo obraz virtuální reality velmi vzdálené skutečnosti.

Věrohodnost této virtuální realitě dodávají,bohužel, i některé renomované odborné časopisy, které v rámci různých populárních srovnání nákladů na jednotlivé typy vytápění zcela pomíjejí nejen výjimečnou regulovatelnost zejména elektrických přímotopných soustav ale i další výhody plynoucí pro jejich uživatele např. z možnosti čerpání tzv. nízkého tarifu elektrické energie i pro ostatní spotřebu domácnosti, či v nízkých pořizovacích nákladech. Přitom měření prováděná odbornými firmami i v rámci programu OSUE ( Odborné skupiny pro užití elektrické energie) prokazují snížení energetické náročnosti po zavedení elektrického vytápění o cca 40% oproti CZT.

Prakticky u všech dlouhodobě sledovaných a vyhodnocovaných objektů se roční spotřeba energie na m2 vytápěné plochy pohybuje v rozmezí 0,30 - 0,45 GJ a je tak o 40 - 50% nižší než je průměr ČR (cca 0,8 GJ/m2,rok). Tato skutečnost je naprosto opomíjena a argumenty příznivců teoretických propočtů vycházejících z tzv. průměrné spotřeby energie na vytápění průměrné bytové jednotky či rodinného domku jsou stále tytéž : " Nejsme schopni do teoretických propočtů zapracovat vliv špatné regulace, vysokých ztrát v rozvodech, celkové neefektivnosti, či nevhodně zvoleného způsobu vytápění". To je sice pravda, ale na druhé straně tak nerespektováním obvyklého stupně regulovatelnosti a tedy i energetické efektivnosti jednotlivých topných soustav napomáhají vytvářet nepravdivý obraz nemající oporu ve skutečně dosahovaných a naměřených hodnotách.

Ukažme si typický případ :
Zcela běžně je v různých statích uváděna energetická roční spotřeba průměrného bytu 40 GJ a rodinného domku 100 GJ, prostým a jednoduchým přepočtem těchto jednotek na kWh potom spolu s autory docházíme k ročním spotřebám elektrické energie na vytápění v těchto objektech, které jsou na úrovni 11 223 respektive 28 058 kWh / rok. Jaká je však realita podložená statistikou můžeme sledovat v přiložené tabulce.

Z předchozí tabulky je zjevné, že spotřeba energie na odběrní místo se v horizontu posledních pěti let mění jen nepatrně ( často je totiž i v odborných článcích zmiňován trend odpojování elektrického přímotopného vytápění vzhledem k rostoucím nákladům při současném dalším užívání sazby BP. Je tedy vidět, že i pro toto tvrzení chybí ve statistice opora ).

Průměrná spotřeba elektrické energie na jedno odběrní místo tak dle ročenky činila cca 14 900 kWh/rok, z toho na vlastní vytápění cca 10 459 kWh. Vzhledem k tomu, že z praxe opět víme, že elektrické vytápění se více využívá v objektech typů RD a větších bytů, je zcela zřejmý rozpor mezi skutečnou, statisticky doloženou spotřebou el. energie (v jednom odběrním místě cca 10 459 kWh/rok ) s údaji získanými teoretickými propočty ( cca 20 000 kWh/rok ).

I když jak je vidno z předchozích údajů docházejí tvůrci různých teoretických propočtů ve svých úvahách téměř k dvojnásobným spotřebám elektrické energie než je statistikou doložená realita, největšího omylu a mystifikace se povětšinou dopouštějí až při vlastním vyhodnocení nákladů na energie. Téměř bez výjimky je opomíjena skutečnost, že pro vytápění nemůže být z technických důvodů používána el. energie v tzv. vysokém tarifu a k hodnotě spotřeby el.energie tak musí být přiřazována výhradně hodnota tzv. nízkého tarifu. Významně je zkreslován i vliv tzv. stálého měsíčního platu na náklady na vytápění tím, že je celá hodnota přičítána právě k nákladům na vytápění, přitom opět z tarifní statistiky můžeme lehce zjistit, že značná část výše tzv. stálého platu padá na neutralizaci dopadu zvýhodnění tarifu el.energie pro ostatní spotřebu domácnosti a pouze zbytek, tedy 44 % (RD) až 66% ( malé byty) vstupuje do nákladů na elektrické vytápění.

Pokud bychom se pokusili zobecnit předložené údaje, docházíme k následujícím výsledkům:

* údaje jsou uvedeny po tzv. neutralizaci ostatních výhod - tedy po srovnání nákladů na ostatní spotřebu elektrické energie v domácnosti vybavené elektrickým přímotopným, či jiným topným systémem (V případě bytu zahrnuto do nákladů na vytápění 66% tzv. stálého platu a v případě RD je to 44% těchto nákladů - údaje vycházejí z tarifní statistiky sazby B)

** přepočet vychází ze statistických průměrných cen el. energie a nižší náklady na ostatní provoz domácnosti zde tedy nejsou zahrnuty

Z předchozí tabulky je zřejmé, že tzv. teoretické propočty nemají žádnou oporu ve statisticky doložených výsledcích a v následujícím grafu si můžeme tyto hodnoty srovnat i s praktickou aplikací.

Vzhledem k průměrné velikosti bytu cca 56 m2 je vidět, že i v této aplikaci se prakticky naměřené hodnoty blíží více statistickým, než tzv. teoreticky vypočteným hodnotám z tab. č. 2

Zahrneme li do celkových nákladů domácností nejen náklady na provoz topného systému a ostatní spotřebu energie domácnosti, ale i náklady na prvotní investici vyjádřené ročním odpisem, získáváme již zcela jiný obraz reality.

2. Současný vývoj elektrického vytápění v okolních zemích

Již v roce 1999 se v západní Evropě začala projevovat zvýšená poptávka po elektrických přímotopných systémech. Příčiny tohoto jevu můžeme hledat v následujících příčinách :

- postupující liberalizace trhu s elektrickou energií přináší snižování cen elektrické energie (např.v SRN pokles cen pro velkoodběratele až o 40 % a pro maloodběratele o cca 20% během jednoho roku)

- prohlubující se ropná krize se projevuje nejen v růstu cen nafty, benzínů a topných olejů, ale s časovým odstupem i obdobným růstem ceny zemního plynu.

- nepříznivý vývoj evropské měny k USD ve kterých probíhá většina obchodních operací v komoditách ropy, topných olejů a zemního plynu

- s pokrokem ve stavebnictví a s klesající energetickou náročností budov hrají stále významnější roli nejnižší pořizovací náklady elektrických topných systémů

- rostoucí vybavenost domácností elektrickými spotřebiči přináší uživatelům elektrického přímotopného vytápění další výhody v podobě jejich levnějšího provozu

3. Předpokládaný vývoj v ČR

Vzhledem k předpokládané liberalizaci trhu s elektrickou energií v České republice od roku 2002, úspěšnému uvedení JE Temelín do provozu, závratnému růstu cen ropy a ropných produktů i značnému přebytku elektrické energie v našem regionu , lze očekávat opětovný nárůst zájmu o elektrické vytápění.

Tomuto trendu bude zcela jistě pomáhat i politická vůle těch politických sil, které znepokojuje naše neúměrná závislost na energetických zdrojích pocházejících většinou z politicky i ekonomicky nestabilních oblastí. Nezbytná deregulace cen energií v sektoru domovního maloodběru může vést v případě naplnění scénářů předpokládaného dalšího vývoje cen ropy, ropných produktů a zemního plynu až k sociálním nepokojům. Lze tedy očekávat, že uvedené skutečnosti spolu se zájmem o udržení zaměstnanosti v ČR naleznou paradoxně odezvu i v politické podpoře tohoto vytápění a to i přesto, že jeho ústup v druhé polovině tohoto desetiletí byl vyvolán ryze politickými a nikoliv ekonomickými důvody.

Následnou stabilitu systému a neopakování situace 90.tých let by potom ve středně a dlouhodobém horizontu mělo přinést vymanění sektoru elektro energetiky z přímého vlivu státu a jeho úředníků.

Zajímavý, prakticky okamžitý, impuls tomuto procesu může znamenat i připravené vydání nových tarifů elektrické energie pro domácnosti, kde s nejvyšší pravděpodobností dojde k výrazné podpoře tzv. elektrických smíšených topných soustav, zavádění elektrického vytápění v rekreačních objektech, přímotopných soustav s tepelným čerpadlem, či k významné podpoře decentralizovaných přímotopných soustav v objektech s nízkou energetickou náročností - rozšířením počtu tzv. jističových sazeb a snížením minimálních hodnot hlavního jističe.

Graf č.6

Maketa celkových nákladů na el. energii domácnosti - nová tarifní soustava - 2001

Následující graf č.7 názorně ukazuje proudové zatížení jednotlivých fází v elektricky vytápěných bytech - Beskydská 4 a ukazuje na bezproblémovou možnost snížení hodnoty hlavního jističe dle nové tarifní soustavy. (klikněte na obrázek a otevře se větší verze - 896x566, 30 kB)

Vzhledem k tomu, že v bytové výstavbě bude trend snižování energetické náročnosti stále více dominovat, lze očekávat, že se elektrické přímotopné vytápění vzhledem ke své bezkonkurenční energetické náročnosti, nejnižším pořizovacím nákladům a velmi levné a přesné regulaci opět stane zajímavou a využívanou alternativou stále dražších systémů spalujících neobnovitelné energetické zdroje na bázi ropy.